Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 265/2023-110
Okresní soud Praha-západ rozhodl soudkyní Mgr. Štěpánkou Tůmovou ve věci
žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení částky 20 510 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení a úrok ve výši 35 % p.a. z částky částka od datum do datum a úrok ve výši 15 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení a úrok ve výši 35 % p.a. z částky , částka, od , datum, do , datum, a úrok ve výši 15 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , se zamítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se žalobou podanou k soudu domáhal po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené se žalovaným, který tuto smlouvu podepsal dne datum. Žalobce uvedl, že na základě této smlouvy poskytl žalovanému dne datum na účet uvedený ve smlouvě částku ve výši částka, kterou se žalovaný zavázal spolu s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 64,85 % ročně splácet ve 36 měsíčních splátkách po částka, splatných vždy ke každému 24. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem leden 2022. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobce ověřil úvěruschopnost žalovaného, a to zejména doklady o příjmech, výpisy z databází, hodnocením klienta a prohlášením klienta. Žalovaný prostřednictvím splátek za měsíc leden 2022 až duben 2023 uhradil částku částka. Následně však řádně nesplácel a ocitl se v prodlení s úhradou splátek. Z důvodu prodlení žalovaného žalobce celý úvěr zesplatnil ke dni datum a žalovaný byl povinen k zaplacení nové jistiny úvěru skládající se z dosavadní dosud nezaplacené jistiny úvěru a veškerých dosud nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru ve výši částka. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek žalobci vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši částka a dále na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši částka. Dále se žalobce po žalovaném domáhal uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného počínaje dnem datum do zaplacení, úroku ve výši 64,85 % ročně z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka od datum a úroku ve výši 15% ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka. Žalovaný takto vyčíslenou zbývající dlužnou částku neuhradil, ačkoli byl žalobcem upomínán, a to i formou předžalobní upomínky. Žalobce vzal v průběhu řízení žalobu částečně zpět, a nově požadoval částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení a úrok ve výši 35 % p.a. z částky částka od datum do datum a úrok ve výši 15 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka.
2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, neboť podle něj byla úvěrová smlouva absolutně neplatná a navrhl proto, aby soud žalobu zamítl a žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení jako nezastoupenému účastníkovi. Žalovaný žalobci skutečně zaplatil částka, ale půjčil si pouze částka. Z toho důvodu má žalovaný za to, že se naopak vůči němu žalobce bezdůvodně obohatil o částka. Výše RPSN stanovená ve smlouvě byla desetinásobně vyšší než výše RPSN stanovená ČNB. Judikatura navíc povoluje maximálně čtyřnásobné navýšení obvyklé sazby RPSN aniž by to bylo v rozporu s dobrými mravy. Žalobce dále neposoudil s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Před uzavření smlouvy chtěl žalobce po žalovaném pouze občanský průkaz a 3 výplatní pásky.
3. Soud v průběhu řízení toto částečně zastavil na základě částečného zpětvzetí žaloby co do částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% z částky částka ode dne datum do zaplacení, dále co do částky částka z nároku č. hodnota a dále co do úroku ve výši 29,85% p.a. z částky částka od datum do datum.
4. Soud věc projednal a rozhodl na jednání konaném dne datum v nepřítomnosti žalovaného, který se dopředu omluvil, za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “).
5. Soud za účelem objasnění řádného skutkového stavu provedl následující důkazy s níže popsanými zjištěními.
6. Z přihlášky žalovaného do pojištění a schopnosti splácet úvěry soud zjistil, že dne datum požádal žalovaný o pojištění pro případ smrti, invalidity atd. Žalovaný uvedl, že není v pracovní neschopnosti ani nemá nádorové podezřelý výraz. Žalovaný dále uvedl, že je zaměstnán na dobu neurčitou a žádal o balíček B. Za pojištění byl žalovaný povinen hradit částku částka měsíčně.
7. Z přílohy č. hodnota k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru soud zjistil, že žalovaný uzavřel pojistku pro případ smrti atd. s tím, a že za ní platí částka měsíčně. V případě že by žalovaný zemřel atd., obdrží pojistné plnění žalobce na úplné nebo částečné splacení úvěru.
8. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu soud zjistil, že žalobce je nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru a má povolení k poskytování spotřebitelského úvěru.
9. Z dodatku č. hodnota ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, soud zjistil, že tento dodatek byl namísto podpisu žalovaného opatřen pouze jedinečným kódem 1550764444 a jejími účastníky byli žalobce a žalovaný, smlouva o úvěru byla ujednána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalovaný jako svou doručovací adresu označil adresu adresa, adresa.
10. Z podpisu na dálku, smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalobce klientovi zašle na email veškerou dokumentaci potřebnou k poskytnutí úvěru a na jeho účet zašle částka. Pokud jedna koruna dorazí na účet klienta, pošle mu žalobce SMS, ve které mu radí, co má udělat, pokud chce smlouvu podepsat. Pokud klient pošle zpět SMS s náležitostmi popsanými v SMS od žalobce, je smlouva považována za podepsanou.
11. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru nebo smlouvy o úvěru č. V18062020_A a z předsmluvního formuláře soud zjistil, že účastníky smlouvy o úvěru byli žalobce a žalovaný, smlouva byla namísto podpisu žalovaného opatřena pouze jedinečným kódem 1550764444. Celková výše spotřebitelského úvěru měla činit částka a celková částka, kterou měl žalovaný žalobci uhradit, činila částka. Výpůjční úroková sazba činila 64,84 % ročně, roční procentní sazba nákladů pak 88,04 %. Za každou jednu opožděnou splátku byl žalobce oprávněn účtovat žalovanému náhradu nákladů ve výši částka a smluvní pokutu ve výši částka. Současně bylo ujednáno, že pokud nebude uhrazena nová jistina úvěru k datu zesplatnění, bude žalobce oprávněn účtovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru od data následujícího po zesplatnění až do zaplacení.
12. Z karty klienta soud zjistil, že žalovanému byla dne datum poskytnuta částka částka s tím, že on žalobci vrátí částka. Žalovaný zatím zaplatil částka a zbývá mu doplatit částka.
13. Z dopisu o oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru soud zjistil, že žalobce schválil žalovanému úvěr ve výši částka a celková částka, kterou měl žalovaný žalobci uhradit, činila částka. Žalovaný měl úvěr zaplatit ve 36 měsíčních splátkách po částka. Výpůjční úroková sazba činila 64,84 % ročně, roční procentní sazba nákladů pak 88,04 %.
14. Ze splátkového kalendáře soud zjistil, že soud zjistil, že žalovaný měl svůj úvěr splatit ve 36 měsíčních splátkách po částka s tím, že nejdřív měl splácet hlavně úrok a později až jistinu.
15. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že žalobce oznámil žalovanému, že jeho úvěr zesplatnil.
16. Z výzvy k zaplacení upozornění na možnost zesplatnění úvěru soud zjistil, že žalobce upozornil žalovaného, že je pozadu se splátkami č. hodnota, 17 a 18 s tím, že žalovanému byla zaúčtována náhrada vynaložených nákladů a smluvní pokuta. Pokud by žalovaný ničeho neuhradil, mohlo dojít k zesplatnění úvěru.
17. Z dodejky soud zjistil, že si žalovaný dne datum osobně převzal výzvu k zaplacení.
18. Z listin y nadepsané hodnocení klienta soud zjistil, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného je částka, jeho výdaje jsou částka a rezerva činí částka. Výše jednotlivé splátky by tudíž měla být částka.
19. Z dopisu – výzvy k zaplacení ze dne datum soud zjistil, že žalobce upozornil žalovaného, že je pozadu se splátkami č. hodnota a 17 s tím, že žalovanému byla zaúčtována náhrada vynaložených nákladů a smluvní pokuta. Pokud by žalovaný ničeho neuhradil, mohlo dojít k zesplatnění úvěru.
20. Z tabulky nadepsané osobní data soud zjistil, že žalovaný měl CBS skóre 505 a že je u něj velmi nízké riziko, když mu žalobce poskytne úvěr, že by ho nesplatil.
21. Z potvrzení o provedení plateb od zaměstnavatele žalovaného soud zjistil, že v prosinci 2021 přišlo žalovanému na účet částka, v září částka, datum 14 374 Kč a datum 15 895 Kč.
22. Z výplatní pásky soud zjistil, že v listopadu 2021 činil plat žalovaného částka hrubého.
23. Z výpisu záznamu z registru SOLUS ze dne datum soud zjistil, že žalovaný neměl v databázi žádný záznam.
24. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému částka na účet č. č. účtu.
25. Z prohlášení klienta ze dne datum, které nebylo opatřeno žádným podpisem žalovaného (pouze jedinečným kódem 1550764444), vyplynulo, že si žalovaný byl vědom podmínek úvěrové smlouvy, se kterými se řádně seznámil, neměl splatné dluhy vůči třetím osobám, nenacházel se v úpadku a byl schopen úvěr řádně a včas splácet.
26. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že byl žalovaný vyzván žalobcem k zaplacení částky částka, a to do 7 dnů od data odeslání této výzvy, jinak podá žalobu k soudu.
27. Z kopie OP žalovaného soud zjistil, že žalovaný bydlí na Praze-západ, je svobodný, narodil se Datum narození zainteresované osoby 0/0 a číslo OP jetel. číslo.
28. Ze smlouvy o poštovním účtu soud zjistil, že žalovaný má účet u ČSOB č. č. účtu.
29. Na základě takto provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru a 3 dny poté žalobce zaslal žalovanému na jeho bankovní účet částku částka, na kterou žalovaný žalobci prostřednictvím měsíčních splátek od ledna 2022 do dubna 2023 uhradil částku částka. Před uzavřením úvěrové smlouvy se žalobce dotazoval žalovaného na jeho výdaje a příjmy, přičemž příjmy ověřil na základě potvrzení o provedení transakce za měsíce září – prosinec 2021. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek, žalobce zesplatnil úvěr ke dni datum, který činil částka. Předžalobní výzvou odeslanou na adresu žalovaného dne datum žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky částka, nové jistiny úvěru, smluvních pokut, úroků z úvěru, úroků z prodlení a náhrady nákladů.
30. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků (rok 2020) právně posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “).
31. Soud, vědom si své povinnosti zkoumat přiměřenost sjednaných úroků z úřední povinnosti, se nejprve zabýval platností účastníky sjednané smlouvy, a to jak jejích jednotlivých ustanovení, tak smlouvy jako celku.
32. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
33. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
34. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěru bez ohledu na své příjmy.
35. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
36. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
37. Soud na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných zákonných ustanovení dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobcem není důvodný.
38. Soud vzal za prokázané, že žalobce přenechal žalovanému částku ve výši částka, kterou zaslal na jeho bankovní účet. Smlouva, na základě které tak žalobce učinil, byla smlouvou o spotřebitelském úvěru, což žalobce ostatně nikterak nezpochybňoval.
39. Podle zjištěného skutkového stavu věci však žalobce v rozporu s § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí nezkoumal úvěruschopnost žalovaného, jak bylo jeho povinností dle citovaného zákona. Žalobce se v otázce výdajů spoléhal pouze na informace sdělené žalovaným, které nikterak dále neprověřoval. Lze přitom odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka, z něhož plyne, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr. Pouhé doplnění čísel do formuláře žádosti o úvěr nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Pokud se žalobce spokojil pouze s příjmy žalovaného za 4 měsíce a nezkoumal jeho výdaje, pak svou zákonnou povinnost nesplnil. Obezřetnost přitom byla namístě zejména s ohledem na to, že tvrzená výše výdajů, pouze ve výši životního minima a nákladů na bydlení, které měly dosahovat pouhých právnická osoba Kč měsíčně!, působila značně nevěrohodně. Údaj o tom, že žalovaný nevynakládal žádné finanční prostředky na dopravu ani žádné jiné obvyklé výdaje (na volnočasové aktivity, ošacení, komunikační prostředky) stanovené alespoň racionálním odhadem, který lze v rámci odborné péče rozumně očekávat, se rovněž jevil nevěrohodným. Výpisy z účtu, z nichž by mohly být určité výdaje (včetně plnění jiných dluhů) patrné, také nebyly požadovány. Žalobce disponoval pouze potvrzením o provedení transakce, že v prosinci 2021 přišlo žalovanému na účet částka, v září částka, datum 14 374 Kč a datum 15 895 Kč. Na základě těchto listin však nelze mít za řádně doložené pravidelné příjmy žalovaného ze zaměstnání, které by dosahovaly takové výše, aby byl žalovaný schopen poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet. I přes to žalovaný obdržel od žalobce CBS skóre 505 s tím, že je u něj velmi nízké riziko, když mu žalobce poskytne úvěr, že by ho nesplatil.
40. Žalobce tak dostatečně neposoudil úvěruschopnost žalovaného, neboť si vůbec neověřil, jaké jsou jeho skutečné příjmy, náklady na bydlení, dopravu do zaměstnání, případně jaké další nezbytné náklady vynakládá a s jakou částkou měsíčně fakticky disponuje. Spokojil se s doloženými informacemi od žalovaného a případnými výpisy z externích databází dlužníků, v registrech sdružení Solus, v Bankovním registru klientských informací a v Nebankovním registru klientských informací (NRKI). Nesplnění povinnosti posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele je pak sankcionováno absolutní neplatností úvěrové smlouvy, k níž soud musí (navzdory formulaci druhé a třetí věty ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru v rozhodném znění) přihlédnout z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci C-679/18, nebo také rozsudek Okresního soudu ve adresa ze dne datum, sp. zn. spisová značka, a mnohé další).
41. Nad rámec uvedeného soud konstatuje, že shledal úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou i podle § 588 o. z., neboť se zjevně příčí dobrým mravům tím, že sjednané podmínky jako celek představují významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. Z konstantní judikatury SDEU vyplývá, že ustanovení směrnice 93/13/EHS musí být vykládána v tom smyslu, že pro účely posouzení, zda je výše odškodnění ve smyslu bodu 1 písm. e) přílohy k této směrnici požadovaného po spotřebiteli, který neplní své závazky, nepřiměřená, je třeba hodnotit kumulativní účinek všech sankčních klauzulí v dotyčné smlouvě bez ohledu na to, zda věřitel skutečně trvá na jejich plné úhradě, a že vnitrostátní soudy případně musí, na základě čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice, vyvodit veškeré důsledky ze zjištění, že jsou některé klauzule zneužívající, a to vyloučit všechny tyto zneužívající klauzule, aby se ujistily, že pro spotřebitele nebudou závazné (srov. rozhodnutí SD EU ze dne datum ve věci Radlinger proti právnická osoba.). V bodu 100 tohoto rozsudku Soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soud, který konstatuje, že několik klauzulí ve smlouvě uzavřené mezi prodávajícím nebo poskytovatelem a spotřebitelem má zneužívající povahu ve smyslu směrnice 93/13/EHS, musí vyloučit všechny zneužívající klauzule, a nikoli jen některé z nich. V citovaném rozsudku Soudní dvůr připomněl, že vnitrostátní soudy mají pouze povinnost vyloučit použití zneužívající klauzule, aby vůči spotřebiteli nevyvolávala závazné účinky, avšak nemají pravomoc měnit její obsah. Vyjma vyloučení zneužívajících klauzulí totiž musí tato smlouva v zásadě nadále existovat bez jakékoli jiné změny, je-li v souladu s vnitrostátním právem taková další existence smlouvy právně možná. Soud se zabýval zejména posouzením míry a zjevnosti rozporu požadovaného plnění s dobrými mravy z pohledu hmotného práva (s ohledem na výši smluvní pokuty). V souzené věci účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému částku ve výši částka, RPSN u smlouvy byla sjednána ve výši 88,04 %. Ve smlouvě byla současně sjednána i náhradu nákladů ve výši částka a smluvní pokuta ve výši částka za každou opožděnou splátku a dále smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení až do zaplacení. Z těchto důvodů shledává soud tato ujednání ve svém souhrnu za nepřiměřená. S přihlédnutím ke shora uvedeným zákonným ustanovením a na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva je sjednána nevyváženě, a to v neprospěch žalovaného coby spotřebitele, tedy v neprospěch slabší smluvní strany.
42. Soud tak dospěl k závěru, že předmětná smlouva je absolutně neplatná jako celek i podle ustanovení § 588 o. z. ve spojení s § 576 a 577 o. z., a contrario, a to pro rozpor jejích ujednání s dobrými mravy. Smlouva je přitom neplatná od počátku a soud je povinen k této neplatnosti přihlížet z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu.
43. Soud poučil žalobce podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. že nenavrhne-li další důkazy, kterými by prokázal, že byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, soud žalobu zamítne. Žalobce na tuto výzvu žádné další důkazy nepředložil.
44. Na závěr pak soud přihlédl k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl (byť na základě absolutně neplatné smlouvy) žalovanému částku částka, byť bez platného závazku. V řízení však bylo prokázáno (a žalobce ostatně toto ani nijak nesporoval), že žalovaný prostřednictvím 16 splátek za období od ledna 2022 do dubna 2023 zaplatil částku ještě vyšší, než mu byla fakticky poskytnuta, ve výši částka. Žalovaný tedy žaloci již zcela vrátil, co mu žalobce bez platného závazku plnil.
45. Soud proto na základě výše shora uvedeného nemohl z důvodu absolutní neplatnosti uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobě vyhovět a proto rozhodl, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno a žalobu žalobce zamítl.
46. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal ve věci zcela úspěšnému žalovanému částka podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (za vyjádření ve věci samé). adresa k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ.