Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
27 C 240/2023-86
Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudcem Marcelem Klimšou ve věci
žalobkyně: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, Ph. D. se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
proti
žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 97 061,87 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. V části týkající se zaplacení částka se 14,7 % úrokem z úvěru ročně z částky částka od datum do zaplacení a s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni , částka, s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. V části týkající se zaplacení , částka, se 14,7 % úrokem z úvěru ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení se žaloba zamítá.III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne datum domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částka s příslušenstvím s tím, že uvedená částka představuje dluh, který vznikl žalované v důsledku porušování povinností vyplývajících jí ze Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet (Anonymizováno Anonymizováno) uzavřené dne datum mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně (Anonymizováno), když žalovaná řádně nesplácela poskytnutý úvěr.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Po provedeném dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Mezi Anonymizováno žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši částka. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v měsíčních splátkách po částka zahrnujících splátku úvěru částka a pojistné částka. Žalovaná nesplácela úvěr a neplatila pojistné uvedeným způsobem. Dopisem ze dne datum bylo žalované oznámeno, že Anonymizováno zesplatnila ke dni datum celý úvěr a vyzvala žalovanou k úhradě částky částka. Dopisem ze dne datum oznámila Anonymizováno žalované, že postoupila svou pohledávku za ní žalobkyni. Žalovaná zaplatila Anonymizováno celkem částka.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanského zákoníku ), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
6. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do datum, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
8. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do datum, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
9. Při hodnocení aktivity právní předchůdkyně žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalované, je třeba respektovat závěr Nejvyššího soudu učiněný v rozsudku ze dne datum, č. j. spisová značka, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 75 a § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Proto věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení spotřebitele o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje o příjmech, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně existuje i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva, a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne datum, sp. zn. spisová značka, i Nejvyšší správní soud.
10. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitelem, je třeba – i s ohledem na shora uvedené – dovodit, že k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédne i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru by věřitel nezasáhl pouze do zájmů spotřebitele, nýbrž by zjevně narušil veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz výše). Porušení povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru (věřitele) podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru má tak za následek absolutní neplatnost takové smlouvy o spotřebitelském úvěru.
11. V projednávaném případě žalobkyně v žalobě vůbec netvrdila, zda a případně jak její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, a proto ji soud mimo jiné vyzval, aby tak učinila a k doplněným tvrzením označila i důkazy. Žalobkyně v reakci na výzvu soudu uvedla, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost z informací deklarovaných žalovanou v žádosti o úvěr, doloženého potvrzení o výši příjmu, z interních a externích databází. Příjmy žalované porovnávala s výdaji odhadnutými podle dat Českého statistického úřadu. K tomu jako důkaz předložila listin u „Žádost o úvěr“. Z té soud zjistil, že žalovaná deklarovala průměrný čistý příjem za poslední tři měsíce ve výši částka, celkový měsíční příjem domácnosti částka (?), jeden zdroj příjmů, žádné nezbytné měsíční náklady (!) nebo jiné měsíční splátky. Uvedla, že bydlí ve vlastním domě či bytě, má druha a vyživuje jednu osobu. Z listin y „Potvrzení o výši příjmu“ datované dnem datum soud zjistil, že žalovaná měla za poslední 3 měsíce průměrný čistý měsíční příjem částka, v předchozích 12 měsících měla mít čistý příjem celkem částka (tj. částka měsíčně), avšak ze stejné listin y vyplývá, že žalovaná měla být zaměstnána u zaměstnavatele teprve od datum! V listin ě „Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti“ právní předchůdkyně žalobkyně mimo jiné uvedla, že od žalovanou deklarovaného příjmu odečetla splátkové a nesplátkové výdaje na bydlení, náklady na vyživované osoby a další deklarované výdaje. Ve výpočtu disponibilních prostředků na splátku úvěru právní předchůdkyně žalobkyně počítala s částkou životního minima a částkou normativních nákladů na bydlení. Z listin y žalobkyní nazvané „Náhled do registru“ vyplývá, že žalovaná měla před poskytnutím předmětného úvěru hradit na jiných úvěrech měsíční splátky ve výši částka měsíčně. Z uvedeného je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně při svém posuzování vycházela ze dvou ověřených údajů, kterým byly údaj o měsíčním příjmu žalované a výstup z externího systému o splátkovém zatížení žalované. Žádné jiné informace právní předchůdkyně žalobkyně neověřovala. Žalovaná přitom deklarovala, že bydlí u ve vlastním domě či bytě, má jednu vyživovací povinnost, a že celkové příjmy takové domácnosti činí částka měsíčně. Sama žalovaná nemá údajně žádné nezbytné měsíční náklady! Vedle toho žalovaná neuvedla žádné výdaje na splátky úvěrů, přitom splácela dle informací z registru minimálně částka měsíčně. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaná bude schopna splácet cca částka měsíčně, zatímco si v zaměstnání vydělá měsíčně cca 13 000 – částka, živí sebe a jednu další osobu ve vlastním bytě či domě, evidentně zanedbala svou povinnost postupovat při ověřování úvěruschopnosti s odbornou péčí, neboť závěr, ke kterému dospěla, je ve zjevném rozporu jak s údaji získanými od žalované, tak s běžnou ekonomickou realitou roku 2019!
12. Provedeným dokazováním nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala dostatečným způsobem úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru. Soud proto při jednání poskytl žalobkyni poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , o potřebě označení dalších důkazů včetně poučení o následcích nevyhovění výzvě soudu. Žalobkyně po tomto poučení další důkazy neoznačila.
13. Soud tedy dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně neprovedla kontrolu úvěruschopnosti žalované v souladu s požadavky § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je předmětná smlouva o úvěru neplatná, a na jejím základě tedy nemohly vzniknout nároky uplatněné žalobkyní v tomto řízení.
14. Shora uvedený závěr o skutkovém stavu však podle názoru soudu umožňuje právní posouzení podle § 2991 a násl. občanského zákoníku (Bezdůvodné obohacení), po němž soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná ohledně částka, když uvedená částka představuje nevrácenou část finančních prostředků (rozdíl bez právního důvodu poskytnutých částka a vrácených částka), a zákonného úroku z prodlení z klesající nevrácené částky.
15. Proto soud výrokem I. rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částka (součet bezdůvodného obohacení ve výši částka a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši částka, z částky částka od datum do datum ve výši částka, z částky částka od datum do datum ve výši částka) s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení.
16. adresa k plnění uložených povinností soud stanovil podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
17. Další uplatněné nároky však (ohledem na výše uvedený závěr o neplatnosti úvěrové smlouvy) nejsou důvodné, a proto byla žaloba ve zbývající části výrokem II. rozsudku zamítnuta.
18. Výrokem III. rozsudku soud rozhodl o nákladech řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , když obě účastnice byly ve věci částečně úspěšné. Žalobkyně byla úspěšná ohledně částka a části zákonného úroku z prodlení (ke dni rozhodnutí celkem částka). Žalovaná byla úspěšná ohledně částka, úroku z úvěru (ke dni rozhodnutí celkem částka) a části úroku z prodlení (ke dni rozhodnutí celkem částka). Ve věci úspěšnější žalované však v řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích.
Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí řádně a včas, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí či nařízení exekuce.