Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 277/2023-73
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci
žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČ Anonymizováno
sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
zastoupený advokátkou Anonymizováno
sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený dne Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno
bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o 77.405 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 35.322,84 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zaplacení částky 17.080,16 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 60.150 Kč ve výši 9% ročně od datum do datum ve výši 7.789,43 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 59.625,59 Kč ve výši 9% ročně od datum do datum ve výši 342,85 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 58.219,86 Kč ve výši 9% ročně od datum do datum ve výši 509,42 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 56.721,03 Kč ve výši 9% ročně od datum do datum ve výši 397,05 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 55.497,36 Kč ve výši 9% ročně od datum do datum ve výši 457,85 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 53.660,09 Kč ve výši 9% ročně od datum do datum ve výši 2.522,02 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 52. 713,02 Kč ve výši 9% ročně od datum do datum ve výši 6.786,80 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 52.402,84 Kč ve výši 9% ročně od datum do zaplacení a smluvní pokuty 25.002 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 35.322,84 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zaplacení částky 17.080,16 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 60.150 Kč ve výši 9% ročně od , datum, do , datum, ve výši 7.789,43 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 59.625,59 Kč ve výši 9% ročně od , datum, do , datum, ve výši 342,85 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 58.219,86 Kč ve výši 9% ročně od , datum, do , datum, ve výši 509,42 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 56.721,03 Kč ve výši 9% ročně od , datum, do , datum, ve výši 397,05 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 55.497,36 Kč ve výši 9% ročně od , datum, do , datum, ve výši 457,85 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 53.660,09 Kč ve výši 9% ročně od , datum, do , datum, ve výši 2.522,02 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 52. 713,02 Kč ve výši 9% ročně od , datum, do , datum, ve výši 6.786,80 Kč a zákonný úrok prodlení z částky 52.402,84 Kč ve výši 9% ročně od , datum, do zaplacení a smluvní pokuty 25.002 Kč, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v adresa dne datum domáhala proti žalovanému ve výroku uvedeného peněžního plnění a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný dne datum podepsal Smlouvu o úvěru č. hodnota (dále též Smlouva), na základě, níž byl žalovanému na účet uvedený ve Smlouvě úvěr ve výši 52.000Kč. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne datum a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za tento poskytnutý úvěr sjednaný ve Smlouvě ve výši 146,3% ročně splácet v 18 měsíčních splátkách po 5.472Kč, počínaje měsícem duben 2018. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla žalobkyní prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, z databází umožňující posouzení úvěruschopnost, jakož i z jiných zdrojů. Z uvedených dokladů a zdrojů žalobkyně zjistila, že žalovaný má dostatečné zdroje ke splácení. Žalobkyně ověřila úvěrovou historii žadatele v databázích SOLUS a NRKI a prověřila, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku a neměl u žalobkyně předchozí Smlouvu ve stavu žalobního vymáhání. Dále bylo zjištěno, že zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník jednající s žalovaným doporučil úvěr ke schválení. Na základě zjištěných informací byl proveden scoring klienta pomocí interního matematického modelu žalobkyně. Žádosti žalovaného bylo ze strany žalobkyně vyhověno a Smlouva uzavřena. Žalovaný neplnil řádně podmínky Smlouvy a ocitl se s úhradou splátek poskytnutého úvěru v prodlení. Do data zesplatnění uhradil dne datum částku 5.472Kč a 3 Kč, dále datum částku 2.500 Kč a datum částku 1.000 Kč. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalovaného, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1., 6.2 Smlouvy. Povinnost hradit náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného byla ve Smlouvě sjednána v souladu s § 122 odst. 1 písm. a) zák. č. 257/2016 Sb. V důsledku tohoto prodlení žalovaného došlo následně k zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6.3 Smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky, či její části o délce 65 dnů u splátky č. hodnota., splatné dne datum a proto k datu datum došlo v souladu se Smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Žalobci vzniklo právo dle bodu 6.5 Smlouvy, s ohledem na prodlení žalovaného se splácením nové jistiny úvěru v den zesplatnění úvěru, požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru, za každý den prodlení s její úhradou. Žalobce poukázal na bod 2.2 Smlouvy, dle které žalobce postupoval při výpočtu dohodnutého úroku. Kromě toho žalobce požaduje zákonný úrok z prodlení a to od 2. dne následujícího po shora popsaném zesplatnění úvěru. V době od zesplatnění úvěru žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, a to ani v reakci na předžalobní upomínku. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena spolu s výzvou k vyjádření dne datum (pondělí, pracovní den, § 49 odst. 4 za použití § 57 odst. 2 o.s.ř. ), písemně nevyjádřil.
2. Předvolání k ústnímu jednání žalovaný nepřevzal, přitom mu bylo doručováno (stejně jako žaloba), na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o.s.ř. Soud podle § 49 odst. 4 a použití § 57 odst. 2 o.s.ř. považoval předvolání za doručené dne datum (pondělí, pracovní den) a protože se žalovaný bez řádné a včasné omluvy nedostavil, věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř. ).
3. Soud provedl důkazy navržené a doložené žalobkyní a dále ty, které byly potřebné ke zjištění skutkového stavu a vyplývají z obsahu spisu (§ 120 odst. 2 o.s.ř. ). Soud zcela vyčerpal důkazní návrhy žalobkyně a provedenými důkazy zjistil následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci.
4. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru dopsáno rukou Anonymizováno, že zápatí každé strany je opatřeno číslem smlouvy Anonymizováno a podpisem klienta (žalovaného). Žalobkyně se ve Smlouvě zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 52.000Kč a žalovaný se za to zavázal žalobkyni zaplatit 98.496Kč. Žalobkyně se ve Smlouvě zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 52.000Kč a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni 98.496Kč po dobu trvání úvěru 18 měsíců, a to v podobě 18 měsíčních splátek ve výši 5.472Kč s tím, že zápůjční úroková sazba činí 146,3% a výše RPSN rovněž 146,právnická osoba případě, že se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv části, či části, o délce 30 dnů, vzniká mu povinnosti zaplatit poskytovateli (žalobkyni) smluvní pokutu ve výši 499Kč, a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Souhrn veškerých smluvních pokut, který je poskytovatel oprávněn takto požadovat, činí maximálně 2.999Kč za každý kalendářní rok (odstavec 6 bod 6.1). Poskytovateli vzniká právo vůči klientovi na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením. Výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klient ocitl v prodlení s její úhradou, o délce 15 dnů, částku 200 Kč s tím, že právo na zaplacení této náhrady nákladů vzniká u každé jednotlivé splátky 15. dnem trvání prodlení s její úhradou (odstavec 6 bod 6.2). Jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jim povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny z úvěru, za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, až do jejího úplného zaplacení (odst. 6, bod 6.5). Rovněž součástí smlouvy je ujednání o nároku žalobce na požadavek zaplatit žalovaným v případě jeho prodlení s úhradou jistiny, rovněž zákonný úrok z prodlení podle § 1971 o.z., který v době sepisu Smlouvy činil 8,75% ročně (odst. 6, bod 6.7).
Z předsmluvního formuláře, který byl podepsán žalovaným v adresa dne datum a každá strana formuláře je opatřena podpisem žalovaného a číslem Smlouvy, že obsahuje popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, který odpovídá poté uzavřené konkrétní Smlouvě, včetně způsobu splácení úvěru, trvání spotřebitelského úvěru v celkové částce, kterou je třeba, aby žalovaný v případě pravidelných plateb podle toho ve Smlouvě uhradil; žalovaný byl seznámen s náklady spotřebitelského úvěru, které odpovídaly údajům uvedeným ve Smlouvě.
Z Oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru č. hodnota (Smlouva) ze dne datum, že žalobkyně akceptovala návrh žalovaného na uzavření Smlouvy s tím, že přílohou oznámení je splátkový kalendář a doručením tohoto oznámení o schválení úvěru žalovanému došlo k uzavření Smlouvy ve znění dodatku.
Z hodnocení klienta ke Smlouvě, že byl podepsán žalovaným dne datum, listin listina obsahuje údaje žalovaného o jeho osobních poměrech, že je v zaměstnaneckém poměru s čistým příjmem 18.000Kč, s výdaji na bydlení 1.400 Kč, ostatní výdaje 100 Kč, po odečtení životního minima 3.410Kč, tedy byly stanoveny výdaje 4.910 Kč a rezerva byla stanovena částkou 1.000 Kč. Žalovaný uvedl údaje o svém zaměstnavateli, že je vyučený a bydlí v družstevním bytě. Na základě těchto údajů osoba oprávněná jednat za žalobkyni provedla analýzu schopnosti splácet, s kladným závěrem a doporučením ke schválení.
Z listin y označené jako „doklad o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu“, z právnická osoba., že dne datum byla z bankovního účtu č. č. účtu odeslána na účet č. č. účtu, který odpovídá číslu účtu uvedenému žalovaným ve Smlouvě, částka 52.000Kč.
Z oznámení ze dne datum, žalobkyně oznamuje žalovanému, že si nesplnil veškeré povinnosti týkající se Smlouvy, a proto ho vyzývá k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, běžných úroků přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, tj. částky v celkové výši 60.150Kč.
Z karty klienta ke Smlouvě bylo zjištěno, že žalovaný má u žalobce veden úvěr ve výši 52.000Kč, který mu byl poskytnut dne datum a u kterého byly předepsány splátky 5.472 Kč a na tento dluh žalovaný uhradil celkem částku 16.677,16 Kč (zčásti prostřednictvím insolvenčního správce).
Žalobkyně vyzvala žalovaného postupně k zaplacení dluhu dopisy z datum a datum, které obsahovaly přehled neuhrazených splátek, upozornily na možnost zesplatnění celého dluhu a byly doručovány žalovanému na adresu, jak bylo zjištěno dle dodejek, která byla žalobkyni známa jako adresa doručovací, uvedená žalovaným ve Smlouvě.
Z předžalobní výzvy a podacího archu, datovaných oba ke dni datum, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby dle § 142a o.s.ř. vyzvala k úhradě dluhu ze Smlouvy, v celkové výši 52.403Kč i se stručným popisem skutkového stavu věci a právním hodnocením.
Žalobkyně k tvrzením ohledně zkoumání schopnosti žalovaného dluh zaplatit, předložila výsledek – záznam z registru SOLUS ze dne datum, 15:27 hodin s tím, že výsledek byl bez zjištění příznaku.
Z informací NRKI s datem dotazu datum, 15:27 hodin, že CBS skóre činilo 260, tedy žalovaný byl zařazen do kategorie 1, vyznačující se vyšším rizikem s tím, že úvěr je výrazně limitován výší vyplácené částky, případně zamítán.
Z kopie pracovní smlouvy, uzavřené mezi žalovaným jako zaměstnancem a právnická osoba., jako zaměstnavatelem, že byla uzavřena pracovní smlouva, pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou, tj. do datum.
Příjem žalovaného byl doložen výplatnicemi za měsíce leden 2018 a prosinec 2017, ze kterých bylo zjištěno, že k výplatě včetně dávek bylo žalovanému vyplaceno 19.737 Kč, popřípadě 18.898 Kč.
Žalobkyně předložila též fotokopii občanského průkazu, a to pořízením jeho přední i zadní části, ze které bylo ověřeno, že se jedná o občanský průkaz žalovaného č. tel. číslo, který je platný do datum.
Z oznámení soudního exekutora o skončení exekuce č.j. spisová značka, že Exekutorský úřad adresa, tituly před jménem jméno FO, soudní exekutorka oznamuje ve věci oprávněného právnická osoba a povinného jméno FO, že exekuční řízení bylo ke dni datum skončeno, a proto došlo k zániku pověření exekuce.
Z příkazu k úhradě nákladů exekuce č.j. spisová značka, že soudní exekutorka tituly před jménem jméno FO určuje náklady soudní exekutorky ve výši 6.655 Kč s tím, že bylo již vše zaplaceno.
Z výpisu z účtu za měsíc leden 2018, že počáteční zůstatek činil 44,11 Kč, konečný zůstatek 4,21Kč a z výpisu z účtu za měsíc únor 2018, s názvem účtu žalovaného Jméno zainteresované osoby 0/0, že počáteční zůstatek činil 4,21 Kč, konečný zůstatek minus 7,09 Kč s tím, že jediný příjem byl od právnická osoba ve výši 20.000 Kč, ostatní byly výdaje, lze proto shrnout, že žalovaný v uvedeném období neměl jiné příjmy než od zaměstnavatele.
Z vyjádření znalce tituly před jménem jméno FO tituly za jménem soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť nemělo pro rozhodnutí v této věci žádný právní význam.
5. Závazkový vztah vzniklý podpisem Smlouvy žalovaným dne datum mezi žalobkyní a žalovaným se řídí zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o.z.) a zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
6. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 86 odst. 1 ,2 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých a dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně, nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 ,2 zák. č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném s ohledem na datum uzavření Smlouvy, tj. datum), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou první, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření Smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR, jsou soudy povinny zjišťovat z úřední povinnosti, zda úvěrující (žalobkyně) splnila povinnost zkoumat schopnost spotřebitele (žalovaného), splácet, tedy jeho solventnost (např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp.zn. III ÚS 4129/18 , rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33Cdo 2178/2018 a rozsudek Soudního dvora právnická osoba ve věci C-679/18). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr, tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).
10. Podle § 2991 odst. 1,2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33Cdo 3675/2021 již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného § 87 odst. 1 ,2 zák. č. 257/2016 Sb. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývající z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení, představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Dále obecně shrnuto ustanovení § 87 zák. č. 257/2016 , lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nad to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. . Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.
12. Soud zjištěný skutkový stav posoudil podle citované právní úpravy a judikatury označených soudů a na základě tohoto učinil následující právní závěr.
13. Pokud se týká aktivní procesní legitimace žalobkyně, tato byla dána tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným Smlouvu a na základě Smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky na účet žalovaného za tím účelem uvedeným ve Smlouvě, ve výši 52.000Kč. Rovněž bylo prokázáno, že žalovaný uhradil na tomto dluhu od datum do datum celkem částku 16.677,16Kč. Z toho od datum do datum bylo toto plnění zasíláno prostřednictvím insolvenčního správce žalovaného. Tím je dána pasivní legitimace pro toto řízení a pokud se týká průběhu insolvenčního řízení proti žalovanému vedenému u Krajského soudu v Brně, pod sp.zn. KSBR spisová značka, je soudu z úřední činnosti známo, že toto řízení bylo skončeno k datum (řízení v projednávané věci bylo zahájeno až po tomto datu, tj. datum) a insolvenční řízení bylo ukončeno usnesením č.j. Anonymizováno spisová značka-Anonymizováno-Anonymizováno o zrušení schváleného oddlužení a zastavení řízení a žalovaný nebyl osvobozen od placení zbytku dluhu. Tím je dána jeho pasivní procesní legitimace pro toto řízení a podmínky pro zahájení řízení byly rovněž splněny. Pokud se týká právního hodnocení Smlouvy, soud má za to, že Smlouva byla uzavřena v souladu s ust. § 2395 a násl. o.z., jako smlouva úvěrová, když na základě obsahu této Smlouvy je zřejmé, že to byl žalovaný, který požádal žalobkyni o uzavření smlouvy o úvěr a tato s ním Smlouvu tohoto typu uzavřela. Na tomto místě je nutno rovněž zdůraznit, že žalovaný podepsal Smlouvu datum, k vyplacení dohodnuté výše úvěru 52.000Kč došlo datum, ale účinky Smlouvy nastaly dle obsahu oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě až doručením tohoto oznámení, a přitom oznámení bylo vyhotoveno datum, tedy den po vyplacení dohodnuté výše úvěru, tedy před nabytím účinků Smlouvy. Žalovaný se v takto uzavřené Smlouvě zavázal zaplatit, popř. řádného splácení dle splátkového kalendáře, který byl součástí Smlouvy, celkem 98.496 Kč a tuto povinnost nesplnil. Soud má za to, že je nutno Smlouvu chápat jako smlouvu o spotřebitelském úvěru, a proto soud se dále zabýval tím, jak žalobkyně postupovala před jejím uzavřením, stran zkoumání schopnosti žalovaného tento úvěr zaplatit. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že žalobkyně měla dostatek informací z listin doložených žalovaným a také z údajů zjištěných z vlastní iniciativy k tomu, aby mohla s odbornou péčí přistoupit k hodnocení schopnosti žalovaného úvěr zaplatit a zvážit, zda mu úvěr a v jaké výši vůbec poskytne. Žalobkyně měla údaj doložený výplatnicemi žalovaného za měsíc prosinec 2017 a leden 2018, ze kterého bylo zřejmé, že žalovaný dosahuje příjmu vždy pod 20.000Kč (19.737 Kč a 18.898 Kč). Žalovaný předložil pracovní smlouvu, ze které bylo zjištěno, že se jedná o pracovní poměr sjednaný na dobu určitou do datum, přitom se žalovaný zavázal uvedený dluh ze Smlouvy splácet v 18 měsíčních splátkách ve výši 5.472Kč, tedy splatnost poslední splátky měla nastat až v roce 2019 teda v době, kdy žalovaný nebude mít zajištěný pravidelný měsíční příjem. To, že žalovaný neměl jiné prostředky než z tohoto příjmu, mohla žalobkyně zjistit z výpisu z účtu za období listopad 2017 a leden 2018, kdy jediným příjmem byla mzda žalovaného, ostatní byly jen výdaje a konečné zůstatky byly v lepším případě řádově v korunách přebytku. Rovněž z registru ze systému SOLUS bylo žalobkyni zřejmé, že se jedná o klienta, pohybující se v kategorii, kde je vyšší riziko úvěr poskytovat, popř. úvěr je výrazněji limitován. To, že žalovaný byl rizikový klient, zadlužený klient, který hledal pouze prostředky, aby hradil stávající dluhy novými dluhy, bylo zřejmé také z listin Exekutorského úřadu adresa tituly před jménem jméno FO. Nebylo zjištěno, že by žalobkyně zkoumala, jaké má žalovaný pravidelné měsíční výdaje, nepožadovala po něm konkretizaci a doložení těchto výdajů, alespoň z obsahu předložených listin to nebylo zjištěno. Navíc je nutno zdůraznit, že žalovaný krátce po získání tohoto úvěru prošel insolvenčním řízením a žaloba v této konkrétní věci byla podána krátce poté, co insolvenční řízení bylo skončeno. Soud rovněž přihlédl k tomu, že se jedná o spotřebitelský úvěr, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by obdobný finanční produkt (zápůjčka, či úvěr) od banky v tomto případě jistě nedostaly pro vysoké riziko spojené s osobou dlužníka. Dle § 86 zák. č. 257/2016 Sb. přitom vyplývá, že žalobkyně byla oprávněna poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele, spotřebitelský úvěr splácet. Přitom má žalobkyně vycházet nejen ze sdělených a doložených příjmů a výdajů spotřebitele, ale i ze způsobu plnění dosavadních dluhů. Jak bylo prokázáno, žalobkyni vůbec stávající dluhy, i když o nich vědět nebo mohla vědět, nezajímaly. Smyslem celého jejího počínání bylo poskytnout úvěr bez ohledu na rizika s tím spojená. Přitom § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby ji alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka vyplývá též z unijních předpisů (bylo citováno shora). Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, respektive neprověření úvěrovaného dostatečně, respektive prověření dostatečně, ale nevyvození správných závěrů a přehlížení skutečností, které vyplývaly z těchto listin a poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění (jak se stalo v tomto případě), způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Žalobkyně s ohledem na listin y, které žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru předložil, totiž muselo být zřejmé, jaký typ klienta má zájem o poskytnutí krátkodobých finančních produktů. Jsou to převážně klienti, kteří takový produkt od banky nedostanou právě kvůli jejich špatné finanční situaci. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zák. č. 257/2016 Sb. , je neplatnost smlouvy o úvěru absolutní, což bylo potvrzeno novelou tohoto zákona a tento závěr je výslovně, s účinností od datum v zák. č. 257/2016 Sb. uveden. Lze proto uzavřít, že žalobkyně nedostála zákonné povinnosti, když poskytla úvěr, aniž by řádně ověřila schopnost žalovaného úvěr zaplatit a žalovaným tvrzené informace nijak neověřovala, byť obsah těchto informací by vedl k negativnímu závěru o poskytnutí jakéhokoliv úvěru. Porušením § 86 zák. č. 257/2016 Sb. není dotčena povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného. Jiný výklad by naopak na straně žalobkyně zakládal bezdůvodné obohacení, které by vedlo k množení sporů, což je zcela neúčelné a absurdní, lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplněji jinak, než by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení), ze strany žalovaného. S ohledem na shora uvedené, je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení. V tomto konkrétním případě bylo zjištěno, že žalovanému byla poskytnuta částka 52.000 Kč a žalovaný uhradil toliko částku 16.677,16 Kč. Tuto částku soud započetl oproti částce 52.000 Kč, a proto žalovaný je povinen vydat žalobkyni zbývající bezdůvodné obohacení ve výši 35.322,84 Kč. právnická osoba Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. spisová značka soud žalobci nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaný se nemohl dostat do prodlení s úhradou této částky, z neplatně sjednaného úvěru dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem. Protože žalovaný se v řízení nevyjádřil, soud nemohl posoudit, jaká doba je dobou přiměřenou jeho možnostem ke splacení, proto soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. (odst. I. výroku).
14. Soud s ohledem na vyslovený právní názor ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, aniž by byl nucen zkoumat „lichvářskou“ výši dohodnutých úroků (146,3% ročně) a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (odst. II. výroku).
15. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. , dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Žalobce byl s přihlédnutím ke kapitalizovaným požadovaným úrokům úspěšný pouze částečně, a to pouze v rozsahu 41%, proto žalovanému vzniklo právo na náhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 18%, ale z důvodu jeho procesní nečinnosti, kdy podle obsahu spisu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud rozhodl tak, jak je uvedeno v odstavci III. výroku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je odvolání přípustné do 15 dnů ode dne jeho doručení, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, ke Krajskému soudu v Brně, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí (exekuce).