Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 281/2023-23

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Schwettrovou ve věci

žalobkyně: právnická osobao., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem adresa 7 zastoupená advokátem jméno FO sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení částky 18 026,18 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 18 026,18 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 026,18 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 18 026,18 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 026,18 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 18 026,18 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru č. tel. číslo, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky původně ve výši 10 000 Kč a žalovaný později načerpal prostředky až do výše 34 881,90 Kč, kdy se žalovaný zavázal tento úvěr vrátit v pravidelných měsíčních splátkách od 15. dne měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, v němý došlo na straně žalobce k zúčtování transakce uskutečněného čerpání peněžních prostředků žalovaným z úvěrového rámce a výše měsíční splátky byla stanovena na základě výše zůstatku revolvingového úvěru k okamžiku posledního čerpání peněžních prostředků z revolvingového úvěru. Před poskytnutím úvěru byla zkoumána schopnost žalovaného splácet, a to především z bankovních a nebankovních registrů a historických dat ČSÚ. Žalovaný dosud uhradil žalobkyni toliko 65 944,16 Kč a zbylou dlužnou částku neuhradil ani přes upomínku učiněnou před podáním žaloby.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle , (dále jen ) a k projednání věci jednání nenařizoval.

3. Soud na základě níže jmenovaných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně analyzovala před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného splácet, a to z informací poskytnutých ji žalovaným v samotné smlouvě, které však nebyly ničím ověřeny a dále nahlédnutím do veřejných registrů, výpočty dle historických dat ČSÚ. Dne datum žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru (smlouva o revolvingovém úvěru č. tel. číslo), na jejímž základě žalovaný vyčerpal úvěr ve výši 34 881,90 Kč (smlouva o revolvingovém úvěru č. tel. číslo, přehled plateb, stav čerpání úvěru ke dni datum). V doplnění žaloby žalobkyně uvádí, že žalovaný vyčerpal celkem částku 48 487,56 Kč, toto tvrzení však nevyplynulo z žádných důkazů, na rozdíl od tvrzení o výši čerpání úvěru uvedené v žalobě, tedy 34 881,90 Kč. v pravidelných měsíčních splátkách od 15. dne měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, v němý došlo na straně žalobce k zúčtování transakce uskutečněného čerpání peněžních prostředků žalovaným z úvěrového rámce a výše měsíční splátky byla stanovena na základě výše zůstatku revolvingového úvěru k okamžiku posledního čerpání peněžních prostředků z revolvingového úvěru (smlouva o revolvingovém úvěru č. tel. číslo). Žalovaný svůj závazek nesplnil a zaplatil toliko částku 65 944,16 Kč, což vyplývá z tvrzení žalobkyně. Žalovaný byl o zaplacení dluhu opakovaně upomínán, naposledy před zesplatněním upomínkou ze dne datum (upomínka ze dne datum). Následně byl úvěr dne datum zesplatněn (zesplatnění pohledávky). Předžalobní upomínka byla žalovanému zaslána jak dne datum a datum (podací lístek, předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu). Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, věrohodné a pro výsledek řízení závažné. Důkazy byly ve vzájemném souladu. Z ostatních důkazů nevyplynulo vzhledem k níže podané právní kvalifikaci nic podstatného pro meritum sporu ani výsledek řízení. Další důkazy nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu.

4. Na základě shora uvedeného zjištění z listinných důkazů předložených žalobkyní, učinil soud skutkový závěr o tom, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 34 881,90 Kč, které se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit v pravidelných měsíčních splátkách od 15. dne měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, v němý došlo na straně žalobce k zúčtování transakce uskutečněného čerpání peněžních prostředků žalovaným z úvěrového rámce a výše měsíční splátky byla stanovena na základě výše zůstatku revolvingového úvěru k okamžiku posledního čerpání peněžních prostředků z revolvingového úvěru., a to včetně úroků sjednaných ve smlouvě. Z této částky žalovaný dosud právní předchůdkyni vrátil částku 65 944,16 Kč. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě výpisu z bankovních a nebankovních registrů a historických dat ČSÚ. Žalovaný neuhradil zbývající část dluhu ani přes výzvu učiněnou před podáním žaloby.

5. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalovanému jako spotřebiteli ve smyslu , (dále jen o.z.) byla právním předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve výši 34 881,90 Kč ve formě úvěru, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ). Na předmětnou smlouvu o úvěru, kterou upravuje ustanovení a násl. o.z., se uplatní i právní úprava zákona o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v a 87 tohoto zákona.

6. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

8. Podle § 87 odst. 1 věta první, ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

9. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Dle tvrzení žalobkyně, zkoumal její právní předchůdce před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet pouze lustrací z příslušných registrů a dále vycházel z informací poskytnutých žalovaným, přičemž neověřoval příjmy a výdaje žalovaného. Z toho je patrno, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy nezkoumal úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopnosti spotřebitele úvěr splácet a vyvození důsledků z něj vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru. Protože právní předchůdce žalobkyně neposuzoval řádně úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, porušil tím ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ, a proto je podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona smlouva o úvěru uzavřená s žalovaným neplatná.

11. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ.

12. S ohledem na tento závěr soud konstatuje, že žalobkyně v řízení prokázala, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 34 881,90 Kč, a to jako plnění bez právního důvodu. Za této situace vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení v totožné výši. Žalovaný však žalobkyni zaplatil částku 65 944,16 Kč a z tohoto pohledu je zjevné, že to není žalovaný, který se bezdůvodně na něčí úkor obohatil, ale právě sama žalobkyně. Vzhledem k této skutečnosti soud žalobu žalobkyně v celém rozsahu zamítl jako nedůvodnou.

13. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. , podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě měl ve věci plný úspěch žalovaný, kterému by tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Dle obsahu spisu však žalovanému žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.