Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 12/2024-70

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 107 982,94 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 77 226 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 77 226 Kč od datum do zaplacení, a to ve splátkách po 4 300 Kč měsíčně splatných vždy nejpozději do 25. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 30 756,94 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 756,94 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 9 451 Kč, a to ve splátkách po 700 Kč měsíčně splatných vždy nejpozději do 25. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek, k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 77 226 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 77 226 Kč od [datum] do zaplacení, a to ve splátkách po 4 300 Kč měsíčně splatných vždy nejpozději do 25. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 30 756,94 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 756,94 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 9 451 Kč, a to ve splátkách po 700 Kč měsíčně splatných vždy nejpozději do 25. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky 107 982,94 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 107 982,94 Kč od datum do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku 110 000 Kč. Smlouva byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny. Po přihlášení do klientského účtu se žalovaný mohl seznámit se smluvní dokumentací. K podpisu smlouvy došlo pomocí SMS kódu, který žalobkyně zaslala žalovanému na jeho telefonní číslo. Tuto částku měl žalovaný vrátit spolu s úrokem v měsíčních splátkách po 4 758 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr, přičemž si vyžádala od žalovaného občanský průkaz, druhý doklad totožnosti, výpis z účtu žalovaného za 3 kalendářní měsíce a doklad o příjmech. Situaci žalovaného si žalobkyně ověřovala též z insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, databáze neplatných dokladů, registru SOLUS a katastru nemovitostí. Konkrétně žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný dosahuje měsíčního příjmu ve výši 36 869 Kč, náklady na bydlení činí 3 000 Kč a náklady na předchozí pravidelné závazky (celkem 3 úvěry s měsíčními splátkami) 9 670 Kč. Žalobkyně dále zjistila jednorázové závazky (mikro úvěry) žalovaného ve výši 19 000 Kč. V registru SOLUS byl žalovaný bez záznamu, neměl evidovánu žádnou exekuci, nebyl v insolvenci. Podle skóringu spotřebitele (interní algoritmus žalobkyně) byl žalovaný ohodnocen jako osoba s průměrnou bonitou, maximální výše úvěru byla takto určena částkou 110 000 Kč. Žalovaný tak měl k dispozici částku 19 441 Kč měsíčně. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, žalobkyně proto prohlásila úvěr za zesplatněný ke dni datum a po žalovaném požadovala zaplacení zbylé části poskytnuté jistiny ve výši 107 982,94 Kč.

2. Žalovaný ve věci uvedl, že si je vědom dluhu u žalobkyně, smlouvu s žalobkyní uzavřel a úvěr mu byl v souladu se smlouvou i vyplacen. V současné době si je vědom i dalších dluhů, a to tří cca po 50 000 Kč. Neví o tom, že by na jeho majetek byla vedena v současnosti exekuce, ale je možné, že bude. Dluh u žalobkyně by rád splatil, ideálně splátkami po 5 000 Kč měsíčně, v současnosti je zaměstnán na neurčito s měsíčním příjmem 40 000 Kč měsíčně, takto byl zaměstnán i v říjnu 2022, kdy si úvěr u žalobkyně bral. V současnosti bydlí s matkou, přispívá jí na bydlení, platí nájem 15 000 Kč měsíčně, v době, kdy si bral úvěr, bydlel sám, tehdy platil nájem cca 18 000 Kč měsíčně, poté se to zdražovalo a dostal se do majetkových problémů. Rovněž přišel o řidičský průkaz a musel splácet pokutu ve výši 35 000 Kč. Nemá a ani nikdy neměl vyživovací povinnost. V minulosti prošel insolvencí a v roce 2022 byl oddlužen, poté si začal opět půjčovat, nejprve u žalobkyně, poté i u dalších menších společností. Domnívá se, že v době, kdy smlouvu uzavíral, po něm žalobkyně chtěla doložit výplatní pásky a výpis z účtu. Na smlouvu u žalobkyně uhradil částku vedenou žalobkyní, tedy 14 274 Kč.

3. Soud věc projednal postupem podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), v nepřítomnosti žalobkyně, neboť žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.

4. Z provedených listinných důkazů a shodných tvrzení účastníků učinil soud následující skutková zjištění: Žalobkyně a žalovaný sjednali dne datum elektronicky smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo na základě které měla žalobkyně poskytnout žalovanému částku 110 000 Kč. Z této částky byla částka ve výši 28 610 Kč vyplacena dne datum přímo žalovanému, částka 62 890 Kč byla žalobkyní použita na úhradu předchozích závazků žalovaného (vyplývající ze smlouvy číslo ze dne datum) a částku ve výši 18 500 Kč si žalobkyně započetla na náklady (400 Kč za lustrum v registrech, 100 Kč za expresní vyplacení úvěru, 9 200 Kč za administrativní náklady, 6 600 Kč za odměnu zprostředkovatele a 2 200 Kč za náklady na ověření úvěrového případu). Žalovaný měl tuto částku spolu s úrokem ve výši 25,55 % ročně splácet ve splátkách po 4 758 Kč (viz shodná tvrzení účastníků, předsmluvní informace na č. l. 32 - 35, smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo na č. l. 22 – 31, detail pohybu – platba převodem uvnitř banky na č. l. 6, detail pohybu – bezhotovostní platba na č. l. 7, detail pohybu – okamžitá příchozí platba na č. l. 8, potvrzení o vyplacení úvěru č. l. 9). Před sjednáním smlouvy žalobkyně vycházela z údajů uvedených v příloze číslo (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele) ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo. Z nich vyplývá, že žalovaný je svobodný, nemá nezaopatřené děti, jeho průměrný příjem činil 36 869 Kč. Pravidelné výdaje na bydlení činily 3 000 Kč, výdaje na předchozí pravidelné závazky činily 9 670 Kč (3 úvěry – jeden u anonymizována dvě slova a dva u příjmení jméno). Dále byly evidovány dva jednorázové finanční závazky (oba u společnosti právnická osoba) ve výši 18 500 Kč a 500 Kč. Žalovaný byl lustrován v systému AML, AML/CFT, insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí vždy bez záznamu. Na základě těchto informací žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný má průměrnou bonitu, maximálně mu bylo možno poskytnout částku 110 000 Kč. (viz příloha číslo smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo na č. l. 26 p.v. – 29, výstup z insolvenčního rejstříku na č. l. 44, výsledek lustrace v CEE na č. l. 45). V insolvenčním rejstříku vyl dne datum zveřejněn ve věci žalovaného insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Dne datum bylo zveřejněno usnesení o úpadku spojené s povolením oddlužení. Dne datum bylo zveřejněno usnesení o vzetí na vědomí splnění oddlužení a o osvobození dlužníka od placení dosud neuspokojených pohledávek (viz výpis z insolvenčního rejstříku na č. l. 65 a 66 spisu). Žalobkyně dále ověřovala existenci zaměstnavatele žalovaného v Obchodním rejstříku (viz výpis z obchodního rejstříku č. l. 46 spisu). Žalobkyně si dále vyžádala výplatní pásky žalovaného, přičemž žalovaný měl v měsíci červenci 2022 čistý příjem 53 826 Kč, z čehož mj. provedena srážka 2 000 Kč za externí půjčku (odbory), tj. po provedených srážkách vyplaceno 48 659 Kč (viz výplatní páska č. l. 59 spisu) a v měsíci září 2022 čistý příjem 56 448 Kč, z čehož mj. provedena srážka 2 000 Kč za externí půjčku (odbory), tj. po provedených srážkách vyplaceno 51 506 Kč (viz výplatní páska č. l. 60 spisu). Žalobkyně si dále vyžádala výpisy z účtu žalovaného, za období od července do září 2022. Celkové příjmy žalovaného v měsíci červenci činily 57 639 Kč a celkové výdaje 58 827,98 Kč, konečný zůstatek účtu byl 400,52 Kč, v měsíci srpnu činily celkové příjmy 105 852,33 Kč a celkové výdaje 105 292,72 Kč, konečný zůstatek účtu byl 960,13 Kč, v měsíci září potom činily celkové příjmy 129 090 Kč, celkové výdaje 130 149,28 Kč a konečný zůstatek na účtu 99,15 Kč. Z výpisů z účtů je zřejmé, že měsíční příjmy žalovaného netvoří pouze příjmy z práce, ale mj. i peníze z vyplacených dalších úvěrů. Žalovaný tak své měsíční výdaje mj. pokrývá z peněz získaných z opakovaných úvěrů od třetích subjektů (viz výpisy z účtu žalovaného č. l. 48 - 58 spisu). Totožnost žalovaného žalobkyně ověřila jednak platbou ve výši 1 Kč z účtu žalovaného (viz detail pohybu – okamžitá příchozí platba na č. l. 8 spisu) a dále z fotokopie občanského a řidičského průkazu. Ověřila též platnost jeho dokladů (viz kopie řidičského průkazu č. l. 62, kopie občanského průkazu na č. l. 63 a 64 a kontrola OP na č. l. 47 spisu). Částku ve výši 62 890 Kč žalobkyně použila dne datum na úhradu předchozích dluhů žalovaného (viz detail pohybu – platba převodem uvnitř banky na č. l. 6, potvrzení o úhradě dluhu na č. l. 61 spisu) a částku 28 610 Kč zaslala dne datum na účet žalovaného (viz detail pohybu – bezhotovostní platba na č. l. 7, sdělení banky č. l. 37 spisu). Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, byť byl žalobkyní opakovaně upomínán (viz upomínka číslo z datum na č. l. 10, podací lístek č. l. 13, upomínka číslo z datum na č. l. 11, podací lístek č. l. 14 spisu). Žalovaný žalobkyni uhradil pouze 3 splátky po 4 758 Kč, celkem 14 274 Kč (viz shodná tvrzení účastníků). Žalobkyně proto dne datum úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k uhrazení celé dlužné částky, a to do datum. Zásilka byla žalovanému dodána dne datum (viz předžalobní výzva, zesplatnění úvěru, oznámení o převzetí právního zastoupení na č. l. 12, podací lístek č. l. 15 včetně sledování zásilek č. l. 67 spisu).

5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný sjednali dne datum elektronicky smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo na základě které žalobkyně měla poskytnout žalovanému částku 110 000 Kč. Z této částky byla částka ve výši 28 610 Kč vyplacena přímo žalovanému, částka 62 890 Kč byla žalobkyní použita na úhradu předchozích závazků žalovaného a částku ve výši 18 500 Kč si žalobkyně započetla na náklady a žalovanému tak tuto částku nevyplatila. Před uzavřením smlouvy vycházela žalobkyně z toho, že žalovaný je svobodný, nemá nezaopatřené děti, jeho průměrný příjem činil 36 869 Kč. Pravidelné výdaje na bydlení činily 3 000 Kč, výdaje na předchozí pravidelné závazky činily 9 670 Kč měsíčně a jednorázové závazky (mikro úvěry) žalovaného byly ve výši 19 000 Kč (zjištěno z údajů uvedených v příloze č. 1 k příslušné smlouvě o úvěru). Lustrací v systému AML, AML/CFT, insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí žalobkyně zjistila, že žalovaný v nich nemá žádný záznam. Na základě těchto informací žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný má průměrnou bonitu, maximálně mu bylo možno poskytnout částku 110 000 Kč. Žalobkyně dále ověřovala existenci zaměstnavatele žalovaného v Obchodním rejstříku. Z výplatních pásek byl ověřen příjem ze zaměstnání za měsíce červenec 2022 a září 2022 (z příjmu již prováděny srážky na externí půjčku). Dále byly předloženy výpisy z bankovního účtu za měsíce červenec až září 2022, z nichž je zřejmé, že žalovaný v zásadě veškeré došlé příjmy ihned spotřeboval, aniž by mu zbýval dostatek finančních prostředků na úhradu předpokládané měsíční splátky ve výši 4 758 Kč. Své výdaje pokrýval rovněž z opakovaně vyplácených úvěrů od třetích subjektů. Z poskytnutého úvěru měl být u žalobkyně uhrazen jiný úvěr v celkové výši 62 890 Kč. Žalovaný prošel úspěšným oddlužením dne datum. Již dne datum poskytla žalobkyně žalovanému úvěr, který byl hrazen novým úvěrem ze dne datum (projednávaným v tomto řízení). Celkem žalobkyni žalovaný uhradil v souvislosti s projednávanou smlouvou částku 14 274 Kč.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Soud se zabýval tím, zda žalobkyně a žalovaný uzavřeli spotřebitelskou smlouvu platně, tj. zda žalobkyně ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru před jejím uzavřením zkoumala s dostatečnou péčí majetkové poměry žalovaného a z takto získaných informací uzavřela, že bylo ve finančních možnostech žalovaného úvěr splácet. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Žalobkyně v daném případě zjistila pouze příjmy žalovaného, které ověřila nahlédnutím do výplatních pásek žalovaného a výpisů z účtu žalovaného, žádným způsobem neověřila, zda s žalovaným není jednáno o ukončení pracovního poměru dotazem na jeho zaměstnavatele. Zejména však žalobkyně žádným způsobem neověřila výdaje žalovaného, a to ani ty podstatné, tj. výdaje na bydlení. Zvláště evidovala-li žalobkyně výdaje na bydlení pouze ve výši 3 000 Kč, což nelze předpokládat, že je skutečná a reálná výše takových výdajů. Naopak žalovaný v řízení uvedl, že v té době jeho výdaje na bydlení (bydlel v nájmu) činily 18 000 Kč. Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Na základě porovnání příjmů a výše uvedených výdajů žalobkyně uzavřela, že žalovaný disponuje finančním zůstatkem ve výši 19 441 Kč. Tento závěr však nemohl odpovídat reálné finanční situaci žalovaného, když z předložených výpisů z účtu žalovaného za období od července do září 2022 vyplývá, že skutečné výdaje žalovaného byly podstatně vyšší, když za měsíc červenec činily 58 827,98 Kč, za měsíc srpen 105 292,72 Kč a za měsíc září 130 149,28 Kč a konečné zůstatky na účtu byly v jednotlivých měsících v řádu desítek či stovek korun. Z výpisů z účtu je dále patrné, že žalovaný čerpal také další úvěry, které jeho vysoké výdaje měsíčně pokrývaly. Žalobkyně tak měla přistupovat k žalovanému velmi obezřetně a úvěr ve výši 110 000 Kč mu vůbec neposkytnout. Žalovaný prošel oddlužením, a to v témže roce, kdy mu žalobkyně úvěr poskytla. Ani ne tři měsíce po oddlužení mu poskytla první úvěr, který být tímto novým úvěr splacen. Takový postup žalobkyně, který ve svém důsledku žalovaného opět nepřiměřeně zadlužoval, nelze považovat za postup žalobkyně s odbornou péčí, kterou zákon a judikatura předpokládá. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že žalobkyně poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná.

15. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalovaného na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení, a proto je povinen toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. vydat. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný na svůj dluh uhradil pouze 14 274 Kč. Žalovaný je tak povinen vrátit rozdíl mezi poskytnutými a vrácenými peněžními prostředky, tj. ve výši 77 226 Kč (62 890 Kč + 28 610 Kč – 14 274 Kč), o který se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. V této souvislosti soud pouze dodává, že částka ve výši 18 500 Kč nebyla žalovanému nikdy vyplacena, a proto se o ni na úkor žalobkyně nemohl obohatit. Soud tak vycházel pouze z částky 91 500 Kč (62 890 Kč + 28 610 Kč), která byla žalovanému skutečně poskytnuta a kde lze bezdůvodné obohacení uzavřít. Žalovaný byl povinen vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění dle § 1958 o. z. Žalovaný byl vyzván k uhrazení dluhu v oznámení o zesplatnění, kde mu byla žalobkyní stanovena lhůta k zaplacení do datum. Soud proto přiznal žalobkyni dle ve spojení s  o. z. právo na úrok z prodlení z dlužné částky 77 226 Kč od datum do zaplacení v požadované výši 15 % ročně, která je v souladu s  K žádosti žalovaného soud rozhodl podle , části věty za středníkem, o možnosti plnit tento dluh ve splátkách ve výši 4 300 Kč měsíčně. Při stanovení výše splátek přihlédl soud k aktuální majetkové situaci žalovaného ve smyslu zákona o spotřebitelském úvěru, která vyplynula v průběhu řízení, k výši celkového dluhu, jakož i k právu žalobkyně dosáhnout svého nároku v přiměřené době. Žalovaný navrhl měsíční splátku ve výši 5 000 Kč. Ke dni rozhodnutí soudu činil celkový nárok žalobkyně 82 081,71 Kč. Určená splátka (jejíž výše je ovlivněna i uloženou povinností žalovanému uhradit poměrnou část náhrady nákladů řízení žalobkyně) tak umožní žalovanému dluh splatit v horizontu cca dvou let, což je přiměřené a nepoškozuje žádnou ze stran (výrok I. tohoto rozsudku).

16. Jelikož soud uzavřel, že nedošlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, ve zbylém nárok žalobkyně jako nedůvodný zamítl, neboť vyplýval z neplatně uzavřené smlouvy o úvěru (výrok II. tohoto rozsudku).

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle a tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 451 Kč, přičemž tato částka představuje 44 % z jejich celkové výše 21 480 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 28 %). Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. , či nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. , přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 320 Kč náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 107 982,94 Kč sestávající z částky 5 420 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení, zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a 4 a. t. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil podle , části věty za středníkem, rovněž ve splátkách ve výši 700 Kč měsíčně (k tomu blíže odst. 15 odůvodnění tohoto rozsudku) a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle (výrok III. tohoto rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na exekuci podle , exekučního řádu.