Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
42 C 53/2024-17
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 2
proti
žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
pro zaplacení 1 525 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 525 Kč, úrok z prodlení ve výši 15% ročně z částky 1 525 Kč od 19. 7. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to k rukám jejího právního zástupce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 525 Kč, úrok z prodlení ve výši 15% ročně z částky 1 525 Kč od 19. 7. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to k rukám jejího právního zástupce.
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit jí 1 525 Kč s úrokem z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná použila dne datum v 9.27 hodin ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy na žalobkyní provozovaných linkách MHD – tramvaj, linka č. hodnota - a na výzvu dopravcem pověřených osob se neprokázala platným jízdním dokladem, čímž porušila Přepravní řád a Smluvní přepravní podmínky žalobkyně a vznikla jí proto povinnost uhradit jízdné ve výši 25 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč.
Požadovaná částka je tak tvořena dlužným jízdným 25 Kč a přirážkou k jízdnému ve výši 1 500 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a to ani na výzvu soudu učiněnou soudem. O žalobě soud rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen „o. s. ř“, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. , když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili.
3. Žalobkyně předložila soudu listinné důkazy, a to záznam o provedené přepravní kontrole ze dne datum, čas 9.27 hodin, na tramvajové zastávce Anonymizováno podezřelý výraz adresa, smluvní přepravní podmínky a ceník přirážek k jízdnému, dále předžalobní upomínku zaslanou zástupcem žalobkyně včetně dokladu o jejím odeslání žalované. Obsah těchto listin je v souladu se skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě.
4. Z výše uvedených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalovaná byla dne datum, v čase 9.27 hodin, zkontrolována na tramvajové zastávce Anonymizováno podezřelý výraz adresa v prostředku městské hromadné dopravy- v tramvaji – na lince Anonymizováno a při kontrole se na výzvu pověřené osoby neprokázala platným jízdním dokladem. Jízdné ani přirážku k jízdnému žalovaná na místě neuhradila. Žalovaná v řízení netvrdila a neprokázala opak. O tomto byl sepsán záznam o provedené přepravní kontrole, který podepsala žalovaná a kontrolující osoba.
Povinnost k úhradě jízdného, výše jízdného, jakož i přirážky k jízdnému jsou stanoveny smluvními přepravními podmínkami ke dni provedení kontroly. Žalovaná byla marně před podáním žaloby vyzývána k úhradě dlužné částky.
5. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Použitím prostředku veřejné hromadné dopravy provozovaném žalobkyní byla mezi žalobkyní jako dopravcem a žalovanou jako cestujícím uzavřena smlouva o přepravě osoby podle výše uvedeného ustanovení o.z., na základě které vznikla žalované povinnost zaplatit jízdné.
Žalovaná použila vozidlo drážní osobní přepravy – tramvaj, tento vztah se tedy řídí zákonem č. 266/1994 Sb. , o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 37 odst. 1 uvedeného zákona, podmínky, za nichž se přepravují osoby a jejich zavazadla ve veřejné drážní osobní dopravě stanoví přepravní řády. Žalovaná měla podle ustanovení § 37 odst. 5 písm. b) zákona o dráhách povinnost se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem, a neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému, nebo pokud jízdné a přirážku nezaplatí na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Jelikož žalovaná neuhradila jízdné a přirážku, uložil jí soud jejich splnění tímto rozsudkem s tím, že dále dospěl k závěru, že výše jízdného a přirážky k jízdnému odpovídá smluvním přepravním podmínkám platným v době provedení kontroly, přičemž tato přirážka je v limitu stanoveném v § 37 odst. 6 zákona o dráhách, dle kterého výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.
Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně rovněž právo na úhradu úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o. z., jehož výše je v souladu s vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to v souladu s vyčíslením provedeným žalobkyní. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 525 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze třech úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby), a to včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté o. s. ř. o. s. ř. , či exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.