Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 366/2023-46
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Matějíčkem ve věci
žalobkyně: Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 14 140 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Ohledně částky částka se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky částka od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky částka od Anonymizováno do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Ohledně částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , Anonymizováno, do zaplacení se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne datum se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku částka se zákonným úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že se stala věřitelem pohledávky za žalovaným, která vznikla společnosti právnická osoba., a to na základě Smlouvy o půjčce č. tel. číslo, kterou tato obchodní společnost uzavřela se žalovaným dne datum. Na základě uzavřené smlouvy poskytla uvedená právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, a žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit a zaplatit jí dále souhrnný poplatek ve výši částka, tzn. že se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně celkovou částku ve výši částka, a to v hotovosti v 53 pravidelných týdenních splátkách. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas. Žalovaný z titulu uzavřené smlouvy uhradil pouze částku v celkové výši částka, z níž byla částka částka započtena na souhrnný poplatek a částka částka na jistinu pohledávky, která tak činí částka. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla postoupena přechodnému věřiteli na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, a to s účinností ke dni datum. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne datum. Hodnota pohledávky, představovaná dlužnou jistinou, činila ke dni postoupení částka. K postoupení pohledávky na stávající žalobkyni pak došlo na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností k témuž dni. O změně věřitele byl žalovaný informován přípisem ze dne datum. Za období ode dne postoupení pohledávky nebylo žalovaným na jeho dluh ničeho uhrazeno.
2. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne datum, se žalovaný nedostavil ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvil či z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalovanému řádně a včas doručeno fikcí dle občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ). V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Podle § 3028 odst. 1 , 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , účinného od datum (dále jen o. z.), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.
4. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb. , občanský zákoník , účinného do datum (dále jen obč. zák.), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
5. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
6. Z předložené Smlouvy o půjčce č. tel. číslo, uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba. na straně jedné a žalovaným na straně druhé, vzal soud za prokázané, že se uvedená právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému půjčku v částce částka, kterou se žalovaný zavázal vrátit uvedené společnosti a zaplatit jí dále souhrnný poplatek ve výši částka. Žalovaný se tak uvedenou smlouvou zavázal právní předchůdkyni žalobkyně k zaplacení celkové částky ve výši částka, a to formou 53 týdenních splátek po částka. První splátka přitom byla splatnou 7. dne od data uzavření smlouvy. Podpisem uvedené smlouvy žalovaný potvrdil, že převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku půjčky. Nedílnou součástí smlouvy o půjčce pak byly Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. Ze žalobních tvrzení přitom vyplývá, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně z titulu uzavřené smlouvy o půjčce zaplatil pouze částku v celkové výši částka, když v řízení v tomto ohledu nebyl relevantním způsobem tvrzen a prokázán případný opak. Aktivní legitimace stávající žalobkyně v řízení o nárocích vyplývajících z uzavřené smlouvy je dána Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou dne datum mezi přechodným věřitelem, na něhož byla předtím pohledávka postoupena společností právnická osoba. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, jako postupitelem na straně jedné a žalobkyní jako postupníkem na straně druhé. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznamováno předloženými dopisy postupitelů ze dne datum a ze dne datum.
7. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě především obsahem samotné smlouvy o půjčce, když již jen s ohledem na výši sjednaného „souhrnného poplatku“ dospěl k závěru, že tuto smlouvu je nutné shledat absolutně neplatnou, a to jako celek, pro její rozpor s dobrými mravy v souladu s ustanovením § 39 obč. zák., podle něhož neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. V posuzované věci byla mezi smluvními subjekty smlouva o půjčce uzavřena jako smlouva spotřebitelská v souladu s § 52 a násl. obč. zák.., když ustanovení § 56 odst. 1 obč. zák., které nyní koresponduje s ustanovením § 1813 o. z., přímo výslovně zakazovalo ve spotřebitelských smlouvách, tj. ve smlouvách uzavíraných mezi podnikatelem a spotřebitelem, ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem dobré víry značnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. K neplatnosti právního úkonu (jednání), který se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu, tzn. z úřední povinnosti. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být rovněž i podle Směrnice Rady č. 93/13/EHS ze dne datum a podle judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Článek 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak je zřejmé z textace předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisovaly konkrétní částky a údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný tedy samotný text smlouvy v tomto směru nemohl nijak ovlivnit. Právním následkem ujednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto úkonu (právního jednání). Dle již ustálené judikatury jsou „dobré mravy“ souhrnem společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Tento korektiv „dobrých mravů“ musí být posuzován podle okolností konkrétního případu v daném čase a místě a ve vzájemné souvislosti, ve vztahu k obecně uznávanému mínění o tom, jaký obsah jejich jednání je z uvedených hledisek přijatelný a jaký nikoliv. Aplikace tohoto korektivu nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují.
8. V daném případě se žalovaný jako spotřebitel smlouvou o půjčce ze dne datum zavázal právní předchůdkyni žalobkyně k zaplacení jakéhosi, blíže ve smlouvě samotné nespecifikovaného, souhrnného poplatku v celkové výši částka, tzn. že tento poplatek u poskytnuté půjčky v částce částka činí 69,6 % výše půjčené částky. Takto sjednanou výši odměny za poskytnutí půjčky či spíše spotřebitelského úvěru je nutné dle názoru zdejšího soudu shledat jako odporující dobrým mravům. V tomto ohledu si zdejší soud rovněž dovolí odkázat na přiléhavé právní závěry, k nimž ve svém rozsudku sp. zn. spisová značka ze dne datum v obdobné věci (žalobkyní byla společnost Bohemia Faktoring, a.s., na niž byla rovněž postoupena pohledávka vzniklá původně společnosti právnická osoba.) dospěl Krajský soud v Plzni, který konstatoval, že pokládá za zcela nepřípustné, aby věřitel, byť se jedná o odměnu za poskytnutí peněžních prostředků ve formě úroku víceméně přiměřenou (samotný úrok měl činit cca 20 % p. a.), navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím dalších poplatků v takové formě, jak bylo zahrnuto do uvedené smlouvy, kdy celková částka placená dlužníkem měla fakticky přesahovat částku zapůjčenou (pozn: v nyní posuzované věci dosahuje výše souhrnného poplatku bezmála 70 % půjčené částky). Odvolací soud k tomuto dále poznamenal, že případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mohou mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení peněžních prostředků má být úrok, s tím, že v bankovní praxi je obvyklé, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. Sjednáním takto vysokého nepřiměřeného poplatku věřitel zcela nepochybně obchází zákon. Navíc je nutné zdůraznit, že ze smluvních ujednání vůbec není patrné, z čeho se takový poplatek, má-li být poplatkem souhrnným, skládá a jakým způsobem vůbec právní předchůdkyně žalobkyně dospěla právě k takové výši poplatku, který tak představuje naprosto netransparentní platbu, k jejíž úhradě byl žalovaný nucen se za poskytnutí půjčky zavázat.
9. I při respektování smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy je tedy nutné dle názoru zdejšího soudu dospět k takovému závěru, že nastalá nerovnováha vzájemných práv a povinností v případě, kdy za poskytnutí půjčky ve výši částka se spotřebitel zaváže k zaplacení celkové částky ve výši částka, je tak významná, že je nutno ujednání smlouvy hodnotit vcelku jako obecně nespravedlivé. Lze přitom důvodně dovozovat, že právní předchůdkyně žalobkyně by požadovanou částku půjčky žalovanému neposkytla a smlouvu by s ním neuzavřela, pokud by žalovaný na její podmínky nepřistoupil.
10. Zdejší soud tedy s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o půjčce pro její rozpor s dobrými mravy. Žalobou uplatněný nárok žalobkyně tak bylo třeba po právní stránce posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 451 obč. zák., které nyní koresponduje s ustanovením § 2993 o. z. Žalovaný přijal od právní předchůdkyně žalobkyně částku částka, aniž tu byl platný závazek, a proto má žalobkyně vůči žalovanému nárok na vrácení toho, co bylo plněno. Ze žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný uhradil splátky v celkové výši částka. Žalobkyně tak má z titulu vydání bezdůvodného obohacení vůči žalovanému nárok na zaplacení částky ve výši rozdílu mezi částkou žalovanému poskytnutou (částka) a částkou žalovaným zaplacenou (částka), tj. nárok na zaplacení částky ve výši částka. Pokud se žalobkyně dále podanou žalobou domáhala přiznání zákonného úroku z prodlení z jistiny částka od datum do zaplacení, lze žalobkyni přiznat tento úrok z prodlení v odpovídající výši 8,05 % ročně pouze z přiznané částky částka, a to až ode dne vzniku prodlení s úhradou bezdůvodného obohacení. V případě bezdůvodného obohacení nastává splatnost dluhu na základě výzvy věřitele. V posuzované věci byl žalovaný prokazatelně poprvé vyzván k úhradě dluhu oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, jímž byla žalovanému poskytnuta k úhradě dlužné částky lhůta 10 dnů od jeho doručení. Toto oznámení bylo žalovanému prostřednictvím pošty odesláno dne datum (středa), doručeno tak bylo žalovanému v souladu s ustanovením § 573 o. z. třetí pracovní den po odeslání, tzn. dne datum (pondělí). Poskytnutá lhůta 10 dnů pak uplynula dnem datum a dnem následujícím, tj. dnem datum, se žalovaný mohl nejdříve dostat do prodlení. Podané žalobě tedy soud vyhověl v rozsahu částky částka s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z této částky od datum do zaplacení (výrok I.). Nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení vyplývá v daném případě z ustanovení § 517 odst. 2 obč. zák. Samotná výše úroku z prodlení je pak dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , účinným od datum. právnická osoba zaplacení byla žalovanému dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.
11. Ohledně zbývajících žalovaných částek, požadovaných žalobkyní na podkladě absolutně neplatné smlouvy o půjčce, pak byla žaloba zamítnuta, protože závazek k jejich úhradě nebyl platně sjednán. Žalobkyni tak nebyl přiznán rozdíl mezi požadovanou částkou ve výši částka a přiznanou částkou ve výši částka, tj. částka ve výši částka, včetně zbývající části žalobou uplatněného zákonného úroku z prodlení (výrok II.).
12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě měli oba účastníci ve věci úspěch pouze částečný s tím, že úspěch žalovaného převyšuje úspěch žalobkyně. Žalovanému však v řízení žádné náklady nevznikly, a proto bylo rozhodnuto o tom, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
13. V posuzovaném případě soud nevydal na návrh žalobkyně elektronický platební rozkaz, ale v řízení po jeho zahájení nařídil ústní jednání, a proto žalobkyni, která byla ve sporu převážně neúspěšnou, stíhá s ohledem na výsledek řízení povinnost doplatit státu na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek z návrhu ve výši částka podle položky 2 bodu 2 Sazebníku poplatků. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši částka podle položky 2 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků, když podle položky 2 bodu 2, ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. a) tohoto sazebníku, soudní poplatek činí částku částka. Žalobkyni tedy zbývá doplatit částku ve výši částka. Splatnost doplatku v tomto případě nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. právnická osoba jeho zaplacení pak byla rovněž stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení podáním ke zdejšímu soudu. O odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na nařízení exekuce či výkonu rozhodnutí.