Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 17/2024-34

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci

žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, tituly za jménem sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, co do kapitalizovaného úroku ve výši částka, co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, co do úroku 15% ročně z částky částka od datum do zaplacení, co do částky částka, zamítá.

III. Žalobce je povinen doplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech, soudní poplatek ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z této částky od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, , co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , co do kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , co do zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, co do úroku 15% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, co do částky , částka, , zamítá.III. Žalobce je povinen doplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech, soudní poplatek ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal dne datum u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel s předchůdcem žalobce právnická osoba. Smlouvu o úvěru č. hodnota dne datum, kterou žalovaný řádně neplnil. Dle této smlouvy byla žalovanému téhož dne vyplacena částka ve výši částka. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku s pevným úrokem částka, spolu s dalšími poplatky nazvanými „úhrada za služby“ ve výši částka, částka a částka, tj. celkem k vrácení částka ve 14ti měsíčních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, uhradil částka. Žalobce požaduje po žalovaném k vrácení částku částka, představující neuhrazenou jistinu částka a další úroky. Na nákladech řízení je účtováno částka.

2. Soud jednal a rozhodl dne datum bez přítomnosti žalobce, jak umožňuje ust. , 3 , když žalobce byl k jednání omluven. U žalovaného bylo vykázáno doručení fikcí dnem datum. Elektronický platební rozkaz vydán nebyl pro nejasné právní posouzení. Protože měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí, jednal dle , 3 bez přítomnosti účastníků.

3. Žalobce soudu předložil Smlouvu o úvěru, uzavřenou mezi žalovaným a předchůdcem žalobce právnická osoba. č. hodnota ze dne datum, dle které byl poskytnut žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem, který činil částka, tj. celkem k vrácení částka v 14ti měsíčních splátkách po částka. Dále žalobce doložil předpis splátek, Smlouvu o postoupení pohledávky ze dne datum s účinností k datum, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, výzvu k plnění ze dne datum s podacím listem. Na tuto smlouvu žalovaný uhradil částka celkem.

4. Podle § 580 odst. 1o. z. platného v době uzavření smlouvy, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část oddělitelná od zbývajícího obsahu právního jednání (ve smyslu § 576 o. z.). Soud v daném případě posoudil uzavřenou Smlouvu mezi předchůdcem žalobce a žalovaným ze dne datum ve smyslu § 588 o. z. jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13/EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisuje půjčená částka, „poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohl ovlivnit. Žalobci byla pohledávka za žalovaným postoupena od jeho právního předchůdce. Soudu v těchto případech žalobce poskytuje pouze smlouvu o zápůjčce a o okolnostech sjednání půjčky žalobce nemá informace, pouze zasílá žalovaným předžalobní upomínku. Okolnosti uzavření smlouvy soud sice přesně nemohl přesně zjistit, nicméně je zřejmé, že je to žalovaný, který je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, jeho postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Předchůdce žalobce si zřejmě nezjišťoval ekonomickou situaci žalovaného, toto nebylo doloženo. Soud považuje toto právní jednání za neplatné pro rozpor s dobrými mravy také z toho důvodu, že žalobce požaduje po žalovaném různé „účelově zaměřené poplatky“, aniž by bylo uvedeno, jak byly určeny a proč právě v této výši, což je v daném případě částka celkem. Jaký je skutečný zisk věřitele z této transakce není patrné. Tuto výši odměny vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Takovéto jednání nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobce je ve svém důsledku obchod s chudobou. Sjednaný vysoký „souhrnný poplatek“ nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Předchůdce žalobce si dalšími skrytými, ničím nepodloženými poplatky, jen navyšoval částku k navrácení úvěru.

5. Soud se tedy dále zabýval tím, zda nelze nárok žalobce označit jako bezdůvodné obohacení, které vzniklo na straně žalovaného, který včas půjčenou částku věřiteli nevrátil, bez ohledu na smluvní ujednání. Podle § 2991 odst. 1 o. z. „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že původní věřitel žalovanému plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o úvěru, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost „vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení „Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Nárok žalobce byl posouzen ve smyslu ust. § 2991 a násl. o. z. Žalovaný prokazatelně obdržel částku částka. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy zbývá rozdíl mezi již uhrazenou částkou a částkou poskytnutou, tj. částka – částka = částka. Proto bylo žalobě v této části vyhověno s tím, že je žalovaný povinen uhradit žalobci i zákonný úrok z prodlení, který byl přiznán od data následujícího po dni, kdy bylo žalovanému doručeno předvolání k jednání se žalobou a mohl se tak dozvědět o požadovaném nároku žalobcem. Datum, od kterého požaduje žalobce zákonný úrok z prodlení na bezdůvodné obohacení, nemá žádnou zákonnou vazbu, neboť vychází z data následujícího od marného uplynutí lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky vyplývající z neplatného právního jednání. Proto uložil soud žalovanému dluh žalobci uhradit tak, že zaplatí částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z této částky od datum do zaplacení. Zákonný úrok z prodlení je ve výši dle , tj. 14,75% ročně. Povinnost platit úrok z prodlení pak pro žalovaného vyplývá z občanského zákona. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má totiž věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Ve zbývající části, co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, co do kapitalizovaného úroku ve výši částka, co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, co do úroku 15% ročně z částky částka od datum do zaplacení, co do částky částka, byla žaloba ze shora uvedených důvodů zamítnuta. Z tohoto neplatného právního jednání se žalobce nemůže domáhat jiných nároků, než bezdůvodného obohacení.

6. Podle účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl převážný úspěch žalovaný, ale protože mu žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, ponese si každý z účastníků náklady řízení ze svého. Proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

7. Soud uložil převážně neúspěšnému žalobci doplatit soudní poplatek ve výši částka, dle pol. 2.2 sazebníku poplatků vztažmo k pol. 1. b) přílohy k z. č. , neboť v tomto řízení soud nevydal platební rozkaz, soudní poplatek byl zaplacen ve výši částka žalobcem a protože činí částka, pak soud uložil rozdíl žalobci doplatit ve výši částka, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.