Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 347/2023-47

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Suchánkovou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 č. Anonymizováno

o zaplacení 81 050 Kč s příslušenstvím

takto:I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 900 Kč a částku 6 750 Kč do tří dnů

takto:

od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 200 Kč s úrokem ve výši 10 635,85 Kč, s 24,36 % úrokem ročně z částky 29 000 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 3 711,19 Kč, s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 29 000 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení, částky 28 200 Kč s úrokem ve výši 8 245,51 Kč, s 20,74 % úrokem ročně z částky 24 676,49 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 3 379,31 Kč, s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 24 676,49 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 200 Kč s úrokem ve výši 10 635,85 Kč, s 24,36 % úrokem ročně z částky 29 000 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 3 711,19 Kč, s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 29 000 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení, částky 28 200 Kč s úrokem ve výši 8 245,51 Kč, s 20,74 % úrokem ročně z částky 24 676,49 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 3 379,31 Kč, s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 24 676,49 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:1. Žalobce se domáhal zaplacení žalované částky s tím, že žalovaný a právní předchůdce žalobkyně

společnost právnická osoba, IČO IČO uzavřeli dne 7. 2. 2020 smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit smluvnímu věřiteli kromě této jistiny ještě úrok 5 100 Kč a 20,74 % ročně, poplatek za žalovaný a právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČO IČO uzavřeli dne 3. 8. 2020 smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 29 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit smluvnímu věřiteli kromě této jistiny ještě úrok 5 800 Kč a 24,36 % ročně, poplatek 5 800 Kč za administrativní činnost a poplatek 11 600 Kč za hotovostní inkaso splátek. Žalovaný však splátky nesplácel řádně a včas, na úvěr ze dne 7. 2. 2020 splatil 23 250 Kč a na úvěr ze dne 3. 8. 2020 částku 6 100 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2023 uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 7. 2. 2020 má soud za prokázané, že žalovaný podepsal se společností právnická osoba, IČO IČO smlouvu, na základě které tento věřitel poskytl žalovanému částku 30 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti, což podpisem stvrdil. Zavázal se věřiteli vrátit kromě jistiny i úrok 5 100 Kč, zvolil si hotovostní formu splácení s příplatkem za tuto službu 17 100 Kč a zavázal se uhradit 6 000 Kč poplatek za administrativní činnost. Tyto částky se zavázal splácet v 80 týdenních splátkách po 728 Kč. Ze smlouvy o úvěru ze dne 3. 8. 2020 má soud za prokázané, že žalovaný podepsal se společností právnická osoba, IČO IČO smlouvu, na základě které tento věřitel poskytl žalovanému částku 29 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti, což podpisem stvrdil. Zavázal se věřiteli vrátit kromě jistiny i úrok 5 800 Kč, zvolil si hotovostní formu splácení s příplatkem za tuto službu 11 600 Kč a zavázal se uhradit 5 800 Kč poplatek za administrativní činnost. Tyto částky se zavázal splácet v 60 týdenních splátkách po 870 Kč. Bylo dohodnuto refinancování splatného dluhu žalovaného u stejného věřitele částkou 11 150 Kč. Součástí obou smluv jsou shodné smluvní podmínky smlouvy o úvěru, z kterých soud neučinil pro věc podstatná skutková zjištění. Ze zákaznické karty ke smlouvě ze dne 7. 2. 2020 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného tak, že žalovaný s pracovníkem věřitele vyplnil formulář, kde uvedl, že bydlí v nájmu, nemá děti, pracuje jako strážný s příjmem 25 546 Kč měsíčně, má již zápůjčku ve výši 33 000 Kč a splácí 3 000 Kč měsíčně, má měsíční výdaje 5 500 Kč na bydlení a 4 000 Kč další výdaje, při žádosti o úvěr předložil pracovní smlouvu, nájemní smlouvu a výpisy z účtu. Ze zákaznické karty ke smlouvě ze dne 3. 8. 2020 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného tak, že s žalovaným vyplnila formulář, kde uvedl, že bydlí v nájmu, nemá děti, pracuje jako strážný s příjmem 32 228 Kč, má další zápůjčku u stejného věřitele ve výši 52 200 Kč a splácí 6 000 Kč měsíčně, má výdaje 5 500 Kč měsíčně na bydlení a 4 000 Kč měsíčně další výdaje, při žádosti předložil pracovní smlouvu, nájemní smlouvu, bankovní výpisy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu pohledávek má soud za prokázané, že tyto pohledávky za žalovaným byly postoupeny žalobkyni a z dopisu ze dne 19. 4. 2023 má soud za prokázané, že tato skutečnost byla žalovanému oznámena.

4. Ohledně skutkového stavu tak soud dospěl k závěru, že právnická osoba, IČO IČO a žalovaný podepsali dvě smlouvy o úvěru, žalovaný převzal poskytnuté částky v hotovosti. Strany si dohodly pravidelné splátky s tím, že společně s jistinou bude splácen ještě úrok, poplatek za hotovostní režim splátek a za administrativní činnost. Předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného zhodnocením údajů uvedených žalovaným. Pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný na úvěr ze dne 7. 2. 2020 splatil 23 250 Kč a na úvěr ze dne 3. 8. 2020 částku 6 100 Kč. Soud zamítl důkazní návrh výslechem svědka Vavrouška, který zaznamenal do zákaznické karty, jaké doklady ověřoval, neboť jej považoval za nadbytečný, když ze zákaznické karty vyplývá, jaké údaje ověřoval a s jakými podklady.

5. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně (i její předchůdkyně) je podnikatelem ve smyslu ve znění pozdějších předpisů – dále jen o. z., a žalovaný spotřebitelem ve smyslu o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitelem, podle a násl. o. z. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvy o úvěru v souladu s ust. a násl. o. z.

6. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne 25. 7. 2018 a Ústavního soudu sp. zn. Anonymizováno ze dne 26. 2. 2019 a dále podobně např. Krajský soud v Praze sp. zn. spisová značka ze dne 13. 2. 2019, soud zjišťoval, jakým způsobem prověřila předchůdkyně žalobkyně jako věřitel schopnost žalovaného úvěr splácet, jak jí ukládá zákon o spotřebitelském úvěru č. Tuto povinnost má soud i bez návrhu žalovaného, neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet je stanovena nejen pro ochranu samotného spotřebitele, ale též na ochranu věřitele, dalších věřitelů a celé společnosti, které nesvědčí důsledky předlužení dlužníků. Porušení takové povinnosti věřitelem tak způsobuje absolutní neplatnost smlouvy. V tomto případě si předchůdkyně žalobkyně obstarala zejména podklady od dlužníka. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost spotřebitele, vyžádat si i doklady od třetích osob a dále je povinen v případě pochybností dále ověřovat. Smlouvu lze uzavřít pouze v případě, že z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně nepostupovala s dostatečnou odbornou péči, když z údajů uvedených žalovaným, zejména z jím uvedených nízkých výdajů na bydlení, které neodpovídají situaci na trhu s nájemním bydlením a energiemi, skutečnosti, že již byl nemálo zadlužen a druhý úvěr byl určen částečně k refinancování jiného závazku, neměla důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet, když výše dalších splátek mohla být již nad jeho finanční možnosti, když celkové splátkové zatížení bylo při uzavření druhé smlouvy 9 500 Kč měsíčně, první 5 912 Kč. Soud dospěl k závěru, že věřitel měl mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet a přistoupit k důkladnějšímu prověření zejména lustrací v dostupných rejstřících (CEE, SOLUS, NRKI a další), k ověření jeho případné další zadluženosti, když pouze od předchůdkyně žalobkyně čerpal nejméně tři úvěry v krátké době po sobě v době, kdy zdaleka neměl splacený dřívější, využil jeden i k refinancování a je pravděpodobné, že se dostal do dluhové pasti. Pokud předchůdkyně žalobkyně následně s žalovaným uzavřela smlouvy o úvěru, smlouvy jsou z tohoto důvodu absolutně neplatné ve smyslu .

7. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

8. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyly sjednány platné závazky, má žalobkyně podle § 2993 o. z. právo na vrácení peněžité částky, které žalovanému poskytla jako jistiny úvěrů, jak bylo prokázáno. V případě smlouvy ze dne 7. 2. 2020 žalovaný již na jistinu splatil 23 250 Kč. Na smlouvu ze dne 3. 8. 2020 žalovaný splatil částku 6 100 Kč. Soud zaplacené částky na jistinu započetl a uložil mu zaplatit vždy zbytek jistiny, tedy 6 750 Kč a 22 900 Kč. V ostatním pak soud žalobu zamítl včetně požadovaného úroku z prodlení, kdy v tomto poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. spisová značka ze dne 20. 4. 2022, který dovodil, že s odkazem na důvodovou zprávu k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, „z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad).“ Soud se ztotožnil s právním názorem v tomto rozhodnutí uvedeným, že žalovaný se nemohl dostat do prodlení, je mu umožněno zbytek jistiny vrátit dle jeho možností, které již dříve mohly být omezené při jeho větším dluhovém zatížení, proto žalobu i v této části zamítl.

9. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle , za situace, kdy procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

10. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle , když neshledal důvody pro její prodloužení.

Poučení:

P o u č e n í :

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Praze do 15 dnů ode dne doručení tohoto rozsudku prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost ve stanovené lhůtě, může oprávněný navrhnout soudní výkon tohoto rozhodnutí nebo exekuci.