Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
10 C 230/2020-63
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Mášou ve věci
žalobce:
Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený dne Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno
bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
proti
žalované:Jméno zainteresované osoby 1/0, narozená dne Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno
bytem Adresa zainteresované osoby 1/0
zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0
sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0
o zaplacení 11 490 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení 11 490 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně od 1. 2. 2020 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobce je povinen žalované na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalované zaplatit částku, jejíž výše bude uvedena v písemném vyhotovení tohoto rozsudku, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení 11 490 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně od 1. 2. 2020 do zaplacení, se zamítá.II. Žalobce je povinen žalované na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalované zaplatit částku, jejíž výše bude uvedena v písemném vyhotovení tohoto rozsudku, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Původní žalobce Jméno zainteresované osoby 0/0 se domáhal zaplacení částky 23 250 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za výlučné užívání garáže, která je součástí parcely č. Anonymizováno/Anonymizováno v obci a k. ú. adresa. Žalobce byl spoluvlastníkem této parcely s velikostí svého spoluvlastnického podílu ¾ k celku. Spoluvlastníkem ideální ¼ této parcely byl bratr žalobce. Žalovaná za užívání této garáže žalobci ani jeho bratrovi neplatila za užívání garáže žádné nájemné. Získala tím bezdůvodné obohacení ve výši 750 Kč za měsíc, když běžné by činilo 1 000 Kč měsíčně. Uvedenou garáž žalovaná užívala nejméně od července 2017 do ledna 2020, tedy 29 měsíců, což činí celkem částku 23 250 Kč. Žalobce se pokoušel vyřešit věc mimosoudní cestou, ale jeho snaha byla marná.
2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Namítala, že předmětnou garáž tak jak užívá žalobce, neužívala. Mimo dalšího se žalovaná v období, které žalobce uvádí, stěhovala do nového bytu na adresa. Stěhování dokončila 5. 10. 2017 a od toho data parkovala na adresa. Ani tvrzení o vlastnictví či spoluvlastnictví parcely a garáže není pravdivé, neboť parcela byla pořízena za trvání manželství účastníků, byl tedy v SJM účastníků až došlo k rozdělení SJM a uzavření smíru v roce 2019. Žalovaná dále připomíná že při jednání dne 3. 10. 2019 ve věci vypořádání zaniklého společného jmění manželů žalobce vzal zpět žalobu co do vypořádání pozemku č. AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno v k. ú. adresa LV Anonymizováno a žalovaná potvrdila, že v garáži na adresa nemá žádné věci a nemá ani klíče od této garáže. Žalovaná dále připomněla, že s žalobcem dne 29. 10. 2015 uzavřela smlouvu o výpůjčce na jejímž základě měla předmětnou garáž bezplatně užívat a žalobce bude bezplatně užívat garáž na ulici jméno FO v adresa parcela č. Anonymizováno/Anonymizováno, kterou užíval bezplatně a bez omezení až do února 2020, kdy ji teprve vyklidil a předal. Předmětnou garáž navíc žalovaná na vlastní náklady opravila (celkem 64 973 Kč). Žalovaná dále připomněla, že krom již uvedeného se v rámci vypořádání SJM soudním smírem poloviny předmětného pozemku vzdala bez vypořádacího podílu. Žalovaná navíc předmětnou garáž v žalované době ani užívat nemohla, neboť jí žalobce užívání znemožňoval.
3. Žalobce za řízení (dne 4. 5. 2021) zemřel, usnesením ze dne 4. 9. 2023, č.j. 10C 230/2020 – 52, bylo rozhodnuto, že v řízení bude pokračováno namísto zemřelého žalobce s jeho pozůstalými syny jméno FO a Jméno zainteresované osoby 0/0 nar. datum. Usnesení nabylo právní moci dne 4. 10. 2023. Žalobce jméno FO vzal následně žalobu v rozsahu, v jakém se stal právním nástupcem původního žalobce, zpět a soud usnesením ze dne 11. 12. 2023, č.j. 10C 230/2020 – 55, řízení v části v níž se a) žalobce jméno FO domáhal po žalované zaplacení částky 11 760 Kč s příslušenstvím zastavil. Soud rovněž žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 12. 2024.
4. Na jednání ve věci, které se konalo dne 9. 4. 2024 se žalobce Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený datum, k jednání nedostavil, svoji nepřítomnost neomluvil a ani nepožádal o odročení. Předvolání mu bylo doručeno fikcí dne 7. 3. 2024. Soud proto věc projednal bez přítomnosti žalobce podle § 101 odst. 2 a 3 o.s.ř.
5. Podle § 2991 odst. 1 a 2 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
6. Pokud by žalobce prokázal, že v předmětné době (tak jak byla vymezena v žalobě) byl alespoň většinovým spoluvlastníkem předmětné garáže, že garáž skutečně užívala žalovaná, aniž za její užívání platila s tím, že bezplatné užívání sjednáno nebylo, jistě by mu nárok na vydání bezdůvodného obohacení vznikl.
7. Pokud jde o vlastnictví garáže, původní žalobce pouze odkázal na aktuální výpis z listu vlastnictví a na dědické rozhodnutí po zemřelém bratrovi. Vlastnictví původního žalobce však vyplynulo z dědického rozhodnutí zdejšího soudu ze dne 4. května 2023, č.j. 31 D 321/2021 – 242, které bylo podkladem pro rozhodnutí o procesním nástupnictví po původním žalobci.
8. Bylo však důkazním břemenem žalobce (jak původního, tak současného) prokázat, že v předmětné době garáž skutečně užívala žalovaná. Žalobce (jak původní, tak současný) k tomuto žalobnímu tvrzení neposkytl žádné důkazy a důkazní břemeno v tomto směru neunesl (důkazní břemeno není na straně žalované, neboť ta může stěží prokazovat, že něco neužívala). Soud hodlal žalobce při jednání o nesplnění tohoto důkazního břemene poučit a vyzvat jej k předložení nebo označení důkazů k tomuto tvrzení. Žalobce se však k jednání nedostavil, a tak se zbavil možnosti být ze strany soudu o neunesení tohoto důkazního břemene poučen. Ze spisu zdejšího soudu vedeného pod spisovou značkou 16 C 91 /2019 o vypořádání zaniklého společného jmění manželů (původního žalobce a žalované) však dokonce vyplývá, že žalovaná předmětnou garáž neužívala. Žalovaná v postavení žalobkyně v uvedeném řízení v přípise své právní zástupkyně ze dne 8. 10. 2018 uváděla, že nemá možnost přístupu do této garáže a nemá klíče od ní. Na toto konkrétní vyjádření žalobce v postavení žalovaného nijak nereagoval, přestože se k jiným tvrzením, která se týkala jiných nároků uplatněných v uvedeném řízení, ve svých pozdějších vyjádřeních ve věci, vyjadřoval. Z protokolu o jednání ze dne 3. října 2019 vyplynulo, že obě procesní strany prohlásily za nesporné „Žalobkyně potvrzuje, že v garáži na ulici Farní nemá žádné věci a nemá ani klíče od této garáže.“. To jsou jistě spíše nepřímé důkazy svědčící o tom, že žalovaná v uvedeném období předmětnou garáž neužívala a hlavním důvodem procesního neúspěchu ve věci ze strany žalobce je jistě neunesení důkazního břemene žalobce ohledně užívání garáže žalovanou. Žaloba byla tedy jako nedůvodná zamítnuta.
9. Žalovaná měla ve věci plný úspěch a podle § 142 odst. 1 o.s.ř. jí jistě přísluší i právo na náhradu nákladů řízení, potřebných k účelnému bránění práva pro žalobci. Jako účelně vynaložené považuje soud náklady právního zastoupení, a to odměny advokáta za úkony 1. příprava a převzetí věci, 2. písemné podání odporu a vyjádření ve věci a 3. účast na soudním jednání dne 9. 4. 2024. zbylé úkony právní služby advokáta soud za účelně vynaložené nepovažuje. Písemné podání ze dne 10. 5. 2021 bylo jen sdělení, že žalobce zemřel, jednání s klientkou dne 17. 5. 2021 zástupce žalobkyně nedoložil, navíc není zřejmé, o čem bylo s žalovanou potřeba jednat, kdy bylo zřejmé jen to, že řízení bude z důvodu pozůstalostního řízení přerušeno. Pokud jde o jednání s klientku dne 4. 4. 2024 a písemné podání ze stejného dne, tak soud má za to, že se mělo jednat o písemné podání ze dne doručené soudu dne 8. 4. 2024, které jen shrnuje dosavadní důkazy. Soud tedy přiznal žalobkyni odměnu 3 úkony právní služby advokáta po 1 580 Kč podle § 7 advokátního tarifu, tři paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, cestovné dle vyčíslení ve výši 1 035,11 Kč a náhradu za 21 % DPH.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích.
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se její splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuci.