Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
8 C 57/2024-15
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiekem ve věci
žalobkyně: Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení částky 29 275 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 8. 9. 2023 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá o částku 4 275 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 418 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 756,85 Kč, úrok ve výši 15 % z částky 25 000 Kč od 10. 5. 2023 do 7. 9. 2023.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 945 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 8. 9. 2023 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá o částku 4 275 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 418 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 756,85 Kč, úrok ve výši 15 % z částky 25 000 Kč od 10. 5. 2023 do 7. 9. 2023.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 945 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 10. 5. 2023 do zaplacení a v kapitalizované výši 1 756,85 Kč, kapitalizovaného obchodního úroku ve výši 5 418 Kč a smluvní pokuty ve výši 4 275 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne datum s jejím právním předchůdcem společností právnická osoba smlouvu o úvěru, na jejichž základě žalovaná obdržela finanční prostředky ve výši 25 000 Kč, a naopak se zavázala splatit tuto jistinu a sjednaný úrok do 14. 11. 2022. Schopnost žalované splácet úvěr byla poskytovatelem posuzována na základě nahlížení do insolvenčního rejstříku a bankovních a nebankovních registrů klientských informací. Žalovaná nezaplatila právnímu předchůdci žalobkyně ani žalobkyni ničeho.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání (u žalované soud vycházel z fikce souhlasu na základě písemné výzvy), postupoval soud dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. a k projednání věci jednání nenařizoval.
3. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvou o úvěru ze dne datum, oznámením o postoupení pohledávky, výzvou před podáním žaloby ze dne 28. 8. 2024 včetně podacího archu. Z těchto listin byl zjištěn skutkový stav, dle něhož právnická osoba jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru, dle které byl žalované poskytnut úvěr v celkové výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr vrátit do 14. 11. 2022 včetně úroku ve výši 129,40 % ročně. Žalovaná na svůj závazek neuhradila dosud ničeho a úvěrující postoupil pohledávku za žalovanou dle uvedené smlouvy o úvěru žalobkyni, což bylo žalované oznámeno a posléze byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky do 7. 9. 2023, a to dopisem ze dne 28. 8. 2023.
4. Dle tohoto skutkového stavu učinil soud závěr, že žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku . Žalované jako spotřebiteli ve smyslu § 419 občanského zákoníku byla právním předchůdcem žalobkyně poskytnuta peněžitá částka ve výši 25 000 Kč ve formě úvěru, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Na tuto smlouvu se proto uplatní i právní úprava zakotvená v § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb.
5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
7. Podle § 87 odst. 1 věta první, zákona č. 257/2016 Sb. , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
8. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy pouze nahlédnutím do veřejně přístupných registrů a nijak neověřoval příjmy a výdaje žalované. Poskytovatel úvěru tedy řádně neposuzoval úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, porušil tím ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ, a proto je podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona smlouva o úvěru uzavřená dne 15. 9. 2022 neplatná.
9. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si účastníci musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ, podle kterého je žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu, při zohlednění dosavadního plnění. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, žalovaná dosud neuhradila ničeho, proto ji soud zavázal vrátit částku 25 000 Kč. S povinností vrátit tuto částku se žalovaná dostala do prodlení dne 8. 9. 2023, po uplynutí lhůty k úhradě uvedené v písemné výzvě a dle § 1970 občanského zákoníku je povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné částky za dobu od prvního dne prodlení do zaplacení ve výši 15 % ročně. S ohledem na výše uvedené soud žalobě částečně vyhověl, tak jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a ve zbývající části žalobu zamítnul jako nedůvodnou (výrok II.).
10. Z výsledku sporu vyplývá, že žaloba byla podána důvodně co do částky 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 8. 9. 2023. Žalobkyně byla tedy ve sporu úspěšná v rozsahu 68 % a dle § 142 odst. 2 o.s.ř. soud žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu rozdílu mezi jejím procesním úspěchem a neúspěchem, tj. v rozsahu 36 %. Tyto náklady představují odměnu advokáta dle vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony po 300 Kč (§ 14b ), tři režijní paušály po 100 Kč, vše navýšené o DPH a soudní poplatek 1 171 Kč. Při celkových nákladech 2 623 Kč činí přiznaná částka 945 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.