Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 364/2023-38

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci

žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, tituly za jménem sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše ve splátkách po částka měsíčně, které jsou splatné vždy do každého 20.tého dne v měsíci, počínaje právní mocí tohoto rozsudku do zaplacení, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.

II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, co do kapitalizovaného úroku ve výši částka, co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, co do úroku 15% ročně z částky částka od datum do zaplacení, co do částky částka, zamítá.

III. Žalobce je povinen doplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech, soudní poplatek ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z této částky od , datum, do zaplacení, to vše ve splátkách po , částka, měsíčně, které jsou splatné vždy do každého 20.tého dne v měsíci, počínaje právní mocí tohoto rozsudku do zaplacení, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, , co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , co do kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , co do zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení, co do úroku 15% ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, co do částky , částka, , zamítá.III. Žalobce je povinen doplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech, soudní poplatek ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal dne datum u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaná uzavřela s předchůdcem žalobce právnická osoba., Smlouvu o úvěru dne datum. Dle této smlouvy byla žalované vyplacena částka ve výši částka. Žalovaná se zavázala vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem, který činil částka, tj. celkem k vrácení částka ve 14ti měsíčních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaná však splátky řádně a včas nehradila, uhradila pouze částka. Žalobce požaduje po žalované k vrácení částku částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, úrok 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. V žalobě bylo účtováno na nákladech řízení částka.

2. Soud jednal a rozhodl dne datum, když k jednání se dostavil právní zástupce žalobce i žalovaná. Elektronický platební rozkaz vydán nebyl. Zatímco žalobce na žalobě trval, žalovaná si detaily poskytnuté půjčky nepamatovala. Požadovala v minulosti od věřitele snížení splátek, které já nebyly povoleny, proto dluh dále nemohla splácet. Vzhledem k tomu, že pobírá částečný invalidní důchod, je vedena na Úřadu práce stejně jako její manžel a má 3 děti ve věku Anonymizováno, požádala o povolení splátek nejvýše částka měsíčně. Má další dluhy, cca částka.

3. Žalobce soudu předložil Smlouvu o úvěru ze dne datum, Smluvní podmínky ke Smlouvě, předpis splátek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum včetně Smlouvy ze dne datum a výzvu k plnění ze dne datum s podacím lístkem. Z těchto důkazů má soud za prokázané, že na základě této smlouvy, byla žalované vyplacena částka ve výši částka. Žalovaná se zavázala vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem, který činil částka, tj. celkem k vrácení částka ve 14ti měsíčních splátkách po částka.

4. Podle § 580 odst. 1o. z. platného v době uzavření smlouvy, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část oddělitelná od zbývajícího obsahu právního jednání (ve smyslu § 576 o. z.). Soud v daném případě posoudil uzavřenou Smlouvu mezi předchůdcem žalobce a žalovanou ze dne datum ve smyslu § 588 o. z. jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z.. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13/EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisuje půjčená částka, „poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalované. Žalovaná tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohla ovlivnit. Žalobci byla pohledávka za žalovanou postoupena od jeho právního předchůdce. Žalovaná je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, její postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Jak si předchůdce žalobce zjišťoval ekonomickou situaci žalované, není přesně známo, toto nebylo doloženo. Již tato skutečnost může způsobit neplatnost tohoto právního jednání. Soud považuje toto právní jednání za neplatné pro rozpor s dobrými mravy také z toho důvodu, že žalobce požaduje po žalované různé „poplatky“, aniž by bylo uvedeno, jak byly určeny a proč právě v této výši, což se týká především poplatku za poskytnutí úvěru ve výši částka i poplatku plateb v hotovosti ve výši částka. Úhrady jsou bez vysvětlení, jak k té které výši věřitel dospěl. Jaký, je skutečný zisk věřitele z této transakce, není patrné. Poplatek (odměna) tvoří u půjčky částka celkovou výši s různými platbami částka, což je 86 % navíc z částky, než která byla žalovanému půjčena. Tuto výši odměny vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Není ospravedlnitelné takto neúměrné navýšení finančních prostředků, neboť se tím věřitel podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což zatěžuje celou společnost. Takovéto jednání nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobce je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i žalovanou částkou. Sjednaný vysoký „souhrnný poplatek“ nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Předchůdce žalobce si dalšími skrytými, ničím nepodloženými poplatky, jen navyšoval částku k navrácení úvěru.

5. Soud se tedy dále zabýval tím, zda nelze nárok žalobce označit jako bezdůvodné obohacení, které vzniklo na straně žalovaného, který včas půjčenou částku věřiteli nevrátil, bez ohledu na smluvní ujednání. Podle § 2991 odst. 1 o. z. „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že původní věřitel žalované plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o úvěru, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost „vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z.. Dle tohoto ustanovení „Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Nárok žalobce byl posouzen ve smyslu ust. § 2991 a násl. o. z.. Žalovaná prokazatelně obdržela částku částka. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy zbývá rozdíl mezi již uhrazenou částkou a částkou poskytnutou, tj. částka – částka = částka. Proto bylo žalobě v této části vyhověno s tím, že je žalovaná povinna uhradit žalobci i zákonný úrok z prodlení, který byl přiznán od data následujícího po dni, kdy bylo žalované doručeno předvolání k jednání se žalobou a mohla se tak dozvědět o požadovaném nároku žalobcem. Datum, od kterého požaduje žalobce zákonný úrok z prodlení na bezdůvodné obohacení, nemá žádnou zákonnou vazbu, neboť vychází z data následujícího od marného uplynutí lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky. Proto uložil soud žalované dluh žalobci uhradit tak, že zaplatí částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše ve splátkách po částka měsíčně, které jsou splatné vždy do každého 20.tého dne v měsíci počínaje právní mocí tohoto rozsudku do zaplacení, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich. Soud splátky žalované povolil vzhledem k tomu, že preferuje řádné splácení dluhu před nákladným exekučním řízením. Zákonný úrok z prodlení je ve výši dle , tj. 14,75 % ročně od datum do zaplacení. Povinnost platit úrok z prodlení pak pro žalovanou vyplývá z občanského zákona. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má totiž věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Ve zbývající části, co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, co do kapitalizovaného úroku ve výši částka, co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, co do úroku 15% ročně z částky částka od datum do zaplacení, co do částky částka, byla žaloba ze shora uvedených důvodů zamítnuta. Z tohoto neplatného právního jednání se žalobce nemůže domáhat jiných nároků, než bezdůvodného obohacení.

6. Podle účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měla převážný úspěch žalovaná, ale protože jí žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, ponese si každý z účastníků náklady řízení ze svého. Proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

7. Soud uložil převážně neúspěšnému žalobci doplatit soudní poplatek ve výši částka, dle pol. 2.2 sazebníku poplatků vztažmo k pol. 1. b) přílohy k z. č. , neboť v tomto řízení soud nevydal platební rozkaz, soudní poplatek byl zaplacen ve výši částka žalobcem a protože činí částka, pak soud uložil rozdíl žalobci doplatit ve výši částka, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle .

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.