Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 300/2023-46

Okresní soud v Klatovech rozhodl soudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení Anonymizováno Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka, úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky částka co do úroku ve výši 29,79 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum, co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částka od datum do datum.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta tituly před jménem tituly před jménem Anonymizováno, tituly za jménem

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni , částka, , úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky , částka, co do úroku ve výši 29,79 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z , částka, od , datum, do , datum, .III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta , tituly před jménem, , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménemIV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne datum, se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení z částky částka a úroku ve výši 29,79 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Konstatovala, že její právní předchůdkyně právnická osoba uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. hodnota dne datum. Na základě této smlouvy poskytla žalované úvěr ve výši částka a to převodem na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Žalovaná se zavázal tento úvěr včetně úroku za poskytnutí úvěru ve sjednané zápůjční úrokové sazbě splácet ve 42 měsíčních splátkách po částka. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek úvěru, tím vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši částka za každou splátku v prodlení po dobu delší 30 dnů. Úvěr byl zesplatněn dopisem ze dne datum, k tomuto dni dluh činil částka. Ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od datum má žalobkyně právo na zaplacení úroku ve výši 29,79% ročně a to na základě uvážení žalobkyně v sazbě vycházející z úrokových sazeb z úvěrů poskytnutých bankami klientům dle statistiky ČNB z dlužné jistiny částka. Po zesplatnění vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky a tato ke dni Anonymizováno částka. Předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Po postoupení pohledávky nebylo uhrazeno ničeho. Žalobou uplatněná částka je tvořena nesplacenou jistinou ve výši částka, úrokem za poskytnutí úvěru přirostlým ke dni zesplatnění ve výši částka, smluvní pokutou do zesplatnění ve výši částka (2 x částka) a smluvní pokutou ve výši částka po zesplatnění do datum. Žalovaná shora uvedené částky nezaplatila i přes písemnou upomínku právního zástupce žalobkyně.

2. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, v jehož rámci žalobkyně na podané žalobě setrvala. Žalovaná se k jednání nedostavila, neomluvila, byť žaloba současně s předvoláním jí byla doručena dne datum dle Soud za splnění podmínek jednal v nepřítomnosti žalované, když u jmenované byla zachována 10ti denní lhůta na přípravu dle

3. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována a dospěl ke kladnému závěru. V tomto směru vycházel z prohlášení smluvních stran, seznamu postoupených pohledávek, výpisu z obchodního rejstříku. Z nich vzal za prokázané, že původní věřitel – právnická osoba uzavřel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek dne datum, na základě které pohledávky specifikované v seznamu byly postoupeny na žalobkyni. V daném seznamu pak figuruje pohledávka za žalovanou. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem ze dne datum, jak doloženo oznámením.

4. Soud provedl důkazní řízení, důkazy hodnotil v intencích a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota bylo prokázáno, že byla uzavřena dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou. V popisu základních vlastností úvěru bylo uvedeno, že se jedná o úvěr spotřebitelský, podléhající režimu o. z. i ve znění pozdějších předpisů. Celková výše spotřebitelského úvěru měla činit částka, doba trvání spotřebitelského úvěru byla vymezena na 42 měsíců, při výši měsíční splátky částka. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba 83,61 % ročně, když se jednalo o pevnou výpůjční úrokovou sazbu na celou dobu splácení úvěru, když v této výši úrok běžel i po zesplatnění úvěru. Zároveň byla vymezena roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr 124,41%. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že dne datum z účtu právního předchůdce žalobkyně odešla platba ve výši částka na účet č. č. účtu, to je na účet uvedený ve smlouvě o úvěru žalovanou. Žalovaná ostatně nerozporoval, že uvedená částka byla na její účet připsána, ve věci zůstala zcela pasivní. Z tvrzení žalobkyně, jež nebylo ze strany žalované rozporováno, vzal soud za zjištěné, že žalovaná nehradila splátky úvěru, proto došlo k zesplatnění úvěru dopisem ze dne datum.

Po právní stránce soud uzavřel, že smlouvu o úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou považuje za smlouvu absolutně neplatnou, a to jako celek, pro její rozpor s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy vede k neplatnosti právního jednání v intencích § 580 o. z., a to neplatnosti absolutní dle § 588 o. z. Při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníků smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. V daném případě žalovaná je v pozici spotřebitele. Tato nerovnováha je v předmětné věci natolik významná, že je nutno ujednání smlouvy hodnotit v celku jako obecně nespravedlivé, když obecná ustanovení vyjádřená v Hlavě I. je nutné používat vždy a musí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Podstatnými náležitostmi smlouvy o úvěru v intensích o. z. je ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, o povinnosti úvěrovaného tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, neboť závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru. Pokud tedy smluvní strany ve smlouvě úrok sjednají, což byl daný případ, musí to být úrok přiměřený, neboť dle judikatury vyšších soudů jedná v souladu s dobrými mravy ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru či půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka). Soudem k důkazu provedená průměrná úroková sazba pro daný typ úvěru v daném období, tj. v období poskytnutí úvěru, při zadání délky splácení sjednaného úvěru, tj. 9,56 % ročně, zpracovaná Českou národní bankou v rámci systému ARAD (listinný důkaz na č. l. 39 spisu) tak v sobě promítá i nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěru, a soud ji proto užil jako vodítko při srovnání obvyklých úrokových sazeb se sazbou sjednanou mezi smluvními stranami v dané smlouvě a to z pohledu její přiměřenosti. Jinými slovy řečeno, jestliže věřitel požaduje úrok nepřiměřený, tedy sjednaný ve výši, která zásadně převyšuje úrokovou míru obvyklou v době sjednání smlouvy s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám požadovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček v rozhodné době, pak se nejedná o úrok sjednaný v souladu s dobrými mravy. V předmětné věci sjednaný úrok činil 83,61 % ročně a tento byl dohodnut jako pevný po celou dobu splácení úvěru. Žalobkyně posléze v žalobním petitu požadovala úrok nižší, tj. 29,79 % ročně, když jak uvedla, tento uvážila, vycházeje z úrokových sazeb z úvěrů poskytnutých bankami dle statistiky ČNB. V dané věci sjednaný úrok 83,61 % ročně, následně žalobkyní ponížen na 29,79 % ročně (s argumentací výše uvedenou) je však třeba hodnotit jako zcela nemravný, tedy úrok představující znaky lichvy ve smyslu o. z. Smlouva s takovým úrokem je smlouvou absolutně neplatnou, a to i tehdy, pokud by soud připustil úrokovou míru nižší žalobou uplatněnou. Soud při posuzování nemravnosti úroku vycházel z databáze České národní banky o průměrných úrokových sazbách za daný typ spotřebitelského úvěru, kde míra úrokových sazeb činila v únoru 2023 9,56 % ročně, neboť v ní je promítnuta jak minimální, tak maximální možná výše úrokových sazeb v bankovních sektorech. Tento listinný důkaz podpořil závěr soudu o nemravnosti úroku. Soud při svém rozhodování vycházel též z odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne datum č. j. spisová značka a ze dne datum č. j. spisová značka, který rozhodoval obdobnou věc, v níž společnost právnická osoba. byla žalobkyní. Soud konstatuje, že nemůže přihlížet k tomu, že věřitel v průběhu řízení požaduje případně úrok nižší, když podstatné je to, co bylo sjednáno, neboť rozhodným okamžikem pro posouzení platnosti právního jednání je okamžik jeho učinění. Úrok ve výši 83,61 % byl žalované předložen v samotné úvěrové smlouvě vyhotovené věřitelem. Skutečnost, že žalobkyně nyní požaduje úrok ve výši 29,79 % ročně, proto nemůže ničeho změnit na uvedeném závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy z důvodu nemravnosti ujednání o úroku.

5. S ohledem na výše prezentovaný právní názor o absolutní neplatnosti právního jednání soud posoudil poskytnuté plnění jako plnění bez právního důvodu a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částka, neboť tato částka jí byla na účet poskytnuta a na této částce žalobkyni ani jejímu právnímu předchůdci ničeho nevrátila za užití § 2991 odst. 2 o. z. Žalovaná se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť získala majetkový prospěch ve výši částka bez právního důvodu, a proto dle § 2991 odst. 1 o. z. je povinna vydat žalobkyni oč se obohatila, tj. v daném případě o částku částka. Soud s ohledem na výše uvedené žalobě vyhověl, a to v rozsahu vymezeném ve výroku I. daného rozsudku, když úrok z prodlení má oporu v § 1968, § 1970 o. z. Vzhledem k tomu, že se jednalo o bezdůvodné obohacení bylo třeba výzvy k plnění dle § 1958 odst. 2 o. z., které se dostalo žalované v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, jež bylo dáno k poštovní přepravě dne datum a ve světle § 573 o. z. se dostalo do dispoziční sféry adresáta – žalované dne datum, jak doloženo oznámením a podacím lístkem. Dle výzvy mělo být plněno do 10 dnů, to je do datum. Pokud žalovaná neplnila, dnem datum se ocitla v prodlení s úhradou peněžitého plnění a stíhá ji povinnost též k úhradě úroků z prodlení. Výše úroků z prodlení k uvedenému datu činila 15 % ročně dle vládního

6. Vzhledem k výše prezentovanému právnímu názoru soud žalobu co do zbývající části předmětu sporu zamítl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno. Součástí žalobou uplatněné částky byly též smluvní pokuty částka a částka, jež vycházely z dohody o smluvní pokutě obsažené ve smlouvě, kdy žalobkyni by vznikl na tyto nárok v případě prodlení žalované. Ujednání o smluvních pokutách jsou však i nadále existenčně závislá na existenci utvrzovaného dluhu, tj. dluhu, který je prostřednictvím smluvní pokuty utvrzen, tento však byl soudem shledán absolutně neplatným. Dohoda o smluvní pokutě proto nebyla soudem shledána platná, když nebyl shledán platným ani utvrzený dluh. Soud rovněž zamítl žalobu co do úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění i co do úroku ve výši 29,79 % ročně požadovaného z částky částka od datum do zaplacení s argumentací výše uvedenou o neplatnosti úvěrové smlouvy.

7. Výrok o nákladech řízení mezi účastnicemi je odůvodněn ustanovením za užití , kdy žalobkyně dopisem svého právního zástupce ze dne datum vyzvala žalovanou k úhradě žalobou uplatněné částky, jak doloženo výzvou i podacím lístkem. Žalobkyně měla úspěch co do 63 % předmětu sporu, neúspěch co do 37 % předmětu sporu, má proto právo na 26 % svých účelně vynaložených nákladů. V této souvislosti soud uvádí, že při zjišťování úspěchu ve věci vycházel rovněž z kapitalizovaných úroků a úroků z prodlení, jež byly předmětem žaloby, a rovněž z jejich kapitalizací ke dni vyhlášení rozhodnutí, tj. ke dni datum, když v tomto směru vycházel z nálezu Ústavního soudu . Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka, odměnou za zastupování advokátem ve výši částka za jeden úkon právní služby dle ve znění pozdějších předpisů, a to za 4 úkony právní služby – příprava převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, podaná žaloby a účast na jednání soudu, dále 4 režijními paušály po částka dle téže vyhlášky. K uvedeným položkám je třeba připočítat 21% DPH ve výši částka dle . Součet položek výše činí částka, když 26 % představuje částka.

8. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši částka, ale soud k jejímu návrhu nevydal elektronický platební rozkaz, v řízení pokračoval, proto dle položky 2 bod 2 Sazebníku poplatků je třeba doměřit poplatek do položky 1, tj. do částky částka, doplatek proto činí částka. Soud uložil žalované tento zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku za užití , kdy splatnost poplatku nastává v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé. Povinnost soud uložil žalované jako straně ve sporu převážně neúspěšné.

9. Při stanovení lhůty splatnosti částky uvedené ve výroku I., III. a IV. rozsudku soud vycházel z část věty před středníkem a určil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).