Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

43 C 105/2023-71

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Leblochovou ve věci

žalobce:Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0,

sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0,

zastoupený advokátem Anonymizováno

sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1

proti

žalované:Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená dne Anonymizováno

bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 47 276 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 42 776 Kč s kapitalizovaným úrokem 4 296,40 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 16 926,65 Kč od 20.10.2022 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení 2 524,47 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 852,15 Kč od 20.10.2022 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 4 500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky 42 776 Kč s kapitalizovaným úrokem 4 296,40 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 16 926,65 Kč od 20.10.2022 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení 2 524,47 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 852,15 Kč od 20.10.2022 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou se žalobce po žalované domáhal zaplacení 47 276 Kč s kapitalizovaným úrokem 4 296,40 Kč za dobu od 15.7.2021 do 19.10.2022, kapitalizovaným úrokem z prodlení 2 524,47 Kč za dobu od prodlení do 19.10.2022, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 16 926,65 Kč od 20.10.2022 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 852,15 Kč od 20.10.2022 do zaplacení z titulu smlouvy o úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit nejpozději do 14.7.2021. Žalovaná úvěr řádně nesplácela, a vznikl jí tak dluh, který je předmětem žaloby. Žalovaná částka sestává z jistiny 16 926,65 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 925,50 Kč, úplaty za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 7 979,36 Kč, úplaty za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1 513,29 Kč, úplaty za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště 2 931,20 Kč a smluvní pokuty 17 000 Kč. Žalobce nabyl pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění.

4. Společnost právnická osoba., jako věřitel, a žalovaná, jako dlužník, uzavřeli dne 14.5.2020 smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě níž věřitel žalované poskytl finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, žalovaná se zavázala úvěr splatit ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč, první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy (smlouva o úvěru, informace o zpracování osobních údajů).

5. V žádosti o úvěr ze dne 14.5.2020 sepsané zástupkyní věřitele bylo uvedeno, že žalovaná je zaměstnankyní od 1.9.2019, byl uveden jediný příjem žalované mzda 12 875 Kč, výdaje 6 860 Kč, z toho bydlení, energie 3 000 Kč, doprava, jídlo, osobní náklady 3 860 Kč, použitelný příjem 6 015 Kč, bylo uvedeno že žalovaná je svobodná, bydlí v nájmu, nevyživuje žádné dítě, má střední vzdělání, bylo uvedeno, že příjem žalované byl doložen pracovní smlouvou a výplatními páskami (žádost o úvěr).

6. Žalovaná uhradila věřiteli celkem 25 500 Kč, do prodlení se dostala již s úhradou třetí splátky (přehled úhrad).

7. Společnost právnická osoba., postoupila pohledávku za žalovanou z úvěrové smlouvy č. hodnota žalobci (oznámení postupitele o postoupení ze dne 7.12.2022, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21.11.2022).

8. Zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě ve lhůtě do 12.4.2023 dopisem ze dne 28.3.2023 odeslaným prostřednictvím pošty dne 29.3.2023 (výzva k plnění, poštovní podací lístek).

9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Společnost právnická osoba., poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru ze dne 14.5.2020 finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaná vrátila devíti platbami celkem 25 500 Kč. Uvedená společnost postoupila pohledávku za žalovanou žalobci. Zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě.

10. Právním posouzením zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná.

11. Smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), neboť poskytovatel úvěru jednal při uzavření smlouvy v rámci své podnikatelské činnosti, žalovaná jako nepodnikající fyzická osoba.

12. Poskytovatel spotřebitelského úvěru má podle ustanovení povinnost posoudit schopnost žadatele úvěr splácet a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tato činnost představuje kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, jejímž obsahem je individuální posouzení konkrétní situace každého jednotlivého spotřebitele žádajícího o úvěr. Jedná se o institut, jehož smyslem je odpovědný přístup věřitelů, kteří mají předem pečlivě posoudit schopnost spotřebitele nabízený spotřebitelský úvěr splácet a v případě, že je výsledek posouzení negativní, spotřebitele nezadlužovat. Primárním cílem je ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním, sekundárně je chráněn i věřitel před vznikem v budoucnu nedobytných pohledávek. V neposlední řadě je pak chráněna společnost jako celek před různými sociopatologickými jevy. Schopnost žadatele úvěr splácet je poskytovatel povinen posoudit na základě dostatečných informací, nespoléhá se pouze na údaje tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá doložit, na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. , ze dne 26.1.2012, sp. zn. , rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018, sp. zn. , ze dne 20.3.2019, sp. zn. ).

13. Soud dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru nedostál své povinnosti vyplývající z ustanovení Poskytovatel úvěru si nechal doložit a ověřil pouze příjem žalované. Schopnost splácet úvěr (tzv. úvěruschopnost) však není určena pouze výší příjmů, ale také výší reálných výdajů. Poskytovatel úvěru však na ověření výdajů žalované zcela rezignoval a vycházel z nijak nedoložených výdajů, z nichž výdaje na bydlení a energie jsou s ohledem na udávaný způsob bydlení zcela zjevně podhodnocené a vedle nich vzal poskytovatel úvěru jako další výdaje pouze částku odpovídající životnímu minimu. Měsíční splátka úvěru přitom činila 31 % zjištěného příjmu žalované. Pokud poskytovatel úvěru žalované úvěr ve sjednané výši poskytl, počínal si nezodpovědně a musel si být vědom vysokého rizika nesplnění závazku ze strany žalované. Pokud žalobce argumentoval tím, že žalovaná měla povinnost uvést úplné informace potřebné k posouzení její úvěruschopnosti, pak lze odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, sp. zn. spisová značka, v němž je zdůrazněno, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá žadatelem doložit, jinak se dopouští správního deliktu.

14. Protože poskytovatel úvěru nedostál své povinnosti vyplývající z ustanovení , je uzavřená smlouva neplatná podle ustanovení a podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.z.“), neboť též zjevně narušuje veřejný pořádek, přičemž k této neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti (srov. opět shora uvedené nálezy Ústavního soudu a rozsudky Nejvyššího soudu, jakož i rozsudek Soudního dvora ze dne 5.3.2020 ve věci C-679/18).

15. Při vypořádání plnění z neplatné smlouvy je třeba v obecné rovině vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených . Ustanovení a 2 však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle . Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na úroky z prodlení podle . Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji na návrh založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne20.4.2022, sp. zn. ).

16. Jelikož uzavřená smlouva o úvěru byla od počátku neplatná, práva z ní nelze přiznat. Se zřetelem ke shora uvedenému výkladu má žalobce, jehož aktivní věcná legitimace se podává ze smlouvy uzavřené podle ustanovení § 1879 o.z., právo na vrácení nesplacené jistiny 4 500 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou částkou 30 000 Kč a úhradami žalované ve výši 25 500 Kč. Soud proto žalobě co do částky 4 500 Kč vyhověl a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to včetně požadovaného úroku z prodlení, neboť žalovaná se dosud nedostala do prodlení. Mezi účastníky nebyla dohodnuta nová doba splatnosti nevrácené jistiny, soud tak určil lhůtu k plnění dle ustanovení do tří dnů od právní moci rozsudku.

17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle Žalované, která by na jejich náhradu měla jinak právo, neboť byla v řízení převážně procesně úspěšná, žádné náklady podle obsahu spisu nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nebude-li povinnost stanovená vykonatelným rozhodnutím řádně a včas splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.