Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 324/2023-63

Okresní soud v Prostějově rozhodl soudkyní JUDr. Alicí Havránkovou ve věci

žalobkyně: název zainteresované společnosti IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, adresa zainteresované osoby zastoupená advokátem jméno PFO sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

pro zaplacení 10.035,36 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 7.000 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v částce 2.224 Kč, zákonném úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9.224 Kč od 24. 12. 2022 do zaplacení a částky 811,36 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 900,80 Kč, ve lhůtě do patnácti dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 7.000 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v částce 2.224 Kč, zákonném úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9.224 Kč od 24. 12. 2022 do zaplacení a částky 811,36 Kč, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 900,80 Kč, ve lhůtě do patnácti dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

1. Návrhem doručeným soudu dne 15. 8. 2023 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 9.224 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9.224 Kč od 24. 12. 2022 do zaplacení a se smluvní pokutou ve výši 811,36 Kč, a to ze smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené mezi účastníky dne datum, na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 7.000 Kč na bankovní účet žalovaného. Dle žaloby byla smlouva uzavřena prostředky elektronické komunikace na dálku na internetových stránkách žalobce a žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2.030 Kč. Žalovaný si zvolil službu „název“ za poplatek 165 Kč a název název servis za poplatek 29 Kč. Žalovaný se ocitl v prodlení se splacením dluhu. Žalobce dne 14. 7. 2023 zaslal žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky. Žalovaný nezaplatil, žalobce proto požadoval uhradit i zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9.224 Kč od 24. 12. 2022 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 811,36 Kč.

2. Soud vydal elektronický platební rozkaz, kterým žalobě zcela vyhověl. Platební rozkaz byl podle ustanovení , (dále jen „ “) za použití ustanovení zrušen.

3. Žalovaný byl vyzván, aby se k žalobnímu návrhu vyjádřil, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti na svoji obranu a navrhl k prokázání svých tvrzení důkazy. Byla mu stanovena lhůta 15 dnů, která uplynula marně.

4. Ve věci se dne datum konalo ústní jednání, ke kterému se účastníci nedostavili. Žalobce svou neúčast omluvil a souhlasil s projednáním věci v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil. Soud proto v souladu s ustanovením věc projednal v nepřítomnosti účastníků a rozhodoval na základě obsahu spisu a listinných důkazů předložených žalobcem. Takto byl zjištěn následující skutkový stav:

5. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že žalovanému byl dne datum poskytnut úvěr s možností postupného čerpání v celkové výši 7.000 Kč. Splatnost úvěru byla dle této smlouvy stanovena ke dni 23. 12. 2022. Ve spise se nenachází žádný doklad o úhradě dlužné částky žalovaným.

6. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že žalovaný dne datum obdržel od žalobce na účet částku ve výši 7.000 Kč.

7. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti právnická osoba., bylo zjištěno, že žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného, a to na základě údajů poskytnutých žalovaným.

8. Z y označené jako „identifikované příjmy“ bylo zjištěno, že žalobce na základě bankovního výpisu poskytnutého žalovaným ověřil jeho příjmy.

9. Podle (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; nezurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. (§ 2398 o. z.)

11. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. (§ 2399 o. z.)

12. Dle o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Dle o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s , větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté lhůtě, běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že soud by měl posuzovat otázku platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pouze v případě, že žalovaný jako dlužník namítne nedodržení povinností žalobce jako věřitele v souvislosti s uzavíráním smlouvy a jeho povinností prověřit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Výklad citovaného ustanovení je však modifikován rozsudkem Soudního dvora EU ve věci C 679/2018 ze dne 5. 3. 2020, podle kterého je české právo ukládající povinnost spotřebiteli dovolat se neplatnosti úvěrové smlouvy v rozporu s unijním právem a soud je proto povinen z úřední povinnosti zkoumat postup věřitele při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to zda tento postup odpovídá evropskému právu, tj. směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS. Podle článku 8 této směrnice „členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi.“ Podle článku 23 uvedené směrnice „členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.“

15. K míře pečlivosti věřitele při zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele se vyjádřil v rámci předchozí úpravy o spotřebitelském úvěru i Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018 pod sp. zn. . V tomto rozhodnutí uvedl „že odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“

16. Podle citovaných rozhodnutí a při aplikaci eurokonformního výkladu vnitrostátní právní úpravy spotřebitelských smluv je zřejmé, že informace věřitelem získané od spotřebitele jsou z hlediska úplného a spolehlivého posouzení jeho úvěruschopnosti až doplňkové. Primární povinností věřitele je zjistit si spolehlivost potřebných údajů i z jiných zdrojů, než je samotný dlužník. Tyto zjišťované údaje se mají týkat zejména aktuální majetkové situace dlužníka. Takto by měl věřitel např. zkoumat a objektivně ověřovat skutečnou výši příjmů a výdajů, zejména v souvislosti s bydlením, vyživovacími povinnostmi, splatnými dluhy a zjišťovat další informace přímo ovlivňující komplexní závěry věřitele o majetkové situaci dlužníka. Pokud tyto povinnosti věřitel důsledně před uzavřením smlouvy o úvěru nesplní, je důsledkem aplikace sankce v podobě neplatnosti smlouvy.

17. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákona, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

19. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Na základě shora zjištěného skutkového stavu ve smyslu výše uvedených hmotněprávních ustanovení, soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v rozsahu odpovídajícím výši bezdůvodného obohacení, které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z prokázaných tvrzení žalobce, podle kterých žalovaný čerpal 7.000 Kč a neuhradil ničeho. Obsah smlouvy a okolnosti jejího uzavření je nutno, s ohledem na postavení žalovaného jako slabší smluvní strany (spotřebitele), posoudit podle ustanovení i podle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Bylo tedy nutno posoudit, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce, jako věřitel postupoval před uzavřením smlouvy v souladu s tehdy platnou právní úpravou ( ) a aktuální judikaturou Soudního dvora (rozsudek ze dne 5. 3. 2020, C-679/18). Žalobce předloženými listinami neprokázal, že by jako věřitel učinil potřebné kroky za účelem zjištění skutečné majetkové situace žalovaného, například lustraci v dostupných registrech dlužníků, zda u nich žalovaný není evidován, či náhledem do exekučního rejstříku. Soud proto dospěl k závěru, že ze strany právního předchůdce žalobce jako věřitele nedošlo k odbornému posouzení úvěruschopnosti dlužníka (žalovaného). Z žalobcem předloženého výpisu o posouzení úvěruschopnosti a z y „identifikované příjmy“ sice vyplývá, že žalobce se schopností žalovaného splácet zabýval, avšak vycházel pouze z tvrzení žalovaného. Z předložených listin není možné uzavřít, že by žalobce údaje poskytnuté žalovaným podrobil jakémukoli přezkumu. Smlouvu o zápůjčce shledal proto soud v důsledku výše uvedeného neplatnou a rozhodl o povinnosti žalovaného vrátit žalobci pouze bezdůvodné obohacení ve výši 7.000 Kč. Z důvodu neplatné smlouvy o zápůjčce žalobci nárok na poplatek za sjednání úvěru ve výši 2.030 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9.224 Kč od 24. 12. 2022 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 811,36 Kč nevznikl a žaloba byla proto ve zbývající části jako nedůvodná zamítnuta.

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. V daném případě byl žalobce úspěšný v rozsahu 70 % (7.000 Kč) a žalovaný byl úspěšný v rozsahu 30 % (3.035,36 Kč). Soud proto žalobci přiznal rozdíl v úspěchu obou účastníků, tj. náklady řízení ve výši 40 % celkových nákladů řízení žalobce. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle , , , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 10.035,36 Kč, sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v a. t. podle a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle a. t. a 21 % daně z přidané hodnoty ve výši 252 Kč. Celkové náklady řízení žalobce činí částku 2.252 Kč, z toho 40 % odpovídá částce 900,80 Kč. Ustanovení soud aplikoval proto, že se v dané věci jedná o opakovaně uplatňovaný nárok téhož žalobce ustáleným žalobním návrhem ve skutkově i právně shodných věcech.

22. Lhůty k plnění soud stanovil v prodloužené lhůtě v souladu s

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.