Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 8/2024-33

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem JUDr. Milanem Pelikánem, Ph.D., ve věci

žalobce: Anonymizováno

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o 20 032 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 10 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2 000 Kč, dále zákonný úrok z prodlení z částky 12 000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení ve výši 7,75 % a kapitalizovaný úrok ve výši 8 032 Kč od 17. 9. 2009 do 11. 11. 2020, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 10 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2 000 Kč, dále zákonný úrok z prodlení z částky 12 000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení ve výši 7,75 % a kapitalizovaný úrok ve výši 8 032 Kč od 17. 9. 2009 do 11. 11. 2020, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 9. 2023 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku 12 000 Kč, dále zákonný úrok z prodlení z částky 12 000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení ve výši 7,75 % a kapitalizovaný úrok ve výši 8 032 Kč od 17. 9. 2009 do 11. 11. 2010. Žalobce tvrdil, že žalovaný dne 17. 9. 2009 uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČ: IČO (dále jen „původní věřitel"), smlouvu o půjčce č. tel. číslo (dále jen "smlouva"), na základě níž poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy, což potvrdil svým vlastnoručním podpisem na smlouvě. Spolu s jistinou půjčky se žalovaný zavázal původnímu věřiteli splatit i souhrnný poplatek ve výši 10 032 Kč, který představoval smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli splatit celkem částku 22 032 Kč, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách. Při řádném splácení půjčky by splatnost poslední splátky připadla na den 11. 11. 2010. Sjednaný souhrnný poplatek představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků, kteréžto jsou příslušenstvím pohledávky. Žalovaný původnímu věřiteli uhradil částku ve výši 2 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem společností Anonymizováno., došlo s účinností ke dni 1. 7. 2015 k postoupení pohledávky na přechodného věřitele (dále jen jako „přechodný věřitel"). Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2015. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 20 032 Kč a skládala se z nedoplatku jistiny ve výši 12 000 Kč a nedoplatku souhrnného poplatku ve výši 8 032 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 mezi přechodným věřitelem spol. Anonymizováno došlo k témuž dni k postoupení předmětné pohledávky na žalobce. Smlouva nabyla platnosti a účinnosti ke dni 24. 8. 2018. Žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem ze dne 17. 9. 2018. V příloze – Seznamu postoupených pohledávek se pohledávka nachází na řádku č. adresa. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Vzhledem k tomu, že smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo žalobci postoupeno v kapitalizované výši, je v žalobním návrhu uplatněno jako kapitalizovaný úrok. Žalobce dále požadoval zákonný úrok z prodlení za období od 1. 7.2015 (tj. od účinnosti postoupení pohledávky na přechodného věřitele) do zaplacení, a to ve výši určené konečným datem splatnosti celého závazku, tj. 11. 11. 2010 počítaný z žalované jistiny pohledávky.

2. Žalobce je zahraniční právnickou osobou. Příslušnost k projednání věci je dána ve smyslu čl. 18 bod 2 nařízení EU č. 1215/2012, ze dne 12. 12. 2012, bydlištěm žalovaného, které je na území České republiky.

3. Žalobce se z nařízeného jednání omluvil, souhlasil s tím, aby soud rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud v souladu s věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Smlouvou o půjčce č. tel. číslo uzavřenou dne 17. 9. 2009 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce právnická osoba, IČ: IČO poskytl žalovanému částku ve výši 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci souhrnný poplatek ve výši 10 032 Kč, celkem tedy částku 22 032 Kč v 59 týdenních splátkách po 372 Kč a poslední splátkou ve výši 84 Kč, s tím, že první splátka byla splatná 7. dne od uzavření smlouvy. Žalovaný potvrdil, že uvedenou částku převzal v hotovosti. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy uzavřenou dne 19. 6. 2015 mezi právnická osoba, IČO IČO, a společností Anonymizováno a následně smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi touto společností a žalobcem ze dne 24. 8. 2018 bylo prokázáno, že žalobci byla postoupena pohledávka za žalovaným z výše uvedené půjčky. Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 25. 6. 2015, týkající se první smlouvy o postoupení, bylo žalovanému odesláno dne 30. 7. 2015. Oznámení o postoupení pohledávek ze dne 17. 9. 2018, týkající se druhé smlouvy o postoupení, bylo žalovanému odesláno dne 19. 9. 2018. Výzva před podáním žaloby ze dne 11. 9. 2023 byla žalovanému odeslána dne 12. 9. 2023. Z poskytnutých tvrzení vyplynulo, že žalovaný uhradil předchůdci žalobce částku ve výši 2 000 Kč.

5. Předmětem řízení je závazek ze smlouvy o půjčce uzavřené přede dnem 1. 1. 2014, a proto soud na skutkový stav aplikoval ve smyslu () dosavadní právní předpisy, tedy (dále jen „obč. zák.“).

6. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

8. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

9. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

10. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

11. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

12. Podle § 451 odst. 2 obč. zák. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

13. Listinami bylo prokázáno, že mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce (§ 657 obč. zák.), na základě které žalovaný (spotřebitel) od předchůdce žalobce (podnikatele) převzal částku ve výši 12 000 Kč, kterou měl vrátit i se souhrnným poplatkem ve výši 10 032 Kč v 59 týdenních splátkách. Žalovaný uhradil předchůdci žalobce částku ve výši 2 000 Kč.

14. Závazky ze smluv uzavíraných se spotřebitelem (spotřebitelské smlouvy) nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry (k tomu viz Švestka, J., Jehlička, O., Škárová, M., Spáčil, J. a kol. . Komentář. 10. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, str. 387) znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran ( obč. zák.). Ustanovení obč. zák. ve znění účinném do 31. 7. 2010 (tedy v době uzavření smlouvy) stanovilo (v rozporu s úvodními ustanoveními a zejména a Směrnice Rady ES č. 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993), že neplatnosti ujednání v rámci spotřebitelských smluv je třeba se dovolat (relativní neplatnost). S účinností od 1. 8. 2010 () bylo ustanovení obč. zák. změněno tak (v souladu s uvedenou směrnicí), že ujednání ve spotřebitelských smlouvách demonstrativně vymezená v obč. zák. jsou neplatná. Absolutní neplatnost je povinen soud zkoumat z úřední moci, a to, jak z výše uvedeného vyplývá i ve vztahu ke smlouvám uzavřeným před 1. 8. 2010.

15. Půjčka byla žalovanému poskytnuta obchodní společností v rámci její podnikatelské činnosti, jejímž smyslem je vytváření zisku. V této souvislosti je sjednaný souhrnný poplatek nutno postavit na roveň úroku (§ 658 odst. 1 obč. zák.), jakožto ceny za dočasně poskytnuté peněžní prostředky. Dohodnutou výši souhrnného poplatku, který přesahuje 60 % poskytnuté částky, soud vyhodnotil jako nepřiměřené ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 obč. zák.), a tedy neplatné (§ 39 obč. zák.). Neplatnost pro rozpor s dobrými mravy soud shledal nejen k sjednané výši souhrnného poplatku, ale, s ohledem na adhezní povahu smlouvy, kdy je zřejmé, že bez sjednání poplatku by předchůdce žalobce (původní věřitel) smlouvu s žalovaným neuzavřel, ve vztahu k celé smlouvě.

16. Soud dospěl k závěru, že žalobě lze z titulu bezdůvodného obohacení (§ 451 obč. zák.) ve vztahu k jistině částečně vyhovět, a proto zavázal žalovaného vydat žalobci z poskytnutých peněžních prostředků nevrácenou částku, která činí 10 000 Kč (12 000 Kč – 2 000 Kč). V průběhu řízení žalobce neprokázal, že by žalovaného požádal o plnění (nebyla prokázána výzva žalobce k vydání bezdůvodného obohacení, jež by byla doručena do dispozice žalovaného – odeslání výzvy bez dalšího neprokazuje její doručení do dispozice adresátovi), a proto soud určil lhůtu k plnění do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 563 obč. zák.). Vzhledem k tomu, že dosud nenastala splatnost pohledávky, nevznikl žalobci nárok na zákonné úroky z prodlení.

17. Ve zbytku soud žalobu, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2 000 Kč, dále zákonný úrok z prodlení z částky 12 000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení ve výši 7,75 % a kapitalizovaný úrok ve výši 8 032 Kč od 17. 9. 2009 do 11. 11. 2020, zamítl (výrok II.).

18. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto tak, že žádnému z účastníků nebylo právo na jejich náhradu přiznáno. Žalobce byl v řízení převážně neúspěšný a žalovanému, jak z obsahu spisu vyplývá, žádné náklady spojené s tímto řízením nevznikly ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí ( ).