Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 C 270/2023-52

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem JUDr. Romanem Hlaváčem ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená dne Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení částky 34 655 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 499 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 2 501 Kč, částku 2 013 Kč, částku 300 Kč, částku 998 Kč, částku 1 344 Kč, 27,28% úrok p.a. z částky 30 000 Kč od 25. 9. 2023 do zaplacení a 15% zákonný úrok z prodlení z částky 30 000 Kč od 25. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice doplatek na soudním poplatku ve výši 346 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v adresa.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 173,30 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 499 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 2 501 Kč, částku 2 013 Kč, částku 300 Kč, částku 998 Kč, částku 1 344 Kč, 27,28% úrok p.a. z částky 30 000 Kč od 25. 9. 2023 do zaplacení a 15% zákonný úrok z prodlení z částky 30 000 Kč od 25. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice doplatek na soudním poplatku ve výši 346 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v , adresa, .IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 173,30 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 6. 11. 2023 se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky 34 655 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi ní a žalovanou byla dne 15. 6. 2023 elektronicky uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž žalobkyně poskytla žalované částku 30 000 Kč tak, že částku ve výši 27 500 Kč převedla v souladu s čl. II. Písm. b) Smlouvy o úvěru na tzv. Účet zákazníka uvedený na první straně Smlouvy o úvěru v levém dolním rohu, tedy účet určený žalovanou a to dne 20.6.2023, čímž došlo k čerpání Peněžitých prostředků, tedy úvěru ze strany žalovaného v souladu Smlouvou úvěru dle čl. II. Smlouvy o úvěru. Zbytek peněžitých prostředků ve výši 2 500 Kč, převedl žalobce v souladu s čl. II. písm. b) Smlouvy o úvěru na účet zprostředkovatele žalované jako jeho provizi. Žalovaná zaslala žalobkyni tzv. verifikační platbu ve výši 1 Kč, čímž akceptovala návrh na uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala uhradit částku 46 000 Kč v pravidelných 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci počínaje dnem 20. 7. 2023. Žalovaná však úvěr řádně a včas nesplácela, když dosud kromě verifikační platby ve výši 1 Kč neuhradila žádnou další částku. Žalovaná je v současné době v prodlení s úhradou částky celkem ve výši 32 013 Kč, kdy tato částka se skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši 3 449 Kč a zesplaněné části jistiny ve výši 28 564 Kč. Žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 24. 9. 2023, kdy zesplatněná část jistiny činila 28 564 Kč, dluh na splátkách ke Dni zesplatnění činil 3 449 Kč, kdy tyto splátky se skládají z dlužných úroků ve výši 2 013 Kč a dluhu na jistině (úmor) ve výši 1 436 Kč. Kdy tedy celková dlužná jistina ke dni žaloby činí 28 564 Kč + 1 436 Kč, což v součtu činí na jistině 30 000,- Kč a na úrocích 2 013 Kč.

2. Žalovaná namítla, že na její jméno bylo podvodně uzavřeno několik úvěrových smluv, včetně smlouvy u žalobkyně. Podezřelá osoba je bývalý partner žalované jméno FO. Vše je podané na Policii ČR. V tuto chvíli probíhá soudní vyšetřování. Žádá proto o zastavení soudního řízení k její osobě.

3. K jednání nařízenému na den 22. 4. 2024 se žalobkyně ani žalovaná nedostavily. Žalobkyně se z jednání omluvila. Žalovaná, ač řádně předvolána, se z jednání nijak neomluvila. Protože měl soud za to, že lze věc projednat a rozhodnout i v nepřítomnosti účastníků řízení, rozhodl podle tak, že bude jednáno v jejich nepřítomnosti, a věc projednal a rozhodnul.

4. Soud ve věci provedl dokazování sdělením podstatného obsahu listin, a to smlouvy, čestného prohlášení – závazky, výdaje, příjmy, výpisu z CEE a IR, výplatních pásek, bonity, výpisu z účtu, zesplatnění, předžalobní upomínky včetně podacího archu, listin na – 22 a 35 – 41 a y na .

5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav:

6. Ze smlouvy o úvěru č. číslo datované dnem 15. 6. 2023 soud zjistil, že tohoto dne měly žalobkyně jako poskytovatel a zákazník označený jako Jméno zainteresované osoby 0/0, označená rodným číslem odpovídajícím žalované, č. OPtel. číslo, e-mail e-mail, bytem adresa, adresa (tehdejší adresa trvalého pobytu žalované) , telefontel. číslo, číslo účtu č. účtu uzavřít tohoto dne v elektronické podobě smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout zákazníkovi bezhotovostně částku 30 000 Kč. Zákazník v smlouvě uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 33 000 Kč, příjem domácnosti 71 000 Kč, výdaje na bydlení 9 000 Kč, bydlí v družstevní bytě, je svobodná, nemá vyživovací povinnosti, splátky dalších úvěrů činí 3 100 Kč. Z Centrální evidence obyvatel soud zjistil, že občanský průkaztel. číslo byl vydán žalované. Zákazník se zavázal poskytnutou částku spolu s úrokem, celkem tedy 46 000 Kč splácet v pravidelných 40 měsíčních splátkách po 1 150 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci počínaje dnem 20. 7. 2023. Smlouva byla podepsána elektronicky zasláním verifikační částky 1 Kč z účtu č. č. účtu. Z 2 výplatních pásek na jméno žalované soud zjistil, že žalovaná byla v březnu a dubnu 2023 zaměstná u společnosti právnická osoba a její čistý měsíční příjem za tyto měsíce činil 29 046 Kč a 38 974 Kč. Z veřejně dostupných internetových stránek banky název společnosti soud zjistil, že pokud si klient u banky zakládá účet na dálku online, bude potřebovat občanský průkaz a druhý doklad totožnosti (cestovní pas, řidičský průkaz, zbrojní průkaz nebo rodný list). Všechny doklady stačí nahrát přímo k žádosti nebo poslat mailem na adresu e-mail. Kromě dokladů totožnosti pak při vyřízení na dálku banka potřebuje také aktivační platbu v korunách z nějakého jiného českého účtu, který už má klient založený na své jméno. Jen tak má banka jistotu, že už jej nějaká jiná banka ověřila. Důležité je poslat aktivační platbu s poznámkou "adresa účet u název společnosti“, bez ní banka nemůže účet aktivovat. Jakmile platba dorazí a účet banka klientovi aktivuje, banka o tom dá klientovi vědět mailem. Pokud klient jiný český účet nemá, žádost si vyplní online pod odkazem Stát se klientem. Dále zvolí, že žádost dokončí osobně, na pobočce. S sebou si vezme občanský průkaz a svůj telefon s českým číslem. V tomto případě bude mít účet aktivní hned. Ze zprávy název společnosti. ze dne 7. 2. 2024, že jediným majitele a disponentem účtu číslo č. účtu byla v červnu 2023 žalovaná. Na tento účet byla v červnu 2023 žalobkyní poskytnuta částka 27 500 Kč pod VS var. symbol, což soud rovněž zjistil z Potvrzení o provedení transakce z 20. 6. 2023. Částka 2 500 Kč byla zaslána téhož dne na účet č. č. účtu, název protistrany jméno a příjmení. Ze skutkových tvrzení žalobkyně vzal soud za zjištěno, že žalovaná dosud na dluh uhradila částku 1 Kč na verifikační platbě. Z úředního záznamu ze dne 14. 11. 2023, 19. 12. 2023 a 16. 1. 2024 soud zjistil, že žalovaná podala na Policii ČR oznámení pro podezření spáchání trestného činu úvěrového podvodu mj. i pro předmětný úvěr, kdy uvedla, že jejím jménem bylo podvodně uzavřeno několik úvěrových smluv, přičemž podezřelá osoba je její bývalý přítel jméno a příjmení, který měl přístup k jejímu občanskému průkazu a k notebooku. Účet č. č. účtu si nezřídila a nezná jej. Věc je evidována pod sp. zn. Anonymizováno. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry.

7. Podle ust. a 2 věty první , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

8. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

9. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen zčásti. Žalobkyně prokázala, že na základě uzavřené smlouvy žalovaná čerpala pouze částku v celkové výši 27 500 Kč (viz též odůvodnění níže v bodu 10). Soud má za to, že smlouvu o úvěru je nutno hodnotit jako neplatnou, neboť žalobkyně ani přes poučení soudu dostatečně neprokázala, že by jako poskytovatel úvěru při uzavírání smlouvy o úvěru prověřovala s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ) schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet. Žalobkyně pouze předložila 2 výplatní pásky žalované k prokázání její příjmové stránky, avšak nijak se nezabývala výdajovou stránku žalované (výdaje na bydlení a energie, případné další dluhy, vyživovací povinnosti, výdaje na stravu, dopravu a léky apod.) Soud proto na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že žalobkyně jako profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel nebankovních úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Žalobkyně nedostatečně zkoumala a prověřovala zejména otázku výdajů žalované, čímž nesplnila povinnost s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele. Soud proto dospěl k závěru o neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu ZoSÚ ve spojení s (dále jen o. z.). Jelikož jde o neplatnost absolutní, soud k ní musí přihlížet z úřední povinnosti. Soud odkazuje na ustálenou judikaturu Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu ZoSÚ, a tedy určení druhu neplatnosti zmiňované v tomto ustanovení, neboť Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. konformního výkladu. Vnitrostátní soud členského státu je tak povinen provést výklad vnitrostátního práva (v této věci ZoSÚ ve spojení s o. z.) v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008. Výklad je tak nutno provést zejména tak, aby dosáhl výsledku zamýšleného touto směrnicí, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C-106/89, EU:C:1990:395, Océano Grupo SA C-240–244/98, EU:C:2000:346, Konstantinos Adeneler C-212/04, EU:C:2006:443). Toto zcela akceptoval také Nejvyšší soud ČR např. v rozsudku ze dne 20. 6. 2013, sp. zn. . Soudní dvůr mnohokrát průřezově unijním spotřebitelským právem potvrdil povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z moci úřední porušení některých jeho ustanovení - ve vztahu ke směrnici 93/13 rozsudkem ze dne 4. 6. 2009, Pannon GSM, C-243/08, EU:C:2009:350, bod 32, ke směrnici Rady 85/577/EHS rozsudek ze dne 17. 12. 2009, Martín Martín, C-227/08, EU:C:2009:792, bod 29, ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES rozsudkem ze dne 3. 10. 2013, Duarte Hueros, C-32/12, EU:C:2013:637, bod 39. Odvolací soud tak nemá jakékoliv pochybnosti o tom, že tento závěr je nezbytné vztáhnout i na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES. Existuje totiž nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně (srov. rozsudek ze dne 4. 6. 2015, Faber, C-497/13, EU:C:2015:357, bod 42 a citovaná judikatura). Z toho jednoznačně vyplývá, že spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva (obdobně viz rozsudek ze dne 4. 10. 2007, Rampion a Godard, C-429/05, EU:C:2007:575, body 61 a 65). Tato koncepce byla obecně akceptována i v ústavněprávní rovině (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. , bod 41). O správnosti výše uvedených závěrů nemohou být jakékoliv důvodné pochybnosti, a to zejména s ohledem na jednoznačné závěry aktuálního rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18. V této věci položil předběžnou otázku Okresní soud v Ostravě a dotazoval se na výklad článků 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ve vazbě na vnitrostátní právo, konkrétně ZoSÚ, který formuluje neplatnost smlouvy jako relativní. V tomto rozsudku Soudní dvůr jednoznačně dovodil, že články 8 a 23 směrnice č. 2008/48/ES musí být jednoznačně vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v směrnice, tj. k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil z toho příslušné důsledky. Neposoudí-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu ZoSÚ ve spojení s přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se tedy o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu ( ZoSÚ), a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Jeho smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Následkem neplatnosti smlouvy o úvěru je pak povinnost stran neplatné smlouvy vzájemný vztah vypořádat v režimu ust. o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Soud rovněž odkazuje na obdobná rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 9. 2020, č. j. -163, či ze dne 7. 1. 2021, č. j. -166. Vzhledem k tomu, že smlouva byla shledána absolutně neplatnou pro rozpor s zákona o spotřebitelském úvěru, soud se již proto v řízení z důvodu procesní ekonomie dále nezabýval tvrzením žalované, že smlouvu neuzavřela, neboť by i v případě prokázání pravdivosti tohoto tvrzení žalované nebylo možno dojít k jinému závěru, než který zde již byl učiněn, tedy opět k závěru o neplatnosti smlouvy, a i v tomto případě by bylo nutno zjišťovat, zda mezi žalobkyní a žalovanou nedošlo případně ke vzniku nároku z bezdůvodného obohacení.

10. Soud se proto v řízení dále již jen zabýval otázkou, zda případně mezi žalobkyní a žalovanou vzniknul vztah z bezdůvodného obohacení z neplatně uzavřené úvěrové smlouvy. Ustanovení upravující vydání bezdůvodného obohacení v takovém případě je pak speciální k a násl. , jehož úprava zde použije jen subsidiárně. Z ust. vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V tomto případě určuje splatnost nesplacené jistiny soud, poněvadž nedošlo k dohodě mezi účastníky. V tomto směru lze odkázat na usnesení Nejvyššího soud ČR ze dne 20. 4. 2022, č.j. -262, či rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2024, č.j. -160. Soud pak dospěl k závěru, že mezi Anonymizováno a žalovanou skutečně vzniknul vztah z bezdůvodného obohacení. Žalované byla žalobkyní prokazatelně na účet vedený u Anonymizováno. na jméno žalované č. č. účtu poskytnuta pouze částka 27 500 Kč, nikoliv 30 000 Kč, neboť částka 2 500 Kč byla žalobkyní stržena jako provize za poskytnutí úvěru, a tudíž se ohledně částky 2 500 Kč o bezdůvodné obohacení na straně žalované nejedná. Žalovaná sice namítala, že úvěrovou smlouvu neuzavřela, avšak nijak nevysvětlila, proč byla částka zaslána 27 500 Kč na účet č. účtu jehož jedinou majitelkou a disponentkou byla v době zaslání částky pouze ona, a pouze žalovaná mohla na tomto účtu s touto částkou dále disponovat. Žalovaná rovněž v trestním oznámení namítala, že předmětný účet není její, a byl založen bez jejího vědomí, k tomuto tvrzení však žádné další podrobnější tvrzení neuvedla, a rovněž ani nenavrhla důkazy vyvracející, že by účet skutečně nezaložila ona a nebyla jeho majitelem. Jak vyplývá z internetových pokynů banky k založení běžného účtu, k založení účtu u této banky jsou potřeba 2 doklady totožnosti a buď účet u jiné banky na jméno klienta, nebo osobní návštěva na pobočce. Anonymizováno Žalovaná v řízení nijak nevysvětlila, jak by se třetí osoba dostala kromě občanského průkazu k dalšímu dokladu její totožnosti a případně k dalšímu účtu vedenému u jiné na její jméno, což je dle internetových stránek Anonymizováno potřeba k založení účtu online u této banky (druhá možnost je pak osobně na pobočce s občanským průkazem a s telefonem s českým číslem). K jednání nařízenému na den 22. 4. 2024 se žalovaná, ač řádně předvolána na jí uváděnou adresu, bez omluvy nedostavila, čímž soudu zmařila možnost být v tomto směru naposledy poučena. Soud proto žalovanou zavázal vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši prokazatelně vyplacené a žalovanou nevrácené jistiny, tedy 27 499 Kč (rozdíl mezi jistinou 27 499 Kč a dle tvrzení žalobkyně již žalovanou uhrazenou částkou 1 Kč poskytnuto při verifikační platbě). Vzhledem k tomu, že lhůta ke splatnosti dluhu byla určena soudem do tří dnů od právní moci rozsudku, tedy až tímto soudním rozhodnutím, žalovaná se nemohla dostat v době vydání tohoto rozsudku do prodlení s plněním dluhu. Ve zbytku, tedy aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku 2 501 Kč, částku 2 013 Kč, částku 300 Kč, částku 998 Kč, částku 1 344 Kč, 27,28% úrok p.a. z částky 30 000 Kč od 25. 9. 2023 do zaplacení a 15% zákonný úrok z prodlení z částky 30 000 Kč od 25. 9. 2023 do zaplacení, soud žalobu z výše uvedených důvodu pro neplatnost smlouvy a ujednání ohledně těchto dalších nároků, jakož i z důvodu, že se žalovaná dosud nedostala se zaplacením přiznaného dluhu do prodlení, zamítnul.

11. Protože ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, činí soudní poplatek z podané žaloby 1 733 Kč. Jelikož žalobkyně dosud zaplatila pouze 1 387 Kč, uložil jí soud v III. výroku rozsudku povinnost zaplatit České republice doplatek na soudním poplatku ve výši 346 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Karviné.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle Soud považuje za úspěch žalobkyně zavázání žalované k povinnosti plnit v I. výroku rozsudku, za její neúspěch zamítnutí žaloby v rozsahu uvedeném v II. výroku rozsudku. Úspěch žalobkyně tak ke dni rozhodnutí soudu včetně přiznaného příslušenství činí 65 % původně žalované částky, její neúspěch 35 %, rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem 30 %. Soud proto přiznal žalobkyni 30 % uplatňovaných nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 3 911 Kč zde tvoří soudní poplatek ve výši 1 733 Kč, odměna právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní pomoci po 500 Kč dle (za převzetí věci, předžalobní výzvu, sepis a podání žaloby) a 3 režijní paušály po 100 Kč dle téže vyhlášky. 12 % z částky 3 911 Kč činí 1 173,30 Kč a tuto částku soud uložil žalované k povinnosti nahradit žalobkyni na nákladech řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, a to písemně, ve dvou vyhotoveních.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).