Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
11 C 312/2023-51
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Matouškovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0/419, 602 00 Anonymizováno zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení částky 15 450,08 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 8 814 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 814 Kč od 28. 5. 2023 do 9. 2. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 814 Kč od 10. 2. 2024 do 28. 2. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 8 814 Kč od 29. 2. 2024 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč, splatných vždy do každého posledního dne v měsíci, počínaje měsícem dubnem 2024, pod ztrátou výhody splátek.
II. Pokud se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 5 375 Kč s dalším zákonným úrokem z prodlení a dále částky 1 261,08 Kč, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 315 Kč, k rukám advokáta tituly před jménem Anonymizováno, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 8 814 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 814 Kč od 28. 5. 2023 do 9. 2. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 814 Kč od 10. 2. 2024 do 28. 2. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 8 814 Kč od 29. 2. 2024 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč, splatných vždy do každého posledního dne v měsíci, počínaje měsícem dubnem 2024, pod ztrátou výhody splátek.II. Pokud se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 5 375 Kč s dalším zákonným úrokem z prodlení a dále částky 1 261,08 Kč, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 315 Kč, k rukám advokáta , tituly před jménem, , Anonymizováno, , do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 15. 8. 2023 se žalobce domáhal zaplacení částky 15 450,08 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Uvedl, že s žalovanou uzavřel dne 10. 9. 2022 smlouvu o úvěru, na základě které se zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr až do výše 13 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle smluvního ujednání, s odkazem na sazebník a všeobecné obchodní podmínky žalobce. Žalobce poskytl úvěr prostřednictvím své webové stránky Anonymizováno. Žalovaná se zavázala za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši 4 390 Kč a další poplatky za volitelné služby, a to za službu „Anonymizováno“ ve výši 110 Kč, za službu „Anonymizováno“ ve výši 660 Kč a za informační SMS servis ve výši 29 Kč. Žalované byl úvěr vyplacen na její účet č. č. účtu, a to postupně dne 10. 9. 2022 ve výši 13 000 Kč, dne 13. 9. 2022 ve výši 1 000 Kč a dne 14. 9. 2022 ve dvou částkách po 1 000 Kč, tedy celkem 16 000 Kč. Úvěr byl splatný ke dni 10. 10. 2022. Žalovaná na svůj dluh uhradila dne 11. 9. 2022 částku 3 186 Kč. V důsledku prodlení jí vznikla povinnost uhradit úroky z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny a poplatků, a dále smluvní pokutu 0,1 % denně z jistiny za dobu od 11. 10. 2022 do 9. 1. 2023 ve výši 1 261,08 Kč. Žalobce před podáním žaloby poslal žalované výzvu k úhradě prostřednictvím svého právního zástupce, a to podáním ze dne 20. 5. 2023.
2. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila.
3. Žalobce se k nařízenému jednání nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.
4. Žalovaná u soudního jednání dne 27. 2. 2024 uvedla, že si vzpomíná na dílčí půjčky, které si brala od Flexifinu, tehdy neměla finanční prostředky, úvěr byl sjednáván přes internet. Žalovaná uvedla, že na ní bylo požadováno zaslání kopie občanského průkazu a tří výplatních pásek, jiné doklady nebyly vyžadovány. Žalovaná v té době pracovala s příjmem kolem 20 000 Kč měsíčně, splácela již více půjček z minulosti, tyto půjčky potřebovala rychle zaplatit, a proto si půjčila tento úvěr u Flexifinu. Žalovaná si pamatuje, že část úvěru Flexifinu zaplatila. Zároveň předložila soudu k nahlédnutí ústřižky poštovních poukázek k doložení skutečnosti, že v průběhu měsíce února tohoto roku žalobci uhradila celkem 4 000 Kč.
5. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn tento skutkový stav:
Žalobce a žalovaná uzavřeli dne 10. 9. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr až do výše 13 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaná se dle smlouvy zavázala za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši 3 510 Kč a další poplatky za volitelné služby, a to za službu Anonymizováno ve výši 110 Kč měsíčně, za službu Anonymizováno ve výši 165 Kč a za informační SMS servis ve výši 29 Kč měsíčně. Součástí úvěrové smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky platné od 1. 8. 2020 a sazebník platný od 1. 12. 2021. Žalované byl úvěr vyplacen na její účet, a to dne 10. 9. 2022 ve výši 13 000 Kč, dne 13. 9. 2022 ve výši 1 000 Kč a dne 14. 9. 2022 dvakrát ve výši 1 000 Kč, což bylo soudem ověřeno i ze zprávy jméno FO a.s. ze dne 10. 1. 2024. Úvěr byl splatný dne 10. 10. 2022. Dle evidence žalobce se žalovaná dostala do prodlení, když na poskytnutý úvěr uhradila pouze částku 3 186 Kč dne 11. 9. 2022. Žalovaná byla o úhradu dluhu upomínána, naposledy upomínkou právního zástupce žalobce ze dne 20. 5. 2023.
6. Během řízení žalovaná uhradila dvakrát 2 000 Kč, tj. celkem 4 000 Kč, což doložila poštovními poukázkami z měsíce února 2024.
7. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobce s žalovanou uzavřeli dne 10. 9. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr v celkové výši 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit úvěr včetně sjednaného poplatku a poplatku za další sjednané služby do 10. 10. 2022. Žalovaná uhradila dne 11. 9. 2022 částku 3 186 Kč a v měsíci únoru 2024 ještě 2x částku 2 000 Kč, tedy celkem žalovaná uhradila na poskytnutý úvěr částku 7 186 Kč.
12. Soud má zato, že k posouzení oprávněnosti nároků žalobce na vrácení úvěru včetně příslušenství je zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Žalobce byl soudem písemně vyzván, aby ve stanovené lhůtě doplnil důkazní prostředky ke svým tvrzením o provedeném posouzení úvěruschopnosti žalované.
13. Podáním ze dne 5. 1. 2024 žalobce doplnil, že posouzení úvěruschopnosti žalované provedl dle interní metodiky schválené Českou národní bankou a zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Žalobce při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistil u žalované informace ohledně celkového počtu členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počtu členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, dále ohledně pravidelných měsíčních výdajů uvedených spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čistých měsíčních příjmů uvedených spotřebitelem a ověřených čistých měsíčních příjmů. Žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila 11 100 Kč, která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalované, což žalobce doložil výpisem o posouzení úvěruschopnosti. K ověření výše příjmu žalovaná poskytla žalobci výpis ze svého běžného účtu za období 30. 4. 2022 až 31. 7. 2022, který žalobce předložil soudu. Dále žalobce ověřil, zda se žalovaná nenachází v Centrální evidence exekucí, Insolvenčním rejstříku, Registru neplatných dokladů MVČR, Registre TelcoScore, Společnost pro informační databáze, a.s., Registru hledaných osob PČR, registru politicky aktivních osob a v katastrálním rejstříku ověřil platnost adresy žalované.
14. Z předloženého výpisu o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalovaná uvedla celkový počet členů společně hospodařící domácnosti 2, z toho pouze jeden člen má příjem. Ohledně výše čistého příjmu sdělila částku 21 000 Kč, kdy ověřená výše zjištěná žalobcem byla 11 100 Kč. K výdajům žalovaná uvedla částku 3 000 Kč měsíčně. Žalobcem vypočítané výdaje činily částku 6 990 Kč, disponibilní příjem byl tedy 4 100 Kč. Na základě těchto údajů žalobce vyhodnotil posouzení úvěruschopnosti žalované jako úspěšné.
15. Z výpisu z běžného účtu žalované soud zjistil, že jediným příjmem žalované byla pravděpodobně mzda od společnosti právnická osoba ve výši cca 21 000 Kč měsíčně. Dále bylo z výpisu zjištěno, že žalovaná pravidelně sází, a to i několikrát denně. Předložený účet vykazoval minusový počáteční i konečný zůstatek.
16. K prověření úvěruschopnosti žalované tedy bylo zjištěno, že žalobce zjišťoval výši jejích příjmů, údaje zaznamenával do dokumentu Výpis o posouzení úvěruschopnosti s tím, že zdroj zjištění ani neuvedl. Soud má za to, že žalobce dostatečně neověřil poměry žalované, když se spokojil s jejím tvrzením o příjmu a jeho ověření z bankovního účtu žalované, když tento účet vykazoval minusový zůstatek a žalobce další prověření poměrů žalované neprováděl. Žalobce rovněž vůbec neprověřoval výdaje žalované. Dle soudu tak nebylo postupováno v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy žalobce dostatečně neprověřil úvěruschopnost žalované v poměru k výši poskytnutého úvěru. Žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované, nastolenou podle zákona o spotřebitelském úvěru.
17. Soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Smlouva o úvěru, kterou žalovaná uzavřela s žalobcem, je tedy neplatná, protože žalobce porušil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.
18. Vzhledem k tomu, že mezi žalobcem a žalovanou nebyl sjednán platný závazek, má žalobce dle ustanovení § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nezaplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobce bylo prokázáno, že žalobce vyplatil žalované částku v celkové výši 16 000 Kč z titulu spotřebitelského úvěru, žalovaná uhradila celkem částku 7 186 Kč a zbývá jí tak zaplatit na jistinu úvěru částku 8 814 Kč. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci kromě dlužné částky 8 814 Kč i zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb. , jdoucí z dílčích dlužných částek do zaplacení. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).
19. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl v řízení procesně úspěšný ohledně částky 8 814 Kč s příslušenstvím, ohledně zbývající částky 6 636,08 Kč s příslušenstvím byla jeho žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Procesní úspěch žalobce činil 57%, neúspěšný byl ve výši 43%, náleží mu proto náhrada nákladů řízení v poměru 14 %. Žalobci vznikly náklady za právní zastoupení ve věci za 3 úkony právní služby po 300 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b ) vyhl.č. 177/1996 Sb. , 21 % DPH advokáta ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. a 800 Kč za zaplacený soudní poplatek, tj. celkem 2 252 Kč, z toho 14 % představuje částku 315 Kč. Soud žalované uložil, aby náhradu nákladů řízení v uvedené výši zaplatila k rukám advokáta žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
20. Soud postupem podle § 160 odst. 1 o.s.ř. určil, že peněžité plnění, k němuž je žalovaná povinna vůči žalobci, tj. jistina a zákonný úrok z prodlení mohou být zaplaceny v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Přihlédl přitom k osobním a majetkovým poměrům žalované i jejímu úsilí svůj dluh vůči žalobci splnit. Lhůta k plnění ohledně úhrady nákladů řízení byla žalované stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.