Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 94/2024-26

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Lasotovou Brabcovou ve věci

žalobkyně: právnická osoba, IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem adresa

proti

žalovanému: jméno FO, narozený datum bytem adresa

o zaplacení 25 438,51 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 25 438,51 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 438,51 Kč od 16. 4. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 25 438,51 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 25 438,51 Kč od 16. 4. 2023 do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou včetně jejího doplnění domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že žalovaný uzavřel dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně Anonymizováno (dříve Anonymizováno, dále jen „věřitel“), smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě níž žalovaný čerpal postupně finanční prostředky v souhrnné výši 240 744 Kč, a to poukázáním z bankovního účtu věřitele na bankovní účet žalovaného č. č. účtu. Za dobu trvání smluvního vztahu žalovaný na vyčerpanou jistinu úvěru, sjednané úroky a další platby uhradil ke dni splatnosti úvěru, tj. datum, celkem částku 329 003,16 Kč, přičemž dluh žalovaného žalobkyně vyčíslila na částku 69 438,51 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 49 455,36 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 250 Kč dle ust. čl. VI odst. 1 písm. a) úvěrové smlouvy a úroku za dobu čerpání úvěru v kapitalizované výši 19 733,15 Kč v souladu s čl. II odst. 4 smlouvy o úvěru. Před podáním žaloby žalovaný na uvedenou dlužnou částku uhradil k rukám žalobkyně 44 000 Kč, a žalobkyně se tak podanou žalobou domáhá úhrady částky ve výši 25 438,51 Kč. Pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní upomínkou ze dne datum.

2. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobkyně v řízení prokázala, že věřitel postupně vyplatil žalovanému částku v celkové výši 240 744 Kč, a to poukázáním na bankovní účet číslo č. účtu vedený na jméno žalovaného. Soud má za prokázané, že mezi stranami došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru dne datum ve smyslu ust. , (dále jen „ “), avšak s ohledem na níže uvedené dospěl k závěru, že tato smlouva je pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ust. neplatná. Za vadná považuje soud ujednání o výši sjednané úrokové sazby 10,50 % měsíčně, tedy 126 % ročně. Mimo to byly v čl. VI. odst. 1 smlouvy sjednány následky prodlení se splácením ve formě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, stejně jako právo věřitele na „účelně“ vynaložené náklady související s prodlením žalovaného se splacením kterékoli částky ve výši 250 Kč. Pokud se jedná o sjednaný úrok, pak soud uvádí, že úrokem se rozumí sjednaná odměna za přenechání peněz k užívání, tedy cena služby poskytované podnikatelským subjektem, která samozřejmě zahrnuje přiměřený zisk a současně náklady na jeho dosažení. Za úrok, tedy cenu užívání peněz, tak soud považuje veškeré náklady, které musí úvěrovaný vynaložit, aby dosáhl zamýšlené transakce a je nerozhodné, jak je formálně označí úvěrující. V dané smlouvě byl pro dobu trvání smlouvy určen úrok v celkové výši 126 % ročně, v době, kdy se obvyklá průměrná úroková sazba spotřebitelských úvěrů pohybovala okolo 10 % ročně. Judikatura soudů přitom standardně považuje za nepřiměřenou a odporující dobrým mravům takovou výši úroku, která podstatně přesahuje výši úroku v době jejího sjednání obvyklou (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ). Podstatným přesahem je zpravidla takový přesah, který původní veličinu navyšuje o desítky procent. Nicméně podstatný přesah obvyklé úrokové sazby může být odůvodněn rizikovostí dané transakce, zejména s ohledem na osobu, které peněžní prostředky poskytuje. Zvláštní rizikovost dané transakce ovšem z ničeho nevyplývá a žalobkyně ji ani netvrdila. Tato rizikovost však nemá vliv v situaci, je-li sjednaná výše úroku zcela (extrémně) nepřiměřená obvyklé výši úroku (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. ), jak je tomu v daném případě (úrok ve výši 126 % ročně). Při hodnocení souladu smlouvy, jejímž účastníkem je spotřebitel, kterému z ní má vzniknout závazek k placení takto (extrémně) vysokého úroku, s dobrými mravy je nutno přihlédnout i k okolnostem, za kterých byla uzavřena a k jejímu dalšímu obsahu. Smlouva byla uzavřena adhézním způsobem; žalovaný akceptoval formulářovou dokumentaci vypracovanou věřitelem, jejíž obsah nemohl reálně nijak ovlivnit. Soud přihlédl rovněž k tomu, že pro případ porušení téže povinnosti, je žalovaný stižen i další podstatnou sankcí, a to smluvní pokutou, stanovenou na horní hranici zákonné přípustnosti, určené v ust. zákona o spotřebitelském úvěru. Zhodnotil-li uvedené okolnosti soud v jejich souhrnu, včetně toho, že smlouva nestanoví žádné sankce pro případ, kdy by byla porušena věřitelem, dospěl k závěru, že zkoumaná smlouva je právním jednáním, které se dobrým mravům příčí a tedy jednáním neplatným. Soud v této souvislosti poukazuje na judikaturu Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 11. 2020, č.j. -47.

3. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru o neplatnosti právního jednání pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ust. , žalobkyně se mohla domáhat vrácení poskytnutých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. . Žalovaný ovšem za dobu smluvního vztahu čerpal finanční prostředky ve výši 240 744 Kč, přičemž na tuto částku věřiteli za dobu trvání smluvního vztahu uhradil 329 003,16 Kč, z čehož částka 128 286,43 Kč byla započtena na příslušenství a před podáním žaloby zaplatil 44 000 Kč (i tato částka byla započtena částečně na úrok). Z uvedeného tak plyne, že žalovaný uhradil žalobkyni, případně věřiteli, dosud nejen vyplacené finanční prostředky ve výši 240 744 Kč, ale taktéž úrok v obvyklé výši ve smyslu ustanovení . Soud tedy výrokem I. žalobu v celém rozsahu zamítl, neboť s ohledem na právní posouzení uzavřené smlouvy jakožto neplatného právního jednání byl nárok žalobkyně nedůvodný.

4. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením , , podle kterého by právo na náhradu nákladů řízení náleželo plně úspěšnému žalovanému. Na straně žalovaného však soud žádné náklady řízení neshledal, a proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.