Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 6/2024-18

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Hendrichovou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená údaje o zástupci 361/16, 602 00 Brno

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

pro 21.589 Kč / úvěr

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 000 Kč od 28. 08. 2023 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 6 589 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 21.589 Kč od 17. 06. 2022 do 27. 08. 2023, z částky 6 589 Kč od 17. 06. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 982,40 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech soudní poplatek za žalobu ve výši 216 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, na účet č. 3703-226341/0710, VS: 1511000624

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 000 Kč od 28. 08. 2023 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 6 589 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 21.589 Kč od 17. 06. 2022 do 27. 08. 2023, z částky 6 589 Kč od 17. 06. 2022 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 982,40 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Karlových Varech soudní poplatek za žalobu ve výši 216 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, na účet č. 3703-226341/0710, VS: 1511000624

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 21.589 Kč s přísl. s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba., IČ IČO), se žalovanou uzavřely dne 17. 05. 2022 smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalované poskytla částku 15.000 Kč, kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti do 16. 06. 2022 nevrátila.

2. Žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Právní předchůdkyně žalobkyně (právnická osoba., IČ IČO), se žalovanou uzavřela dne 17. 05. 2022 smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalované převedla na její účet částku 15.000 Kč, kterou žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti do 16. 06. 2022 nevrátila. Žalovaná se citovanou smlouvou zavázala k vrácení částky 15.000 Kč, úroku ve výši 443,84 Kč a poplatku 1.843,50 Kč. Pro případ prodlení se zaplacením dluhu se žalovaná dle čl. II.2.b smlouvy o úvěru k zaplacení poplatku ve výši 6.145,16 Kč. RPSN dle smlouvy o úvěru činí 462,25 %, při překročení splatnosti pak 8.295,61 %. Dopisem ze dne 19. 08. 2023 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu do 3 dnů, v té době ve výši 37.744,19 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 06. 2023 má soud za prokázaný přechod pohledávky za žalovanou z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Výzvou ze dne 19. 08. 2023 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby.

5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Nejprve se soud zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzován. Vzhledem k tomu, že smlouva o úvěru byla uzavřena dne 17. 05. 2022, je třeba s ohledem na ustanovení č. , účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „ “) aplikovat na tento právní vztah právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení .

6. Podle ust. § 6 a 8 o.z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

7. Podle smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

9. Podle § 1815 k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

10. Podle výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

11. Podle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle věty první plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

13. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva ve smyslu ustanovení . Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 15.000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr zaplatit do 16. 06. 2022, včetně úroku ve výši 443,84 Kč a poplatku 1.843,50 Kč. Žalovaná se citovanou smlouvou zavázala pro případ prodlení se zaplacením dluhu též k zaplacení poplatku ve výši 6.145,16 Kč. Žalobkyně zaslala žalované písemnou předžalobní výzvu 19. 08. 2023 s výzvou k plnění do 3 dnů. Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně nesplnila a do doby splatnosti ani poté ničeho nezaplatila.

14. Žalobkyně má nepochybně právo na vrácení jistiny. Další ujednání smlouvy, a to o poplatku a nákladech vynaložených v důsledku prodlení žalovaného musel soud podrobit zkoumání z hlediska ochrany spotřebitele. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz a násl. ) národní úpravu, třebaže neprovádějící nebo nedostatečně provádějící směrnici, je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál), vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).

15. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení a násl. , která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek a zakázaných ujednání (zneužívajících klauzulí) obsahuje . Oproti příloze směrnice ustanovení mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebiteli, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné. Smluvní ujednání odporující nejen , ale i směrnici Rady 93/13/EHS s přílohou nemá žádné účinky, protože se k němu dle nepřihlíží (žalovaný se tohoto ujednání nedovolává).

16. Nejprve soud zvažoval, zda smlouva o úvěru jako celek obstojí pod úhlem hodnocení smlouvy jako zjevně nespravedlivé (které se nemá dostat soudní ochrany) – viz nález Ústavního soudu ze dne 11. 12. 2014, sp. zn. a nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. (dostupné na www.usoud.cz). Ústavní soud uzavřel, že soudní ochrany se nemá dostávat subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Dále uvedl, že ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní (jako příklad byly uvedeny smluvní pokuty ve výši 30 – 40 % za prodlení v řádech jednotek týdnů, smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek). Na tomto závěru nemůže nic změnit souhlas klienta s uvedenými podmínkami. V konkrétním případě Ústavní soud (v prvním uvedeném nálezu) shledal za nepřípustné podmínky týkající se úvěru 4.950 Kč při úroku 79 % a RPSN 115,32 %, za současného vystavení dvou biankosměnek, smluvní pokuty 7 % z jistiny v případě prodlení po dobu 4 dnů, zesplatnění všech závazků při prodlení v délce 10 dnů, sankce ve výši 100 Kč za každou upomínku, pokut 500 Kč v případě každého jednotlivého opomenutí nahlášení změny osobních údajů klientem věřiteli.

17. Srovnání podmínek půjček (úvěrů), které byly prohlášeny za zjevně nespravedlivé (a nehodné soudní ochrany) s podmínkami posuzovaného úvěru vede soud k závěru, že sjednané podmínky se vyznačují řadou shod, zejména vedou k nežádoucímu důsledku uváděnému Ústavním soudem. Smlouva je jako celek neplatná pro významnou nerovnováhu vzájemných práv a povinností smluvních stran, RPSN dle smlouvy činí 462,25 % při překročení splatnosti pak 8.295,61 % (jednotlivá ujednání posuzované smlouvy nelze oddělit od celku pro provázanost vedoucí ke konečnému závěru o nevyváženosti a není možné k případným ujednáním zakázaným ustanovením pouze nepřihlížet dle a pro rozpor s dobrými mravy dle ).

18. Vedle toho soud přihlédl k aktuální judikatuře Ústavního soudu, reprezentované nálezem sp. zn. , v němž, mimo jiné, uzavřel: „Naopak obecné soudy – a tedy i krajský soud v nyní posuzované věci – by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Krajský soud se však v ústavní stížností napadeném usnesení tím, zda a jak si vedlejší účastnice posoudila – řečeno slovy judikatury Soudního dvora – úvěryschopnost stěžovatele, dostatečně nezabývá“. Vzhledem k tomu, že se právní předchůdce žalobkyně spokojil pouze s informacemi z registrů CEE, CRKI, EUCB, aniž by si vyžádal např. měsíční výpisy z účtu žalované, z nichž by bylo zřejmé, zda a s jakým „cashflow“ hospodařila v době před schválením úvěru, nemohl mít proto právní předchůdce žalobkyně vůbec obraz toho, zda žalovaný měl reálně na splácení úvěru dostatek finančních prostředků. Z tohoto důvodu taktéž soud pokládá smlouvu za neplatnou, neboť právní předchůdce žalobkyně nepostupoval v souladu s , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Pokud by žalobkyně argumentovala, že i pro případ nesplnění povinnosti zkoumat řádně úvěruschopnost dlužníka nelze uvažovat o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po datu nabytí účinnosti S tímto názorem se soud neztotožňuje a poukazuje na obsah rozsudků Nejvyššího soudu z 25. 7. 2018 sp. zn. , a ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. . Pokud jde o aktuální úpravu, pak nelze pominout rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) z 5. 3. 2020, zn. C-679/18. DS – F.

19. Podle neplatné smlouvy jsou účastníci si povinni vrátit vzájemně poskytnutá plnění (k tomu srovnej . Vzhledem k tomu, že žalovaná dosud na jistině neuhradil ničeho, soud jí uložil zaplatit žalobkyni na jistině částku 15.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení dle ust. o. z. od 28. 08. 2023 v návaznosti na předžalobní výzvu k plnění ze dne 19. 08. 2023 a ve zbývající části žalobu jako nedůvodnou zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byl v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 982,40 Kč představující 38, 8 % z jejich celkové výše 2.532 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně ve výši 69,4 % a žalované ve výši 30,6 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.080 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21.589 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč.

21. Soud rozhodl dle , odst. 6 z.č. , položka 2 bod 2., položka 1 bod 1. písm. b) Sazebníku (nedošlo k vydání elektronického platebního rozkazu s ohledem na vady smlouvy mezi účastníky) o doměření soudního poplatku za žalobu; soudní poplatek činí 1.080 Kč, zaplaceno bylo 864 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.