Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 328/2023-31

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D.

sídlem adresa žalobkyně

sp.zn. spisová značka žalobkyně bankovní účet

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 34 739,88 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení a) částky 10 629,88 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 598,40 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 963,50 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 7 971,34 Kč od datum do zaplacení ve výši 11,75 %, úroku ve výši 18,36 % ročně z částky 7 971,34 Kč od datum do zaplacení, b) částky 20 510 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 657,75 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 414,69 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 15 026,86 Kč od datum do zaplacení ve výši 11,75 %, úroku ve výši 28,74 % ročně z částky 15 026,86 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ve zbývající části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení a) částky 10 629,88 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 598,40 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 963,50 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 7 971,34 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 %, úroku ve výši 18,36 % ročně z částky 7 971,34 Kč od [datum] do zaplacení, b) částky 20 510 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 657,75 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 414,69 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 15 026,86 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 %, úroku ve výši 28,74 % ročně z částky 15 026,86 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku 34 739,88 Kč s příslušenstvím, kdy uplatnila nárok 1) 12 779,88 Kč s tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále také„ poskytovatel úvěru“), smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne datum (dále jen "druhá smlouva"), na jejím základě poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit původnímu věřiteli s částkou ve výši 10 655 Kč (příslušenství pohledávky), formou 45 týdenních splátek ve výši 504 Kč Smluvní úroková sazba byla sjednána ve výši 18,36 % ročně. Žalovaný uhradil celkem 9 850 Kč, splátky nehradil řádně a včas. Jistina činí 7 971,34 Kč, dlužný poplatek 4 808,54 Kč, kapitalizovaný úrok 963,50 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 598,40 Kč a to do datum. Nárok 2) ve výši 21 960 Kč žalobkyně uplatnila s tvrzením, že s žalovaným uzavřela dne datum právnická osoba název původního věřitele smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále jen "první smlouva") na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli tuto částku s částkou ve výši 20 510 Kč ve 12 měsíčních splátkách ve výši 3 793 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 28,74 % ročně. Žalovaný uhradil celkem 23 550 Kč a ke dni datum činila dlužná jistina částku 15 026,86 Kč, dlužný poplatek 6 933,14 Kč, kapitalizované úroky částku 4 414,69 Kč a kapitalizované zákonné úroky z prodlení 1 657,75 Kč. Obě pohledávky byly postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno.

2. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce s odbornou péčí prověřoval pravdivost tvrzení žalovaného ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím finančních prostředků, resp. spotřebitelského úvěru. K uvedenému předložila pouze dokument nazvaný Zákaznická karta, kde jsou uvedeny údaje o zaměstnání, příjmech a výdajích žalovaného. Pravdivost údajů v označeném dokumentu uvedených žalovaný stvrdil svým vlastnoručním podpisem. Tímto podle žalobkyně poskytovatel posoudil úvěruschopnost žalovaného.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se nedostavil. Žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud proto projednal a rozhodl věc v jejich nepřítomnosti ( , , dále jen „ “).

4. Soud má za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a její přílohy, že žalobkyně nabyla postoupením obě pohledávky za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno společností právnická osoba, jejím přípisem ze dne datum, odeslaným poštou dne datum.

5. Z y nadepsané jako„ smlouva o spotřebitelském úvěru číslo“ datované dne datum (dále také první smlouva) soud zjistil, že na základě písemné dohody poskytla původní věřitelka název původního věřitele název dne datum žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které se žalovaný společně s poplatkem ve výši 18 962 Kč (součet úroku ve výši 13 107 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč a částkou komfortního a flexibilního splácení 4 355 Kč) a doplňkovým pojištěním 1 548 Kč, celkem 45 510 Kč zavázal splatit původní věřitelce ve 12 měsíčních splátkách po 3 793 Kč, úroková sazba činila 86 %, RPSN činila 149,12 %.

6. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne datum soud zjistil, že žalovaný uvedl, že důvodem půjčky jsou neočekávané výdaje, je svobodný, počet vyživovaných osob 1, je nezaměstnaný, žije s rodiči, jeho příjem uveden 16 501 Kč měsíčně, jako ostatní příjem žadatele není nic uvedeno, další čisté příjmy domácnosti uvedeno 12 000 Kč. Počet osob v domácnosti nebyl uveden, je spolubydlící osobou. Zaškrtnuto bylo, že ověřili výpis z účtu, výměru důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky, jiné y nebyly ověřeny. Jako druh bydlení uvedl bydlení s rodiči, měl zápůjčku u jiné společnosti. Mezi výdaji: externí splátky 2 000 Kč, interní splátky 0 Kč, odhadované měsíční výdaje žadatele 2 000 Kč, použitelný příjem nebyl uveden. Výdaje na bydlení (nájem/inkaso, energie) nebyly vůbec uvedeny, zohledněny a nebyly nijak ověřeny, stejně tak nebyly zohledněny ani další osobní výdaje (jídlo, telefon, léky, doprava, oblečení).

7. Z y nadepsané jako„ smlouva o spotřebitelském úvěru číslo“ datované dne datum (dále také druhá smlouva) soud zjistil, že na základě písemné dohody poskytla původní věřitelka název původního věřitele název žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které se žalovaný společně s poplatkem ve výši 9 305 Kč (součet úroku ve výši 5 224 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč a částkou komfortního a flexibilního splácení 2 581 Kč) a doplňkovým pojištěním 1 350 Kč, celkem 22 655 Kč zavázal splatit původní věřitelce v 45 týdenních splátkách po 504 Kč, úroková sazba činila 88 %, RPSN činila 197,50 %.

8. Ze zákaznické karty- žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne datum soud zjistil, že žalovaný uvedl, že důvodem půjčky jsou neočekávané výdaje, je svobodný, počet vyživovaných osob 1, jako druh bydlení uvedl spoluvlastník, zdroj příjmů uvedl DPP, zaměstnání mělo být ověřeno potvrzením o příjmu, jeho příjem uveden 30 000 Kč měsíčně, jako ostatní příjem žadatele není nic uvedeno, další čisté příjmy domácnosti uvedeno 10 000 Kč. Počet osob v domácnosti nebyl uveden. Zaškrtnuto bylo, že ověřili potvrzení z datum, jiné y nebyly ověřeny. Zápůjčka u jiné společnosti uvedeno ne. Mezi výdaji: externí splátky 0 Kč, interní splátky 3 793 Kč, odhadované měsíční výdaje žadatele 4 000 Kč, použitelný příjem nebyl uveden. Výdaje na bydlení (nájem/inkaso, energie) nebyly vůbec uvedeny, zohledněny a nebyly nijak ověřeny, stejně tak nebyly zohledněny ani další osobní výdaje (jídlo, telefon, léky, doprava, oblečení). Žalobkyně na výzvu soud k prokázání, že poskytovatel splnil povinnosti podle zákona o spotřebitelském úvěru žádné y, kterými poskytovatel údajně ověřil schopnost žalovaného úvěr splácet, nepředložila.

9. Z tabulky umoření z níž vyplývá přehled plateb k oběma smlouvám soud zjistil, že žalovaný uhradil na smlouvu ze dne datum částku 23 550 Kč a na smlouvu ze dne datum částku 9 850 Kč.

10. Z ostatních provedených důkazních prostředků soud nezjistil pro rozhodnutí žádné relevantní skutečnosti.

11. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy ze dne datum v hotovosti peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, přičemž dosud uhradil částku 23 550 Kč. Na základě smlouvy ze dne datum obdržel v hotovosti peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, přičemž dosud uhradil částku 9 850 Kč. Soud naopak nemá za prokázané, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením každé smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného a zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelské úvěry splácet.

12. Žalovanému jako spotřebiteli ( , , dále jen „o.z.“) byly předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnut ve dvou případech spotřebitelský úvěr podle , o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni uzavření smlouvy, tedy do datum (také jen ZosÚ).

13. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 86 odst. 2 ZosÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle , (dále jen „ “) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § číslo odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Soud se zabýval tím, zda původní věřitelka poskytla žalovanému v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v souladu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

20. V předmětném sporném řízení bylo na žalobkyni, aby tvrdila, na základě, jakých konkrétních skutečností dospěla k závěru, že u žalovaného nejsou dány důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr, a především aby takto tvrzené skutečnosti prokázala. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení ve smyslu ustanovení , 3 , omluvila a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti dle ustanovení

21. V daném případě žalobkyně k prokázání zkoumání úvěruschopnosti předložila pouze zákaznické karty, z níž vyplývá, že žalovaný v době poskytnutí prvního úvěru měl být nezaměstnaný, jeho uvedený příjem 16 501 Kč měsíčně měl byl ověřen výměrou podpory. V případě druhého úvěru měl mít příjem 30 000 Kč na základě dohody o provedení práce, která nebyla při uzavření smlouvy doložena, tedy její existence nebyla ověřena. Výše tvrzeného příjmu v řízení nebyla prokázána. Další příjmy domácnosti (nikoli žadatele) jednak nebyly vůbec ověřeny, navíc nemohou zvyšovat měsíční příjem žadatele o úvěr. Jiný člen domácnosti s poskytovatelem nebyl ve smluvním vztahu a neměl tak povinnost se na úhradě úvěru podílet. Odhadované měsíční výdaje žadatele 2 000 Kč měsíčně (smlouva z datum) případně 4 000 Kč (smlouva z datum) jsou zcela zjevně podhodnocené a neobjektivizované, náklady na bydlení nebyly v kartě zákazníka uvedeny ani zohledněny. Poskytovatel úvěru neprovedl šetření žalovaného v registru příjmení ani v nebankovním registru klientských informací (NRKI), či evidenci exekucí. Uvedená tvrzení o poměrech žalovaného zejména jeho příjmech nebyla nijak doložena, a navíc by sama o sobě k řádnému prověření úvěruschopnosti nepostačovala s ohledem na naprostou absenci zkoumání jeho pravidelné výdajové stránky. Z uvedených zjištění vyplývá, že nezaměstnaný žadatel o první úvěr nemohl být schopen splácet po dobu 12 měsíců splátky 3 793 Kč měsíčně. Žalobkyně ani tvrdila, že poskytovatel úvěru žalovaným sdělené informace ověřil oproti dokladům (pracovní smlouva, výplatní pásky a nájemní smlouva) což neodpovídá údajům uvedeným v zákaznické kartě, kdy v případě druhého úvěru ověřila blíže nespecifikované potvrzení. Žalobkyně žádné doklady o příjmu a výdajích žalovaného na výzvu soudu nepředložila. Podle ustanovení § 78 ZoSÚ má přitom poskytovatel úvěru povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele.

22. V dané věci soud uzavřel, že předchůdce žalobkyně nesplnil svou povinnost stanovenou zákonem a posouzení úvěruschopnosti podle ZosÚ ani v jednom případě řádně neprovedl. Posouzení poskytovatelem úvěru proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem vykázat takové příjmy a výdaje, které měly nasvědčovat tomu, že žalovaný bude schopen úvěr splácet. Spotřebitelský úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde„ nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To nepochybně předchůdkyně žalobkyně nesplnila, čemuž odpovídá i výsledek, kdy žalovaný úvěr řádně nesplácel.

23. Neposoudí-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel (žalovaný) musel dovolat. Jedná se tedy o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (§ 86 ZoSÚ), a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Jeho smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. V tomto směru soud rovněž odkazuje na jednoznačné závěry rozsudku Soudního dvora EU ze dne datum, sp. zn. C - číslo, na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, rozsudek Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka.

24. Z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení. Podle speciálního ustanovení § 87 ZosÚ je však žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož předchůdkyně žalobkyně, pokud jde o nárok 2) poskytla žalovanému částku ve výši 25 000 Kč a žalovaný na tuto jistinu zaplatil 23 550 Kč, soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni zbývající jistinu ve výši 1 450 Kč. Pokud jde o nárok 1) poskytla žalovanému částku ve výši 12 000 Kč a žalovaný na tuto jistinu zaplatil 9 850 Kč, soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni zbývající jistinu ve výši 2 150 Kč, celkem 3 600 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, smluvní pokuty či další platby. Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu, s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy, zamítl (výrok II.).

25. Pokud jde o lhůtu přiměřenou k možnostem spotřebitele k zaplacení úvěrové jistiny vyplývá z ustanovení § 87 ZosÚ, z důvodové zprávy a z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, že spotřebitel není povinen vrátit celou poskytnutou jistinu ihned, nýbrž„ v době odpovídající jeho možnostem“, což je buď v soudem určené lhůtě nebo v soudem stanovených splátkách, v jakých je spotřebitel schopen jistinu úvěru splácet. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z.

26. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz také rozsudek Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací). Soud proto nárok na požadovaný úrok z prodlení zamítl.

27. Lhůtu k plnění soud určil v souladu s ustanovením , protože z obsahu spisu zjištěné okolnosti případu neodůvodňují stanovení jiné lhůty k plnění a pro pasivitu žalovaného ani stanovení plnění ve splátkách.

28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení , neboť převážně úspěšnému žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.