Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
7 C 122/2023-140
Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
pro zaplacení 101 489,26 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně za dobu od datum do zaplacení, a to ve splátkách po právnická osoba Kč měsíčně, vždy do posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.
II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 11,75 % ročně za dobu od datum do datum, z částky částka ve výši 11,75 % ročně za dobu od datum do datum, z částky částka ve výši 11,75 % ročně za dobu od datum do zaplacení, úroku z úvěru ve výši 12,70 % ročně z částky částka od datum do datum, úroku z úvěru ve výši 12,70 % ročně z částky částka od datum do datum, úroku z úvěru ve výši 12,70 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,75 % ročně a zákonného úroku z prodejní z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení, a to ve splátkách po , právnická osoba, Kč měsíčně, vždy do posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 11,75 % ročně za dobu od , datum, do , datum, , z částky , částka, ve výši 11,75 % ročně za dobu od , datum, do , datum, , z částky , částka, ve výši 11,75 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení, úroku z úvěru ve výši 12,70 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , úroku z úvěru ve výši 12,70 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , úroku z úvěru ve výši 12,70 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 11,75 % ročně a zákonného úroku z prodejní z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši částka (tj. neuhrazená jistina ve výši částka; obchodní úrok ve výši částka; kapitalizovaný úrok z prodlení z jistiny ve výši částka; kapitalizovaný úrok z prodlení z obchodního úroku ve výši částka; dílčí poplatky ve výši částka) se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 11,75 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 11,75 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, úrokem z úvěru ve výši 12,70 % ročně z částky částka od datum do datum, úrokem z úvěru ve výši 12,70 % ročně z částky částka od datum do datum, úrokem z úvěru ve výši 12,70 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,75 % ročně. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, tj. právnická osoba., IČO: IČO, a žalovaný uzavřeli Smlouvu o úvěru Expres půjčka č. tel. číslo, jíž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka (dále jen „smlouva“). K posouzení úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila tvrzení žalovaného o příjmech a výdajích nahlédnutím do databází BRKI, NRKI, insolvenčního rejstříku, porovnávala získané informace s historickými daty Českého statistického úřadu, přičemž shledala, že žalovaný je schopen splácet poskytnutý úvěr. Žalovaný úvěr načerpal převodem na bankovní účet. Vzhledem k opakovanému porušování smlouvy, konkrétně prodlení s úhradou měsíčních splátek, právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o prohlášení úvěru za splatný ke dni datum a vyzvala jej k úhradě splatné částky.
2. Podáním ze dne datum žalovaný uvedl, že si nevzal žádnou půjčku, je veden v registru neplatičů, a proto si ji ani nemohl vzít, nedostal žádnou upomínku, že něčeho dluží. Dále uvedl, že má pouze osobní věci a oblečení, nemá prostředky na zaplacení dlužné částky. Námitku neplatnosti dotčené smlouvy o úvěru nevznesl, s tím, že mohl nějakou smlouvu podepsat, nějakou částku obdržel. S ohledem na svou tíživou finanční situaci požádal o výhodu splátek s tím, že u zaměstnavatele města adresa dosahuje příjmu částka měsíčně čistého, má pronajatý byt od města adresa, kde na nájemném hradí částka měsíčně, toto též doložil nájemní smlouvou a příjmovým pokladním dokladem adresa, dále hradí zálohy na elektřinu ve výši částka měsíčně, a toto též doložil upomínkou z datum. Dále uvedl, že hradí kabelovou televizi a internet částkou částka měsíčně. Má tři děti, a to jméno FO, narozeného datum, jméno FO, narozenou datum a jméno FO, narozeného datum. Všichni žijí ve společné domácnosti s družkou žalovaného, paní jméno FO, která je ohledně dvou posledních dětí na rodičovské dovolené s příjmem kolem 13–částka měsíčně čistého.
právnická osoba listin y označené „Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti“ ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně uvedla, že kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR atd. Výpočet disponibilní částky provedla tak, že od příjmů odečetla splátkové a nesplátkové výdaje, náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje; bylo počítáno s částkou životního minima, částkou normativních nákladů na bydlení. Zjištěný čistý měsíční příjem žalovaného ověřený z běžného účtu vedeného právní předchůdkyní žalobkyně činil částka, čistý měsíční příjem domácnosti činil částka, žalovaný bydlel ve vlastním domě/bytě, vyživoval jednu osobu, externí splátky činily částka, měsíční splátka: částka.
4. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, Expres půjčka uzavřené dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným včetně Všeobecných produktových podmínek účinných od datum, sazebníku poplatků a vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro Expres půjčku soud zjistil, že smluvní strany sjednaly výši úvěru částka s měsíční anuitní splátkou a úhradou pojištění ve výši částka, pevnou roční úrokovou sazbou ve výši 12,70 % ročně, RPSN ve výši 13,74 %. Ze žádosti o úvěr ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně eviduje o žalovaném mimo jiné následující údaje: pracovní poměr na dobu neurčitou od datum uzavřený se zaměstnavatelem město adresa, povolání: dělník/řemeslník.
5. Z výpisu z účtu žalovaného, z listin y označené „Amortizace“ včetně umořovací tabulky, tabulky předpisů úroků z prodlení a platební historie soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši částka převodem na účet žalovaného dne datum. Z výpisů z úvěrového účtu žalovaného a přehledu předpisů a plateb ohledně dotčeného úvěru vyhotoveného žalobkyní za období od datum do datum soud zjistil, že žalovaný na konto dotčené úvěrové smlouvy zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně, společnosti právnická osoba. celkem částka (a to dne datum 2 881,74 Kč, dne právnická osoba. částka, dne datum 2 709,32 Kč, dne datum 2 801,74 Kč, dne datum 2 881,74 Kč, dne datum 139,41 Kč, dne datum 142,61 Kč, dne datum 2 617,96 Kč, dne datum 2 881,74 Kč, dne datum 2 881,74 Kč, dne datum 2 881,74 Kč, dne datum 2 881,74 Kč, dne datum 1 244,41 Kč, dne datum 145,86 Kč, dne datum 1 503,66 Kč, dne datum 2 881,74 Kč, dne datum 2 881,74 Kč, dne datum 457,32 Kč, dne datum 2 443,92 Kč, dne právnická osoba. částka, dne datum 2 307,16 Kč, dne datum 2 881,74 Kč, dne datum 97,12 Kč, dne datum 118,38 Kč, dne datum 2 688,25 Kč, dne datum 2 881,74 Kč, dne datum 2 881,74 Kč, dne datum 97,31 Kč, dne datum 147,76 Kč, dne datum 2 660,03 Kč, dne datum 2 882,47 Kč, dne datum 146,15 Kč, dne datum 2,39 Kč, dne datum 2 754,37 Kč, dne datum 66,63 Kč, dne datum 2 838,47 Kč, dne datum 600 Kč, dne datum 1 306,14 Kč, dne datum 1 588,37 Kč, dne datum 600 Kč, dne datum 232,55 Kč, dne datum 86,09 Kč, dne datum 2 585,94 Kč, dne datum 2 881,74 Kč, dne právnická osoba. částka, dne datum 146,82 Kč, dne datum 116,71 Kč, dne datum 2 638,65 Kč, dne datum 600 Kč, dne datum 742,35 Kč, dne datum 2 150,01 Kč, dne datum 2 881,74 Kč, dne datum 3,05 Kč, dne datum 204,01 Kč, dne datum 2 674,68 Kč, dne datum 2 881,74 Kč, dne datum 2 645,74 Kč, dne datum 236 Kč, dne datum 2 409,74 Kč, dne datum 472 Kč, dne datum 2 173,74 Kč, dne datum 710,40 Kč, dne datum 2 882,60 Kč, dne datum 8,14 Kč, dne datum 2 637,60 Kč, dne datum 265,32 Kč, dne datum 2 380,42 Kč, dne datum 528,22 Kč, dne datum 2 117,52 Kč, dne datum 803,28 Kč, dne datum 2 911,14 Kč, dne datum 2 882,58 Kč, dne datum 9,96 Kč, dne datum 2 635,78 Kč, dne datum 246 Kč, dne datum 1,04 Kč, dne datum 2 644,70 Kč, dne datum 238,71 Kč, dne datum 2 407,03 Kč, dne datum 477,19 Kč, dne datum 600 Kč, dne datum 1 568,55 Kč, dne datum 1 321,55 Kč, dne datum 1 324,19 Kč, dne datum 1 567,16 Kč, dne datum 1 078,58 Kč a dne datum 5 000 Kč).
6. Z výpisu z běžného účtu žalovaného soud zjistil následující: v měsíci prosinci 2017 žalovaný obdržel od města adresa mzdu částka, na nájem uhradil částka, společnosti Proficredit uhradil splátku částka, dne datum byla na účet žalovaného připsána částka částka, (i) za měsíc listopad 2017 počáteční zůstatek činil částka, konečný zůstatek ve výši částka; žalovaný dne datum poukázal částku částka s poznámkou profikredit; jedinými příjmy bylo částka (příjem žalovaného od města adresa) a dále peněžitá pomoc v mateřství ve výši částka; (ii) za měsíc říjen 2017 počáteční zůstatek činil částka a konečný zůstatek ve výši částka; žalovaný dne datum poukázal částku částka s poznámkou profikredit; jedinými příjmy bylo částka (příjem žalovaného od města adresa), podezřelý výraz ve výši částka a peněžitá pomoc v mateřství ve výši částka; (iii) za měsíc září 2017 počáteční zůstatek činil částka a konečný zůstatek ve výši částka; jedinými příjmy bylo částka (příjem žalovaného od města adresa) a podezřelý výraz částka; žalovaný dne datum poukázal částku částka s poznámkou profikredit; (iv) za měsíc srpen 2017 počáteční zůstatek činil částka a konečný zůstatek ve výši částka; jedinými příjmy bylo podezřelý výraz ve výši částka, částka (příjem žalovaného od města adresa), žalovaný dne datum poukázal částku částka s poznámkou profikredit; (v) za měsíc červenec 2017 počáteční zůstatek činil částka a konečný zůstatek ve výši částka; jedinými příjmy bylo částka (příjem žalovaného od města adresa), podezřelý výraz ve výši částka, žalovaný dne datum poukázal částku částka s poznámkou profikredit.
7. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum. Z poštovního podacího archu ze dne datum soud zjistil, že téhož dne byla žalovanému zaslána zásilka.
8. Z předžalobní upomínky ze dne datum soud zjistil, že právní zástupce právní předchůdkyně žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky částka do sedmi dnů od odeslání uvedené upomínky. Z podacího lístku ze dne datum soud zjistil, že téhož dne byla žalovanému zaslána zásilka.
9. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu, na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši částka. Úvěr se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách á částka. Na konto tohoto úvěru uhradil žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně částku celkem částka. Vzhledem k tomu, že se žalovaný opakovaně ocitl v prodlení s úhradou měsíčních splátek, právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila. Právní předchůdkyně žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky.
10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
14. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
18. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
19. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle § 132 o. s. ř. o. s. ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k následujícímu:
20. Nejprve se soud z moci úřední zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne datum ve věci C-449/13 Consumer Finance proti jméno FO a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.
21. Právní předchůdkyně žalobkyně coby poskytovatel úvěru je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinna náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebitel v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele – žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.
22. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona o spotřebitelském úvěru), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.
23. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 , uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (nyní § 86 zákona o spotřebitelském úvěru) je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložení výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008. Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku konstatoval, že: „….poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí podkladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady...“
24. Citovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES1 byla zapracována do zákona o spotřebitelském úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 87 odst. l upravuje následek, který nastane, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. l větou druhou (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele), a to sankci neplatnosti smlouvy. S ohledem na použité slovní vyjádření ve větě druhé § 87 zákona o spotřebitelském úvěru by bylo možné tuto úpravu vnímat a vyložit jako relativní neplatnost, neboť spotřebiteli dává možnost námitku neplatnosti uplatnit. Touto problematikou se však v poslední době zabýval jak Nejvyšší soud České republiky, jehož hlavním úkolem je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů, tak i Ústavní soud, jehož nálezy jsou pro obecné soudy závazné (čl. 89 odst. 2 Ústavy České republik y). Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. spisová značka ze dne datum, v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Ačkoli v tomto rozsudku byl řešen spotřebitelský úvěr poskytnutý podle dřívějšího zákona o spotřebitelském úvěru (zák. č. 145/2010 Sb. ), z jehož dikce § 9 odst. l by bylo možné dovozovat absolutní neplatnost smlouvy, i výklad tohoto ustanovení nebyl jednoznačný (k tomu srovnej komentář § 9 odst. l zákona o spotřebitelském úvěru uveřejněný v systému Aspi), a proto jsou závěry tohoto rozhodnutí aplikovatelné i na spotřebitelský úvěr poskytnutý podle zákona č. 257/2016 Sb. Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. III. ÚS 4129/18 a II. ÚS 3194/18 řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. Všechna tato uvedená rozhodnutí směřují obecné soudy k aplikaci § 580 odst. l zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník a § 588 téhož zákona (absolutní neplatnost právního jednání).
25. Soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že z důkazů předložených žalobkyní, které soud provedl při ústním jednání, vyplývá, že žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně s odbornou péčí posuzovala schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně v žalobě sice tvrdí, že její právní předchůdkyně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr, a to nahlédnutím do databází BRKI, NRKI, insolvenčního rejstříku, porovnávala získané informace s historickými daty Českého statistického úřadu, tuto skutečnost však ničím neprokazuje. Žalobkyně v tomto směru soudu předložila pouze vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne datum, v němž se uvádí, že čistý měsíční příjem žalovaného činí částka, čistý příjem domácnosti pak ve výši částka, žalovaný bydlí ve vlastním domě/bytě, dosavadní externí splátky činí částka, a dále výpisy z běžného účtu žalovaného za období od července 2017 do listopadu 2017. Z uvedených výpisů za období pěti měsíců předcházejících poskytnutí úvěru je zřejmé, že žalovaný měl průměrný čistý měsíční příjem ve výši částka, hradil splátky dříve poskytnutého úvěru či zápůjčky 1 738 měsíčně, konečný zůstatek na účtu žalovaného činil v uvedeném období od částka do částka. Celkové měsíční splátky žalovaného na úvěry či zápůjčky činily celkem částka, tj. 40,35 % čistého měsíčního příjmu žalovaného, k úhradě nákladů na energie, výživné vůči jedné osobě, stravování, oblečení, hygienické potřeby atd. tak žalovanému zůstalo přibližně částka měsíčně. Právní předchůdkyně žalobkyně si měla obstarat údaje a listin y je prokazující ohledně skutečných nezbytných výdajů žalovaného na energie, stravování, léky, hygienické potřeby, vyživovací povinnost vůči jedné osobě atp. Právní předchůdkyně žalobkyně si měla především vyžádat dokumenty (např. SIPO) prokazující nezbytné výdaje žalovaného a přistoupit k poskytnutí úvěru až v případě tohoto doložení. Právní předchůdkyně žalobkyně tak rezignovala na zjišťování nezbytných výdajů žalovaného, a to nadto za situace, kdy žalovaný již splácel jiný úvěr s měsíčními splátkami ve výši částka (dle údajů evidovaných právní předchůdkyní žalobkyně dokonce ve výši částka), hradil měsíčně částky na pojištění částka a penzijní připojištění částka, a měsíční zůstatek na jeho účtu činil nejvýše částka v období pěti měsíců před poskytnutím úvěru žalobkyní, a to v listopadu 2017, dále pak v říjnu 2017 činil částka, v ostatních měsících nepřevýšil výši měsíční splátky. Právní předchůdkyně žalobkyně nemohla dospět k odůvodněnému závěru, že je žalovaný schopen úvěr splácet, aniž by alespoň základním způsobem neověřila též skutečné výdaje žalovaného. Za postup s odbornou péčí při zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele nelze považovat ani postup, kdy se věřitel spolehne na jeho objektivně nedoložené tvrzení o osobních majetkových a výdělkových poměrech. Standard odborné péče předpokládá ověření poskytnutých údajů (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. III. ÚS 4129/18 ).
26. Právní předchůdce žalobkyně zcela rezignoval na zjišťování pravidelných a nezbytných výdajů žalovaného. Rozhodující jsou konkrétní výše příjmů žalovaného a jeho výdajů, např. nájemného v bytě, kde žadatel o úvěr bydlí, konkrétní obvyklá spotřeba plynu a elektřiny v tomto bytě, konkrétní náklady na vytápění tohoto bytu, konkrétní náklady na léky, konkrétní výše pravidelných splátek dluhů apod. Pakliže právní předchůdce žalobkyně využil údaje o životním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, pak je třeba zdůraznit to, že tyto údaje (stejně jako další veřejně dostupné státem publikované údaje, např. o průměrných nákladech na bydlení) lze využít pouze k porovnání se zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o výdajích spotřebitele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ). Nelze je však převzít a vycházet z nich jako ze skutečných výdajů. Navíc jak se podává z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti žalovaného, předchůdce žalobkyně uvažoval s výdaji žalovaného ve výši částka měsíčně, což s ohledem na to, že žalovaný žil s družkou na mateřské dovolené a nezletilým dítětem v nájemním bytě, zcela zjevně neodpovídá jeho měsíčním výdajům (když navíc z výpisu z účtu za měsíc prosinec 2017 se podává, že žalovaný uhradil nájemné ve výši částka). K řádnému posouzení úvěruschopnosti pak nepostačuje ani to, že předchůdce žalobkyně provedl lustraci žalovaného v databázích SOLUS a NRKI, jelikož tato zjištění sice jsou zcela jistě důležitá, avšak pokud nejsou zjištěny skutečné příjmy a výdaje spotřebitele, jsou sama o sobě nedostatečná. Na základě těchto skutečností a po jejich vyhodnocení, stejně matematickém jako logickém i realistickém, nemohl předchůdce žalobkyně žalobkyně dospět k závěru, že je žalovaný schopen úvěr splácet.
27. S ohledem na to, že žalobkyně neprokázala, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána, dospěl soud k závěru, že smlouva, je absolutně neplatná podle § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor se zákonem.
28. Po právní stránce proto soud věc posoudil tak, že mezi žalobkyní a žalovaným uzavřená smlouva je absolutně neplatná podle § 580 odst. 1 o. z. pro rozpor se zákonem.
29. Dle 2991 odst. 1, 2 o. z. plnění žalobkyně z neplatné úvěrové smlouvy je bezdůvodným obohacením žalovaného a žalovaný je povinen toto obohacení žalobkyni vydat. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši částka, na konto tohoto úvěru uhradil žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně částku celkem částka. Soud proto po právním posouzení dospěl k závěru, že se žalovaný ve výši částka (částka mínus částka) na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně neprokázala, že by žalovaného vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení dříve než výzvou ze dne datum, danou k poštovní přepravě dne datum, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve lhůtě do datum. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky částka. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.).
30. Protože smlouvu má soud za absolutně neplatnou, tak žalobní nároky plynoucí z této smlouvy (obchodní úrok a zákonné úroky z prodlení jdoucí před výzvou, poplatky) nelze přiznat, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku, který byl neplatně sjednán (výrok II.).
31. Podle § 142 odst. 2 o. s .ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Protože žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná, a žalovanému, který byl převážně úspěšná, dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly (náhradu nákladů řízení nepožadoval), bylo vysloveno, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
32. S ohledem na finanční situaci žalovaného, charakterizovanou shora, soud žalovanému poskytl výhodu splátek (§ 160 odst.1 o. s. ř. o. s. ř. ), a to ve výši právnická osoba Kč měsíčně, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek. Při stanovení výše měsíčních splátek musí soud zvážit jak finanční, majetkovou a sociální situaci žalovaného, tak i to, aby stanovením příliš nízkých splátek nebyla nepřiměřeně znevýhodněna žalobkyně. Soud musí s ohledem na okolnosti konkrétního případu zvážit, zda využití této možnosti nezaloží nespravedlivou nerovnováhu mezi zájmy sporných stran. S ohledem na výše uvedené se soudu jeví spravedlivá výše splátek ve výši právnická osoba Kč měsíčně, rovnováhu mezi zájmy obou stran soud nastolil i pomocí ztráty výhody splátek pro případ, že by žalovaný některou z nich nezaplatil řádně a včas.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích.
Neslní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.