Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 306/2023-48

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Janou Matouškovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem JUDr. Ing. Anonymizováno, Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 trvale bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení částky 15 230 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 8 030 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně od 26. 7. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Pokud se žalobce dále domáhal na žalované zaplacení částky 7 200 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 239,88 Kč a úroku ve výši 24,36 % ročně z částky 9 000 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 130,50 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 8 030 Kč od 24. 3. 2023 do 25. 7. 2023 a dále úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 970 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 8 030 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně od 26. 7. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Pokud se žalobce dále domáhal na žalované zaplacení částky 7 200 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 239,88 Kč a úroku ve výši 24,36 % ročně z částky 9 000 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 130,50 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 8 030 Kč od 24. 3. 2023 do 25. 7. 2023 a dále úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 970 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení, v tomto rozsahu se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u soudu dne 28. 7. 2023 se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 15 230 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce společnost právnická osoba, IČO IČO, se sídlem adresa uzavřel s žalovanou dne 13. 8. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které žalovaná převzala částku 9 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy, přičemž se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce dále poplatek, jenž představuje úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy (1 800 Kč), odměny za administrativní zpracování úvěru (1 800 Kč) a nákladů za hotovostní inkaso splátek (3 600 Kč). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatků se žalovaná zavázala vrátit v 60 týdenních splátkách po 270 Kč, počínaje 20. 8. 2020. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, uhradila pouze částku 970 Kč, právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky. Žalovaná poté již neuhradila ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2023 přešla pohledávka ze společnosti právnická osoba na žalobce, což bylo žalované oznámeno dopisem z téhož dne. Žalobce se v řízení domáhal úhrady částky ve výši 15 230 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 9 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 6 230 Kč, dále kapitalizovaného úroku ve výši 3 239,88 Kč (jedná se o úrok ve výši 24,36 % ročně z částky 9 000 Kč od 8. 10. 2021 do 23. 3. 2023), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 130,50 Kč (zákonný úrok z částky 9 000 Kč od 8. 10. 2021 do 23. 3. 2023), dále úroku ve výši 24,36 % ročně z částky 9 000 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z téže částky a za stejné období. Žalovaná na dlužnou částku již nic dalšího neuhradila, ačkoli jí byla zaslána předžalobní výzva k plnění.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K nařízenému jednání se nedostavila, ačkoli byla řádně předvolána, soud proto věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti dle ust.

3. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn tento skutkový stav:

Právní předchůdce žalobce právnická osoba a žalovaná uzavřeli dne 13. 8. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 9 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za tento úvěr poplatek, který se skládá z úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši 1 800 Kč, odměny za administrativní činnost ve výši 1 800 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 600 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala poskytovateli úvěru zaplatit v hotovosti, formou 60 týdenních splátek po 270 Kč. Dle evidence předchůdce žalobce žalovaná uhradila pouze částku 970 Kč a dostala se do prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2023 přešla pohledávka ze společnosti právnická osoba na žalobce, což bylo žalované sděleno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 19. 4. 2023

4. Podle (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

7. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožného.

8. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

11. V projednávané věci bylo prokázáno, že předchůdce žalobce s žalovanou uzavřeli dne 13. 8. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované poskytnut v hotovosti úvěr ve výši 9 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet úvěr včetně sjednaného poplatku, a to v 60 týdenních splátkách po 270 Kč, přičemž uhradila pouze 970 Kč.

12. Soud má zato, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce jakožto právního nástupce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda předchůdce žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. Právní zástupce žalobce byl písemně vyzván, aby žalobce ve stanovené lhůtě doplnil důkazní prostředky k žalobnímu tvrzení o provedeném posouzení úvěruschopnosti žalované právním předchůdcem a předložil listinné důkazy.

13. Podáním ze dne 4. 1. 2024 žalobce doplnil žalobu o tvrzení, že žalovaná informace o svých rodinných, majetkových, pracovních a příp. jiných poměrech uvedla v kartě zákazníka ze dne 13. 8. 2020 s tím, že má příjem ze starobního důchodu ve výši 6 617 Kč, který byl ověřen na základě složenek a čestného prohlášení. Dále uvedla měsíční výdaje na bydlení (nájem, inkaso, energie) ve výši 500 Kč a osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení) ve výši 4 000 Kč. Použitelný příjem žalované činil 2 117 Kč. Žalovaná dále uvedla, že nemá vyživovací povinnost k žádné osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani půjčku, resp. zápůjčku u jiné společnosti. Právní předchůdce žalobce si současně z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení.

Z předložené zákaznické karty k úvěrové smlouvě vyplývá, že žalovaná pobírá starobní důchod ve výši 6 617 Kč měsíčně, nemá jiný příjem, její odhadové měsíční výdaje činí 4 500 Kč. K těmto poměrům žalovaná předkládala k ověření složenky, tyto však u zákaznické karty nejsou připojeny jako příloha. Jiné důkazy než zákaznickou kartu ze dne 13. 8. 2020 žalobce k prověření úvěruschopnosti žalované nenavrhl. Právní zástupce žalobce při jednání dne 13. 2. 2024 navrhl z opatrnosti důkaz výslech svědka jméno FO, jako zprostředkovatelky úvěru, soud však tento důkaz zamítl jako nadbytečný.

14. V dané věci bylo k doplňujícím tvrzením žalobce prokázáno, že jeho předchůdce prostřednictvím pověřené osoby (zprostředkovatele) u žalované zjišťoval výši příjmu a orientačních výdajů domácnosti, údaje zaznamenával do zákaznické karty s tím, že uvedl zdroj těchto zjištění, tedy v daném případě složenky žalované. Tyto doklady žalobce nearchivoval, tvrzené měsíční výdaje zřejmě nebyly vůbec ověřovány. Dle soudu tak nebylo postupováno v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru a ohledně projednávaného spotřebitelského úvěru předchůdce žalobce dostatečně neprověřil úvěruschopnost žalované. Žalobci se tedy nepodařilo vyvrátit právní domněnku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované nastolenou podle zákona o spotřebitelském úvěru.

15. V projednávané věci nepředstavuje porušení povinnosti právního předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet důvod, který by zakládal zjevný rozpor uzavřené smlouvy o zápůjčce s dobrými mravy nebo zjevně narušoval veřejný pořádek (§ 588 o.z.). Žalovaná námitku neplatnosti uzavřené smlouvy o úvěru z uvedeného důvodu rovněž nevznesla.

16. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat.

17. Podle čl. 23 směrnice o spotřebitelském úvěru členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující.

18. Vzhledem k povinnosti členských států stanovit účinné, přiměřené a dostatečně odrazující sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice o spotřebitelském úvěru nelze považovat relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, jejímuž uzavření nepředcházelo splnění povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele za soukromoprávní následek porušení této povinnosti, který odpovídal požadavku vytýčenému v čl. 23 posl. věta směrnice o spotřebitelském úvěru.

19. Je tomu tak proto, že předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle směrnice o spotřebitelském úvěru, který spočívá, jak vyplývá z jejích bodů 7 a 9 odůvodnění, v oblasti spotřebitelských úvěrů v provedení úplné a nezbytné harmonizace v celé řadě klíčových oblastí, která je považována za nezbytnou pro zajištění vysoké a rovnocenné úrovně ochrany zájmů všech unijních spotřebitelů a pro usnadnění vzniku dobře fungujícího vnitřního trhu spotřebitelských úvěrů. Ve světle takového cíle, jímž je zajistit skutečnou ochranu spotřebitele před nezodpovědným uzavíráním úvěrových smluv, které překračují jejich finanční možnosti a mohou vést k jejich platební neschopnosti, článek 23 směrnice stanoví, že pravidla pro sankce použitelná v případě porušení vnitrostátních ustanovení v oblasti předsmluvního ověřování úvěruschopnosti dlužníka, přijatá podle článku 8 této směrnice, musí být definována tak, aby sankce byly účinné, přiměřené a odrazující, a dále že členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování (body 42 a 43 odůvodnění rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 27. 3. 2014 ve věci C-565/12).

20. Články 8 a 23 směrnice o spotřebitelském úvěru a o zrušení musejí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice musejí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době (rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18).

21. Uvedená pravidla je tedy nutno vyložit tak, že ani v poměrech vnitrostátní právní úpravy není soud povinen vyčkat námitky spotřebitele, aby mohl posoudit, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru splnil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

22. Z toho vyplývá, že soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, zjistí-li, že poskytovatel spotřebitelského úvěru nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Smlouva o úvěru, kterou žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, je tedy neplatná, protože právní předchůdce žalobce porušil povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet.

23. Vzhledem k tomu, že mezi předchůdcem žalobce a žalovanou nebyl sjednán platný závazek, má žalobce dle ustanovení § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nezaplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobce bylo prokázáno, že předchůdce žalobce vyplatil žalované částku 9 000 Kč z titulu spotřebitelského úvěru, žalovaná uhradila 970 Kč, zbývá jí tak zaplatit na jistinu úvěru částku 8 030 Kč. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci kromě částky 8 030 Kč i zákonný úrok z prodlení dle o.z. ve výši dle vl. nař. č. , jdoucí z dlužné částky od 26. 7. 2023 (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě) do zaplacení. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II.).

24. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. Žalobce byl úspěšný co do částky 8 030 Kč se zákonným úrokem z prodlení, ohledně nároku ve výši 7 200 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem 3 239,88 Kč, běžícím úrokem z jistiny a části zákonného úroku z prodlení byla jeho žaloba zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu mezi účastníky byl přibližně stejný, proto soud rozhodl o nákladech řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

25. Lhůtu k plnění soud žalované stanovil dle věta prvá

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.