Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 1/2024-21

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Alexandrou Vaňkovou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 10 920 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 10. 12. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 3 920 Kč, a rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 800 Kč od 24. 6. 2023 do zaplacení a úrokem z prodlení přiznaným dle výroku I. tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 10. 12. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky 3 920 Kč, a rozdílu mezi úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 800 Kč od 24. 6. 2023 do zaplacení a úrokem z prodlení přiznaným dle výroku I. tohoto rozsudku.III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení shora ve výroku I. a II. tohoto rozsudku uvedené částky s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že žalobkyně poskytla žalované úvěr dne 18. 2. 2023, a to převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalované č. č. účtu. Žalovaná se dle odst. 2.1.6. Smlouvy zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, a úvěr byl ke dni 23. 6. 2023 zesplatněn. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 1. 12. 2023. Předmětem návrhu na vydání el. platebního rozkazu je pohledávka v celkové výši 9 800 Kč, skládající se z nesplacené části jistiny ve výši 7 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 40 % měsíčně. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 2 800 Kč. Dále byla mezi účastníky sjednána dle odst. 4.2. písm. c) Smlouvy smluvní pokuta 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalobkyně proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. d., kterou počítá z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení 24. 6. 2023 do data odeslání předžalobní výzvy 1. 12. 2023, tj. ve výši 1 120 Kč.

2. Žalovaná se k podané žalobě nikterak nevyjádřila.

3. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. Žalobkyně v řízení prokázala, že dne 18. 2. 2023 vyplatila žalované částku 7 000 Kč. Žalobkyně požadovala zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím s tím, že s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru podle ust. , , avšak k důkazům navrhla výpis z bankovního účtu žalované a dále toliko, aby bylo soudem vyžádáno od České spořitelny, a. s. zda byla v měsíci únoru 2023 provedena platba ve výši 7 000 Kč s uvedením VS tel. číslo na bankovní účet č. č. účtu a zda je tento účet bankovním účtem žalované, nebo měla žalovaná k tomuto účtu dispoziční oprávnění. Ze sdělení České spořitelny, a. s. ze dne 19. 1. 2024 je zřejmé, že majitelem účtu byla žalovaná a že na tento účet byla dne 18. 2. 2023 připsána částka 7 000 Kč. Soud tak k dispozici při jednání měl toliko tyto dva důkazy, jenž mohl provést. Soud tak dospěl k závěru, že nemá za prokázané, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru. Žádné další důkazní prostředky pak žalobkyně nenavrhla a soud není oprávněn v civilním sporu provádět nenavržené důkazy. K označení důkazů je každý žalobce povinen využít v textu formuláře návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu část C, přičemž žalobkyně zde, vyjma dvou výše uvedených, žádný další neuvedla. Žalobkyně neprokázala, že by mezi ní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru. Soud byl připraven žalobkyni vyzvat na jednání dne 28. 2. 2024 k označení důkazů prokazujícího uzavření smlouvy o úvěru, a poučit žalobkyni o následcích nesplnění této výzvy ve smyslu . Žalobkyně ani její právní zástupce se však nedostavili k nařízenému jednání soudu a připravili se tak o možnost poučení dle . Poučení o neunášení důkazního břemene se přitom poskytuje právě při jednání, jak plyne z ustálené judikatury a dále z dikce citovaného ustanovení. Závěr o neunesení důkazního břemene, soud může učinit toliko při samotném jednání, když důkazy nelze hodnotit dříve, než byly provedeny.

4. I pokud by soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla platně sjednána smlouva o úvěru, muselo by být vyřčeno, že tato smlouva je pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu ust. neplatná. Za vadná považuje soud ujednání o výši sjednané úrokové sazby 40 % měsíčně, tedy 480 % ročně. Mimo to byly v čl. IV., 4.2. smlouvy sjednány následky prodlení se splácením ve formě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, stejně jako právo žalobkyně na „účelně“ vynaložené náklady související s prodlením žalovaného s odkazem na Sazebník. Pokud se jedná o sjednaný úrok, pak soud uvádí, že úrokem se rozumí sjednaná odměna za přenechání peněz k užívání, a za úrok tak soud považuje veškeré náklady, které musí úvěrovaný vynaložit, aby dosáhl zamýšlené transakce. V dané smlouvě byl pro dobu trvání smlouvy určen úrok v celkové výši 480 % ročně, v době, kdy se obvyklá průměrná úroková sazba spotřebitelských úvěrů pohybovala okolo cca 10 % ročně. Dle judikatury se považuje za nepřiměřenou a odporující dobrým mravům taková výše úroků, která podstatně přesahuje výši úroku v době jejího sjednání obvyklou (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ). Při hodnocení souladu smlouvy, jejímž účastníkem je spotřebitel, kterému z ní má vzniknout závazek k placení takto (extrémně) vysokého úroku, s dobrými mravy je nutno přihlédnout i k okolnostem, za kterých byla uzavřena a k jejímu dalšímu obsahu. Smlouva byla uzavřena adhézním způsobem; žalovaná akceptovala formulářovou dokumentaci vypracovanou žalobkyní, jejíž obsah nemohla reálně nijak ovlivnit. Jedná se o typickou smlouvu uzavřenou se spotřebitelem podle a násl. , přičemž v souladu s ustanovením se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Soud přihlédl rovněž k tomu, že pro případ porušení téže povinnosti, je žalovaná stižene i další sankcí, a to smluvní pokutou. V daném případě se tak jedná o smlouvu, jenž se příčí dobrým mravům, jde tedy o smlouvu neplatnou a v souladu s ustanovením k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu osoby, která se má neplatnosti dovolat..

5. Vzhledem k výše uvedenému se žalobkyně mohla domáhat vrácení poskytnutých peněžních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. . Žalobkyni tak vznikl nárok na vydání bezdůvodné obohacení představující vyplacenou částku celkem ve výši 7 000 Kč. Výrokem I. tak soud žalobě co do částky 7 000 Kč vyhověl, a to z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. . Z judikatury Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2009, sp. zn. vyplývá, že má-li být bezdůvodné obohacení vydáno v penězích a nesplní-li dlužník svoji platební povinnost včas, má věřitel právo požadovat též úroky z prodlení v souladu s ust. včetně úroku z prodlení v žalobkyní požadované výši, dle V daném případě soud dospěl k závěru, že žalovaná je v prodlení od 10. 12. 2023 a to s ohledem na ustanovení ObčZ, v němž je stanoveno, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. V souladu s ustanovením a 573 ObčZ, když byla výzva věřitele odeslána dne 1. 12. 2023, byla doručena dne 6. 12. 2023 (domněnka dojití třetí pracovní den po odeslání). Ve výzvě byla stanovena povinnost k plnění v délce 3 dnů. Soud tedy výrokem I. rozhodl, že žalovaná je povinna uhradit společně s jistinou i úroky z prodlení ode dne 10. 12. 2023 do zaplacení.

6. Výrokem II. soud rozhodl tak, že ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl, s ohledem na výše uvedené, když byly další nároky spočívající v úrocích, smluvní pokutě a sjednaného úroku nedůvodné s ohledem na absenci právního základu, na základě něhož by se žalobkyně těchto oprávněně domáhala.

7. Výrokem III. soud rozhodl ve smyslu ust. , kdy v případě částečného úspěchu soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalované byl (při součtu žalobkyní požadovaného příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) obdobný, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Chebu.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.