Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 365/2023-55

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0

sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

zastoupená advokátem Anonymizováno

sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0

bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 55 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 20 520 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Soud žalobu zamítá pro 34 980 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 370,88 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 670,28 Kč, s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 25 449,17 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, s 15% úrokem ročně z částky 23 354,88 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 20 520 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Soud žalobu zamítá pro 34 980 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 370,88 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 670,28 Kč, s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 25 449,17 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, s 15% úrokem ročně z částky 23 354,88 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 55 500 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 370,88 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 670,28 Kč, s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 25 449,17 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení, s 15% úrokem ročně z částky 23 354,88 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení. Částka 55 500 Kč se skládá z dlužné jistiny úvěru ve výši 23 354,88 Kč, dlužného úroku z úvěru ve výši 2 094,29 Kč, dlužného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 10 499,99 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 991,32 Kč, dlužného poplatku za umožnění platit splátky v hotovosti 4 059,52 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 13 500 Kč (žalobkyně ji blíže nevymezuje). Právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba., IČO IČO, sídlem adresa, uzavřela se žalovaným dne 18. 10. 2021 smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které žalovanému poskytla v hotovosti peněžní prostředky 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky 25 000 Kč společně s příslušenstvím úvěru ve výši 21 480 Kč vrátit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 3 320 Kč, celkem tedy 46 480 Kč, přičemž splatnost poslední splátky připadla na 18. 12. 2022. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru je předpis splátek pro žalovaného. Příslušenství úvěru 21 480 Kč představuje kapitalizovaný smluvní úrok 2 407 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 12 250 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 2 323 Kč, inkasní poplatek 4 500 Kč. Právní předchůdce žalobkyně nezesplatnil dlužný závazek po splatnosti dílčích neuhrazených splátek, jeho splatnost tak nastala až ke dni splatnosti poslední splátky 18. 12. 2022 (od 19. 12. 2022 je žalovaný v prodlení s úhradou dlužné částky). právnická osoba., postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný uhradil celkem 4 480 Kč, když dne 19. 10. 2021 uhradil 3 480 Kč a dne 29. 12. 2021 uhradil 1 000 Kč. Přes výzvu žalobkyně žalovaný na dlužnou částku ničeho dalšího neuhradil. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, jakým způsobem její právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to především dle údajů, které žalovaný vyplnil v žádosti o poskytnutí úvěru, kdy byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je od 1. 6. 2021 na dobu neurčitou zaměstnán u společnosti právnická osoba. s měsíčním příjmem ve výši 36 521 Kč, že výše jeho měsíčních výdajů činí 14 320 Kč, má vlastní bydlení a jednu vyživovací povinnost. Tvrzenou majetkovou situaci právní předchůdce ověřil z výplatních pásek žalovaného (tyto však nedoložil). právnická osoba., dospěla k tomu, že se jedná o dostatečně solventní osobu.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání dne 28. 3. 2024 se nedostavil.

3. Soud ve věci provedl dokazování listinami.

4. Z obchodního rejstříku k právnická osoba., soud zjistil, že od 1. 2. 2018 je předmětem podnikání právního předchůdce žalobkyně poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.

5. Z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 18. 10. 2021 soud zjistil, že žalovaný žádal o úvěr ve výši 30 000 Kč na 14 měsíců s měsíční splátkou ve výši 3 984 Kč. Žalovaný ve své žádosti uvedl, že je od 1. 6. 2021 zaměstnán s měsíčním příjmem 36 521 Kč, že jeho měsíčních výdaje činí 14 320 Kč a sestávají z výdajů na bydlení a energie ve výši právnická osoba Kč, výdajů na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši 6 320 Kč a z měsíčních splátek stávajících půjček ve výši 6 000 Kč. Žalovaný dále uvedl, že je ženatý, má vlastní bydlení a jednu vyživovací povinnost. K žádosti nebyly doloženy žádné doklady na podporu tvrzených skutečností, ač jejich ověření je v žádosti potvrzováno.

6. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že tato smlouva byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba., jako úvěrujícím (věřitelem) a žalovaným jako úvěrovaným (dlužníkem) dne 18. 10. 2021. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí částky 25 000 Kč. Jedná se o neúčelový hotovostní úvěr s pevně stanovenou výpůjční úrokovou sazbou, sjednaný na dobu určitou. Nedílnou součástí smlouvy je předpis splátek. Dlužník (žalovaný) se zavázal zaplatit věřiteli úrok 2 407 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 12 250 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 2 323 Kč, inkasní poplatek za inkaso plateb v hotovosti přímo ve svém bydlišti 4 500. Celkové náklady spotřebitelského úvěru činí 21 480 Kč. Doba trvání úvěru byla sjednána na 14 měsíců. Žalovaný se zavázal, že celkovou dlužnou částku 46 480 Kč uhradí ve 14 splátkách, kdy výše každé splátky činí 3 320 Kč, přičemž první splátka je splatná do měsíce od podpisu této smlouvy a každá další splátka až do úplného splacení je splatná do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Veškeré splátky se dlužník zavazuje činit v hotovosti věřiteli či jiné osobě jím zmocněné. V případě porušení povinnosti zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas, je dlužník povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu 0,1 % denně z příslušné dlužné částky. Smluvní pokuta je splatná dne následujícího po dni takového prodlení. Dlužník se zavazuje celkovou dlužnou částku splatit ve lhůtách a splátkách uvedených ve smlouvě. V případě 14měsíčního trvání úvěru je RPSN 272,44 %, roční úrok 15 %. Z přílohy č. 1 soud zjistil předpis splátek, kdy pro každou splátku je uvedeno procentuální umoření jistiny, úroku, úhrady za poskytnutí úvěru, nákladů za vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku (absentuje zde však varianta úvěru ve výši 25 000 Kč na 14 měsíců, příloha tedy neodpovídá žalovaným zvolené variantě úvěru a době splácení).

7. Z výňatkuy, která je dle svého obsahu přehledem plateb v hotovosti ke smlouvě č. hodnota, vyplývá, že dne 19. 10. 2021 byla uhrazena částka 3 480 Kč a dne 29. 12. 2021 částka 1 000 Kč.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 a z přílohy č. 1 seznamu pohledávek soud zjistil, že touto smlouvou byla pohledávka společnosti právnická osoba., za žalovaným postoupena na žalobkyni.

9. Dopisem ze dne 15. 8. 2023 adresovaným žalovanému společnost právnická osoba., žalovanému oznámila postoupení pohledávky na žalobkyni.

10. Dopisem ze dne 1. 11. 2023 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky (žalobkyně doložila podací lístek ze dne 2. 11. 2023).

11. Závazkový vztah, vzniklý dne 18. 10. 2021 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí , (dále „o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se řídí , o spotřebitelském úvěru.

12. Ust. § 419 o. z., definuje spotřebitele, ust. § 420 odst. 1 a 2 o. z., definuje podnikatele.

13. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

14. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky.

15. Dle , spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Dle , poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle , poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu , se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle , poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

17. Dle , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Dle a 2 (ve znění platném a účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Soud je dle judikaturního vývoje povinen z úřední povinnosti zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost, k tomu nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C-679/18).

20. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

21. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , odst. 15 odůvodnění, již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení a 2 vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení věta první ve spojení s o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Dále (odst. 17 odůvodnění), obecně shrnuto, , lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

22. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

24. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud s ohledem na shora uvedené za to, že právní předchůdce žalobkyně postoupil platně pohledávku za žalovaným na žalobkyni (§ 1879 an. o. z.), přičemž postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno. Soud má dále s ohledem na shora uvedené za to, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, právnická osoba., a žalovaným byla dne 18. 10. 2021 uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 an. o. z.), na základě které se společnost zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky 25 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s celkovými náklady spotřebitelského úvěru 21 480 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 3 320 Kč. Žalovaný uhradil pouze 4 480 Kč, ničeho více neuhradil. V této věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání bylo a je poskytování spotřebitelského úvěru, a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele. Jedná se o spotřebitelský úvěr, o komerčně nazývaný „rychlý“ úvěr poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by obdobný finanční produkt (zápůjčku, úvěr) od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka. právnická osoba., mohl dle zákonné úpravy ( ) poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Ust. představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost úvěrovaného poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy. Žalobkyně k výzvě soudu žalobu doplnila toliko o obecná tvrzení a citaci právních předpisů, jakým způsobem plnil její právní předchůdce svoji zákonnou povinnost s odkazem na žalovaným vyplněnou žádost o úvěr. Pokud poskytovatel úvěru lustroval žalovaného v rejstřících či databázích, musí být zcela konkrétně sděleno a doloženo, jak žalovaný kterou konkrétní databází prošel, tedy s jakým výsledkem, a jak toto ovlivnilo poskytovatele úvěru v rozhodnutí, že je žalovaný dostatečně solventní (ničeho takového žalobkyně nedoložila). Soud má za to, že právní předchůdce žalobkyně nedostál své zákonné povinnosti dle , a úvěr poskytl přesto, že informace, které měl, byly kusé a samostatně nestačí k posouzení úvěruschopnosti. Právní předchůdce žalobkyně nijak neověřoval tvrzení žalovaného o měsíčních příjmech a výdajích, měsíční náklady na bydlení a energie 2 000 Kč, byť jde o jeho vlastní bydlení, jsou nízké, a takové tvrzení vzbuzuje pochybnost o pravdivosti žalovaným uvedených údajů. právnická osoba., měla po žalovaném vyžadovat více dokladů, které by osvědčily jeho majetkovou situaci, zejména měla zpozornět u tvrzení žalovaného, který na měsíční splátky svých stávajících půjček vynakládá částku ve výši 6 000 Kč měsíčně. Důsledkem nesplnění povinnosti dle , je neplatnost smlouvy o úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. Soud nemůže v tomto případě poskytnout soudní ochranu žalobkyni, neboť ochrana takto nabytých práv stojí mimo základní hodnotový rámec práva. právnická osoba s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru. S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy (dílčí poplatky a smluvní pokuta). Porušením , však není dotčena povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného. Platby realizované žalovaným, které žalobkyně započetla na plnění z neplatně sjednané smlouvy, tedy na neexitující dluh žalovaného, je nutné započíst na poskytnuté bezdůvodné obohacení žalovaného. Jiný výklad by naopak na straně žalobkyně zakládal bezdůvodné obohacení, které by vedlo k množení sporů, což je zcela neúčelné a absurdní, lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplně jinak, aniž by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení) ze strany žalovaného. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení. Žalovanému byla poskytnuta částka 25 000 Kč, přičemž žalovaný uhradil částku 4 480 Kč, kterou soud započetl oproti 25 000 Kč. Žalovaný je tak povinen vydat žalobkyni zbývající bezdůvodné obohacení 20 520 Kč. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , soud žalobkyni nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaný se nemohl dostat do prodlení s úhradou této částky z neplatně sjednaného závazku dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem (soud určuje splatnost). Protože se však žalovaný v řízení nevyjádřil, soud nemohl posoudit, jaká doba je dobou přiměřenou jeho možnostem ke splacení, proto soud rozhodl v souladu s Ve zbytku je žaloba nedůvodná a soud ji zamítl (výrok II.).

25. Dle první věta , o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn , dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. ). V této věci byl převážně úspěšný žalovaný, kterému však žádné náklady řízení nevznikly. Proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, které se podává do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.