Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 6/2024-42

Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci

žalobkyně: AnonymizovánoAnonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o 74 997 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 50 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 50 000 Kč od 29. 4. 2023 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 16 219,17 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 265 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 109,60 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 7 258 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 50 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 50 000 Kč od 29. 4. 2023 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 16 219,17 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 265 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 109,60 Kč, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 7 258 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 74 997 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru č. tel. číslo uzavřené dne datum mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČ IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). V odůvodnění žaloby uvedla, že na základě této smlouvy žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 50 000 Kč, přičemž se zavázal tuto částku vrátit formou měsíčních splátek ve výši 2 916,41 Kč spolu s příslušenstvím (úrokem v celkové výši 54 990,76 Kč) do 3. 2. 2021. Smlouvu měl žalovaný uzavřít prostřednictvím zprostředkovatele, finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty bezhotovostně, přičemž žalovaný doplnil pouze číslo svého účtu v příslušném formuláři. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala možnosti a schopnost žalovaného úvěr splácet z veřejných registrů a z tvrzení žalovaného. Žalovaný nedodržel sjednaný rozpis měsíčních splátek a na sjednaný úvěr neuhradil ničeho, právní předchůdkyně žalobkyně jej proto informovala o tom, že úvěr byl v souladu se smlouvou ke dni 4. 1. 2020 zesplatněn. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 4. 2023 byla pohledávka s účinností ke dni 28. 4. 2023 převedena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Po žalovaném tak žalobkyně požadovala částku 50 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 29. 4. 2023 do zaplacení, dále pak kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 16 328,77 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 9 441 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč. V důsledku prodlení s úhradou splátek a zesplatnění úvěru vznikla žalovanému povinnost zaplatit také smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Smluvní pokutu vyčíslila žalobkyně částkou 24 997 Kč. Podáním ze dne 4. 3. 2024 vzala žalobkyně částečně žalobu zpět, a to co do částky 34 438 Kč (představující kapitalizovaný úrok ve výši 9 441 Kč, smluvní pokutu ve výši 24 997 Kč). Soud proto usnesením ze dne 12. 3. 2024, č. j. -40, řízení ohledně těchto částek zastavil. Dlužná částka je po částečném zastavení řízení tvořena jistinou ve výši 50 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 29. 4. 2023 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 16 328,77 Kč za období od 5. 1. 2020 do 11. 4. 2023 a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle , , v účinném znění (dále též jen „ “) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil, proto bylo v souladu s jednáno v jeho nepřítomnosti. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Ze smlouvy o úvěru č. tel. číslo ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 50 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit ve 36 měsíčních splátkách ve výši 2 916,41 Kč, při pevné úrokové sazbě 56,72 % ročně. Žalovaný se zavázal vrátit celkem částku 104 990,76 Kč. Shodné informace vyplynuly také z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Součástí smlouvy byly také všeobecné obchodní podmínky a ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, jakož i závazek zaplatit poplatek za každou upomínku ve výši 50 Kč (maximálně za 3 upomínky). Z formuláře pro doplnění čísla bankovního účtu soud zjistil, že žalovaný uvedl toto č. svého účtu: Anonymizováno. Výpisem z účtu ke dni 3. 9. 2019 bylo zjištěno, že na účet č. č. účtu zaslala právní předchůdkyně žalobkyně částku 50 000 Kč.

5. Z upomínky ze dne 3. 11. 2019 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné splátky spolu se smluvní pokutou a poplatkem za upomínku v celkové výši 2 983,46 Kč. Opakovanou výzvou k úhradě ze dne 5. 12. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě částky 8 899,54 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 4. 1. 2020 právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě částky 59 638,67 Kč; tato výzva byla žalovanému odeslána dne 7. 1. 2020.

6. Dohodou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne 26. 4. 2023 ve spojení se seznamem postoupení pohledávek došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Z potvrzení o provedení transakce vyplynulo, že žalobkyně uhradila své právní předchůdkyni dne 28. 4. 2023 blíže nespecifikovanou částku.

7. Přípisem ze dne 4. 5. 2023 právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky. Stejně tak žalovaného o postoupení pohledávky informovala žalobkyně, a to dopisem ze dne 5. 6. 2023. Rovněž právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, a to přípisem ze dne 11. 7. 2023 a předžalobní výzvou ze dne 14. 8. 2023 (tato výzva byla žalovanému odeslána podle přiloženého podacího archu dne 16. 8. 2023).

8. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky a z podacího archu datovaného 10. 5. 2023 soud nezjistil žádné pro věc podstatné skutečnosti.

9. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný spolu prostřednictvím zprostředkovatele uzavřeli smlouvu ze dne datum, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s úroky splatit 36 měsíčními splátkami ve výši 2 916,41 Kč. Smluvní strany se dohodly rovněž na smluvní pokutě v případě prodlení ve výši 0,1 % za každý den prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla finanční prostředky ve výši 50 000 Kč na účet žalovaného. Žalovaný své závazky řádně a včas nehradil, nedodržel splátkový kalendář a neuhradil ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužných částek, k okamžité úhradě částky 59 638,67 Kč jej vyzvala přípisem ze dne 4. 1. 2020, odeslaným dne 7. 1. 2020. Pohledávky za žalovaným byly na žalobkyni postoupeny dohodou o postoupení pohledávek ze dne 26. 4. 2023. Bonita žalovaného měla být právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána toliko na základě tvrzení žalovaného a údajů obsažených ve veřejných registrech.

10. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 23. 4. 2020 (dále jen „ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle , (dále jen „o. z.“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

12. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Podle § 1723 odst. 2 o. z. se ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, použijí přiměřeně i na závazky vznikající na základě jiných právních skutečností.

16. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k následujícím závěrům. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla v rámci své podnikatelské činnosti finanční prostředky a žalovaný při tomto právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičce smlouvy). Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, nebo rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , jejichž závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud má na základě provedeného dokazování za to, že právní předchůdkyně žalobkyně neprověřila schopnost žalovaného splácet. Žalobkyně ostatně ani ověření bonity žalovaného žádným způsobem nedoložila. V podané žalobě uvedla toliko to, že úvěruschopnost žalovaného prověřovala právní předchůdkyně na základě údajů z veřejných registrů a z tvrzení žalovaného. Po výzvě soudu, aby prokázala, jakým způsobem její předchůdkyně před poskytnutím úvěru schopnost žalovaného splácet prověřovala, reagovala sdělením, že žádnými důkazy o posuzování schopnosti splácet nedisponuje. V podání ze dne 4. 3. 2024 pak žalobu vzala částečně zpět (viz výše). Žalobkyně tak neunesla břemeno důkazní ohledně skutečnosti, že její právní předchůdkyně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr.

17. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako neplatnou podle § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů Evropské unie vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18. Podle tohoto rozsudku musí soud z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní odpovědnosti věřitele stanovené v čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a v případě nesplnění této povinnosti dovodit absolutní neplatnost sjednané smlouvy. Podle citované směrnice totiž nelze sankci za porušení předsmluvní odpovědnosti věřitele vázat na podmínku uplatnění námitky neplatnosti spotřebitelem. Je-li pak absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku, poplatcích vyplývajících ze smlouvy i o smluvní pokutě. Tyto závěry jsou plně aplikovatelné i na tuto věc.

18. Žalobkyně však soudu prokázala, že její právní předchůdkyně platně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni a že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši 50 000 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným či mezi žalobkyní a žalovaným není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu. Žalobkyně tak má právo na vrácení toho, co žalovanému plnila její právní předchůdkyně. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil, resp. ve smyslu ZoSÚ vrátit poskytnutou jistinu. Žalovanému proto vznikla povinnost vrátit částku 50 000 Kč.

19. Žalobkyně má dále v souladu s a o. z. právo na úrok z prodlení, jehož výše je dána Žalovaný byl povinen závazek splnit prvního dne poté, co byl žalobkyní nebo jejím právním předchůdcem vyzván k plnění. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 4. 1. 2020, odeslanou žalovanému dne 7. 1. 2020 (a doručenou na základě domněnky doby dojití ve smyslu o. z. dne 10. 1. 2023). Žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě dlužné částky, reálně však mohl svůj závazek splnit až v pondělí dne 13. 1. 2020 (první den prodlení tak byl 14. 1. 2020). Žalobkyně však vyčíslila požadovaný úrok částkou 16 328,77 Kč, a to již za období od 5. 1. 2020 do 11. 4. 2023. Žalovaný se však do prodlení dostal až dne 14. 1. 2020. Ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 109,60 Kč proto soud podanou žalobu výrokem II. zamítl. Stejně tak zamítl žalobu, pokud jde o částku 265 Kč požadovanou jako náklady spojené s uplatněním pohledávky. Smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla posouzena jako neplatná, proto žalobkyni náleží pouze dosud neuhrazená jistina odpovídající bezdůvodnému obohacení, spolu s úrokem z prodlení (kapitalizovaným za období od 14. 1. 2020 do 11. 4. 2023 ve výši 16 219,17 Kč) a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 50 000 Kč od 29. 4. 2023 do zaplacení, jak požadovala žalobkyně v podané žalobě.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle věty první ve spojení s V důsledku zpětvzetí žaloby soud částečně řízení zastavil. Fakticky jde však v této části o neúspěch žalobkyně, která netvrdila a nedoložila dostatečné prověření posuzování úvěruschopnosti žalovaného, v důsledku čehož nemohla být s podanou žalobou tak, jak byla koncipována, úspěšná. Ve zbylé části pak byla žalobkyně oproti žalovanému převážně úspěšnější, proto má právo na poměrnou náhradu nákladů řízení. Tato poměrná náhrada (čistý úspěch) činí s ohledem na celkovou částku požadovanou na základě podané žaloby 34,08 %. Náklady řízení žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč a dále náklady na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle , bodu 5. , advokátního tarifu (dále jen „ ”), za jeden úkon právní služby ve výši 4 100 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 74 997 Kč, neboť i v případě částky, ohledně níž bylo řízení zastaveno, jde fakticky o neúspěch žalobkyně – viz výše). Zástupce žalobkyně učinil ve věci 4 úkony právní služby (převzetí a příprava, výzva k plnění, žaloba a podání ze dne 4. 3. 2024). Za tyto úkony mu náleží odměna v celkové výši 16 400 Kč. K tomu dále náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 1 200 Kč (4 x 300 Kč podle ). Celková odměna 17 600 Kč se zvyšuje o náhradu za DPH v sazbě 21 % na částku 21 296 Kč, ze které náleží žalobkyni náhrada v rozsahu 34,08 %, tj. částka 7 258 Kč. Podle ustanovení bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.