Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 6/2024-18

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci

žalobkyně: Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 5 989 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 16 020,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 145,85 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky 4 145,85 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 16 020,10 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 145,85 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky 4 145,85 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 5 989 Kč s příslušenstvím, a to jako částky představující žalovaným dosud nevrácené peněžní prostředky dočasně mu poskytnuté společností právnická osoba, IČO IČO, se sídlem adresa, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), jakož i další poplatky za sjednané služby, neuhrazené sjednané úroky a úrok z prodlení.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , , (dále jen „”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.

4. Předchůdkyně žalobkyně (v rámci své podnikatelské činnosti) a žalovaný (nikoliv v rámci své podnikatelské činnosti) se dne datum písemné dohodli, že předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, které žalovaný předchůdkyni žalobkyně vrátí, a dále předchůdkyni žalobkyně zaplatí úrok ve výši 2 370 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 699 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 980 Kč, to vše po 551 Kč týdně po dobu 60 týdnů, nejpozději však do 31. 7. 2016. Žalovaný však do 28. 1. 2022 uhradil předchůdkyni žalobkyně pouze částku ve výši 27 060 Kč. Právo domáhat se úhrady zbývající části žalovaným nevrácených a neuhrazených peněžních prostředků bylo ke dni 28. 1. 2022 předchůdkyní žalobkyně převedeno na žalobkyni. Z ničeho nevyplynulo, že by až do okamžiku vyhlášení rozsudku žalovaný uhradil předchůdkyni žalobkyně či žalobkyni více než výše uvedených 27 060 Kč. Předchůdkyně žalobkyně při posuzování schopnosti žalovaného jí dočasně poskytnuté peněžní prostředky včetně dalších sjednaných poplatků za výše uvedených podmínek vrátit a uhradit vycházela z ověřené skutečnosti, že žalovaný byl zaměstnán, přičemž jeho měsíční příjmy ze zaměstnání činily částku ve výši 13 000 Kč a dále z žalovaným uvedených skutečností, že jeho měsíční výdaje sestávaly z částky ve výši 400 Kč za telefon, částky ve výši 2 610 Kč představující splátky z jiného úvěru žalovaného, z částky ve výši 2 200 Kč představující výživné a z částky 3 000 Kč představující ostatní výdaje domácnosti žalovaného.

5. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení tak soud dospěl k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu o. z. a , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), kde předchůdkyně žalobkyně vystupovala v postavení věřitele [ zákona o spotřebitelském úvěru] a žalovaný jako spotřebitel [ zákona o spotřebitelském úvěru]. Předchůdkyni žalobkyně tak vznikla povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost žalovaného podle zákona o spotřebitelském úvěru.

6. Předchůdkyně žalobkyně však ohledně skutečností souvisejících s posouzením úvěruschopnosti žalovaného, konkrétně ohledně jeho osobních poměrů a výdajů, vycházela výhradně z informací poskytnutých samotným žalovaným.

7. V uvedeném kontextu soud připomíná související judikaturu, podle které věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, „vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

8. Je sice pravdou, že na základě provedeného dokazování lze vycházet ze zjištění, že posouzení úvěruschopnosti žalovaného předchůdkyně žalobkyně provedla; provedla jej však způsobem zcela nedostatečným, povrchním, vycházejíc zejména z tvrzení žalovaného. Jinými slovy řečeno, v posuzované věci tedy nelze dospět k závěru, že by předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného neprověřila vůbec, nýbrž k závěru, že předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného, ve smyslu posouzení jeho schopnosti splácet předmětný spotřebitelský úvěr, posoudila zcela nedostatečně a dostatečně údaje poskytnuté žalovaným neprověřila, ačkoliv tak s ohledem na svoji zákonnou povinnost učinit měla (§ 9 zákona o spotřebitelském úvěru).

9. S ohledem na v předchozím odstavci uvedený závěr soudu je tak třeba považovat předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřenou smlouvu za absolutně neplatnou (§ 9 zákona o spotřebitelském úvěru).

10. Soud rovněž nemohl postupovat v souladu s ustanovením § 2991 a násl. o. z., neboť je sice pravdou, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč, avšak žalovaný žalobkyni až do dne 28. 1. 2022 uhradil peněžní prostředky ve výši 27 060 Kč, tedy peněžní prostředky významně převyšující ty, které byly předchůdkyní žalobkyně žalovanému poskytnuty.

11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který byl v řízení převážně úspěšný, žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.