Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 298/2022-101
Okresní soud Praha-západ rozhodl soudkyní JUDr. Klárou Hegerovou ve věci
žalobců: a) Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený AnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno
b) Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno 62 Statenice
oba zastoupeni advokátem Mgr. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno
proti
žalované: Anonymizováno Anonymizováno, IČO Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno advokátem Mgr. Anonymizováno Anonymizováno Na Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno
o určení vlastnického práva k nemovité věci
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali určení, že žalobce b) je výlučným vlastníkem pozemků parc. č. 283/14 a parc. č. 377/5, vzniklých na základě geometrického plánu č. hodnota-48/2020 zpracovaného dne datum společností právnická osoba, vše v k.ú. adresa, zaspáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm adresa-západ, pro obec adresa a katastrální území adresa, se zamítá.
II. Žalobci jsou povinni nahradit žalované náklady řízení v plném rozsahu ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali určení, že žalobce b) je výlučným vlastníkem pozemků parc. č. 283/14 a parc. č. 377/5, vzniklých na základě geometrického plánu č. , hodnota, -48/2020 zpracovaného dne , datum, společností , právnická osoba, , vše v k.ú. , adresa, , zaspáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, -západ, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, , se zamítá.II. Žalobci jsou povinni nahradit žalované náklady řízení v plném rozsahu ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.
1. Žalobci se podanou žalobou ve znění její změny ze dne datum domáhali určení, že žalobce b) je výlučným vlastníkem pozemků parc. č. 283/14 a parc. č. 377/5, vzniklých na základě geometrického plánu č. hodnota-48/2020 zpracovaného dne datum společností právnická osoba, vše v k.ú. adresa, zaspáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm adresa-západ, pro obec adresa a katastrální území adresa (dále také jen jako „žalované pozemky“). Svůj návrh odůvodnili tím, že jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. č. 283/10 a pozemku parc. č. st. 186, jehož součástí je stavba č.p. 137, vše v k.ú. adresa, zapsáno na LV č. hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště adresa-západ (dále také jen jako „nemovité věci“), každý se spoluvlastnickým podílem o velikosti ideální ½, a žalovaná je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. 283/11 a pozemku parc. č. 377/1, oba v k.ú. a obci adresa (dále také jen jako „pozemky žalované“). Žalobce b) nabyl nemovité věci do svého vlastnictví jednak na základě kupní smlouvy ze dne datum, sepsané ve formě notářského zápisu NZ 141/71, N 155/71, kterou uzavřel se svými rodiči (předmětem převodu byl spoluvlastnický podíl o velikosti ideální ½) a na základě darovací smlouvy ze dne datum, sepsané ve formě notářského zápisu NZ 140/2008, N 150/2008, kterou uzavřel se svou matkou jméno FO a jejímž předmětem byl rovněž spoluvlastnický podíl o velikosti ideální ½. Ideální ½ žalobce b) následně v roce 2021 převedl darovací smlouvou na svého syna – žalobce a). Nemovité věci bezprostředně sousedí s pozemkem parc. č. 283/11 v k.ú. adresa a ten dále bezprostředně sousedí s pozemkem parc. č. 377/1. Nemovité věci žalobců jsou ohraničeny oplocením, které bylo vybudováno v průběhu minulého století a ve stejném stavu a na stejném místě se zde nachází dodnes. Tato hranice pozemků byla po řadu desetiletí žalovanou i žalobci uznávána a nezpochybňována. Ke dni nabytí nemovitých věcí byli žalobci přesvědčeni, že oplocení kopíruje jejich skutečnou hranici, když i předchozí vlastník nemovitých věcí je po celou dobu svého vlastnictví užíval v rozsahu až k oplocení, ve kterém je také na žalobce převedl. Jedná se přitom o dlouhodobý stav v daném místě, když všichni mají za to, že se skutečně jedná o ukazatele hranice pozemků. Žalobce b) nejpozději od roku 2008 nepřetržitě užívá nemovité věci jako celek až k oplocení a byl v dobré víře o tom, že se skutečně jedná o jeho vlastnictví a že je oprávněným držitelem. Předchůdci žalobců, manželé jméno FO a Jméno zainteresované osoby 0/0, nemovité věci od roku 1957 nepřetržitě užívali až k oplocení a byli v dobré víře o tom, že se skutečně jedná o jejich vlastnictví, které nabyli od manželů jméno FO na základě trhové smlouvy ze dne datum, jejímž předmětem byl pozemek parc. č. 283/10 v k.ú. adresa, vyznačený v geometrickém plánu č. hodnota-05/419-920-57 ze dne datum jako díl 8. Z citovaného geometrického plánu je patrné, že nové držebnostní hranice byly v přírodě označeny železnými pruty a plochy byly vypočteny planimetricky. Již při prvotním převodu pozemků tak mohlo dojít k chybnému vyznačení hranic pozemků. Dřevěné oplocení nemovitých věcí bylo vybudováno v 70. letech minulého století, rekonstrukce na stávající oplocení pak proběhla v roce 2004, kdy byl současně vybudován vjezd na pozemek, zámková dlažba a chodníky. Žalobci v roce 2020 zjistili, že hranice vytyčená oplocením se neshoduje s hranicí podle katastru nemovitostí, neboť žalované pozemky jsou fakticky přičleněny k pozemkům žalované. Tyto pozemky žalobci užívají jako vlastníci, ačkoliv v katastru nemovitostí takto vedeni nejsou. Žalobci měli za to, že žalované pozemky vydrželi (s odkazem na § 1089 , 1092 a 1096 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , dále jen jako „OZ“), resp. že je vydržel žalobce b), když je jejich právní předchůdci - manželé jméno FO fakticky užívali již od roku 1957, tedy po dobu více než 10 let a ve smyslu § 130 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník (dále jen jako „SOZ“) byli jako oprávnění držitelé v dobré víře. Na určení vlastnického práva mají žalobci naléhavý právní zájem, neboť s ohledem na dosavadní nečinnost žalované, která odmítá společným jednáním napravit nesoulad mezi skutečným a zapsaným stavem, nemohou žalobci docílit přepsání svého vlastnického práva v katastru nemovitostí jiným způsobem.
2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Pokud žalobci tvrdí, že oni a jejich právní předchůdci užívají žalované pozemky již od minulého století, činí tak prostřednictvím nedovolené svémoci a bez právního důvodu. Z trhové smlouvy ze dne datum neplyne, že by právní předchůdci žalobců měli nabýt něco jiného než 1 172 m2 pozemků v ní specifikovaných, tj. totožnou výměru, jakou mají nemovité věci současně. Totožnou (nezměněnou) výměru mají také pozemky žalované, a to přinejmenším od doby, kdy je nabyla. Dle žalované předmětné oplocení nebylo vybudováno dříve než v roce 2000. Do té doby bezprostředně kolem nemovitých věcí žalobců vedla veřejná komunikace, která byla v souladu se svým účelem užívána k zajištění obslužnosti sousedních nemovitých věcí. Ani tvrzení žalobců, že teprve v nedávné době zjistili, že hranice vytyčená oplocením se neshoduje s hranicí pozemků podle katastru nemovitostí, neodpovídá skutečnosti, když žalobci v minulosti jednali se žalovanou o možnosti koupě části pozemků žalované, jejichž vlastnictví přitom nijak nezpochybňovali. O právní bezdůvodnosti a nedovolené svémoci žalobců svědčí i analogický případ se společností právnická osoba., s níž žalobci řeší otázku neoprávněného „záboru“ části svého pozemku a která žalobce vyzvala k odstranění oplocení ze svého pozemku. Žalovaná odmítla tvrzení žalobců ohledně dobré víry ve vztahu k užívání žalovaných pozemků. Postup žalobců hodnotila jako rozporuplný, když žalobci v minulosti své tvrzené vlastnického právo k žalovaným pozemkům nijak nechránili, vlastnictví žalované nijak nerozporovali, naopak jednali o uzavření kupní smlouvy. Nedostatek dobré víry dovozovala i z toho, že nemovité věci žalobců jsou odlišným druhem pozemků než pozemky žalované.
3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující rozhodné skutečnosti:
4. Z výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. hodnota soud zjistil, že žalobci jsou evidováni jako vlastníci pozemku parc. č. st. 186 o výměře 283 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. 137, rodinný dům, a pozemku parc. č. 283/10 o výměře 889 m2, zahrada, oba v k.ú. a obci adresa, každý o velikosti podílu ½. Účinky darovací smlouvy ze dne datum nastaly ke dni datum.
5. Z částečného výpisu z katastru nemovitostí pro LV č. adresa soud zjistil, že vlastnické právo k pozemku parc. č. 283/11 o výměře 653 m2, ostatní plocha a pozemku parc. č. 377/1 o výměře 563 m2, trvalý travní porost, oba v k.ú a obci adresa, je evidováno pro žalovanou.
6. Z geometrického plánu ze dne datum, č. hodnota-48/2020, vypracovaného společností právnická osoba, se podává, že pozemek parc. č. 283/14 o výměře 210 m2 má vzniknout oddělením od pozemku parc. č. 283/11 a pozemek parc. č. 377/5 o výměře 42 m2 má vzniknout oddělením od pozemku parc. č. 377/1, vše katastrální území a obec adresa.
7. Z ortofotomapy a fotodokumentace soud ověřil polohu nemovitých věcí žalobců a pozemků žalované. Zjistil, že na pozemku parc. č. hodnota se nachází stavba rodinného domu a na pozemku parc. č. 283/10 zahrada. Na pozemku parc. č. 283/11, který sousedí s nemovitými věcmi žalobců, se zčásti nachází místní komunikace představující příjezdovou cestu k okolním pozemkům a stavbám, zčásti oplocení a zahrada žalobců, stejně tak jako na pozemku nacházejícím se mezi pozemkem parc. č. 283/11 a 280. Na tuto příjezdovou cestu pak navazuje komunikace na pozemku parc. č. hodnota.
8. Z trhové smlouvy ze dne datum soud zjistil, že byla uzavřena mezi paní jméno FO a panem jméno FO Krumbholcem jako prodávajícími na straně jedné a manželi jméno FO a Jméno zainteresované osoby 0/0 jako kupujícími na straně druhé. Podle I. odstavce strana prodávající prodává a odevzdává touto smlouvou pozemkovou parcelu – staveniště o celkové výměře 1 172 m2 jako dílec č. hodnota vzniklý oddělením části o výměře 1 170 m2 od pozemku parc. č. 283/1 – role, katastrální území adresa, v geometrickém/polohopisném/plánu Okresního měřičského střediska adresa-západ čís. zak. 47-05/419-920-57 ze dne datum ozn. písm. „I“, oranžově ohraničený, jakož i části o výměře 2 m2 od pozemku parc. č. hodnota – pastvina, katastrální území adresa, v témže geometrickém/polohopisném/plánu ozn. písm. „0“, růžově ohraničené, kteréžto obě pozemkové parcely č. kat. 283/1 a 377 jsou prodávajícím ve vložce č. hodnota pozemkové knihy katastrální území adresa připsány vlastnickým právem. Podle III. odstavce s výhradou schválení trhové smlouvy Okresním národním výborem vstupují kupující do držby a úplného a neomezeného vlastnictví koupené nemovitosti dnem uzavření smlouvy a týmž dne ponesou kupující veškeré daně, dávky a poplatky, jakož i jiná zákonitá břemena veřejná ze svého. V odstavci VII strany prohlásily, že se jedná o prodej dílce v odst. I této smlouvy uvedeného v katastrálním území adresa jako staveniště, na kterém strana kupující postaví rodinný domek. Nedílnou součástí trhové smlouvy byl geometrický/polohopisný/plán Okresního měřičského střediska adresa-západ č. hodnota-05/419-920-57 ze dne datum, který byl vypracován za účelem oddělení částí od pozemků parc. č. hodnota, 282/1, 283/1 a 377 a ze kterého se podává, že z citovaných pozemků mělo mj. vzniknout 8 parcel - stavenišť označenými pod č. hodnota–8, a dále společná cesta k těmto parcelám označená pod písmenem právnická osoba a Z. Pozemek označený pod č. hodnota měl vzniknout oddělením od pozemku parc. č. 283/1 ve výměře 1 170 m2 (označeno pod písm. I) a od pozemku parc. č. 377/2 ve výměře 2 m2 (označeno pod písm. O), nově jako pozemek parc. č. 283/10. právnická osoba pak měla vzniknout oddělením od pozemků parc. č. hodnota ve výměře 31 m2 (označeno pod písm. L), parc. č. 283/1 o výměře 653 m2 (označeno pod písm. E) a od pozemku parc. č. 377/2 o výměře 6 m2 (označeno pod písm. M) a o výměře 40 m2 (označeno pod písm. Z), dohromady tedy o výměře 730 m2. Nové držebnostní hranice měly být v přírodě označeny železnými pruty.
9. Z notářského zápisu NZ 141/71, N 155/71, sepsaného dne datum se podává, že Jméno zainteresované osoby 0/0 nar. datum a jméno FO, nar. datum, na straně prodávající a Jméno zainteresované osoby 0/0, nar. datum, na straně kupující, požádali státní notářství adresa-západ o sepsání kupní smlouvy. Podle odst. I. je strana prodávající vlastníkem rodinného domu č.p. 137 se stavební parcelou č. hodnota a zahradou parc. č. 283/10, evidovaných na listu vlastnictví č. hodnota v k.ú. adresa. Původně byla zapsána parcela č. 283/1 vložka 7 pozemkové knihy pro katastrální území adresa – role. Nemovitost byla nabyta stranou prodávající podle trhové smlouvy ze dne datum do bezpodílového spoluvlastnictví mezi manželi. Podle čl. II strana prodávající prodává straně kupující ½ shora specifikovaných nemovitých věcí se vším příslušenstvím a se všemi právy a povinnostmi za sjednanou kupní cenu částka a kupující uvedený podíl na nemovitostech kupuje a přijímá do svého vlastnictví. Podle čl. VI. smlouva nabývá platnosti dnem její registrace tímto státním notářstvím, kterým rovněž přecházejí na stanu kupující práva a povinnosti vlastníka nemovitosti. Smlouva byla registrována dne datum.
10. Z notářského zápisu N 150/2008, NZ 140/2008, sepsaného dne datum, se podává, že jméno FO, r.č. 285122/033, jako darující a oprávněná z věcného břemen a její syn Jméno zainteresované osoby 0/0, r.č. 481108/263, jako obdarovaný a povinný z věcného břemene uzavřeli mj. darovací smlouvu, na základě které jméno FO darovala spoluvlastnický podíl ve výši ideální ½ na budově č.p. 137, postavené na pozemku parc. č. st. 186, spoluvlastnický podíl ve výši ideální ½ na pozemku parc. č. st. 186, zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parc. č. st. 352, zastavěná plocha a nádvoří a na pozemku parc. č. 283/10 – zahrada, vše v katastrálním území adresa, včetně veškerých součástí a příslušenství do výlučného vlastnictví svému synovi Jméno zainteresované osoby 0/0, který prohlásil, že tento dar s díky do svého výlučného vlastnictví přijímá.
11. Žalobce b) v rámci účastnického výslechu vypověděl, že nemovité věci zdědil po svých rodičích. Předmětné pozemky byly prvně oploceny v roce 1958-1959 dřevěným plotem. Přibližně v roce 1964 bylo toto oplocení zrušeno, protože společně s majiteli okolních pozemků zřizovali cestu, jinak se na ně nedalo jezdit. Jedná se o cestu na pozemku parc. č. 283/11, na jejímž vytvoření se podíleli vlastníci okolních pozemků tak, že každý z vlastníků okolních pozemků uhnul s vytyčením svých hranic o 3 metry tak, aby vznikla šesti metrová cesta, která byla v jejich spoluvlastnictví. Nevěděl, proč je jako její vlastník vedena obec, tato cesta jim byla vyvlastněna. Nové oplocení bylo kovové, žalobce b) jej stavěl se svým otcem přibližně v roce 1968. To zde stálo přibližně do 80. let, než se udělala silnice vedle. Kovové oplocení následně žalobce b) zboural a postavil plot nový, a to na místo, kde stál původní dřevěný plot z 60. let. Tento třetí pletivový plot stavěli žalobci společně přibližně v 80. – 90. letech a na místě se nachází dodnes. Dle žalobce b) se jednalo o konec parcel. O tom, že část současného oplocení se dle katastru nemovitostí nachází na pozemcích žalované se žalobce b) dozvěděl v době, kdy se dělali geometrické plány, tj. přibližně 10 let nazpět, když s tím byly nesrovnalosti. Žalobci se chtěli dohodnout, ze strany žalované ohledně oplocení nikdy nebyli kontaktováni. Rodinný dům stavěla rodina žalobce b) svépomocí přibližně do roku 1963, žalobci b) bylo přibližně 12 let, na stavbě pomáhal. V domě bydlel po celou dobu až do současnosti. V době, kdy se stavěl druhý plot byl dům stále rodičů, jednalo se tedy o jejich rozhodnutí. O stavbě třetího plotu rozhodoval žalobce b). Žalobce b) dále v rámci účastnického výslechu soudu na ortofotomapě názorně ukázal, kde byly jednotlivé ploty postaveny s tím, že první dřevěný plot se nacházel přibližně v hranicích dnešního oplocení (jeho roh pak zčásti i na komunikaci nacházející se na pozemku parc. č. 283/11), druhý plot pak v místě, kde jsou aktuálně vedeny hranice pozemků v katastru nemovitostí.
12. Žalobce a) v rámci účastnického výslechu vypověděl, že dřevěný plot si nepamatuje. Druhý kovový plot byl okolo pozemku, když byl ještě malý. Třetí plot pak žalobci stavěli okolo roku 2000-2002 v době, kdy žalobce a) přistavoval barák. Chtěli pozemek oplotit, nový plot postavili tam, kde stál plot původní a to tak, že odměřili 6 metrů od cesty, které se původně od plotu ubraly. Navíc babička vždy říkala, že pozemek mají až ke stromu nahoře pozemku a tím se také řídili. O tom, že současné oplocení se dle mapy katastru nemovitostí nachází na pozemcích žalované se dozvěděli někdy v roce 2013. Nepamatoval si však, jak se to řešilo. V roce 2020 proběhla schůzka, v mezidobí se to neřešilo. Ohledně stavby současného potu je nikdo nekontaktoval.
13. Starosta žalované v rámci účastnického výslechu vypověděl, že starostou žalované byl v letech 2002 až 2006, dále 2008 až 2010, 2011 a následně od roku 2022 až do současnosti. Pozemek nekonfiskovali, ani neukradli. V roce 2000 probíhala výstavba rodinných domů s tím, že následně k nim měla být zřízena nová přístupová cesta v okolí pozemků žalobců. Tato přístupová cesta byla zřízena na pozemku parc. č. hodnota, tento pozemek má obec pronajatý o společnosti CPI a okolo roku 2014-2015 zde vybudovala asfaltový pruh. V roce 2003 jej kontaktoval žalobce b) s dokumenty z 50. let, že cesta na pozemku parc. č. 283/11 je v jejich vlastnictví. Toto nebylo zapsáno v katastru nemovitostí, starosta obce tedy danou skutečnost prověřil a zjistil, že pozemek je zaspán v pozemkovém katastru s vlastnickým právem evidovaným pro jméno FO. Následně bylo otevřeno dědické řízení a obec tento pozemek v roce 2007 odkoupila. adresa pozemků parc. č. 283/10 a 283/11 zná pouze tak, jak je evidována, resp. zakreslena v katastru nemovitostí, tj. tak, jak byl vystaven původní kovový plot. K novému opocení se obec nijak nestavěla, o povolení ji nikdo nežádal. Dále uvedl, že v dokumentech žalované našel dopis dřívějšího starosty z roku 2013, ve kterém se uvádělo, že žalobci chtějí řešit majetkoprávní vztahy zahrnující i pozemky, které jsou předmětem tohoto řízení. Majetkoprávní vztahy žalobci řešili také se starostkou Novotnou v letech 2020 – 2022.
14. Z výzvy k odstranění oplocení ze dne datum soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro toto řízení, pouze to, že žalobce měl neoprávněně umístit oplocení na pozemek parc. č. hodnota v k.ú adresa ve vlastnictví společnost právnická osoba. Z žádosti o poskytnutí součinnosti ze dne datum se pak podává, že právní zástupce žalobců se obrátil na starostku obce adresa s žádostí o narovnání stavu zápisu v katastru nemovitostí tak, aby nebylo sporné, že oplocení žalobců je postaveno pouze na pozemcích v jejich vlastnictví a zápis tak odpovídal skutečnosti. V žádosti se dále uvádí, že u oplocení nemovitých věcí žalobců se ukázalo, že nejspíše částečně zasahuje do obecních pozemků. Žalobci v minulosti tuto část pozemků užívali v dobré víře, když se domnívali, že je součástí jejich nemovitých věcí a i z toho důvodu došlo k výstavbě předmětného oplocení.
15. Na základě shora zjištěných skutečností soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: Právní předchůdci žalobců – manželé jméno FO a Jméno zainteresované osoby 0/0 dne datum uzavřeli trhovou smlouvu s jméno FO a jméno FO, na základě které koupili za účelem stavby rodinného domku pozemkovou parcelu – staveniště o celkové výměře 1 172 m2, vzniklé oddělením od pozemků parc. č. 283/1 a 377 v k.ú. adresa, v geometrickém plánu, který byl nedílnou součástí smlouvy, označené pod číslem hodnota. Nově vzniklá parcela byla vedena pod č. 283/10. Dle geometrického plánu měla k 8 nově vzniklým stavebním parcelám vzniknout také společná cesta o celkové výměře 730 m2, a to oddělením od pozemků parc. 280, 283/1 a 377. Manželé jméno FO zakoupený pozemek v letech 1958 - 1959 oplotili dřevěným plotem, který zasahoval i do plánované společné cesty. Následně na něm do roku 1963 postavili rodinný dům. Poté původní oplocení zrušili a společně s ostatními vlastníky okolních pozemků na pozemku parc. č. 283/11 vybudovali příjezdovou cestu. adresa. let žalobce b) se svým otcem vystavěli nové kovové oplocení, které odpovídalo hranici pozemků aktuálně vedené v katastru nemovitostí. Na základě kupní smlouvy ze dne datum nabyl žalobce b) na nemovitých věcech podíl o velkosti ½, na základě darovací smlouvy ze dne datum se pak žalobce b) stal jejich výlučným vlastníkem. Přibližně v roce 2000 žalobci postavili nový plot na místě, kde stál původně dřevěný plot z konce 50. let a to tak, že odměřili 6 metrů od cesty, které se původně měly ubrat, dále se řídili stromem, o kterém právní předchůdkyně žalobců říkala, že stojí na hranici jejich pozemku. Darovací smlouvou ze dne datum převedl žalobce b) podíl o velikosti ideální ½ na nemovitých věcech na žalobce a). V současné době se příjezdová cesta, která měla vést k nově vzniklým 8 parcelám, nachází na pozemku parc. č. 283/11 a zčásti na pozemku parc. č. 377/1, vedených ve vlastnictví žalované, a dále navazuje na komunikaci na pozemku parc. č. hodnota. Na části pozemku parc. č. 283/11 a 377/1, kde se dle geometrického plánu z roku 1957 měla původně nacházet společná cesta, se dnes nachází oplocení a zahrada žalobců. O tom, že část oplocení a zahrady žalobců se dle katastru nemovitostí nachází na pozemcích žalované, se žalobci dozvěděli v roce 2013. Takto zjištěný skutkový stav soud považoval za dostatečný pro rozhodnutí ve věci, a proto další účastníky navrhované důkazy neprováděl. Ohledání na místně samé soud považoval za nadbytečné a nehospodárné. Rovněž další navržené listinné důkazy byly zamítnuty pro jejich nadbytečnost a opožděnost.
16. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “), a dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva žalobců k předmětným pozemkům je dán. Vyhovující výrok rozsudku by totiž představoval podklad pro zápis vlastnického práva k pozemkům do katastru nemovitostí, kdy aktuálně je jako jejich vlastník zapsána žalovaná. Žalobu proto přezkoumal po stránce věcné.
17. Podle § 3028 odst. 1 OZ , se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 1). Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů (odst. 2).
18. Podle § 134 zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník , ve znění účinném od datum (dále jen jako „SOZ“) oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost (odst. 1). Do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce (odst. 3).
19. Podle § 129 SOZ je držitelem ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe (odst. 1). Držet lze věci, jakož i práva, která připouštějí trvalý nebo opětovný výkon (odst. 2).
20. Podle § 130 SOZ je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.
21. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žalobce b) se nemohl stát výlučným vlastníkem žalovaných pozemků jejich vydržením, neboť nemohla být naplněna podmínka uplynutí vydržecí doby v trvání deseti let. Žalovaný se chopil držby pozemků parc. č. 283/10 a parc. č. st. 186, v k.ú. adresa jako jejich spoluvlastník na základě kupní smlouvy ze dne datum, výlučně pak až na základě darovací smlouvy ze dne datum s právními účinky k datum, přičemž ke ztrátě případné dobré víry muselo dojít již v roce 2013, kdy žalobci, jak sami uvedli v rámci svého účastnického výslechu, zjistili, že část oplocení jejich nemovitostí se dle katastru nemovitostí nachází na pozemcích žalované. Případnou oprávněnou držbu jeho právních předchůdců nelze do vydržecí doby ve smyslu § 134 odst. 3 SOZ započíst, neboť ze skutkových okolností plyne, že ty se držby sporných pozemků chopili na základě trhové smlouvy ze dne datum, přičemž původní plot byl postaven již v letech 1958-9. S ohledem na právní úpravu institutu vydržení tehdy účinného občanského zákoníku (§ 116 zákona č. 141/1950 Sb. , ve znění účinném do datum) by se stali vlastníky žalovaných pozemků uplynutím desetileté vydržecí doby, tedy nejpozději v roce 1969 (za předpokladu splnění podmínky nepřetržité a oprávněné držby). Dle ustálené rozhodovací praxe si ovšem oprávněný držitel může započítat do držby nezbytné k vydržení věci či práva dobu oprávněné držby svého právního předchůdce jen, pokud ten sám věc či právo nevydržel. Jestliže věc vydržel již právní předchůdce držitele uplatňující své vlastnictví k věci z titulu vydržení, může držitel nabýt vlastnictví k věci vydržením jen její oprávněnou držbou po celou vydržecí dobu – zápočet doby právního předchůdce je v takovém případě vyloučen (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka nebo spisová značka). Tento závěr pak platí jak pro vydržení řádné, tak vydržení mimořádné (§ 1095 OZ ), na které odkazovali ve svých podáních žalobci. Navíc v daném případě ani žalobci, ani jejich právní předchůdci, zjevně nemohli být v dobré víře ohledně držby žalovaných pozemků, když dle trhové smlouvy z roku 1957 měl být na právní předchůdce žalobců převáděn pozemek označený v geometrickém plánu jako dílec č. hodnota, jehož grafické zobrazení i rozloha se shodují s aktuálně vedenými údaji v katastru nemovitostí, stejně tak jako s oplocením, kterým byly nemovité věci žalobců ohraničeny více než 40. let. Na právní předchůdce žalobců a následně i na žalobce byla převedena parcela o celkové rozloze 1 172 m2, odpovídající dnešním pozemkům parc. č. 283/10 a parc. č. st. 186, a nikoliv již jimi vymezené části pozemků parc. č. 283/11 a 377/1 o rozloze dalších 252 m2, na kterých byla dle geometrického plánu zamýšlena společná cesta. Právní předchůdci žalobců a následně ani žalobce b) tedy při stavbě prvního, ani současného plotu objektivně nemohli být v dobré víře o tom, že jej staví na svém pozemku, neboť toto na první pohled neodpovídalo obsahu trhové smlouvy z roku 1957. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I).
22. Podle § 151 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud přiznal žalované, jež měla ve věci plný úspěch, nárok na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení, které sestávají z nákladů za právní zastoupení, konkrétně odměny za 6 úkonů právních služeb po částka [z tarifní hodnoty částka – určení vlastnického práva k nemovité věci, tj. za přípravu a převzetí zastoupení, 3x účast na jednání soudu a 2x podání ve věci samé, a to dle § 6 odst. 1 , § 7 , § 9 odst. 4 písm. b) a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a.t. ”)], 6 paušálních náhrad hotových výdajů po částka (§ 13 odst. 4 a.t. ) a náhrady DPH ve výši částka. Žalované tak náleží náhrada nákladů řízení v celkové výši částka. adresa k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokáta, který žalovanou v řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalobci povinnosti uložené tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.