Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 270/2022-77

Okresní soud v Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Chrástem ve věci

žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený dne datum narození bytem Adresa zainteresované osoby 0/0, Anonymizováno

proti

žalovanému: Anonymizováno. Jméno zainteresované osoby 1/0, bytem Adresa zainteresované osoby 1/0

o ochranu osobnosti

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že žalovaná strana se při výkonu povolání u Vězeňské služby ČR dopouštěla vůči žalobci jednání, které mělo za následek zhoršení jeho zdravotního stavu a snižování jeho lidské důstojnosti i cti, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu nemajetkové újmy na zdraví ve výši 300 000 Kč, se zamítá.

III. Žaloba, kterou se žalobce domáhá, aby žalovanému byla uložena povinnost zaslat žalobci omluvný dopis, se odmítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Jičíně soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že žalovaná strana se při výkonu povolání u Vězeňské služby ČR dopouštěla vůči žalobci jednání, které mělo za následek zhoršení jeho zdravotního stavu a snižování jeho lidské důstojnosti i cti, se zamítá.II. Žaloba, kterou se žalobce domáhá, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu nemajetkové újmy na zdraví ve výši 300 000 Kč, se zamítá.III. Žaloba, kterou se žalobce domáhá, aby žalovanému byla uložena povinnost zaslat žalobci omluvný dopis, se odmítá.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.V. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Jičíně soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 25. 7. 2022 domáhal, aby soud určil, že žalovaný se při výkonu povolání u Vězeňské služby ČR dopouštěl vůči žalobci jednání, které mělo za následek zhoršení jeho zdravotního stavu a snižování jeho lidské důstojnosti a cti. Aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu nemajetkové újmy na zdraví ve výši 300 000 Kč a aby žalovanému byla uložena povinnost zaslat žalobci omluvný dopis. K odůvodnění žaloby uvedl, že je umístěn do vězeňských objektů. Při výkonu trestu byl neustále šikanován, podrobován ponižujícím osobním prohlídkám, nedůvodným kontrolám, posměchu. Byla snižována jeho lidská důstojnost. Pokud se tomu žalobce snažil zabránit, mnohdy to vyústilo k ukládání kázeňských trestů. Žalovaný v postavení nadřízeného nad žalobcem soustavně zneužíval svého pracovního zařazení u Vězeňské služby ČR. Veškerá podání u dozorových orgánů byla bagatelizována. Trestní oznámení a podněty ke Generální inspekci bezpečnostních sborů byla odkládána pro nedůvodnost a v několika případech byla postupována těm, proti kterým směřovala. Žalobce uvádí, že bylo ohroženo jeho zdraví natolik, že mu byla způsobena závažná újma na zdraví a trvalá invalidita.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.03.2020 sp.zn. , dle kterého „i v poměrech založených , , musí být nárok na náhradu tvrzené nemajetkové újmy, která měla být způsobena výkonem veřejné moci, uplatněn proti státu, nikoliv vůči osobě, která vyvolala nepříznivý zásah do osobnostní sféry poškozeného v rámci činnosti sledující plnění služebních či pracovních úkolů při výkonu pravomocí orgánu státu." Dále odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 03.10.2011, sp.zn. dle kterého: „pouze ve výjimečném případě, t.j. kdyby chování zaměstnance právnické popř. fyzické osoby bylo nutno vzhledem k okolnostem případu kvalifikovat jako vybočení (exces)z realizace činnosti právnické či fyzické osoby, která byla touto právnickou či fyzickou osobou pro jejich činnost použita, byla by postižena tato občanskoprávními sankcemi podle paragrafu 13 vůči postižené fyzické osobě přímo tato použitá osoba, zpravidla zaměstnanec; z činnosti právnické či fyzické osoby nevybočuje každé chování zaměstnance, kterým způsobil nemajetkovou újmu na osobnosti dotčené fyzické osoby, a to ani takové, které by dokonce mělo povahu trestného činu.“ Žalovaný namítal, že žalobce neuvádí žádná konkrétní pochybení, kterých se měl žalovaný vůči žalobci dopustit. Uvádí pouze obecná tvrzení ohledně jeho pobytu ve věznici. V dané věci by mělo být postupováno dle z.č. a žalovaným by mělo být Ministerstvo spravedlnosti ČR, kdy případnou škodu způsobila Vězeňská služba ČR.

3. K jednání dne 25. 4. 2024 se dostavil žalovaný. Žalobce se k jednání bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání mu bylo doručeno do datové schránky dne 25. 1. 2024. Soud postupoval dle a jednal v nepřítomnosti žalobce.

4. zní: Určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

5. zní: 1) Předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. 2) Není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.

6. ) z.č. o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky zní: Stát odpovídá i za škodu způsobenou Vězeňskou službou v souvislosti s plněním jejích úkolů stanovených tímto zákonem. To neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala nebo si škodu úmyslně způsobila sama.

7. ) z.č. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem zní: Stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen " "), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

8. Žalobce se domáhá, aby bylo určeno, že se žalovaný při výkonu povolání u Vězeňské služby ČR dopouštěl vůči žalobci jednání, které mělo za následek zhoršení jeho zdravotního stavu a snižování jeho lidské důstojnosti a cti, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci náhradu nemajetkové újmy na zdraví ve výši 300 000 Kč a aby žalovanému byla uložena povinnost zaslat žalobci omluvný dopis. Žalobce i přes výzvu soudu nespecifikoval škodlivé jednání žalovaného, kterého se měl žalovaný vůči žalobci dopustit. I z žaloby vyplývá, že žalovaný se měl jednání, na základě kterého žalobce podává tuto žalobu, dopustit v době, kdy byl žalovaný ve služebním poměru u Vězeňské služby České republiky. Žalobce vykonával v České republice trest odnětí svobody (k tomu viz zpráva Vězeňské služby České republiky z 13. 6. 2022). Věznice v České republice provozuje Vězeňská služba ČR. Žalovaný pracoval jako člen Vězeňské služby ČR (viz zpráva Vězeňské služby České republiky z 5. 9. 2022) a při výkonu tohoto povolání se setkal v rámci výkonu svého služebního poměru s žalobcem (tuto skutečnost žalovaný potvrdil). V tomto případě, by ve smyslu 23 odst. 5 z.č. , z.č. a judikatury např. žalovaným uváděné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. , měla tato žaloba být podána proti subjektu, u kterého žalovaný vykonával služební poměr a nikoliv proti samotnému členu vězeňské služby. Z tohoto důvodu žalovaný není pasivně legitimovaný v tomto řízení. Žalobce netvrdil a neprokázal, že by se žalovaný dopustil takového jednání, které by bylo možné hodnotit jako exces, za který by zodpovídal žalovaný. Kvůli nedostatku pasivní legitimace je důvod všechny nároky uplatňované vůči žalovanému zamítnout.

9. Dále soud nemohl vyhovět žalobě proto, že žalobce ani přes výzvu soudu netvrdil, jakého škodlivého jednání se vůči němu žalovaný dopustil a neprokázal, že by k tomuto jednání došlo. I z těchto důvodů nemohl soud žalobě ani v jednom uplatňovaném nároku vyhovět.

10. Pokud se týká nároku, kde žalobce požaduje určení, že se žalovaný při výkonu povolání u Vězeňské služby ČR dopouštěl vůči žalobci jednání, které mělo za následek zhoršení jeho zdravotního stavu a snižování jeho lidské důstojnosti, není na tomto určení dán právní zájem, jak jej požaduje Žalobce tento naléhavá právní zájem netvrdil a neprokázal. I proto je žaloba v této části nedůvodná a soud jí zamítl.

11. Z těchto výše uvedených důvodů soud žalobu o zaplacení náhrady nemajetkové újmy na zdraví ve výši 300 000 Kč a o určení, že žalovaný se při výkonu povolání u Vězeňské služby ČR dopouštěl vůči žalobci jednání, které mělo za následek zhoršení jeho zdravotního stavu a snižování jeho lidské důstojnosti i cti, zamítl.

12. Ze stejných důvodů by bylo důvodné zamítnout žalobu i v části, kde žalobce požadoval po žalovaném zaslání omluvného dopisu. V této části ale soud žalobu odmítl dle Žaloba neobsahovala přesné znění omluvy, které se žalobce domáhá. Soud pro dle žalobce usnesením z 21. 6. 2023, č.j. -59 výrok I. žalobce vyzval aby tuto vadu žaloby ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy žaloby odstranil a uvedl přesně znění požadované omluvy. Zároveň byl žalobce poučen, že pokud této výzvě ve stanovené lhůtě nevyhoví a v řízení nebude možné pro tento nedostatek pokračovat, bude žaloba v této části odmítnuta. Tato výzva byla žalobci doručena dne 3. 7. 2023. Žalobce na ní doposud nijak nereagoval. Soud proto postupoval dle a žalobu v této části odmítl, protože žalobce neuvedl určitý a vykonatelný petit – znění konkrétní omluvy, které se domáhá.

13. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, a proto by mu dle ) vůči žalobci příslušelo právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný se tohoto práva vzdal, a proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádné ze stran.

14. Žalobce byl v řízení za zákona osvobozen ohledně náhrady újmy na zdraví. Stále ale má poplatkovou povinnost ohledně nároku – určení, že žalovaný se při výkonu povolání u Vězeňské služby ČR dopouštěl vůči žalobci jednání, které mělo za následek snižování lidské důstojnosti a cti žalobce. Za tuto určovací žalobu má žalobce uhradit soudní poplatek ve výši právnická osoba Kč dle položky 4 bod 1 c) z.č. To žalobce neučinil. Žádosti žalobce o osvobození od soudních poplatků nebylo vyhověno viz usnesení Okresního soudu v Jičíně z 13. 3. 2023, č.j. -55. Soud proto dle a z.č. uložil žalovanému povinnost uhradit státu tento soudní poplatek ve výši 2 000 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ve dvou vyhotoveních prostřednictvím soudu zdejšího ke Krajskému soudu v Hradci Králové.