Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
8 C 71/2024-17
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0
sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
zastoupená advokátem Anonymizováno Anonymizováno
sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0
bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení částky 8 407 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a pohledávky ve výši částka, se zamítá.
II. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a pohledávky ve výši , částka, , se zamítá.II. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne datum domáhala toho, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku částka s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Uvedla, že žalovanému dne datum poskytla na dobu neurčitou úvěr podle smlouvy č. adresa uzavřené téhož dne. Žalovaný měl žalobkyni platit smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny, a to měsíčně, přičemž jistinu mohl žalovaný splatit kdykoli. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, a tak žalobkyně po jeho upomínání celý úvěr ke dni datum zesplatnila. Žalobkyně tak požadovala po žalovaném zaplacení nesplacené jistiny ve výši částka, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši částka a smluvní pokuty ve výši částka. Žalobkyně zaslala žalovanému dne datum předžalobní upomínku. Žalobkyně se z ústního jednání omluvila.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k ústnímu jednání se nedostavil, když soudu zaslal omluvu s žádostí o odročení, avšak v žádosti neuvedl ani nedoložil žádný důvod odročení.
Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr na dobu neurčitou až do výše částka, a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet tak, že každý měsíc byl povinen uhradit úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny, přičemž jistinu mohl žalovaný splatit kdykoli. adresa 000 Kč žalobkyně žalovanému zaslala dne datum. Žalobkyně žalovaného ke splacení dluhu před podáním žaloby vyzývala.
Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
Podle § 2395 o. z. se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o revolvingovém úvěru č. adresa uzavřená dne datum mezi žalobkyní a žalovaným je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Žalobkyně v žalobě ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného uvedla, že k ověření příjmu poskytl žalobkyni žalovaný výplatní pásky (ty i doložila soudu), přičemž žalovaný byl dále lustrován ve veřejně dostupných databázích. Žalobkyně však nijak netvrdila, že zkoumala výdaje žalovaného, když ani ze soudem provedených důkazů nevyplynulo, že by tak činila.
Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu o revolvingovém úvěru absolutně neplatnou podle § 588 o. z. ve spojení s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, z důvodu absence zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. Vzhledem k tomu, že ze žaloby není jasné, v jaké výši bylo žalovaným na předmětný úvěr plněno, nemohl soud rozhodnout o vydání případného bezdůvodného obohacení žalobkyni podle § 2991 o. z. Soud tudíž žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád tak, že žalovanému se právo na jejich náhradu nepřiznává, jelikož mu jako procesně úspěšnému žádné náklady řízení dle obsahu spisu nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).