Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 C 260/2021-52

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem Mgr. Janou Hovorkovou ve věci

žalobců: a) Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

b) Jméno zainteresované osoby 1/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0

zastoupeni advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0

proti

žalované: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

o zaplacení částky 800 euro s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobcům částku 800 EUR se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobcům částku 800 EUR se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od , datum, do zaplacení, se zamítá.II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali na žalované zaplacení 800 EUR, resp. každý částky 400 EUR s příslušenstvím za zpožděný let operovaný žalovanou dne datum, č. Anonymizováno Anonymizováno z Anonymizováno do Anonymizováno, a to z titulu náhrady škody podle nařízení Rady (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu (dále jen „Nařízení“). Žalobu odůvodnili tím, že se účastnili uvedeného letu, pročež skutečný přílet byl oproti plánu o více než 3 hodiny opožděn; každému ze žalobců proto vznikl nárok na náhradu škody podle Nařízení ve výši 400 EUR s příslušenstvím.

2. Soud vydal platební rozkaz dne datum, č. j. spisová značka, proti kterému žalovaná podala včasný odpor, ve kterém uvedla, že nárok žalobců neuznává z důvodu jeho pozdního uplatnění, tj. po více než 6 měsících (v rozporu s § 2553 odst. 3 o. z.); z uvedeného důvodu navrhla zamítnutí žaloby.

3. K návrhu účastníků soud přerušil řízení do doby skončení řízení před Nejvyšším soudem sp. zn. spisová značka, neboť v uvedeném dovolacím řízení byla řešena otázka, zda lze přiznat právo na náhradu škody za zpožděný let, dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004, za předpokladu, že uvedené právo nebylo uplatněno ve lhůtě stanovené , (dále též „o. z.“).

4. V uvedené věci rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne datum, č.j. spisová značka, v němž poukázal na skutečnost, že danou otázku již vyřešil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 21. 2. 2023, sp. zn. . Vyslovil, že: „Jak vyplývá z ustanovení § 2553 odst. 3 věty prvé o. z., musí být právo na náhradu škody vzniklé cestujícímu tím, že nepravidelná přeprava nebyla provedena včas, uplatněno u dopravce bez zbytečného odkladu. V citovaném rozsudku Nejvyšší soud připomněl, že k pojmu lhůty „bez zbytečného odkladu“ se Nejvyšší soud vyslovil již mnohokrát (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 12. 6. 2008, sp. zn. , ze dne 29. 6. 2010, sp. zn. , a ze dne 19. 10. 2010, sp. zn. , nebo usnesení ze dne 24. 4. 2012, sp. zn. ), přičemž závěry, které zde přijal a odůvodnil, jsou použitelné i pro úpravu ve znění účinném od 1. 1. 2014. Nejvyšší soud dovodil, že takto vymezená lhůta přímo neurčuje, v jakém konkrétním časovém okamžiku je třeba povinnost plnit či jinak konat, a jde tak o neurčitou lhůtu. Její podstatu vymezuje již její slovní vyjádření. Z časového určení „bez zbytečného odkladu“ vyplývá, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu (jednání) či jiného projevu vůle, přičemž doba trvání lhůty závisí vždy na okolnostech konkrétního případu. Takové posouzení lhůty „bez zbytečného odkladu“ zcela koresponduje s právními závěry, k nimž dospěl Nejvyšší soud ve své judikatuře při řešení konkrétních případů. Rovněž tak Ústavní soud (srov. nález ze dne 15. 8. 2005, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu č. 38, ročník 2005, pod číslem 159) vysvětlil, že vágní pojem „bez zbytečného odkladu“ je třeba vykládat s ohledem na okolnosti konkrétního případu s tím, že v každém konkrétním případě je třeba vždy zkoumat, zda dlužník bezodkladně využil všechny možnosti pro splnění této povinnosti, případně jaké skutečnosti mu v tom bránily. I podle judikatury Nejvyššího správního soudu (srov. např. jeho rozsudky ze dne 20. 11. 2008, sp. zn. , ze dne 12. 8. 2010, sp. zn. , a ze dne 12. 8. 2010, sp. zn. ) jde o lhůtu v řádu dnů, maximálně týdnů, tedy v co nejkratším časovém úseku, přičemž v praxi je nutno tento pojem vykládat podle konkrétního případu (tedy „ad hoc“) v závislosti od účelu, který chce zákonodárce konkrétním ustanovením za pomoci tohoto pojmu dosáhnout.[…] Jestliže odvolací soud v dané situaci vztáhl promlčení až k uplynutí šestiměsíční lhůty, jejíž počátek určuje, kdy se žalobci dozvěděli o vzniku práva na odškodnění (okamžik uskutečnění zpožděného letu), nevybočil z (přísnějšího) požadavku, který na výklad pojmu „bez zbytečného odkladu“ s ohledem na okolnosti konkrétního případu klade výše citovaná judikatura. Závěr odvolacího soudu, že právo na náhradu škody nelze žalobcům přiznat, neboť je uplatnili po uplynutí promlčecí lhůty a žalovaná úspěšně uplatnila námitku promlčení, je tedy zcela v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu.

5. Poté, co soud rozhodl o pokračování v řízení, za splnění podmínek ustanovení , (dále jen ), ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů (žalobci s uvedeným postupem souhlasili, žalovaná v soudem stanovené lhůtě nevyslovila nesouhlas).

6. Z palubních lístků žalobců a dokumentu cestovní kanceláře Anonymizováno „komplexní odbavení, letenka, voucher a pojištění“ soud zjistil, že se cestující dne datum účastnily letu č. Anonymizováno Anonymizováno z Anonymizováno do Anonymizováno, operovaného žalovanou, s plánovaným odletem v Anonymizováno hod. Žalovaná nesporovala tvrzení žalobců, že let byl na příletu opožděn o více než 3 hodiny. Ze snímku tabule pro odbavení je patrné, že došlo k posunu odletu na Anonymizováno hod. a že tedy byl let opožděn o více než 3 hodiny. Žalobci uplatnili nárok na náhradu škody za zpoždění předmětného letu dopisem ze dne datum, pročež nebylo doloženo, že by výzva byla odeslána žalované.

7. Podle § 2553 odst. 1 a 3 o. z., jedná-li se o pravidelnou přepravu osob, stanoví přepravní řády, jaká práva má cestující vůči dopravci, nebyla-li přeprava provedena včas. Práva podle odstavců 1 a 2 musí cestující uplatnit u dopravce bez zbytečného odkladu. Nebylo-li takové právo uplatněno nejpozději do šesti měsíců, soud je nepřizná, namítne-li dopravce, že právo nebylo uplatněno včas.

8. Podle § 2578 o. z., podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství.

9. Podle závěrů rozsudku SDEU ze dne 22. 11. 2012 ve věci C-139/11, Joan Cuadrench Moré proti KLM, bod 33: „S ohledem na výše uvedené je třeba na položenou otázku odpovědět, že musí být vykládáno v tom smyslu, že lhůtu, ve které musí být podány žaloby, jejichž předmětem je získání náhrady škody podle článků 5 a 7 tohoto nařízení, stanoví pravidla každého členského státu, která upravují promlčecí lhůty vztahující se na podání žaloby.“

10. V přepravních podmínkách žalované platných od datum je upraven postup žalované a práva cestujících při nepravidelnosti letecké dopravy, tj. zpoždění a zrušení plánovaného letu, a to citací uvedeného nařízení a odkazem na toto nařízení při vymáhání nároku cestujících.

11. Ze závěrů rozsudku Městského soudu v Praze ze dne datum č. j. spisová značka, bod 10., 11. vyplývá: „Pojem přepravní řád uvedený v ust. § 2553 odst. 3 o. z. zásadně nevylučuje, aby jím byl ve smyslu ust. § 2578 o. z. chápán i přímo aplikovatelný předpis Evropské unie, který v rámci letecké přepravy zavádí mimo jiné i nárok na paušalizovanou náhradu škody ve smyslu článku 7 Nařízení. K odvolacím námitkám žalobkyně je dále nutno uvést, že i samotné Nařízení předpokládá jistou notifikaci cestujícího, neboť samo nepodmiňuje výplatu paušalizovaného odškodnění pouhým naplněním podmínek daných Nařízením. Nařízení je naopak založeno na povinnosti dopravce informovat cestující v případě zpoždění letu o jejich nastalých právech, a to i formou odkazu na existující typizovaný formulář vydaný právě pro tyto účely (dostupný široké veřejnosti i v elektronické formě např. na stránkách Evropské komise – https://ec.europa.eu/transport/sites/transport/files/themes/passengers/air/doc/complain_form/eu_complaint_form_cs.pdf). Tomuto odpovídá i dikce odstavce 20 preambule, ale i článků 14 a 5 odst. 1 písm. c) Nařízení. Tvrzení žalobkyně, že Nařízení žádnou notifikaci nepředpokládá, je proto chybné. Pokud v ust. výslovně podmiňuje nároky z přepravy jejich včasnou notifikací u dopravce (viz odstavec 3) a s jejich (včasným) neuplatněním v propadné lhůtě 6 měsíců spojuje nemožnost přiznání nároku za podmínky, že dopravce zároveň namítne pozdní uplatnění práva, je zřejmé, že návrhu nešlo vyhovět. Je přitom zřejmé, že Nařízení nerozlišuje, o jakého cestujícího se jedná (tedy zda je ″spotřebitelem″ či nikoli), a nárok na paušalizovanou náhradu škody přiznává všem cestujícím bez rozdílu (s výjimkou specifických skupin cestujících uvedených v článku 3 odst. 1 větě prvé Nařízení).“

12. Nařízení neobsahuje vlastní úpravu promlčení. V souladu se závěry uvedeného rozsudku SDEU je nutno posuzovat otázku promlčení podle vnitrostátní právní úpravy. Výklad § 2553 o. z. byl podán shora v citovaném rozhodnutí Nejvyššího soudu.

13. Cestující jsou dle § 2553 o. z. povinni uplatnit nároky z přepravní smlouvy bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě 6 měsíců ode dne nastoupení k letu nebo ode dne, kdy měl cestující na let nastoupit. Jedná se o hmotněprávní lhůtu; nestačí tedy, aby byla notifikace ze strany cestujícího v uvedené lhůtě odeslána, ale musí být doručena. Pokud právo nebylo v uvedené lhůtě řádně uplatněno, k námitce přepravce zaniká.

14. Z výše uvedeného je tedy nepochybné, s ohledem na den odletu letadla datum a prokázanou dataci výzvy pro žalovanou stranu ze dne datum, že žalobci učinili výzvu s uplatněním nároku vůči žalované po zákonné lhůtě 6 měsíců. Žalovaná námitku pozdního uplatnění práva vznesla, proto soud ve smyslu § 2553 odst. 3 o. z., žalobu, z důvodu vznesené námitky promlčení, zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle uvedené vyhlášky.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6.