Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
14 C 176/2023-74
Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČ Anonymizováno Anonymizováno advokátem Anonymizováno, Anonymizováno.sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
proti
žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno,
o 27.004 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 7.840Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba o zaplacení 19.164 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 942,27 Kč, kapitalizovaného úroku 1.400,67 Kč, zákonného úroku z prodlení 11,75% ročně z částky 11.205,65 Kč od datum do zaplacení a úroku 15% ročně z částky 10.408,12Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 7.840Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba o zaplacení 19.164 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 942,27 Kč, kapitalizovaného úroku 1.400,67 Kč, zákonného úroku z prodlení 11,75% ročně z částky 11.205,65 Kč od , datum, do zaplacení a úroku 15% ročně z částky 10.408,12Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 2. 3. 2023 domáhala proti žalované shora uvedeného peněžního plnění a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost Anonymizováno právnická osoba Anonymizováno, a.s., IČ IČO (dále též právní předchůdce žalobkyně), uzavřel se žalovanou dne datum Smlouvu o úvěru č. hodnota (dále jen Smlouva), na základě, které žalované poskytl v hotovosti v den podpisu Smlouvy peněžní prostředky ve výši 13.000Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit úvěr dle předpisu splátek a součástí této platby byla úhrada úroku v pevné výši 1.252Kč, úhrada za poskytnutí a uzavření Smlouvy 6.370Kč, úhrada za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 1.202 Kč a úhrada za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště 2.340Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 24.164Kč se žalovaná zavázala platit právnímu předchůdci žalobce ve 14 měsíčních splátkách po 1.726Kč. Žalovaná své povinnosti ze Smlouvy neplnila řádně a včas, a proto následujícím dnem po datu splatnosti poslední sjednané splátky, tj. dne 23.4.2022 došlo k zesplatnění celého zbytku dluhu. Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 3. 6. 2021 ve výši 1.000Kč. Od následujícího data nebylo následně ze strany žalované ničeho zaplaceno. Právní předchůdkyně žalobkyně z tohoto důvodu po datu splatnosti poslední splátky dle splátkového kalendáře, tj. 23. 4. 2022 úročila neuhrazenou jistinu 10.408,12 Kč sazbou ve výši 15% ročně a současně v důsledku prodlení žalované jí vzniklo právo požadovat též zaplacení úroku v zákonné výši 11,75% ročně a účtovat a vyžadovat po žalované uhrazení smluvní pokuty sjednané ve Smlouvě. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalobkyní dne datum s účinností k datum Smlouvu o postoupení pohledávek. S ohledem na dosud zaplacené peněžní částky žalobkyně požaduje po žalovaném částku vyplývající z navrhovaného petitu, když ani na základě předžalobní výzvy žalovaná ničeho dalšího neuhradila. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v návrhu netvrdila žádné okolnosti týkající se postupu právní předchůdkyně žalobkyně, při zjišťování schopnosti žalované poskytnutý úvěr zaplatit, žalobkyně toto dotvrdila na výzvu soudu tvrzením, že žalovaná vyplnila žádost o poskytnutí úvěru, kde uvedla, že je na rodičovské dovolené, výši jejich měsíčních příjmů činí 16.204Kč a výše měsíčních výdajů je 14.200Kč. S ohledem na informace, které žalovaná uvedla a které si právní předchůdce žalobkyně ověřil, dospěl tento k názoru, že je schopna splácet úvěr ve výši 13.000Kč s měsíční splátkou 1.726Kč. K těmto tvrzením doložila pouze žádost o úvěr, kterým hodlala tato tvrzení prokázat. Přes předžalobní výzvu žalobkyně žalované ničeho nad rámec tvrzení a doložených listin neuhradila. Žalovaná se k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nevyjádřila, ač jí tento byl řádně doručen dne datum (pondělí, pracovní den - § 49 odst. 4 a § 57 odst. 2 o.s.ř. ).
Žalobkyně podáním ze dne datum vzala žalobu zpět o částku 1.704,01 Kč, týkající se výše požadované smluvní pokuty.
Na to Okresní soud v Prostějově usnesením ze dne datum, č.j spisová značka, které nabylo právní moci dne datum řízení ohledně smluvní pokuty ve výši 1.704,01Kč zastavil a dále rozhodoval o předmětu řízení tak, jak byl vymezen ve výroku tohoto rozhodnutí.
2. Předvolání k ústnímu jednání žalovaná nepřevzala, přitom jí bylo doručováno (stejně jako návrh na vydání EPR), na adresu pro doručování prostřednictvím doručujícího orgánu podle § 46b o.s.ř. Soud podle § 49 o.s.ř. považoval předvolání za doručené dne datum (pondělí, pracovní den) a protože se žalovaná bez řádné a včasné omluvy nedostavila, věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 o.s.ř. ).
3. Soud, co se týká rozsahu dokazování, vycházel z obsahu spisu a v něm doložených navržených listin, kdy zástupce žalobce po poučení podle § 118a odst. 1 ,3 o.s.ř. další tvrzení neměl a důkazy neoznačil a dále těmi, které byly potřebné ke zjištění skutkového stavu vyplývající z obsahu spisu (§ 120 odst. 2 o.s.ř. ), soud tak vyčerpal zcela důkazní návrhy žalobkyně a provedl dokazování těmito listinami:
žádost o úvěr z 23. 2. 2021, přehled plateb v hotovosti, smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně Seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek ze dne 7.12.2022, smlouva o úvěru včetně přílohy č. hodnota ze dne 23. 2. 2021, informace o zpracování osobních údajů, podací lístek z 29. 3. 2023.
Soud na základě provedeného dokazování těmito listinami zjistil následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci.
4. Z žádosti o úvěr, že byla opatřena podpisem žalované v Anonymizováno, dne datum s tím, že tuto listin u sepsala osoba jednající za právního předchůdce žalobkyně, jméno FO. Žalovaná s uvedením osobních údajů včetně občanského průkazu, který byl použit pro její identifikaci požádala o úvěr ve výši 15.000Kč, se splatností 14 měsíčních splátek po 1.992Kč. V části označené „sociální status“ označila, že je na mateřské/rodičovské dovolené, další údaje v této části nebyly vyznačeny, příjem měl být doložen „ústřižky“, ty však nebyly ani na výzvu doloženy; žalovaná uvedla výši rodičovského příspěvku; výživného 16.204Kč, na bydlení a energie uvedla měsíční výdaje 1.000Kč, dopravu, jídlo, osobní náklady 11.860 Kč a uvedla srážky ze mzdy na výživné 1.340Kč. Z toho dovodila osoba jednající za právního předchůdce žalobkyně, použitelný měsíční příjem ve výši 2.004Kč. Žalovaná uvedla, že bydlí u rodičů a má celkem 3 vyživovací povinnosti k dětem do 26 let.
Ze Smlouvy a přílohy č. hodnota předpisu splátek, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou dne datum v Kobeřicích, a kromě žalované Smlouvu téhož dne podepsala jméno FO jednající za právního předchůdce žalobkyně. Na základě Smlouvy byl věřitel (právní předchůdce žalobkyně) zavázán poskytnout dlužníkovi (žalované) peněžní prostředky ve výši 13.000Kč a žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně celkem 24.164Kč po dobu trvání spotřebitelského úvěru 14 měsíců a to ve 14 měsíčních splátkách po 1.726Kč. Součástí Smlouvy bylo ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1% z příslušné dlužné částky, a to za každý den prodlení a za prodlení s každou jednotlivou splátkou lze dlužníkovi uložit smluvní pokutu v maximální výši 500Kč. Žalovaná podpisem Smlouvy potvrdila, že od právního předchůdce žalobkyně převzala v místě jejího bydliště, v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru a zavázala se ji zaplatit ve splátkovém režimu, když součástí Smlouvy byl předpis splátek, kterými se žalovaná měla při splácení úvěru řídit.
Z tabulky umoření vztahující se ke Smlouvě, že žalovaná po celou dobu trvání Smlouvy uhradila za období od 24. 2. 2021 do 3. 6. 2021 včetně, celkem 5.160Kč.
Ze Smlouvy o postoupení pohledávek, že ji uzavřel právní předchůdce žalobkyně se žalobkyní dne datum a součástí Smlouvy o postoupení pohledávek byl i Seznam postoupených pohledávek, který byl veden jako příloha č. 1 ke Smlouvě o postoupení pohledávek a v něm byla uvedena i pohledávka za žalovanou ze Smlouvy.
Z informace o zpracování osobních údajů, souhlasu klienta se zpracováním osobních údajů, že tato listin listina v počtu 4 stran byla opatřena podpisem žalované, obsahuje osobní údaje žalované a jsou v ní uvedeny osobní údaje zpracované bez souhlasu klienta s tím, že žalovaná vyslovila souhlas vyhledáváním a poskytnutím údajů do „Pozitivního REPI“ a s nahráváním telefonních hovorů pro účely zkvalitnění služeb. Součástí v bodě 3 této listin y je poučení o právech klienta, které je samostatně žalovanou rovněž podepsáno.
Z oznámení o postoupení pohledávky ve smyslu § 1882 odst. 1 obč. zákoníku ze dne 7. 12. 2022, že žalobkyně oznamuje žalované, že došlo k uzavření Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, na základě, které byla pohledávka za žalovanou ze Smlouvy postoupena na žalobkyni z právního předchůdce žalobkyně.
5. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou se stručným popisem skutkového stavu věci a právním hodnocením k úhradě dluhu ze Smlouvy, který činil k datu sepisu této listin y, tj. datum celkem částku 30.625,99Kč. Nebylo zjištěno, že by žalovaná více než bylo zjištěno na základě provedeného dokazování, žalobkyni, či jejímu právnímu předchůdci z titulu Smlouvy plnila. Předžalobní výzva byla dle obsahu podacího lístku předána k doručení držiteli poštovní licence České poště, s.p., dne 29. 3. 2023.
6. Pokud se týká zkoumání úvěruschopnosti před uzavřením Smlouvy, právní předchůdce žalobkyně žádné listin y, kromě shora označené žádosti o úvěr, doložené na výzvu soudu, nedoložil ani poté, co byl o této skutečnosti poučen dle § 118a odst. 1 ,3 o.s.ř. Touto nečinností způsobil neunesení důkazního břemene a povinnosti tvrzení stran této části žalobních tvrzení.
7. Závazkový vztah vzniklý dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou se řídí zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o.z.) a zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
8. Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 2399 odst. 1 o.z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
10. Podle ust. § 86 odst. 1 ,2 zák. č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně, nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst. 1 ,2 zák. č. 257/2016 Sb. (ve znění platném a účinném s ohledem na datum uzavření Smlouvy dne datum, do datum), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření Smlouvy.
12. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Dle judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu ČR, jsou soudy povinny zjišťovat z úřední povinnosti, zda úvěrující (právní předchůdce žalobce) splnil povinnost zkoumat schopnost spotřebitele (žalované), splácet, tedy její solventnost (nález Ústavního soudu ze dne datum, sp.zn. III ÚS 4129/18 , rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 25. 7. 2018, sp.zn. 33Cdo 2178/2018 a rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-679/18, ze dne 5. 3. 2020). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr, tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).
14. Podle§ 2991 odst. 1,2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33Cdo 3675/2021 , odstavce 15 odůvodnění, již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ust. § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývající z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle § 87 odst. 1 věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě se při absenci § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru, nabízelo ust. § 2993 věta první, ve spojení s § 2991 odst. 2 o.z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Dále (odst. 17 odůvodnění), obecně shrnuto ustanovení § 87 zák. č. 257/2016 , lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nad to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. . Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.
16. Podle § 1879 o.z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel, i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
17. Podle § 1882 odst. 1 o.z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníka neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná.
18. Soud zjištěný skutkový stav posoudil podle citované právní úpravy a judikatury soudu a na základě tohoto učinil následující právní závěr.
19. Co se týká aktivní legitimace žalobce pro toto řízení, má soud za to, že právní předchůdce žalobkyně platně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni dle § 1879 a násl. o.z., když postoupení bylo žalované řádně oznámeno. Co se týká pasivní legitimace žalované, tato nerozporovala, že podepsala Smlouvu a tím potvrdila, že převzala v hotovosti částku 13.000Kč, což je dohodnutá výše spotřebitelského úvěru. Pokud se týká právního hodnocení Smlouvy, soud má za to, že Smlouva byla uzavřena v souladu s § 2395 a násl. o.z., jako smlouva úvěrová, když na základě obsahu žádosti o spotřebitelský úvěr žalovaná právního předchůdce žalobkyně požádala o uzavření smlouvy o úvěr a tento s ní smlouvu tohoto typu uzavřel. Žalovaná se zavázala uhradit takto vzniklý dluh celkem ve výši 24.164Kč (tj. 13.000 Kč poskytnutá jistina a 11.164Kč poplatek). Informace, které žalovaná uvedla v žádosti o spotřebitelský úvěr, kterou žalovaná podepsala dne datum soud považuje za nevyhovující a nedostatečné pro určení závěru, že v případě žalované se jedná o solventní osobu. Žalovaná uvedla, že je na mateřské/rodičovské dovolené a jako příjem uvedla částku 16.204Kč, která byla uvedena v kolonce „rodičovský příspěvek, výživné“. Z této částky pak podle údajů uvedených v kolonce „měsíční výdaje“ ve výši 14.200 Kč jí měl vzrůstat použitelný měsíční příjem 2.004 Kč a z této částky právní předchůdce žalobkyně dovodil, že žalovaná je schopna při péči o tři děti a použití částky 16.204Kč určenou na výživu tří nezl. dětí, hradit měsíčně dle splátkového kalendáře částku 1.992Kč. Je nutno zdůraznit, že žalovaná ani uvedené měsíční výdaje ničím nedoložila, a tedy právní předchůdce žalobkyně nezkoumal řádně s odbornou péčí solventnost žalované a její schopnost úvěr zaplatit. Pokud žalobkyně ani po poučení podle § 118a odst. 1 ,3 o.s.ř. žádné další listin y k tomuto nedoložila, je zřejmé, že právní předchůdce nezkoumal schopnost žalované úvěr zaplatit, nezkoumal, zda je vedena v evidenci exekučních systémů, či v systémech nebankovních společností, spolehnul se na tyto údaje, byť i tyto údaje byly spíše podkladem pro zamítnutí jakéhokoliv úvěru než jeho přiznání. Přitom je nutno přihlédnout k tomu, že v této věci se nepochybně jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání bylo a je poskytování, nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru a na straně druhé žalovaná v postavení spotřebitelky. Jedná se o spotřebitelský úvěr, komerčně nazývaný „rychlý úvěr“, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by obdobný finanční produkt (zápůjčku), či úvěr od banky nedostaly pro vysoké riziko spojené s osobou dlužníka tak, jak bylo v tomto případě žalovanou přímou žádostí o úvěr tvrzeno. Dle § 86 zák. č. 257/2016 Sb. právní předchůdce žalobkyně byl oprávněn poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom má vycházet nejen ze sdělených a doložených příjmů a výdajů spotřebitele, ale i ze způsobu plnění dosavadních dluhů. § 86 představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka vyplývá též z unijních předpisů (bylo citováno shora). Neplnění povinností posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, respektive neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění (jak se stalo v tomto případě), způsobuje neplatnost předmětné Smlouvy. Součástí žalobních tvrzení bylo pouze tvrzení s odkazem na to, že zákazník (tj. žalovaný) potvrdil, že před uzavřením Smlouvy poskytl právnímu předchůdci žalobkyně úplné a pravdivé údaje nezbytné k posouzení jeho solventnosti. To však s ohledem na výše uvedené nestačí. Právnímu předchůdci žalobkyně totiž muselo být zřejmé, jaký typ klientů má zájem o poskytnutí krátkodobých finančních produktů (jsou to převážně klienti, kteří takový produkt od banky nedostanou právě kvůli jejich špatné finanční situaci). Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v § 86 zák. č. 257/2016 Sb. , je neplatnost smlouvy o úvěru a jedná se o neplatnost absolutní, což bylo potvrzeno novelou tohoto zákona a tento závěr je výslovně s účinností od datum v zák. č. 257/2016 Sb. uveden. Lze proto uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně nedostál zákonné povinnosti, když poskytl úvěr, aniž by řádně ověřil schopnost žalované úvěr zaplatit a žalovanou tvrzené informace nijak neověřoval, byť obsah těchto informací by vedl spíše k negativnímu závěru o poskytnutí úvěru. S ohledem na způsob vyplnění údajů v žádosti o úvěr soud pochybuje o tom, že bylo cílem úvěrujícího zjistit skutečnou úvěruschopnost žalované, ale peněžní prostředky za každou cenu poskytnout. Porušením § 86 zák. č. 257/2016 Sb. , není dotčena povinnost žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalované. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje důvodné obohacení. V tomto konkrétním případě bylo zjištěno, že žalované byla poskytnuta částka 13.000Kč a žalovaná uhradila 5.160Kč, tuto částku soud započítal oproti částce 13.000 Kč, a proto je žalovaná povinna vydat žalobci zbývající bezdůvodné obohacení ve výši 7.840Kč. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. spisová značka soud žalobkyni nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaná se nemohla dostat do prodlení s úhradou této částky, z neplatně sjednaného úvěru dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem. Protože žalovaná se v řízení nevyjádřila, soud nemohl posoudit, jaká doba je dobou přiměřenou jejím možnostem ke splácení, proto soud rozhodl v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. (odst. I. výroku).
20. Soud s ohledem na vyslovený právní názor, ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (odst. II. výroku).
21. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o.s.ř. , dle něhož měl účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Žalobkyně byla s přihlédnutím ke kapitalizovaným úrokům, zákonným úrokům, úspěšná pouze částečně a její úspěch byl nižší než 50%, proto žalované vzniklo právo na náhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů řízení, ale z důvodu procesní nečinnosti žalované žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno v odstavci III. výroku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, ke Krajskému soudu v Brně, ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí (exekuce).