Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 326/2023-69

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Šišmou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno

sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

zastoupená advokátem Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno

sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená dne Anonymizováno

bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o 57.145,88 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 23.696 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba o zaplacení 33.449,88 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 3.165,83 Kč, kapitalizovaného úroku 1.389,16 Kč, zákonného úroku z prodlení 11,75% ročně z částky 27.872,33 Kč od datum do zaplacení a úroku 18,69% ročně z částky 27.872,33Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 23.696 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba o zaplacení 33.449,88 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 3.165,83 Kč, kapitalizovaného úroku 1.389,16 Kč, zákonného úroku z prodlení 11,75% ročně z částky 27.872,33 Kč od , datum, do zaplacení a úroku 18,69% ročně z částky 27.872,33Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Prostějově dne 29. 6. 2023 domáhala proti žalované shora uvedeného peněžního plnění a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba., IČO IČO (dále též právní předchůdce žalobkyně), uzavřela se žalovanou dne datum Smlouvu o úvěru č. tel. číslo (dále též Smlouva), na základě, které žalované poskytl v hotovosti peněžní prostředky ve výši 30.000Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit úvěr dle předpisu splátek a součástí této platby byla úhrada úroku v pevné výši 24.177 Kč, úhrada za zpracování zápůjčky 1.500Kč, úhrada za službu komfortního a flexibilního splácení 8.286 Kč 1.394Kč. Celkovou dlužnou částku 66.303 Kč se žalovaná zavázala platit právnímu předchůdci žalobce v 78 týdenních splátkách po 851 Kč. Žalovaná své povinnosti ze Smlouvy neplnila řádně a včas, a proto následujícím dnem po datu splatnosti poslední sjednané splátky, tj. 9. 9. 2022 došlo k zesplatnění celého zbytku dluhu. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila 6. 304 Kč a poté již ničeho. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností ke dni 16. 12. 2022. Postoupení bylo žalované žalobcem oznámeno. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v návrhu netvrdila žádné okolnosti týkající se postupu právního předchůdce žalobce, při zjišťování schopnosti žalované poskytnutý úvěr zaplatit, žalobkyně toto dotvrdila na výzvu soudu tvrzením, že žalovaná vyplnila zákaznickou kartu, kdy byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. V kartě žalovaná uvedla, že je na rodičovské dovolené, výše jejího měsíčního příjmu činí 11.600 Kč, další čisté příjmy činí 20.000 Kč, což mělo být ověřeno doklady uvedenými v části „Ověřené dokumenty“, tyto však ani dodatečně ke kontrole nebyly soudu předloženy. K tomuto doložil další důkazy – platební rozpis a potvrzení pobytu, který prokazoval společně s již předloženou zákaznickou kartou svá tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti. Přes předžalobní výzvu žalobkyně žalované ničeho nad rámec tvrzení a doložených listin neuhradila.

2. Žalovaná se k návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu nevyjádřila, ač tento jí byl doručen dne 15. 12. 2023 (pátek, pracovní den - ).

3. Předvolání k ústnímu jednání žalovaná nepřevzala, přitom jí bylo doručováno (stejně jako žaloba), na adresu pro doručování, prostřednictvím doručujícího orgánu podle Soud podle považoval předvolání za doručené dne 19. 1. 2024 (pátek, pracovní den) a protože se žalovaná bez řádné a včasné omluvy nedostavila, věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti ( ).

4. Soud, co se týká rozsahu dokazování vycházel z obsahu spisu a v něm doložených, navržených listin, když zástupce žalobce po poučení podle ,3 další tvrzení neměl a důkazy neoznačil a dále těmi, které byly potřebné ke zjištění skutkového stavu, vyplývající z obsahu spisu ( ), soud tak vyčerpal zcela důkazní návrhy žalobkyně a provedl dokazování těmito listinami: předžalobní výzva ze dne 1. 6. 2023, tabulka umoření z 19. 12. 2022, smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne datum, včetně přílohy – předpisu splátek, oznámení o postoupení pohledávek z 16. 12. 2022, podacím lístkem z 2. 6. 2023, 13. 1. 2023 přílohou č. 1 Seznamu postoupených pohledávek str. 7, smlouvou o postoupení pohledávek z datum, zákaznická karta z 12. 3. 2021, platební rozpis z 16. 12. 2020.

5. Soud na základě provedeného dokazování těmito listinami zjistil následující skutečnosti a skutkový stav projednávané věci.

Ze zákaznické karty, že tato byla opatřena podpisem žalované 12. 3. 2021, žalovaná v ní požádala o úvěr ve výši 20.000Kč s tvrzením, že je na mateřské/rodičovské dovolené s příjmem 11.600 Kč a dalším čistým příjmem domácnosti 20.000 Kč, vše mělo být doloženo výměrem důchodu, podpory nebo rozhodnutím o přiznání dávky z 16. 12. 2020 (soud neměl k dispozici), celkové měsíční výdaje byly uvedeny 3.500Kč a v kolonce zápůjčka bylo označeno „ano“ (soud neměl y k tomuto tvrzení k dispozici). Žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu, je svobodná a má dvě vyživovací povinnost. Osobní účet nemá.

Ze Smlouvy, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou v Hrochově dne datum, kde ji žalovaná a obchodní zástupce právního předchůdce žalobce podepsali. Žalovaná podpisem Smlouvy stvrdila, že převzala v hotovosti peněžní částku ve výši 30.000Kč, za což se zavázala zaplatit poplatek 33.963 Kč, pojištění 2.940 Kč tedy celkovou částku 66.303 Kč se zavázala splatit ve 78 splátkách ve výši 854 Kč.

Z tabulky umoření, vztahující se ke Smlouvě ze dne datum, že žalovaná po celou dobu trvání Smlouvy uhradila za období od 12. 3. 2021 do 23. 8. 2021 celkem 6.204 Kč.

Právní předchůdce žalobkyně dopisem ze dne 16. 12. 2022 žalované oznámil, že došlo k postoupení pohledávek.

Smlouvu o postoupení pohledávek uzavřel právní předchůdce žalobce se žalobcem dne datum, součástí smlouvy o postoupení pohledávek byl i Seznam postoupených pohledávek, který byl veden jako příloha č. hodnota ke Smlouvě a v ní byla uvedena i pohledávka za žalovanou ze Smlouvy.

Žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou se stručným popisem skutkového stavu věci a právním hodnocením dopisem ze dne 1. 6. 2023 k úhradě dluhu ze Smlouvy, který činil k datu 1. 6. 2023, částku 65.683,80 Kč. Nebylo zjištěno, že by žalovaná více, než bylo zjištěno na základě tohoto dokazování, žalobci, či právnímu předchůdci žalobce, z titulu Smlouvy, plnila. Předžalobní výzva dle obsahu podacího lístku byla předána k doručení držiteli poštovní licence Anonymizováno, Anonymizováno. rovněž datum.

Pokud se týká zkoumání úvěruschopnosti právního předchůdce žalobce před uzavřením Smlouvy, žádné y kromě uvedené zákaznické karty, právní zástupce žalobce nedoložil, ani poté co byl o této skutečnosti poučen podle ,3 y „Potvrzení o pobytu“ a platební rozpis z 16. 12. 2020 neměly pro posouzení schopnosti úvěr zaplatit žádný význam, neboť těmito listinami byl prokázán pobyt žalované v bytovém domě v adresa ve vlastnictví obce a že žalovaná pobírala řádné dávky na nezaopatřené děti, které měla ve své péči, nikoliv za účelem dalšího zadlužování. Tímto způsobil neunesení důkazního břemene a povinnosti tvrzení stran této části žalobních tvrzení.

Závazkový vztah vzniklý dne datum mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou se řídí , (dále jen o.z.) a , o spotřebitelském úvěru.

Podle § 2395 o.z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle § 2399 odst. 1 o.z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

Podle , provozovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svoji činnost s odbornou péčí.

Podle ustanovení ,2 , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně, nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle ,2 (ve znění platném a účinném s ohledem na datum uzavření Smlouvy dne datum, do datum), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření Smlouvy.

7. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR, jsou soudy povinny zjišťovat z úřední povinnosti, zda úvěrující (právní předchůdce žalobce) splnil povinnost zkoumat schopnost spotřebitele (žalované), splácet, tedy jeho solventnost (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp.zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 25. 7. 2018, sp.zn. a rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-679/18, ze dne 5. 3. 2020). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr, tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit).

9. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 33Cdo 3675/2021 odstavec 15 odůvodnění, již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ust. ,2 vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývající z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě se při absenci zák. o spotřebitelském úvěru, nabízelo ust. věta první, ve spojení s o.z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Dále (odst. 17 odůvodnění), obecně shrnuto ustanovení , lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů, spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nad to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle . Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

11. Podle ustanovení § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel, i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Podle ustanovení § 1882 odst. 1 o.z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníka neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se sním jinak vyrovná.

13. Soud zjištěný skutkový stav posoudil podle citované právní úpravy a judikatury soudů a na základě tohoto učinil následující právní závěr.

14. Co se týká aktivní legitimace žalobce pro toto řízení, má soud za to, že právní předchůdce žalobce platně postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce, ve smyslu § 1879 a násl. o.z., když postoupení bylo žalované řádně oznámeno. Co se týká pasivní legitimace žalované, tato nerozporovala, že podepsala Smlouvu a tím potvrdila, že převzala v hotovosti částku 30.000Kč, což je dohodnutá výše spotřebitelského úvěru. Pokud se týká právního hodnocení Smlouvy, soud má za to, že Smlouva byla uzavřena v souladu s ust. § 2395 a násl. o.z., jako smlouva úvěrová, když na základě obsahu zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr, žalovaná právního předchůdce žalobce požádala o uzavření smlouvy o úvěr a tento s ní smlouvu tohoto typu uzavřel. Žalovaná se zavázala uhradit takto vzniklý dluh celkem ve výši 66.303Kč (tj. 30.000Kč poskytnutá jistina, 33.963 Kč poplatek a pojištění 2.340 Kč). Informace, které žalovaná uvedla v zákaznické kartě, kterou žalovaná podepsala dne datum, soud považuje za zcela nevyhovující a nedostatečné pro učinění závěru, že v případě žalované se jedná o solventní osobu. Žalovaná uvedla, že je na mateřské/ rodičovské dovolené s příjmem 11.600 Kč a dalším nedoloženým příjmem domácnosti 20.000 Kč. Ani při soudním jednání na výzvu soudu a poučení soudu, zástupce žalobce nedoložil y, kterými by tyto údaje doložil. Navíc právního předchůdce žalobkyně nezajímalo, nebo aspoň k tomu nepřihlédl, že žalovaná má dvě vyživovací povinnosti a pobírá na ně sociální dávky, tedy není je schopna ze svého příjmu uživit na tož splácet poskytnutý úvěr. Právní předchůdce žalobkyně proto nezkoumal řádně s odbornou péčí, solventnost žalované a její schopnost úvěr zaplatit. Pokud žalobkyně ani po poučení podle ,3 žádné další y nedoložila, je zřejmé, že její právní předchůdce nezkoumal schopnost žalované úvěr zaplatit, nezkoumal, zda je vedena v evidenci, exekučních systémech, či systémech nebankovních společností, spolehl se na tyto údaje, byť i tyto údaje spíše byly podkladem pro zamítnutí jakéhokoliv úvěru než přiznání. Přitom je nutno přihlédnout k tomu, že v této věci se nepochybně jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání bylo a je poskytování, nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru a na straně druhé žalovaná v postavení spotřebitele. Jedná se o spotřebitelský úvěr komerčně nazývaný „rychlý úvěr“, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by obdobný finanční produkt (zápůjčku, či úvěr) od banky nedostaly pro vysoké riziko spojené s osobou dlužníka tak, jako bylo v tomto případě žalovanou přímou žádostí o úvěr tvrzeno. Dle , právní předchůdce žalobce byl oprávněn poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom má vycházet nejen ze sdělených a doložených příjmů a výdajů spotřebitele, ale i ze způsobu plnění dosavadních dluhů. představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Povinnost zkoumat úvěruschopnost dlužníka vyplývá též z unijních předpisů (bylo citováno shora). Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění (jak se stalo v tomto případě), způsobuje neplatnost předmětné Smlouvy. Součástí žalobních tvrzení bylo pouze tvrzení s odkazem na to, že zákazník, tj. žalovaný, potvrdil, že před uzavřením Smlouvy poskytl právnímu předchůdci žalobce úplné a pravdivé údaje nezbytné k posouzení jeho solventnosti. To však s ohledem na výše uvedené nestačí. Právnímu předchůdci žalobkyně totiž muselo být zřejmé, jaký typ klientů má zájem o poskytnutí krátkodobých finančních produktů (jsou to převážně klienti, kteří takový produkt od banky nedostanou právě kvůli jejich špatné finanční situaci). Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v , je neplatnost smlouvy o úvěru a jedná se o neplatnost absolutní, což bylo potvrzeno novelou tohoto zákona a tento závěr je výslovně s účinností od 22. 5. 2022 v uveden. Lze proto uzavřít, že právní předchůdce žalobce nedostál zákonné povinnosti, když poskytl úvěr, aniž by řádně ověřil schopnost žalované úvěr zaplatit a žalované tvrzené informace nějak neověřoval, byť obsah těchto informací by vedl spíše k negativnímu závěru o poskytnutí úvěru. S ohledem na způsob vyplnění údajů v zákaznické kartě soud pochybuje o tom, že bylo cílem úvěrujícího zjistit skutečnou úvěruschopnost žalované, ale peněžní prostředky za každou cenu poskytnout. Porušením není dotčena povinnost žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalované. Jiný výklad by naopak na straně žalobce zakládal bezdůvodné obohacení, které by vedlo k množení sporů, což je zcela neúčelné a absurdní, lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplněji jinak, než by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení) ze strany žalované. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení. V tomto konkrétním případě bylo zjištěno, že žalované byla poskytnuta částka 30.000 Kč a žalovaná uhradila toliko částku 6.304 Kč, tuto částku soud započetl oproti částce 30.000Kč, a proto žalovaná je povinna vydat žalobci zbývající bezdůvodné obohacení ve výši 23.696 Kč. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 33Cdo 3675/2021 soud žalobci nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaná se nemohla dostat do prodlení s úhradou této částky, z neplatně sjednaného úvěru dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem. Protože žalovaná se v řízení nevyjádřila, soud nemohl posoudit, jaká doba je dobou přiměřenou jejím možnostem, ke splacení, proto soud rozhodl v souladu s (odst. I. výroku).

15. Soud s ohledem na vyslovený právní názor ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (odst. II. výroku).

16. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle , dle něhož měl účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Žalobce byl s přihlédnutím ke kapitalizovaným úrokům, zákonným úrokům, úspěšný pouze částečně a jeho úspěch byl nižší než 50%, proto žalované vzniklo právo na náhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů řízení, ale z důvodu procesní nečinnosti jí žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno v odstavci III. výroku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je odvolání přípustné do 15 dnů ode dne jeho doručení, prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově, ke Krajskému soudu v Brně.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobce domáhat výkonu rozhodnutí (exekuce).