Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 254/2023-70

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Matouškovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno. Anonymizováno Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 trvale bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení částky 195 572,54 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 183 119,05 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně od 20. 4. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Pokud se žalobce dále domáhal na žalovaném zaplacení částky 12 453,49 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 615,34 Kč a úroku ve výši 9,2 % ročně z částky 192 112,54 Kč od 25. 1. 2022 do zaplacení, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6 072,36 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 183 119,05 Kč od 25. 6. 2022 do 19. 4. 2023 a dále úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 453,49 Kč od 25. 6. 2022 do zaplacení, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 46 240 Kč, k rukám zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 183 119,05 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně od 20. 4. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Pokud se žalobce dále domáhal na žalovaném zaplacení částky 12 453,49 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 615,34 Kč a úroku ve výši 9,2 % ročně z částky 192 112,54 Kč od 25. 1. 2022 do zaplacení, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6 072,36 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 183 119,05 Kč od 25. 6. 2022 do 19. 4. 2023 a dále úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 453,49 Kč od 25. 6. 2022 do zaplacení, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 46 240 Kč, k rukám zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 1. 5. 2023 domáhal na žalovaném zaplacení částky 195 572,54 Kč s úrokem a se zákonným úrokem z prodlení. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, právnická osoba. (dříve pod názvem právnická osoba Anonymizováno a.s.), se sídlem adresa, IČ: IČO, a žalovaným byla dne 26. 3. 2021 uzavřena smlouva o úvěru - konkrétně Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Konsolidace půjček. Na základě smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 201 000 Kč z úvěrového účtu č.č. účtu. Část úvěru byla poskytnuta na úhradu dřívějších peněžitých závazků žalovaného a zbývající část mu byla žalovanému poskytnuta neúčelově, převodem na běžný účet. Žalovaný se zavázal hradit právnímu předchůdci žalobce úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 9,20% ročně. Dále se žalovaný zavázal platit poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za vedení úvěrového účtu, a to ve výši podle smlouvy a sazebníku. V rámci smlouvy si žalovaný sjednal pojištění schopnosti splácet úvěr, za které se zavázal hradit právnímu předchůdci žalobce poplatek. Žalovaný byl povinen splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky formou pravidelných měsíčních splátek ve sjednané výši, a to počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Vedle těchto splátek úvěru byl povinen hradit měsíčně také sjednané poplatky. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy zejména tím, že byl opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru a úroků a vyčíslených poplatků. Právní předchůdce žalobce proto využil svého práva a dopisem ze dne 24. 1. 2022 úvěr k tomuto datu zeplatnil. V souladu s ujednáním v čl. IV. smlouvy a dle sazebníku právní předchůdce žalobce dále uplatnil právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Dlužnou částku včetně úroků, poplatků a smluvní pokuty ve výši 203 399,98 Kč byl žalovaný povinen neprodleně uhradit. Dlužná částka nebyla ze strany žalovaného v plné výši zaplacena. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany banky postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2022, a to s účinností ke dni 21. 6. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 14. 7. 2022. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požadoval po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 192 112,54 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 3 460 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 7 615,34 Kč a kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 6 072,36 Kč. Dále žalobce rovněž požadoval zaplacení úroků ve výši 9,20% ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 192 112,54 Kč od 25. 1. 2022 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 11,75% ročně z dlužné částky ve výši 195 572,54 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 192 112,54 Kč, dlužných poplatků a smluvní pokuty ve výši 3 460 Kč, od 25. 6. 2022 do zaplacení. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou právního zástupce žalobce ze dne 5. 4. 2023.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, ačkoli byl řádně obeslán, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti dle ust.

4. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn tento skutkový stav:

5. Mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba. (dříve právnická osoba Anonymizováno a žalovaným byla dne 26. 3. 2021 uzavřena smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Konsolidace půjček. V souladu se smlouvou byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 201 000 Kč, kdy částka 102 515 Kč byla poskytnuta účelově na plnou úhradu úvěru žalovaného u UniCredit Bank a zbývající část byla neúčelově žalovanému zaslána na běžný účet č. č. účtu. Čerpaný úvěr se žalovaný zavázal splácet v měsíčních splátkách po 3 015,48 Kč (2 743,48 Kč – anuitní splátka úvěru, 272 Kč – úhrada pojištění). Dle evidence právního předchůdce žalobce žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. V důsledku porušení smluvních povinností využil právní předchůdce žalobce svého práva a dopisem ze dne 26. 1. 2022 úvěr ke dni 24. 1. 2022 zesplatnil a vyzval žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2022, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 29. 6. 2022. Žalovaný byl žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou právního zástupce žalobce ze dne 5. 4. 2023.

6. Podle , (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožného.

10. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

13. V projednávané věci bylo prokázáno, že předchůdce žalobce s žalovaným uzavřeli dne 26. 3. 2021 smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 201 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr včetně sjednaných úroků a poplatků v pravidelných měsíčních splátkách, které nehradil řádně a dostal se do prodlení s úhradou úvěru.

14. Soud má zato, že k posouzení oprávněnosti nároků žalobce jakožto právního nástupce na vrácení úvěru včetně příslušenství je zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda předchůdce žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Žalobce byl soudem písemně vyzván, aby ve stanovené lhůtě doplnil žalobní tvrzení o provedeném posouzení úvěruschopnosti žalovaného právním předchůdcem žalobce a označil k nim důkazní prostředky.

15. Žalobce podáním ze dne 20. 12. 2023 uvedl, že jeho právní předchůdce při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházel z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr ze dne 26. 3. 2021, když žalovaný žádal banku o konsolidaci úvěrů ve výši 27 507 Kč. Žádost o úvěr právní předchůdce žalobce hodnotil individuálně, v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného kontroloval veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, a další. V případě klienta v zaměstnaneckém poměru vychází předchůdce žalobce z příjmu, který klient doloží v potvrzení o příjmu, nebo příjmu který klient deklaruje podpisem žádosti o úvěr. Z předloženého potvrzení o výši příjmu ze dne 26. 3. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný byl od 1. 8. 2018 na dobu neurčitou zaměstnán jako dělník/zámečník ve společnosti právnická osoba., IČ IČO, výše jeho průměrného čistého příjmu za poslední 3 měsíce činila 27 507 Kč měsíčně, výše hrubého příjmu žalovaného za posledních 12 měsíců činila 25 941 Kč měsíčně a výše jeho čistého příjmu za toto období činila 20 072 Kč měsíčně. Ze mzdy žalovaného nebyly prováděny žádné srážky, žalovaný nebyl ve zkušení době a nebylo vedeno jednání o skončení jeho pracovního poměru. Žalovaný v žádosti o úvěr zároveň uvedl měsíční příjem domácnosti ve výši 27 507 Kč a skutečnost, že nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného předchůdce žalobce porovnával jeho příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ a výpočtem získal částku disponibilních zdrojů žalovaného. Z interních zdrojů předchůdce žalobce zjistil, že žalovaný měl vůči němu v době podání žádosti o úvěr závazky s celkovou výší měsíčních splátek 40 Kč a z externích zdrojů zjistil, že žalovaný měl v době podání žádosti o úvěr další závazky s celkovou výší měsíčních splátek 182 Kč. Po provedeném individuálním hodnocení předchůdce žalobce žádosti žalovaného vyhověl a konsolidoval jeho závazky úvěrem 201 000 Kč, když výše nové splátky činila 2 743,48 Kč. Do výdajů žalovaného byly započteny výdaje doložené v žádosti o úvěr, dále pak částka životního minima žalovaného dle , částka normativních nákladů na bydlení dle /výdaje na bydlení vydané ČSÚ a výše měsíčních splátek dosavadních závazků, zjištěné z veřejných databází. Na základě zjištěné dostatečné disponibilní částky bylo žádosti žalovaného vyhověno a předmětný úvěr mu byl poskytnut. Žalobce ke svým tvrzením předložil Žádost o úvěr-Konsolidace půjček ze dne 26. 3. 2021, výpis z úvěrového účtu žalovaného, vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti právního předchůdce žalobce, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o výši příjmu žalovaného a platební historii.

16. Z potvrzení o výši příjmu ze dne 26. 3. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl zaměstnán u společnosti právnická osoba, IČO IČO s čistým měsíčním příjmem za posledních 12 měsíců 20 072 Kč a ze mzdy mu nejsou strhávány žádné srážky. Z výpisu z úvěrového účtu a platební historie soud zjistil, jak bylo žalovaným na poskytnutý úvěr spláceno, přičemž celkem zaplatil předchůdci žalobce na úvěr částku 17 880,95 Kč.

17. K prověření úvěruschopnosti žalovaného tedy bylo zjištěno, že předchůdce žalobce zjišťoval výši jeho příjmů, údaje zaznamenával do dokumentu Žádost o úvěr - Konsolidace půjček s tím, že uvedl zdroj zjištění – souhrnné potvrzení o příjmu, které soudu předložil. Soud má za to, že předchůdce žalobce dostatečně neověřil poměry žalovaného, když se spokojil s jediným dokladem zaměstnavatele o příjmu, neprověřoval běžný účet žalovaného a vůbec neověřoval výdaje žalovaného. Dle soudu tak nebylo postupováno v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy předchůdce žalobce dostatečně neprověřil úvěruschopnost žalovaného v poměru k výši poskytnutého úvěru (201 000 Kč). Jako neúčelný byl posouzen doplňující důkaz – výslech svědka jméno FO, bankéře právnická osoba, když z tvrzení nevyplynulo, že by byly podrobněji posuzovány příjmy a výdaje žalovaného, resp. že by je žalovaný doložil. Tento důkazní návrh žalobce byl proto zamítnut. Žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného, nastolenou podle zákona o spotřebitelském úvěru.

18. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti právního předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet, důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o zápůjčce s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek (§ 588 o.z.). Žalovaný námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesl.

19. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

20. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

21. Vzhledem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

22. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 27. 3. 2014 ve věci C-565/12).

23. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18).

24. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

25. Z toho vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele.

26. Smlouva o úvěru, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, je tedy neplatná, protože právní předchůdce žalobce porušil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

27. Vzhledem k tomu, že mezi předchůdcem žalobce a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobce dle ustanovení § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nezaplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobce bylo prokázáno, že předchůdce žalobce vyplatil žalovanému částku 201 000 Kč z titulu spotřebitelského úvěru, žalovaný na úvěr uhradil celkem 17 880,95 Kč a zbývá mu zaplatit na jistinu úvěru částku 183 119,05 Kč. Kromě této částky je žalovaný dále povinen zaplatit žalobci i zákonný úrok z prodlení z této dlužné částky dle o.z. ve výši dle vl. nař. č. , jdoucí od 20. 4. 2023 (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě k plnění) do zaplacení. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Ve zbytku žalobního nároku, tedy zaplacení částky 12 453,49 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 615,34 Kč a úroku ve výši 9,2 % ročně z částky 192 112,54 Kč od 25. 1. 2022 do zaplacení, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6 072,36 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 183 119,05 Kč od 25. 6. 2022 do 19. 4. 2023 a dále úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 453,49 Kč od 25. 6. 2022 do zaplacení, soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II.).

28. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. Žalobce byl v řízení procesně úspěšný ohledně částky 183 119,05 Kč s příslušenstvím, ohledně zbývající částky 12 453,49 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 615,34 Kč a dalšího příslušenství byla jeho žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Procesní úspěch žalobce činil 94 %, neúspěšný byl ve výši 6 %, náleží mu proto náhrada nákladů řízení v poměru 88 %. Žalobci vznikly náklady za právní zastoupení ve věci za 4 úkony právní služby po 8 940 Kč dle vyhl.č. , 4 režijní paušály po 300 Kč dle téže vyhl., 21 % DPH advokáta ve výši 7 761,60 Kč dle a 7 824 Kč za zaplacený soudní poplatek, tj. celkem 52 545,60 Kč, z toho 88 % představuje částku 46 240 Kč. Soud nepřiznal žalobci náhradu za písemné podání obsahující tvrzení o prověření úvěruschopnosti žalovaného a označení důkazů, neboť to mělo být obsaženo již v žalobě, nejedná se tedy o účelně vynaložený náklad. Soud žalovanému uložil, aby náhradu nákladů řízení v uvedené výši zaplatil k rukám advokáta žalobce podle

29. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil dle věta prvá

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.