Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 121/2023-51

Okresní soud v Opavě rozhodl samosoudkyní JUDr. Martou Kožušníkovou ve věci

žalobkyně:právnická osoba IČO IČO zainteresované společnosti 0/0

sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

zastoupená advokátem jméno FO

sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému:Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený dne datum narození

bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení částky 13 443,71 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 13 443,71 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 679,83 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 4 679,83 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně proti žalovanému domáhala zaplacení částky 13 443,71 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 679,83 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 4 679,83 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne 12. 9. 2023, která byla dále doplněna a upřesněna podáním ze dne 6. 12. 2023 a podáním ze dne 2. 1. 2024, domáhala se žalobkyně vůči žalovanému zaplacení částky 13 443,71 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky z částky 4 679,83 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, s úroky ve výši 11,75 % ročně z částky 4 679,83 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela s žalovaným dne 3. 1. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. číslo s produktovým názvem D S0 HC týdenní POJ 10/2019. Neoddělitelnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky, které jsou obsaženy na stejném listu jako smlouva, přičemž souhlas s jejich zněním žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Na základě smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně žalovanému při podpisu smlouvy vyplacena v hotovosti částka 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal společnosti půjčenou částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem 9 554 Kč, který představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 103 Kč s úrokovou sazbou ve výši 56 % ročně, částku za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 4 891 Kč. Dále se žalovaný zavázal uhradit poplatek za doplňkové pojištění ve výši 1 560 Kč. Celkem měl žalovaný vrátit společnosti 19 554 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 377 Kč, první splátku byl povinen zaplatit v den, kdy uplyne týden od data uzavření smlouvy, a každou další týdenní splátku až do předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního období. Poslední splátka činila 327 Kč. Žalovaný na předmětnou pohledávku uhradil celkem 11 717 Kč, a to 10. 1. 2020 částku 754 Kč, 20. 1. 2020 částku 400 Kč, 29. 1. 2020 částku 900 Kč, 17. 2. 2020 částku 1 660 Kč, 20. 3. 2020 částku 760 Kč, 8. 4. 2020 částku 380 Kč, 22. 4. 2020 částku 380 Kč, 30. 4. 2020 částku 380 Kč, 12. 5. 2020 částku 754 Kč, 22. 5. 2020 částku 243 Kč, 1. 6. 2020 částku 200 Kč, 10. 6. 2020 částku 1 000 Kč, 22. 6. 2020 částku 300 Kč, 10. 7. 2020 částku 600 Kč, 29. 7. 2020 částku 300 Kč, 13. 8. 2020 částku 1 300 Kč, 21. 8. 2020 částku 443 Kč, 7. 9. 2020 částku 500 Kč, 21. 9. 2020 částku 383 Kč, 16. 12. 2020 částku 80 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž své závazky ze smlouvy porušil. V důsledku prodlení žalovaného s placením jednotlivých splátek vzniklo žalobkyni právo na uhrazení smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je žalovaný v prodlení. Tato denní smluvní pokuta v sazbě 0,1 % denně byla kapitalizována na částku dle připojeného výpočtu k 1. 2. 2022, přičemž je po žalovaném požadována pouze v částce 3 706,71 Kč, smluvní pokuta je po žalovaném požadována v souladu se smluvním ujednáním v rámci čl. „Postup při prodlení zákazníka“. Dne 28. 1. 2022 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které postupitelka žalobkyni mimo jiné postoupila pohledávku z předmětné smlouvy. Pohledávka je identifikována v příloze postupní smlouvy pod číslem smlouvytel. číslo. Postupní smlouva nabyla účinnosti datem úplaty ke dni 1. 2. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022, společně s tímto oznámením byla zároveň stejnou poštovní zásilkou žalovanému dne 10. 2. 2022 odeslána výzva k okamžitému splacení dluhu, v této výzvě byl žalovaný vyzván, aby dlužnou částku ve výši 13 443,71 Kč uhradil nejpozději do 17. 3. 2022. K tomuto datu je vyčíslena předmětná pohledávka následovně: dlužná jistina 4 679,83 Kč, dlužný poplatek za poskytnutí a správu úvěru 3 157,17 Kč, kapitalizovaná smluvní pokuta 3 706,71 Kč, sankční poplatky 1 900 Kč (uhrazené platby byly započteny ve výši 5 320,17 Kč na jistinu ve výši 10 000 Kč, která tak byla ponížena na částku 4 679,83 Kč, a ve výši 1 560 Kč na dobrovolné volitelné pojištění, dále ve výši 4 836,83 Kč byly platby započteny na poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru). Dále žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 679,83 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 4 679,83 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalovanému doporučeně dne datum předžalobní výzvu k úhradě dluhu, žalovaný po zaslání výzvy neuhradil ničeho. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru žalovanému posuzovala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr s odbornou péčí v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Vycházela mimo jiné z informací získaných z nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na úvěru leasingu, úvěru a dalších služeb (SOLUS), dále prověřila úvěruschopnost žalovaného například prostřednictvím insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů a dalších. Dále právní předchůdkyně žalobkyně komplexně vyhodnotila celkovou finanční situaci žalovaného, když konfrontovala žalovaným doložené skutečnosti s dostupnými údaji umožňujícími posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Po důkladné analýze dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně prověřila, že trvalé bydliště žalovaného se nenacházelo na adrese obecního nebo městského úřadu. Žalovaný předložil před podpisem smlouvy pracovní smlouvu, ze které bylo patrné, že byl v dané době zaměstnán u fyzické podnikající osoby jméno FO na pozici pokrývač, a to od 1. 1. 2019. Žalovaný uvedl pravidelný čistý měsíční příjem 25 100 Kč, přičemž deklarovaný příjem byl ověřen pověřeným vázaným zástupcem právního předchůdce žalobkyně z doložených výplatních pásek za měsíce říjen a listopad 2019. Dále žalobkyně uvedla, že vázaný zástupce právní předchůdkyně žalobkyně ověřil, že další čisté příjmy domácnosti byly 18 000 Kč měsíčně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V souladu s ustanovením soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, kteří se k jednání nedostavili, ačkoliv byli řádně předvoláni, o odročení nežádali (zástupce žalobkyně svou neúčast omluvil), vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Soud provedl důkaz smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 3. 1. 2020 č. číslo včetně smluvních podmínek, standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, formulářem pro změnu osobních údajů, zákaznickou kartou ze dne 3. 1. 2020, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 včetně přílohy, oznámením o postoupení pohledávky z 1. 2. 2022, výzvou k okamžitému splacení z 10. 2. 2022, předžalobní upomínkou ze dne 20. 5. 2022, podacími archy, výstupem z centrální evidence exekucí, u „zařazení zákazníka do pojistného programu“. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav:

Společnost právnická osoba poskytla žalovanému 3. 1. 2020 v hotovosti částku 10 000 Kč jakožto spotřebitelský úvěr, který se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšený o poplatek 7 994 Kč představující součet úroků 3 103 Kč, poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru 4 891 Kč, dále pojistné za sjednané doplňkové pojištění 1 560 Kč. Celkovou dlužnou částku 19 554 Kč měl žalovaný zaplatit v 52 týdenních splátkách po 377 Kč (první až předposlední splátka), 327 Kč poslední splátka. Týdenním splátkovým obdobím se rozumí doba 7 dnů, za kterou musí zákazník uhradit jednu splátku spotřebitelského úvěru. Byla sjednána pevná úroková sazba po celou dobu trvání smlouvy 56 % ročně. Žalovaný před poskytnutím zápůjčky uvedl, že je svobodný, bydlí v nájmu, spotřebitelský úvěr potřebuje na neočekávané výdaje, v době sjednání úvěru byl k trvalému pobytu hlášen na adrese adresa, uvedl odlišnou adresu výběru v město, adresa, počet vyživovaných osob 0, nevlastní osobní automobil, je zaměstnán jako pracovní zařazení, uvedl adresu zaměstnavatele, zdroj příjmu 1, pravidelný čistý měsíční příjem žadatele 25 100 Kč, další čisté příjmy domácnosti 18 000 Kč, dále uvedl odhadované měsíční výdaje 5 000 Kč bez bližších údajů, uvedl, že nemá žádné externí ani interní splátky, má bankovní účet na své jméno. Zástupce právnická osoba jméno FO ověřila žalovaným předloženou pracovní smlouvu (od 1. 1. 2019) a dvě žalovaným předložené výplatní pásky (10/2019, 11/2019), výše uvedené údaje byly zjištěny ze zákaznické karty. Z výpisu z Centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že proti žalovanému nebyla v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy nařízena exekuce. Z žalobcem předložené y „Zařazení zákazníka do pojistného programu“ datované datum bylo zjištěno, že žalovaný byl zařazen do pojistného programu a přistoupil ke Skupinové pojistné smlouvě č. hodnota. Z formuláře na změnu osobních údajů vyplývá, že žalovaný dne 13. 7. 2020 změnil kontaktní adresu.

Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti právnická osoba postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 žalobkyni jako nové věřitelce. Původní věřitelka oznámila žalovanému, že žalovanou pohledávku postoupila žalobkyni (oznámení ze dne 1. 2. 2022 s podacím archem ze dne 10. 2. 2022).

Žalobkyně vyzvala žalovaného doporučeně zaslanými výzvami ze dne 10. 2. 2022 a 20. 5. 2022 ke splacení všech dlužných částek po splatnosti plynoucích z předmětné smlouvy o úvěru. Ve výzvě ze dne 20. 5. 2022 jej vyzvala k úhradě dlužné částky včetně příslušenství ve lhůtě 7 dnů od datace této výzvy s tím, že v opačném případě se obrátí na soud.

4. Dle , ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru (dále zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

5. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti ve tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Podle může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění.

8. Oznámením o postoupení pohledávky žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky.

9. Soud posoudil zjištěný skutkový stav dle výše citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobkyně prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 3. 1. 2020 částku 10 000 Kč. Zároveň žalobkyně tvrdila, že žalovaný dosud uhradil celkem 11 717 Kč, jak je podrobně rozepsáno v bodě 1. odůvodnění tohoto rozsudku. Žalovaný tedy uhradil více, než kolik mu právní předchůdkyně žalobkyně poskytla. Zbývající částky, ať už požadované úroky, poplatky či jiné náklady, smluvní pokuta, jejichž uplatnění má oporu v uzavřené smlouvě, nejsou žádány po právu, neboť smlouva byla shledána neplatnou. Žalobkyně totiž neprokázala, že by původní věřitelka řádným způsobem splnila svou povinnost zkoumat schopnost žalovaného dlužníka splácet poskytnutý úvěr. Z karty zákazníka je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně sice úvěruschopnost žalovaného posuzovala, nikoliv však s odbornou péčí, protože v takovém případě by mu předmětný spotřebitelský úvěr nemohla poskytnout. Z ničeho neplyne, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala pravidelné výdaje žalovaného. Co se týká „odhadovaných měsíčních výdajů žadatele“, je bez dalšího uváděna částka 5 000 Kč. Přitom v zákaznické kartě je uvedeno, že žalovaný bydlí v nájmu, zcela chybí údaje o tom, jaké má v souvislosti s bydlením náklady. Uvedená částka měsíčních výdajů objektivně vzbuzuje pochybnosti, právní předchůdkyně žalobkyně si měla vyžádat jejich ověření, stejně jako u výdajů na bydlení. Nikterak není osvětlen ani ověřen další tvrzený příjem žalovaného 18 000 Kč (má se jednat o další čisté příjmy domácnosti, přitom z údajů v zákaznické kartě nevyplývá, že by žalovaný žil ve společné domácnosti s někým dalším). Bez bližšího ověření příjmů a pravidelných výdajů nelze dle názoru soudu přistoupit k zodpovědnému porovnání a vyhodnocení reálných poměrů žalovaného a posoudit jeho schopnost zápůjčky s nastavenými parametry splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně měla po získání informací uvedených v zákaznické kartě objektivně jakožto profesionál vyhodnotit situaci žalovaného a vyžádat si konkretizaci a doložení příjmů a pravidelných výdajů (chybí rozhodné doklady o tom, zda a v jaké výši platí žalovaný nezbytné výdaje na živobytí, na bydlení atd.) nebo ochránit žalovaného před nezodpovědným zadlužením případnou vlastní neznalostí a zápůjčku mu neposkytnout. Při dodržení zásady odpovědného úvěrování by pouze na základě předložených dokladů nemohla žalobkyně žalovanému úvěr poskytnout. Soud vyhodnotil smlouvu o spotřebitelském úvěru jako neplatnou, a to ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovení . Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela konvenuje ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu zákona o spotřebitelském úvěru, potažmo druhy jeho neplatnosti. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva v poměrech souzené věci zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dostál jím zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech. Vzhledem k výše uvedenému soud posoudil nárok žalobkyně dle ustanovení jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalobkyně má právo na zaplacení částky odpovídající rozdílu mezi částkou finančních prostředků, které žalovaný skutečně vyčerpal, a částkou, kterou žalobkyni uhradil. Vzhledem k tomu, že žalovaný dle tvrzení samotné žalobkyně, které ničím zpochybněno nebylo, uhradil celkem 11 717 Kč, tedy o 1 717 Kč více, než kolik právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla, je nárok na vydání bezdůvodného obohacení zcela uspokojen a soud žalobu vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem zamítl.

10. Z důvodu nadbytečnosti soud neprovedl důkaz výpovědí žalobkyní navrhované svědkyně jméno FO, která měla být vyslechnut k tomu, že s žalovaným vyplňovala zákaznickou kartu, ověřovala jeho příjmy na základě dokumentů, které jsou specifikované v zákaznické kartě, jednalo se o pracovní smlouvu a výplatní pásky za měsíce říjen 2019 a listopad 2019, a na základě žalovaným předložených dokladů ověřovala pravidelné měsíční výdaje žalovaného. Ze zákaznické karty totiž vyplývá, že zástupce právnická osoba jméno FO svým podpisem potvrdila, že dne 3. 1. 2020 všechny vyplněné údaje řádně zjistila, ověřila a zaznamenala na základě předložených dokladů nebo dokumentů a dalších informací sdělených žadatelem (žalovaným), přitom jako ověřené dokumenty jsou uvedeny pracovní smlouva, dvě výplatní pásky 10/2019, 11/2019 a občanský průkaz žalovaného. V zákaznické kartě není uvedeno, že by zástupce ověřoval ještě nějaké další dokumenty (například co se týká výdajů). Pracovní smlouvu a výplatní pásky žalobkyně předložila k důkazu a soud těmito listinami důkaz provedl a učinil patřičná zjištění, jak je podrobně rozepsáno v bodě 11. odůvodnění tohoto rozsudku.

11. O nákladech řízení rozhodl soud dle s přihlédnutím k tomu, že z obsahu spisu nevyplývá, že by ve sporu úspěšnému žalovanému nějaké náklady řízení vznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu, písemně, ve dvojím vyhotovení.