Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
20 C 39/2023-72
Okresní soud v Karlových Varech rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Hortenskou ve věci
žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci]
proti
žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci]
pro 36 512 Kč / bezdůvodné obohacení
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 32.654 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 32.654 Kč od 19. 1. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 17.928,66 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 32.654 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 32.654 Kč od 19. 1. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 17.928,66 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.
1. Žalobce se žalobním návrhem doručeným k Okresnímu soudu v Karlových Varech dne 2. 3. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit mu částku 36 512 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 36 512 Kč ve výši 15 % ročně od 19. 1. 2023 do zaplacení s odůvodněním, že manželství žalobce se žalovanou bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 12. 10. 2020, č. j. 17 C 71/2019-45, který nabyl právní moci dne 22. 10. 2020. Do zaniklého společného jmění účastníků řízení náleží mimo jiné i bytová jednotka [číslo] v budově [adresa] v k.ú. [část obce], obec a okres [okres], kterou od ukončení společného soužití účastníků v měsíci dubnu 2019 – konkrétně 25. 4. 2019 užívá výlučně žalovaná a to společně s nezletilou dcerou účastníků [jméno]. Žalobce uvedl, že přesto, že v uvedeném bytě od ukončení společného soužití se žalovanou nebydlí a nespotřebovává tak žádné služby související s užíváním bytu, hradil až do konce měsíce října 2022 ½ předepsaných záloh na tyto služby. V období od listopadu 2020 do března 2022 žalobce každý měsíc hradil ve prospěch bankovního účtu [právnická osoba] s.r.o. částku 2 396 Kč, v období od dubna 2022 do října 2022 pak částku 2 400 Kč měsíčně, kdy tyto částky představují vždy cca ½ částky předepsané příslušným evidenčním listem, kdy do března 2022 byla předepsána k úhradě částka 4 792 Kč měsíčně, s účinností od března 2022 to pak byla předepsaná částka 4 993 Kč měsíčně. Ve vymezeném období tedy žalobce uhradil celkem 57 532 Kč - tj. 17x 2 396 Kč + 7x 2 400 Kč. V období od listopadu 2020 do února 2022, dle vyjádření žalobce, měl ale hradit toliko částku 793 Kč měsíčně, která představuje ½ z částky 1 586 Kč, tedy částky, které je žalobce povinen hradit jako spoluvlastník bytové jednotky, v období od března 2022 do října 2022, pak měl dle žalobce hradit částku 812 Kč měsíčně, tedy za uvedené období měl hradit pouze částku v celkové výši 19 184 Kč. Žalobce je toho názoru, že za žalovanou v uvedeném období uhradil celkem částku 38 348 Kč, od které odečetl částku 1 836 Kč představující ½ předepsané a žalovanou uhrazené daně z nemovitosti za rok 2021 a za rok 2022. Tedy žalobce požaduje částku ve výši 36 512 Kč, kterou považuje za bezdůvodné obohacení, které jeho úhradami nad rámec povinných plateb na straně žalované vzniklo. Žalovaná i přes písemnou korespondenci právních zástupců účastníků řízení a dále i přes předžalobní kvalifikovanou výzvu dlužnou částku žalobci neuhradila.
2. V projednávané věci byl dne 6. 4. 2023 vydán pod č. j. 20 C 39/2023-18 platební rozkaz, kterým soud uložil žalované, aby do 15 dnů ode dne doručení platebního rozkazu zaplatila žalobci částku 36 512 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 36 512 Kč od 19. 1. 2023 do zaplacení a dále náhradu nákladů řízení ve výši 15 765,20 Kč nebo aby podala proti platebnímu rozkazu do 15 dnů ode jeho doručení u Okresního soudu v Karlových Varech odpor. Žalovaná dne 18. 4. 2023 podala proti platebnímu rozkazu odpor, který odůvodnila tím, že nárok uplatněný žalobcem v podané žalobě zcela neuznává ani co do důvodu ani co do výše s tím, že je přesvědčena, že žalobce žalovanou částku uplatnil zcela účelově a to pouze a jen v návaznosti na skutečnost, že dne 9. 11. 2022 proběhlo u Krajského soudu v Plzni odvolací řízení ve věci zvýšení výživného k nezletilé dceři účastníků [jméno], které bylo vedeno pod sp. zn. 61 Co 212/2022, který jako odvolací soud shledal odvolání žalované, jakožto matky nezletilé, důvodné a žalobci, jakožto otci nezletilé, zvýšil vyživovací povinnost z částky 3 500 Kč na částku 5 000 Kč s účinností od 1. 7. 2021 a dále uložil žalobci povinnost doplatit dlužné výživné ve výši 24 000 Kč ve dvou splátkách, nejpozději však do 3 měsíců od právní moci rozsudku. Rozsudek Krajského soudu v Plzni č. j. 61 Co 212/2022-385 nabyl právní moci dne 19. 12. 2022. Žalovaná uvedla, že s ohledem na obsah odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. 61 Co 212/2022-385 je nepochybné, že odvolací soud při stanovení vyživovací povinnosti žalobci, vzal v potaz skutečnost uváděnou samotným žalobcem, tedy že nad rámec běžného výživného přispívá nezletilé dceři tím, že se podílí na platbách za bydlení matčiny rodiny, což matka v řízení o zvýšení výživného nikdy nerozporovala. Tedy žalovaná je toho názoru, že žalobce v jednom soudním řízení uvádí, že dané platby hradí dobrovolně a vědomě s tím, že se jedná o plnění nad rámec běžného výživného pro jeho nezletilou dceru [jméno], a v tomto řízení uplatňuje svůj žalobní návrh z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované. Žalovaná je toho názoru, že žalobce platby, které uvedl ve svém žalobním návrhu, poukazoval na příslušný bankovní účet dobrovolně a vědomě, jakožto plnění nad rámec běžného výživného pro svoji nezletilou dceru a tedy z tohoto důvodu se nejedná o tzv. bezdůvodné obohacení. Žalovaná tedy navrhla, aby soud po provedeném dokazování žalobní návrh žalobce zamítl a aby žalované přiznal právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
3. Při ústním jednání dne 6. 6. 2023 účastníci učinili nesporným, že jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 12. 10. 2020, č. j. 17 C 71/2019-15, který nabyl právní moci dne 22. 10. 2020, dále učinili nesporným, že dosud nebylo vypořádáno společné jmění manželů. Účastníci dále prohlásili a učinili nesporným to, že do zaniklého společného jmění manželů náleží mimo jiné i bytová jednotka [číslo] v budově [adresa] v k.ú. [část obce], obec, okres [okres] v ulici [ulice], a že tuto bytovou jednotku užívá výlučně žalovaná s nezletilou dcerou účastníků [jméno] a zletilým synem [jméno]. Dále účastníci učinili nesporným, že pro rok 2021 a pro rok 2022 žalobce neuhradil na daň z nemovitosti k bytové jednotce žádnou částku.
4. Sporným mezi účastníky řízení je, zda se žalovaná na úkor žalobce bezdůvodně obohatila a pokud ano, jakou částkou – v jaké výši.
5. Soud v rámci ústního jednání provedl veškeré účastníky řízení navržené důkazy, které byly zároveň postačující k rozhodnutí soudu.
6. Podáním doručeným soudu dne 27.6.2023 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky 3.858 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00% ročně z částky 3.858 Kč od 19.1.2023 do zaplacení. Soud proto řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby podle ustanovení § 96 odst. 2 věty prvé o.s.ř. zastavil a to usnesením ze dne 11.7.2023, které nabylo právní moci dne 11.7.2023.
7. Soud k důkazu provedl listinu označenou jako evidenční list [číslo] vystavený [právnická osoba] s.r.o., se sídlem [adresa], pro účastníky řízení jako vlastníky bytové jednotky [číslo] nacházející se v Dvořákově ulici [číslo] v [obec] v rámci jejich společného jmění manželů, ze kterého zjistil, že od března 2022 byla předepsána částka k úhradě ve výši 4 993 Kč měsíčně, představující zálohy na služby spojené s užíváním bytu a dále povinné platby do fondu oprav, poplatek za správu, pojištění domu a poplatek za vlastní správní činnost a to částka pro fond oprav ve výši 1 331 Kč, pro fond oprav – ostatní částka ve výši 94 Kč, pro poplatek za správu částka ve výši 128 Kč, měsíční poplatek na pojištění domu ve výši 50 Kč a poplatek za vlastní správní činnost měsíčně ve výši 21 Kč, tj. celkem měsíčně částka ve výši 1 624 Kč, z toho ½ je 812 Kč. Soud dále k důkazu provedl evidenční list k předmětné bytové jednotce, ve kterém je stanovena částka ve výši 4 790 Kč jako měsíční platba určená ve prospěch fondu oprav, fondu oprav ostatní, odměna SVJ, pojištění domu a správní poplatek a dále představující výši záloh na služby spojené s užíváním bytu. Tato částka ve výši 4 792 Kč byla předepsána s účinností od 15. 1. 2022, ze které je určena částka ve výši 1 331 Kč do fondu oprav, částka ve výši 72 Kč do fondu oprav – ostatní, částka ve výši 21 Kč jako odměna SVJ, částka ve výši 34 Kč ve prospěch pojištění domu a částka ve výši 128 Kč jako správní poplatek a částka ve výši 2 Kč jako poplatek za složenku s tím, že v období od listopadu 2020 do února 2022 byla stanovena měsíční částka jako polovina povinných nákladů na bytovou jednotku bez záloh na služby spojené s užíváním bytu ve výši 793 Kč. Z evidenčních listů dále soud zjistil, že předepsané platby mají být zasílány ve prospěch účtu č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo].
8. Z listiny označené jako potvrzení, založené na čl. 50 a 50a vyplývá, že žalobce má u [právnická osoba] veden účet č. [bankovní účet], ze kterého byly v období od 1.11.2020 do 31.3.2022 provedeny ve prospěch bankovního účtu č. [bankovní účet] pravidelné měsíční platby ve výši 2.396 Kč a dále že v období od měsíce dubna 2022 do září 2022 byly provedeny ve prospěch bankovního účtu č. [bankovní účet] pravidelné měsíční platby ve výši 2.400 Kč a v říjnu 2022 byla provedena ve prospěch citovaného bankovního účtu platba ve výši 942 Kč.
9. Soud dále k důkazu provedl kvalifikovanou předžalobní výzvu ze dne 28.11.2022, kterou žalobce vyzval žalovanou, aby uhradila v rámci tzv. bezdůvodného obohacení souhrnnou částku 55 981 Kč a to ve lhůtě do 14 dnů od doručení této výzvy, v této předžalobní výzvě je proveden i příslušný rozpočet jednotlivých plateb, v rámci kterých se žalovaná měla bezdůvodně obohatit na úkor žalobce. Současně soud k důkazu provedl vzájemnou korespondenci právních zástupkyň účastníků řízení a to modifikovanou předžalobní upomínku dne 30. 12. 2022, kterou adresovala právní zástupkyně žalobce právní zástupkyni žalované, ve kterém žalovanou informuje o tom, že žalobce nerozporuje, že pro rok 2021 a pro rok 2022 neuhradil žádnou částku ve prospěch daně z nemovitosti k předmětnému bytu, tedy od požadované částky specifikované předžalobní výzvě odečítá částku 1 836 Kč a tedy celkem požaduje úhradu částky 36 512 Kč a to ve lhůtě 14 dnů od doručení výzvy. Současně soudu k důkazu provedl vyjádření žalované ze dne 14. 12. 2022.
9. Soud k důkazu provedl rozsudek Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 8. 6. 2022 č. j. 0 P 152/2021-355, ze kterého zjistil, že žalobci bylo k návrhu žalované zvýšeno výživné pro nezletilou [jméno] a to z částky 3 500 Kč na částku 4 000 Kč s účinností od 1. 7. 2021 s tím, že dlužné výživné za dobu od 1. 7. 2021 do 31. 5. 2022 v celkové výši 5 500 Kč je žalobce povinen splatit k rukám nezletilé na její účet ve lhůtě 3 měsíců od vyhlášení rozsudku, tedy tj. do 8. 9. 2022, současně tímto rozsudkem byl změněn výrok V. rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 16. 10. 2019, č. j. 21 Nc 7435/2019-147, který nabyl právní moci dne 17. 6. 2020 a dále tímto rozsudkem byl i upraven styk žalobce s nezletilou [jméno]. K odvolání žalobce ve věci rozhodl Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 9. 11. 2022, č. j. 61 Co 212/2022 - 385, kterým určil, že je žalobce povinen platit na výživu nezletilé [jméno] s účinností od 1. 7. 2021 výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně vždy do každého 15. dne v měsíci předem k rukám matky a dále stanovil, že žalobce je povinen dluh na výživném, vzniklým za dobu od 1. 7. 2021 do 31. 10. 2022 ve výši 24 000 Kč, zaplatit ve dvou splátkách a to částku 12 000 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku a 12 000 Kč do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Při rozhodování o zvýšení výživného, jak vyplývá z odst. [číslo] citovaného rozsudku, odvolací soud přihlédl při zvýšení výživného i k tomu, že otec částečně přispívá nezletilé i tím, že se podílí na platbách za bydlení matčiny rodiny.
10. Z listin, které ve věci k důkazu předložila žalovaná a to ze zprávy odboru sociálně právní ochrany dětí Magistrátu města Karlovy Vary ze dne 27.6.2019, č.j. Om 303/2019, [číslo] OSPOD/19 a z výpisu z bankovního účtu č. [bankovní účet] za období od 1.1.2020 do 22.10.2020, který je veden na osobu žalobce u ČSOB a.s, soud zjistil, že pro řízení, které je vedeno u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp.zn. 21 Nc 7435/2019, 21 P a Nc 193/2019, jehož předmětem je úprava péče a výživy k nezletilé [jméno] [příjmení], [datum narození], byl proveden pohovor s rodiči nezletilé, při kterém žalobce jako otec nezletilé uvedl, že žalovaná s dětmi užívá bytovou jednotku, která tvoří společné jmění manželů a že doposud platí vlastnický fond společného bytu ve výši 5.125 Kč měsíčně. Dále z výpisu z bankovního účtu soud zjistil jednotlivé platební transakce, které byly v období od 1.1.2020 do 22.10.2020 provedeny včetně platební transakce ze dne 18.6.2020 označené jako příchozí platba, kdy dne 18.6.2020 byla ve prospěch bankovního účtu žalobce zaslána z bankovního účtu společenství vlastníků č. [bankovní účet] částka 6.500 Kč jako přeplatek TS 2019.
11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
12. Podle ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním, z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Na základě provedeného dokazování, kdy soud hodnotil důkazy jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti, a kdy na věc aplikoval shora uvedená zákonná ustanovení, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a proto jí vyhověl. Soud má za prokázané, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 12. 10. 2020, č. j. 17 C 71/2019-15, který nabyl právní moci dne 22. 10. 2020 a že dosud nebylo vypořádáno společné jmění manželů. Dále má za prokázané, že do zaniklého společného jmění manželů náleží mimo jiné i bytová jednotka [číslo] v budově [adresa] v k.ú. [část obce], obec, okres [okres] v ulici [ulice], kterou výlučně užívá žalovaná s nezletilou dcerou účastníků [jméno] a zletilým synem [jméno]. Z evidenčních listů vystavených firmou [právnická osoba], a z potvrzení banky žalobce – [právnická osoba], má soud za prokázané, že se k bytové jednotce účastníků řízení váže jejich povinnost pravidelně měsíčně hradit kromě tzv. záloh na služby spojené s užíváním bytu i povinné platby do fondu oprav, poplatek za správu, pojištění domu a poplatek za vlastní správní činnost, které jsou specifikované v tzv. evidenčním listě a to za období od listopadu 2020 do února 2022, tj. za období 16 měsíců částku ve výši 1.586 Kč měsíčně (z toho ½ je 793 Kč měsíčně), tedy celkem 25.376 Kč a za období od března 2022 do října 2022, tj. za období 8 měsíců částku ve výši 1.624 Kč měsíčně (z toho ½ je 812 Kč měsíčně), tedy celkem částku 12.992 Kč. Dále má soud za prokázané, že žalobce v období od listopadu 2020 do března 2022 hradil každý měsíc částku 2.396 Kč, celkem za toto období uhradil částku 40.732 Kč a dále má soud za prokázané, že žalobce v období od dubna 2022 do června 2022 a v měsíci srpnu 2022 a září 2022 hradil každý měsíc částku 2.400 Kč, celkem tedy uhradil za těchto 6 měsíců částku 12.000 Kč a dále má soud za prokázané, že žalobce uhradil částku 942 Kč v měsíci říjnu 2022, celkem tedy žalobce za období od listopadu 2020 do října 2022 uhradil částku ve výši 53.674 Kč ([číslo] + [číslo] + 942 Kč), ačkoliv měl uhradit za období od listopadu 2020 do října 2022 polovinu z vyčíslených nákladů, tedy částku ve výši 19.184 Kč (12.688 + 6.496 Kč). Žalobce tedy nad rámec své povinnosti jako vlastník předmětné bytové jednotky, která tvoří společné jmění manželů, uhradil ve prospěch bankovního účtu [právnická osoba] s.r.o. nejenom svojí poměrnou část předepsaných záloh na služby, ale částku o 34.490 Kč vyšší, ačkoliv předmětnou bytovou jednotku neužíval od dubna 2019, kdy se ze společné domácnosti, kterou vedl se žalovanou, odstěhoval. Tento skutkový závěr soud opírá o souhlasné prohlášení účastníků a dále o listinné důkazy, které jsou vymezeny v bodě [číslo] tohoto rozsudku, tedy z evidenčních listů a potvrzení bankovního ústavu – [právnická osoba]. Současně z vyjádření žalobce, které potvrdila i žalovaná, má soud za prokázané, že se žalobce v roce 2021 a v roce 2022 nepodílel žádným způsobem na úhradě předepsané daně z nemovitosti, kterou proto uhradila žalovaná vždy v plné výši pro každý kalendářní rok a je tedy mezi účastníky nesporné to, že žalobce měl uhradit na svůj podíl na dani z nemovitosti částku 1.836 Kč. Pokud soud k důkazu provedl výpis z bankovního účtu č. účtu č. [bankovní účet] za období od 1.1.2020 do 22.10.2020, který je veden na osobu žalobce u [právnická osoba], soud uvádí, že žalobce se domáhá úhrady bezdůvodného obohacení za jiné období, než ke kterému se váže tato listina a to včetně příchozí platby dne 18.6.2020 ve výši 6.500 Kč, která je identifikována jako úhrada přeplatků záloho na služby spojené s užíváním bytové jednotky, které byly hrazeny v předchozím období, když vyúčtování se vyhotovuje vždy zpětně za předchozí zúčtovací období. Současně ze zprávy odboru sociálně právní ochrany dětí Magistrátu města Karlovy Vary ze dne 27.6.2019, č. Om 303/2019, [číslo] OSPOD/19 pouze a jen vyplývá, že žalobce hradí v době, kdy byl s ním proveden pohovor, vlastnický fond společného bytu ve výši 5.125 Kč měsíčně.
14. Soud se neztotožnil s názorem žalované, že se na úkor žalobce bezdůvodně neobohatila, neboť žalobce dobrovolně poukazoval každý měsíc ve prospěch bankovního účtu [právnická osoba] s.r.o. částku vyšší, než představuje jeho podíl na úhradě těchto záloh, jako plnění nad rámec soudem stanoveného běžného výživného pro nezletilou [jméno], která je na základě soudního rozhodnutí svěřena do péče žalované a tedy nelze z tohoto dovozovat, že by se žalovaná, která tento druh platby od žalovaného nikdy nerozporovala a nezpochybnila, nějak obohacovala, tedy žalobce tyto částky hradil dobrovolně a vědomě. Soud je toho názoru, že je nutné v této věci rozlišovat povinnost vlastníka bytové jednotky podílet se na povinných platbách spojených s užíváním bytové jednotky a s vlastnictvím bytové jednotky jako takové od povinnosti rodiče, který nemá v péči nezletilé dítě, podílet se na uspokojování jeho potřeb formou výživného. Tedy je nutné rozlišovat vztahy mezi spoluvlastníky věci od vztahu mezi rodičem, kterému byla stanovena vyživovací povinnost k nezletilému dítěti formou soudního rozhodnutí, když pro soud je závazný pouze výrok soudního rozhodnutí, tedy soudem stanovená částka, která byla určena jako měsíční výživné, které byť je splatné v případě nezletilého dítěte k rukám rodiče, v jehož péči je, slouží ale k uspokojování potřeb nezletilého dítěte a pokud rodič plní nad rámec soudem stanoveného běžného výživného, jedná se z jeho strany o akt dobrovolnosti. Tedy pokud žalobce nad rámec své povinnosti jako vlastník předmětné bytové jednotky, která tvoří společné jmění manželů, uhradil ve prospěch bankovního účtu [právnická osoba] s.r.o. nejenom svojí poměrnou část předepsaných záloh na provoz společenství vlastníků bytových jednotek, nikoliv záloh spojených s užíváním bytu, ale částku o 34.490 Kč vyšší, ačkoliv předmětnou bytovou jednotku neužíval od dubna 2019, kdy se ze společné domácnosti odstěhoval, plnil tedy za žalovanou bez jakéhokoliv právního důvodu, žalovaná tím získala majetkový prospěch a žalovanou tedy stíhá povinnost bezdůvodné obohacení žalobci vydat, což žalovaná i přes výzvu žalobce ze dne 30.12.2022, ve které byla stanovena lhůta k plnění, neučinila. Soud přihlédl k tomu, že žalovaná v roce 2021 a v roce 2022 uhradila daň z nemovitosti v plné výši, tedy žalobce se na těchto platbách nepodílel žádnou částkou, ačkoliv měl uhradit v souhrnu částku 1.836 Kč. Vzhledem k tomu byla žalované stanovena ve výroku I. tohoto rozsudku povinnost vydat žalobci bezdůvodné obohacení 32.654 Kč včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku a ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění Žalované byla ke splnění této povinnosti dle ustanovení § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. určena běžná třídenní lhůta.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.826 Kč, odměny za zastoupení účastníka advokátem dle ustanovení § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, v celkové výši 15.480 Kč (odměna za 6 úkonů právní služby v plné výši - převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, podání žalobního návrhu, účast na ústním jednání dne 6.6.2023 a dne 11.7.2023, předložení dokladů a částečné zpětvzetí žaloby,) a náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč dle ustanovení 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. se částka odměny a náhrad advokáta dále zvyšuje o 21 % daň z přidané hodnoty dle zákona č. 235/2004 Sb. Celkem tedy náklady žalobce činí 22.734,80 Kč. Žalobce měl v řízení úspěch v rozsahu 89,43 % (32.654 Kč) a neúspěch v rozsahu 10,57 % (3.858 Kč), neboť částečné zastavení řízení procesně zavinil žalobce. Žalobci tedy náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 78,86 % (100-10, 57-10). Celkem byla proto žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 17.928,66 Kč splatná dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám zástupce žalobce, a to rovněž v běžné třídenní lhůtě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.