Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
29 C 127/2022-87
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Romanou Sobolovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně:Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0
sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
zastoupená advokátem tituly před jménem. jméno FO tituly za jménem.
sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1
proti
žalovanému:Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený dne datum
bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 40 972,58 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 007,05 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 15. 1. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 6 965,53 Kč s úrokem ve výši 2 551,42 Kč a dále ve výši 15,4 % ročně z částky 39 009,26 Kč od 28. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 40 972,58 Kč od 7. 8. 2019 do 14. 1. 2022 a dále z částky 6 965,53 Kč od 15. 1. 2022 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 620 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám tituly před jménem tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, advokáta.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 007,05 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 15. 1. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do částky 6 965,53 Kč s úrokem ve výši 2 551,42 Kč a dále ve výši 15,4 % ročně z částky 39 009,26 Kč od 28. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 40 972,58 Kč od 7. 8. 2019 do 14. 1. 2022 a dále z částky 6 965,53 Kč od 15. 1. 2022 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 620 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám , tituly před jménem, , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , advokáta.
Žalobkyně se žalobou podanou u podepsaného soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 40 972,58 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. Uvedla skutečnosti, ze kterých mělo vyplynout, že právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného nebo z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele anebo z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, a že z výsledků posouzení proto vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, nenastaly, resp. ne všechny, když co se týká konkrétně výdajů žalovaného, právní předchůdce žalobkyně získal informace od žalovaného, v podkladech jsou uvedeny měsíční výdaje 0 Kč, a jeho výdaje a náklady na bydlení ověřil odhadem ze statistických údajů Anonymizováno a částky životního minima dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb. a z částky normativních nákladů na bydlení dle zák. č. 117/1995 Sb. Poté dne datum právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli písemně smlouvu o úvěru, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaný nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednali Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba., Všeobecné produktové podmínky, Sazebník poplatků (dále jen „podmínky a sazebník“), které byly ke smlouvě připojeny nebo stranám známy, a touto se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, bez ujednání účelu, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok 15,40 % ročně, to vše v měsíčních anuitních splátkách po 2 433,85 Kč, vždy k 26. dni v měsíci, počínaje 26. 2. 2019. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že žalovaný se zavazuje za případné služby související zaplatit ujednané poplatky za poskytnutí úvěru 1 295 Kč, případně další v ujednané výši a další dle sazebníku a pojistné 217 Kč měsíčně. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že v případě prodlení se žalovaný zavazuje zaplatit smluvní pokutu v ujednané výši. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že případem porušení je událost, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení se splněním jakékoli pohledávky, pokud je proti žalovanému zahájen soudní spor. Pokud dojde k případu porušení, je právní předchůdce žalobkyně oprávněn prohlásit svým rozhodnutím kterékoli dluhy žalovaného za ihned splatné a požádat jej o jejich předčasné splacení. O svém rozhodnutí písemně vyrozumí žalovaného, zejména mu sdělí den, k němuž prohlásil jeho dluhy za ihned splatné a lhůtu, v níž je povinen příslušné dluhy uhradit. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky a tento je čerpal. Žalovaný však nesplácel řádně a včas, když nezaplatil splátku splatnou dne 26. 8., 26. 9., 26. 10. a 26. 11. 2019 a v důsledku tohoto právní předchůdce žalobkyně v souladu s čl. 11. písm. a) smlouvy prohlásil úvěr za splatný ke dni 27. 12. 2019, o čemž žalovaného informoval oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne 29. 12. 2019, podaným na právnická osoba. dne datum. Právní předchůdce žalobkyně již dříve opakovaně informoval žalovaného o vzniku dlužné částky a byl vyzván k jejímu zaplacení ve lhůtě ne déle než 30 dní, naposledy pak upomínkou ze dne 25. 11. 2019 nebo výpisy z úvěrového účtu. Právnímu předchůdci žalobkyně tak tím vůči žalovanému vzniklo právo na vrácení celkové dlužné částky ze smlouvy. Žalovaný však nezaplatil. Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení peněžních prostředků také předžalobní výzvou z 10. 2. 2021, podanou na právnická osoba. dne datum. Žalovaný však ani tehdy nezaplatil. Celková dlužná částka nyní činí 40 972,58 Kč s příslušenstvím a sestává z jistiny 39 009,26 Kč, poplatků 1 963,32 Kč, úroku ve výši 2 551,42 Kč a dále ve výši 15,4 % ročně z částky 39 009,26 Kč od 28. 12. 2019 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 3 234,87 Kč a dále ve výši 10 % ročně z částky 40 972,58 Kč od 21. 11. 2020 do zaplacení, blíže specifikovaných v podání žalobkyně a listinách, na které odkázala.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Z žádosti o úvěr z datum, vyjádření z datum výpisu z obchodního rejstříku, náhledu do registru a výpisů z úvěrového účtu za leden 2019 až květen 2020 soud měl za prokázáno, že skutečnosti tvrzené žalobkyní, ze kterých mělo vyplynout, že právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného nebo z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele anebo z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, a že z výsledků posouzení proto vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, nenastaly, resp. ne všechny, když co se týká konkrétně výdajů žalovaného, právní předchůdce žalobkyně ve skutečnosti ani žádné informace od žalovaného nezískal, protože v podkladech jsou uvedeny měsíční výdaje 0 Kč, což je absurdní, a pokud informace získal a ověřil je pouze odhadem ze statistických údajů Anonymizováno a částky životního minima dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb. a částky normativních nákladů na bydlení dle zák. č. 117/1995 Sb., tak to nestačí. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Anonymizováno Anonymizováno z datum, Všeobecných obchodních podmínek právnická osoba o prohlášení úvěru za splatný z datum soud měl za prokázáno, že přesto poté dne datum právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli písemně smlouvu, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaný nikoli, jejíž nedílnou součástí si ujednali podmínky a sazebník, které byly ke smlouvě připojeny nebo stranám známy, a touto se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, bez ujednání účelu, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok 15,40 % ročně, to vše v měsíčních anuitních splátkách po 2 433,85 Kč, vždy k 26. dni v měsíci, počínaje 26. 2. 2019. Dále si strany ujednaly ve smlouvě, že žalovaný se zavazuje za případné služby související zaplatit ujednané poplatky za poskytnutí úvěru 1 295 Kč, případně další v ujednané výši a další dle sazebníku a pojistné 217 Kč měsíčně. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky 50 000 Kč a tento je čerpal. Právnímu předchůdci žalobkyně tak tím vůči žalovanému vzniklo právo na vrácení peněžních prostředků jako jistiny, a to v době přiměřené možnostem žalovaného. Žalovaný zaplatil celkem 15 992,05 Kč, zbývalo tak vrátit 34 007, 05 Kč. Doba přiměřená jeho možnostem odpovídala době 11 měsíců, když žalovaný nic ke svým poměrům netvrdil, ani žalobkyně, ze spisu nevyplynuly, obecně je třeba s ohledem na nejčastější nebo dokonce typické poměry žadatelů o takovýto úvěr spíše uvažovat poměry žalovaného jako minimálně problematické. Z dohody z datum včetně potvrzení, smlouvy z datum včetně přílohy, oznámení o postoupení z datum včetně podacího lístku soud měl za prokázáno, že následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Z předžalobní výzvy z 10. 2. 2021 včetně podacího lístku soud měl za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení peněžních prostředků předžalobní výzvou z 10. 2. 2021, podanou na právnická osoba. dne datum. Žalovaný ji však ve lhůtě 11 měsíců ani později nevrátil.
Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky
Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Soud právně posoudil, že před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně neposoudil úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného a z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele a z jiných zdrojů, zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, tedy ne tak, jak vyžaduje výslovně zákon, tj. ne řádně, a že z výsledku posouzení proto nevyplynulo, ve smyslu, že ani tedy nemohlo vyplynout, že před uzavřením smlouvy o úvěru nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet, když skutečnosti tvrzené žalobkyní, ze kterých to mělo vyplynout, nenastaly, resp. ne všechny, tak jak je uvedeno ve zjištění soudu výše (§ 86 odst. 1 a 2 a contrario zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdce žalobkyně proto v té chvíli nebyl oprávněn žalovanému požadovaný spotřebitelský úvěr vůbec poskytnout. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný přesto poté uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky v ujednané výši, bez ujednání účelu, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok a pojistné (§ 2395 o. z.). Strany si dále ujednaly ve smlouvě, že žalovaný zaplatí také poplatky v ujednané výši, popř. další dle sazebníku. Při uzavření smlouvy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, šlo tak o spotřebitelský úvěr (§ 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Pokud však právní předchůdce žalobkyně nebyl oprávněn žalovanému požadovaný spotřebitelský úvěr vůbec poskytnout, tak jestliže tak učinil, odporuje to zákonu. Proto je uzavřená smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 věta prvá zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Právnímu předchůdci žalobkyně tedy nevzniklo vůči žalovanému právo na vrácení peněžních prostředků ze smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně však skutečně přenechal žalovanému peněžní prostředky ve výši celkem 50 000 Kč. Žalovaný se tím na úkor právního předchůdce žalobce bezdůvodně obohatil. Právnímu předchůdci žalobkyně tak tím vůči žalovanému vzniklo právo na vrácení peněžních prostředků jako jistiny ze zákona, a to v době přiměřené možnostem žalovaného (§ 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Doba přiměřená jeho možnostem odpovídala době 11 měsíců, když žalovaný nic ke svým poměrům netvrdil, ani žalobkyně, ze spisu nevyplynuly, a obecně je třeba s ohledem na nejčastější nebo dokonce typické poměry žadatelů o takovýto úvěr spíše uvažovat poměry žalovaného jako minimálně problematické. Následně právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřeli smlouvu, kterou právní předchůdce žalobkyně postoupil výše uvedenou tvrzenou pohledávku za žalovaným na žalobkyni (§ 1879 o. z.). Žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení peněžních prostředků jako jistiny předžalobní výzvou dne 13. 2. 2021. Žalovaný ji však ve lhůtě 11 měsíců ani později nevrátil. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním, vzniklo žalobkyni také právo na úrok z prodlení ve výši dle zákona z dlužné částky ode dne následujícího po dni splatnosti, tedy doby přiměřené možnostem žalovaného, tj. od 15. 1. 2022, do zaplacení (§ 1970 o. z.). Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 007,05 Kč s úrokem z prodlení (výrok I.), a že ve zbytku, tj. co do částky 6 965,53 Kč s úrokem a s úrokem z prodlení, že se žaloba zamítá (výrok II.) tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.
Žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, a to v rozsahu cca 83 % návrhu v žalobě, neúspěch pak tedy v rozsahu cca 17 % (úspěch žalovaného). Soud náklady řízení poměrně rozdělil a žalobkyni tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému ve výši 66 % celkových nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Vznikly jí a soud jí přiznal tyto celkové náklady řízení: zaplacený soudní poplatek ve výši 1 640 Kč, odměnu za zastupování advokátem ve výši 1 500 Kč za 3 úkony právní služby po 500 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., náhradu hotových výdajů ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. cestovné za cestu k jdnání soudu ve výši 577 Kč a náhrady za promeškaný čas ve výš 200 Kč a 21 % DPH. 66 % z těchto celkových nákladů řízení tak činí 3 620 Kč. Soud proto rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 620 Kč (výrok III.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku máte právo podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto vykonatelným rozhodnutím, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.