Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 261/2023-215
Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Koberovou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, Anonymizováno.Anonymizováno. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený dne Anonymizováno. AnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno
bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
pro zaplacení 181 074,25 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 94 552,52 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 94 552,52 Kč od 25. 11. 2021 do zaplacení, částku 10 582,85 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 582,85 Kč od 25. 11. 2021 do zaplacení a dále částku 31 432,19 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 31 432,19 Kč od 25. 11. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, podle které by byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 11 587,97 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 845,66 Kč, s úrokem ve výši 11 505,45 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 587,97 Kč od 25. 11. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 14,2 % ročně z částky 102 384,49 Kč od 18. 3. 2021 do zaplacení, částku 21 176,44 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 448,96 Kč, s úrokem ve výši 3 595,47 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 21 176,44 Kč od 25. 11. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 17,1 % ročně z částky 29 125,29 Kč od 18. 3. 2021 do zaplacení, částku 11 742,28 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 977,6 Kč, s úrokem ve výši 4 827,65 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 742,28 Kč od 25.11. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 15,2 % ročně z částky 40 722,11 Kč od 18. 3.2021 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 94 552,52 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 94 552,52 Kč od 25. 11. 2021 do zaplacení, částku 10 582,85 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 582,85 Kč od 25. 11. 2021 do zaplacení a dále částku 31 432,19 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 31 432,19 Kč od 25. 11. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, podle které by byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 11 587,97 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 845,66 Kč, s úrokem ve výši 11 505,45 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 587,97 Kč od 25. 11. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 14,2 % ročně z částky 102 384,49 Kč od 18. 3. 2021 do zaplacení, částku 21 176,44 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 448,96 Kč, s úrokem ve výši 3 595,47 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 21 176,44 Kč od 25. 11. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 17,1 % ročně z částky 29 125,29 Kč od 18. 3. 2021 do zaplacení, částku 11 742,28 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 977,6 Kč, s úrokem ve výši 4 827,65 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 742,28 Kč od 25.11. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 15,2 % ročně z částky 40 722,11 Kč od 18. 3.2021 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku 181 074,25 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně Anonymizováno Anonymizováno (dále jen „původní věřitel“) uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet dne 25. 11. 2019, na základě které původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 106 000 Kč z úvěrového účtu č.č. účtu. Žalovaný se jej zavázal splácet ve sjednaných splátkách spolu se sjednaným úrokem ve výši 14,2 % ročně. Pro neplnění podmínek byl úvěr zesplatněn a žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 102 384,49 Kč, poplatky ve výši 3 756 Kč, kapitalizované úroky z úvěru ve výši 11 505,45 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 4 845,66 Kč. Žalovaný na předmětný úvěr uhradil pouze 11 447,48 Kč. Mezi původní věřitelem a žalovaným byla dále dne 5. 4. 2018 uzavřena smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, na základě které původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč z úvěrového účtu č. č. účtu. Žalovaný se jej zavázal splácet ve splátkách spolu se sjednaným úrokem ve výši 17,10 % ročně. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 29 125,29 Kč, poplatky ve výši 2 634 Kč, kapitalizované úroky z úvěru ve výši 3 595,47 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 1 448,96 Kč. Žalovaný uhradil celkem částku 39 417,15 Kč. Mezi původní věřitelem a žalovaným byla dále dne 8. 4. 2019 uzavřena smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, na základě které původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč z úvěrového účtu č. č. účtu. Žalovaný se jej zavázal splácet ve splátkách spolu se sjednaným úrokem ve výši 15,2 % ročně. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 40 722,11 Kč, poplatky ve výši 2 452,36 Kč, kapitalizované úroky z úvěru ve výši 4 827,65 Kč, kapitalizované úroky z prodlení ve výši 1 977,60 Kč. Žalovaný uhradil celkem částku 18 567,81 Kč. Soud připustil změnu žaloby, podle které žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení do zaplacení z celkově dlužných částek. Smlouvou o postoupení pohledávek byly pohledávky za žalovaným postoupeny žalobkyni.
2. Soud věc projednal za přítomnosti zástupce žalobkyně. Žalovaný se k jednání nedostavil ani se neomluvil.
3. Ze žádosti o úvěr ze dne 25. 11. 2019, smlouvy o úvěru ze dne 25. 11. 2019, všeobecných obchodních podmínek původního věřitele, upomínek, oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 19. 3. 2021, výpisů z úvěrového účtu č. č. účtu, platební historie lze učinit závěr, že na základě smlouvy se žalovaným původní věřitel poskytl žalovanému částku 106 000 Kč, kterou se zavázal splácet ve sjednaných splátkách spolu s úrokem. Žalovaný řádně nesplácel a původní věřitel prohlásil celý úvěr za splatný ke dni 17. 3. 2021 a žalovaný byl vyzván k zaplacení do 6. 4. 2021. Dle platební historie žalovaný zaplatil částku 11 447,48 Kč. Žalobkyně předložila vyjádření původního věřitele k prověřování úvěruschopnosti, podle kterého měl žalovaný příjem 16 718 Kč, kdy příjem byl ověřen z běžného účtu žalovaného, čistý měsíční příjem domácnosti činil 31 000 Kč, žalovaný bydlel v pronájmu, dosavadní interní splátky činily 2 761,01 Kč. Při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb. částkou normativních nákladů na bydlení dle zák. č. 117/1995 Sb. a výší měsíčních splátek dosavadních závazků. Ze žádosti o úvěr vyplývá, že žalovaný uvedl nezbytné měsíční výdaje v nulové výši, uvedl dvě vyživovací povinnosti.
4. Ze žádosti o úvěr ze dne 5. 4. 2018, smlouvy o úvěru ze dne 5. 4. 2018, platební historie, výzvy k zaplacení, upomínek, oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 19. 3. 2021, výpisů z úvěrového účtu č. č. účtu lze učinit závěr, že na základě smlouvy se žalovaným původní věřitel poskytl žalovanému částku 50 000 Kč, kterou se zavázal splácet ve sjednaných splátkách spolu se sjednaným úrokem. Žalovaný řádně nesplácel a původní věřitel prohlásil celý úvěr za splatný ke dni 17. 3. 2021 a žalovaný byl vyzván k zaplacení do 6. 4. 2021. Žalobkyně předložila vyjádření původního věřitele k posouzení úvěruschopnosti, podle kterého měl žalovaný příjem 14 386 Kč, kdy příjem byl ověřen z doloženého dokladu, čistý měsíční příjem domácnosti činil 33 000 Kč, žalovaný bydlel v nájmu. Při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb. částkou normativních nákladů na bydlení dle zák. č. 117/1995 Sb. a výší měsíčních splátek dosavadních závazků. Dle potvrzení o příjmu ze dne 5.4.2018 zaměstnavatel žalovaného potvrdil jeho průměrný čistý měsíční příjem ve výši 14 386 Kč. Ze žádosti o úvěr vyplývá, že žalovaný uvedl nezbytné měsíční výdaje v nulové výši, uvedl dvě vyživovací povinnosti.
5. Ze žádosti o úvěr ze dne 8. 4. 2019, smlouvy o úvěru ze dne 8. 4. 2019, platební historie, upomínek, oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 19. 3. 2021, výpisů z úvěrového účtu č. č. účtu lze učinit závěr, že na základě smlouvy se žalovaným původní věřitel poskytl žalovanému částku 50 000 Kč, kterou se zavázal splácet ve sjednaných splátkách spolu se sjednaným úrokem. Žalovaný řádně nesplácel a původní věřitel prohlásil celý úvěr za splatný ke dni 17. 3. 2021 a žalovaný byl vyzván k zaplacení do 6. 4. 2021. Žalobkyně předložila vyjádření původního věřitele k posouzení úvěruschopnosti, podle kterého měl žalovaný příjem 17 556 Kč, příjem byl ověřen z běžného účtu, čistý měsíční příjem domácnosti činil 31 000 Kč, žalovaný bydlel v nájmu, dosavadní interní splátky činily 1 405,02 Kč. Při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima dle nařízení vlády č. 409/2011 Sb. , částkou normativních nákladů na bydlení dle zák. č. 117/1995 Sb. a výší měsíčních splátek dosavadních závazků. Ze žádosti o úvěr vyplývá, že žalovaný uvedl nezbytné měsíční výdaje v nulové výši, uvedl dvě vyživovací povinnosti.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2021 včetně přílohy, potvrzení, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 11. 2021 včetně podacího lístku soud zjistil, že původní věřitel postoupil pohledávky za žalovaným žalobkyni a postoupení oznámil žalovanému. Dopisem ze dne 4. 4. 2023 byl žalovaný upomenut o zaplacení zástupcem žalobkyně s upozorněním na možnost soudního vymáhání. Žalovanému byla určena lhůta k zaplacení do 19. 4. 2023. Dle podacího lístku byla předžalobní upomínka podána k poštovní přepravě.
7. Mezi původním věřitelem a žalovaným byly uzavřeny smlouvy o úvěru, jejichž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanském zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “). Na uvedené smlouvy se vztahují též ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Původní věřitel ověřoval příjem žalovaného. V případě výdajů však faktické výdaje žalovaného nezjišťoval ani neověřoval a vycházel ze statistických výdajů. To vše za situace, kdy měl žalovaný nízký příjem a dvě vyživovací povinnosti. Přesto původní věřitel žalovanému opakovaně poskytl finanční prostředky v nemalé výši. Z uzavřených smluv pak vyplývají další závazky žalovaného z titulu úroků, poplatků apod. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. V rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 tento soud uvedl, že údaje o životním minimu musí poskytovatel porovnat s od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Původní věřitel jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná. Soud posoudil tuto neplatnost jako absolutní a přihlédl k ní z úřední povinnosti. Vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18. Převzal-li žalovaný finanční prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. V případě prvního nároku byla žalovanému poskytnuta částka 106 000 Kč a zaplatil částku 11 447,48 Kč, výše bezdůvodného obohacení činí 94 552,52 Kč. V případě druhého nároku byla žalovanému poskytnuta částka 50 000 Kč a zaplatil částku 39 417,15 Kč, výše bezdůvodného obohacení tak činí částku 10 582,85 Kč. V případě třetího nároku byla žalovanému poskytnuta částka 50 000 Kč a zaplatil částku 18 567,81 Kč, výše bezdůvodného obohacení činí částku 31 432,19 Kč. Nebyl prokázán spor týkající se možnosti žalovaného vrátit jistinu. Úroky z prodlení soud přiznal v rozsahu uvedeném ve výroku I, když z listinných důkazů vyplývá, že žalovaný byl původním věřitelem vyzván k vrácení plnění a ve všech třech případech uplynula lhůta k vrácení celé nesplacené částky. Nárok na zákonný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající výši soud žalobu zamítl.
8. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Při posuzování úspěchu a neúspěchu soud přihlíží k požadovanému příslušenství vyčíslenému ke dni vyhlášení rozsudku (jen úrok ve výši 14,2 % z částky 102 384,49 Kč činí ke dni vyhlášení rozsudku 43 536 Kč). V řízení tak měla žalobkyně cca stejný úspěch jako neúspěch. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).