Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 C 136/2022-111

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr Filipem Tomanem ve věci žalobkyně údaje o účastníkovi proti žalované údaje o účastníkovi, o zaplacení 47 825,96 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 30 934 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 20. 11. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do zaplacení 16 891,96 Kč, úroku ve výši 947,87 Kč, úroku ve výši 8,9 % ročně z částky 30 338,56 Kč od 22. 11. 2021 do 20. 12. 2021, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 30 338,56 Kč od 21. 12. 2021 do zaplacení, úroku ve výši 9,4 % ročně z částky 17 487,40 Kč od 22. 11. 2021 do 19. 1. 2022, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 17 487,40 Kč od 20. 1. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 47 825,96 Kč od 2. 12. 2021 do 19. 11. 2022 a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16 891,96 Kč od 20. 11. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 30 934 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,5 % ročně od 20. 11. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se, co do zaplacení 16 891,96 Kč, úroku ve výši 947,87 Kč, úroku ve výši 8,9 % ročně z částky 30 338,56 Kč od 22. 11. 2021 do 20. 12. 2021, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 30 338,56 Kč od 21. 12. 2021 do zaplacení, úroku ve výši 9,4 % ročně z částky 17 487,40 Kč od 22. 11. 2021 do 19. 1. 2022, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 17 487,40 Kč od 20. 1. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 47 825,96 Kč od 2. 12. 2021 do 19. 11. 2022 a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16 891,96 Kč od 20. 11. 2022 do zaplacení, zamítá. III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 27. 1. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí dohromady 47 825,96 Kč spolu s úroky a úroky z prodlení tam blíže specifikovanými. Uvedla, že se co do 30 338,56 Kč jedná o nesplacený zůstatek ze smlouvy o úvěru č. anonymizováno, kterou se žalovanou uzavřela dne 22. 6. 2018 jako dodatek číslo k rámcové smlouvě číslo. Na základě uvedené smlouvy žalované poskytla převodem na účet peněžní prostředky ve výši 80 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši 8,9 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 1 168 Kč splatných do 21. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje 21. 7. 2018. Před první splátkou došlo na žádost žalované k jejich navýšení na 2 300 Kč měsíčně. Následně došlo k posunutí splatnosti na 24. den v měsíci a počínaje 24. 3. 2020 byly splátky sníženy na 1 000 Kč měsíčně. Poté došlo opět k posunutí splatnosti na 21. den v měsíci. Jelikož počínaje 21. 9. 2021 žalovaná přestala splácet, prohlásila žalobkyně v souladu s ujednáními celý zůstatek úvěru ke dni 22. 11. 2021 splatným. Dále se co do 17 487,40 Kč jedná o nesplacený zůstatek ze smlouvy o úvěru č. anonymizováno, kterou se žalovanou uzavřela dne 6. 4. 2020 jako dodatek číslo k rámcové smlouvě číslo. Na základě uvedené smlouvy žalované poskytla převodem na účet peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit úrok ve výši 9,4 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po 298 Kč splatných do 14. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje 14. 5. 2020 N8sledně došlo k posunutí splatnosti na 24. den v měsíci a dále na 21. den v měsíci. Jelikož počínaje 21. 10. 2021 žalovaná přestala splácet, prohlásila žalobkyně v souladu s ujednáními celý zůstatek úvěru ke dni 22. 11. 2021 splatným.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.

3. Z y nazvané rámcová smlouva číslo soud zjistil, že tuto účastnice uzavřely dne 22. 10. 2016. Žalobkyně se zde zavázala žalované zřídit běžný účet č. bankovní účet a poskytovat jí zde bankovní služby.

4. Z obou listin nazvaných obchodní podmínky (jedny účinné od 14. 9. 2016 a druhé od 3. 11. 2020, jinak obsahově téměř totožné) soud zjistil, že se jedná o všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, které obsahují výklad pojmů, obecné informace o poskytování bankovních produktů a služeb, včetně internetového bankovnictví a poskytování úvěrů. Dále obsahují ujednání ryze technického charakteru, jako je například doručování písemností.

5. Z obou listin nazvaných podmínky pro používání úvěru (jedny účinné od 16. 3. 2017 a druhé od 31. 10. 2018, jinak obsahově téměř totožné) soud zjistil, že se jedná o součást rámcové smlouvy a obsahují ujednání technického charakteru týkající se čerpání a splácení sjednávaných úvěrů.

6. Z y nazvané dodatek číslo k rámcové smlouvě číslo soud zjistil, že se dne 22. 6. 2018 v rámci internetového bankovnictví účastnice dohodly na poskytnutí úvěru č. anonymizováno tak, že žalobkyně na bankovní účet žalované poukáže 80 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit žalobkyni úrok ve výši 8,9 % ročně v 96 měsíčních splátkách po 1 168 Kč splatných vždy do každého 21. dne v měsíci počínaje 21. 7. 2018. Z přiložené y nazvané formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že obsahuje informace k úvěru na 80 000 Kč jako je počet splátek a jejich výše, úrok, RPSN, atp. Z y nazvané dodatek číslo k rámcové smlouvě číslo soud zjistil, že se týká úvěru č. anonymizováno a počínaje 21. 7. 2018 se účastnice dohodly na změně výše splátky na 2 300 Kč. Z y nazvané dodatek číslo k rámcové smlouvě číslo soud zjistil, že se týká úvěru č. anonymizováno a počínaje 24. 2. 2020 se účastnice dohodly na změně termínu splatnosti splátek na 24. den v měsíci. Z y nazvané dodatek číslo k rámcové smlouvě číslo soud zjistil, že se týká úvěru č. anonymizováno a počínaje 24. 3. 2020 se účastnice dohodly na změně výše splátky na 1 000 Kč. Z y nazvané dodatek číslo k rámcové smlouvě číslo soud zjistil, že se týká úvěru č. anonymizováno a počínaje 21. 10. 2020 se účastnice dohodly na změně termínu splatnosti splátek na 21. den v měsíci. Z y nazvané splátkový kalendář soud zjistil, že se týká úvěru č. anonymizováno, byl vytvořen 22. 11. 2021 a obsahuje rozpis jednotlivých splátek včetně data jejich uhrazení s tím, že se z této y podává, že do 21. 12. 2020 žalobkyně eviduje veškeré splátky v termínu, následně se žalovaná dostávala do prodlení a počínaje splátkou splatnou 21. 9. 2021 již nezaplatila ničeho. Totéž se podává z y nazvané přehled plateb, kde soud nadto zjistil, že žalovaná dohromady na tento úvěr zaplatila 64 000 Kč.

7. Z y nazvané dodatek číslo k rámcové smlouvě číslo soud zjistil, že se dne 6. 4. 2020 v rámci internetového bankovnictví účastnice dohodly na poskytnutí úvěru č. anonymizováno tak, že žalobkyně na bankovní účet žalované poukáže 20 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit žalobkyni úrok ve výši 9,4 % ročně v 96 měsíčních splátkách po 298 Kč splatných vždy do každého 14. dne v měsíci počínaje 14. 5. 2020. Z přiložené y nazvané formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že obsahuje informace k úvěru na 80 000 Kč jako je počet splátek a jejich výše, úrok, RPSN, atp. Z y nazvané dodatek číslo k rámcové smlouvě číslo soud zjistil, že se týká úvěru č. anonymizováno a počínaje 24. 5. 2020 se účastnice dohodly na změně termínu splatnosti splátek na 24. den v měsíci. Z y nazvané dodatek číslo k rámcové smlouvě číslo soud zjistil, že se týká úvěru č. anonymizováno a počínaje 21. 10. 2020 se účastnice dohodly na změně termínu splatnosti splátek na 21. den v měsíci. Z y nazvané splátkový kalendář soud zjistil, že se týká úvěru č. anonymizováno, byl vytvořen 22. 11. 2021 a obsahuje rozpis jednotlivých splátek včetně data jejich uhrazení s tím, že se z této y podává, že do 21. 12. 2020 žalobkyně eviduje veškeré splátky v termínu, následně se žalovaná dostávala do prodlení a počínaje splátkou splatnou 21. 10. 2021 již nezaplatila ničeho. Totéž se podává z y nazvané přehled plateb, kde soud nadto zjistil, že žalovaná dohromady na tento úvěr zaplatila 5 066 Kč.

8. Z y nazvané úvěrová zpráva soud zjistil, že k 6. 4. 2020 měla žalovaná evidovaný jeden existující splátkový úvěr, dva ukončené a jeden odmítnutý, dále jeden existující nesplátkový a jeden odmítnutý. Současně se z této zprávy podává, že úvěr č. anonymizováno byl použit na splacení dvou předchozích (datum poskytnutí se shoduje s datem splacení těchto úvěrů).

9. Z y nazvané aplikační data soud zjistil, že žalobkyně žalované poskytla dne 4. 4. 2017 úvěr ve výši 40 000 Kč, dne 9. 9. 2017 úvěr ve výši 20 000 Kč, dne 22. 6. 2018 úvěr ve výši 80 000 Kč, dne 4. 7. 2019 kontokorentní úvěr a dne 6. 4. 2020 úvěr ve výši 20 000 Kč. Dalším žádostem (14) již nebylo vyhověno, nebo byly stornovány. Dále se z této y podává, že žalovaná do roku 2018 bydlela v nájmu, v roce 2019 u rodičů a následně ve vlastním domě / bytu a od začátku roku 2020 opět v nájmu. Současně od prosince 2016 do června 2020 vystřídala jedenáctkrát zaměstnavatele. 6alovaná byla vyučena a svobodná. To jsou údaje, které žalovaná žalobkyni sdělovala při každé z podaných žádostí.

10. Z výpisu z účtu č. bankovní účet za období od 1. 3. 2018 do 22. 6. 2018 soud zjistil, že 22. 6. 2018 sem byla připsána částka 80 000 Kč (jako půjčka 3) a téhož dne bylo odepsáno 13 536,89 Kč jako předčasné splacení půjčky 1 a 9 952,17 Kč jako předčasné splacení půjčky 2. dále se z tohoto výpisu podává, že žalované od zaměstnavatele právnická osoba vždy v jeden den přišly dvě mzdy (vždy cca 11 až 20 tisíc Kč). Z výpisu ze shodného účtu za období od 1. 2. 2020 do 29. 2. 2020 soud zjistil, že žalované byla na tento účet připsána od zaměstnavatele právnická osoba mzda ve výši 20 358 Kč. Její výdaje činily 26 210,44 Kč. Z výpisu ze shodného účtu za den 22. 6. 2018 soud zjistil, že sem byla připsána částka 80 000 Kč jako půjčka 3 a dále z výpisu ze shodného účtu za den 14. 4. 2020 soud zjistil, že sem byla připsána částka 20 000 Kč jako půjčka 4.

11. Z dopisu ze dne 22. 11. 2021 soud zjistil, že jím žalobkyně vyzývá žalovanou k zaplacení 17 765,24 Kč jako dluhu z úvěru č. anonymizováno a dále 31 008,59 Kč jako dluhu z úvěru č. anonymizováno do 1. 12. 2021, jinak se vystavuje riziku podání žaloby. Z přiloženého podacího archu se pak podává, že tento dopis byl žalované dne 24. 11. 2021 odeslán.

12. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastnic a ke všemu, co v řízení vyšlo najevo, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastnice dne 22. 10. 2016 uzavřely rámcovou smlouva číslo jíž se žalobkyně zavázala žalované zřídit běžný účet č. bankovní účet a poskytovat jí zde bankovní služby. Součástí této smlouvy se staly obchodní podmínky a podmínky pro používání úvěru. Dodatky k této smlouvě, a to dodatky 7 a 14, se účastnice dohodly na poskytnutí peněžních prostředků. Dodatkem číslo se dne 22. 6. 2018 v rámci internetového bankovnictví účastnice dohodly na poskytnutí úvěru č. anonymizováno tak, že žalobkyně na bankovní účet žalované poukáže 80 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit žalobkyni úrok ve výši 8,9 % ročně v 96 měsíčních splátkách po 1 168 Kč splatných vždy do každého 21. dne v měsíci počínaje 21. 7. 2018. Dodatkem číslo z téhož dne se účastnice dohodly na změně výše splátky na 2 300 Kč. Následnými dodatky pak docházelo ke změně termínu splatnosti a počínaje 24. 3. 2020 ke změně výše splátky na 1 000 Kč. Peněžní prostředky ve výši 80 000 Kč byly žalované 22. 6. 2018 poukázány na její běžný účet a téhož dne z nich žalovaná zaplatila 13 536,89 Kč jako předčasné splacení půjčky 1 a 9 952,17 Kč jako předčasné splacení půjčky 2. Do 21. 12. 2020 žalovaná splácela řádně, následně se dostávala do prodlení a počínaje splátkou splatnou 21. 9. 2021 již nezaplatila ničeho. Na tento závazek zaplatila dohromady 64 000 Kč. Dodatkem číslo se dne 6. 4. 2020 v rámci internetového bankovnictví účastnice dohodly na poskytnutí úvěru č. anonymizováno tak, že žalobkyně na bankovní účet žalované poukáže 20 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit žalobkyni úrok ve výši 9,4 % ročně v 96 měsíčních splátkách po 298 Kč splatných vždy do každého 14. dne v měsíci počínaje 14. 5. 2020. Následnými dodatky pak docházelo ke změně termínu splatnosti. Peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč byly žalované dne 14. 4. 2020 poukázány na její běžný účet. Do 21. 12. 2020 žalovaná splácela řádně, následně se dostávala do prodlení a počínaje splátkou splatnou 21. 10. 2021 již nezaplatila ničeho. Na tento závazek zaplatila celkem 5 066 Kč. Dopisem ze dne 22. 11. 2021 žalobkyně žalovanou vyzývala k předčasnému zaplacení 17 765,24 Kč jako dluhu z úvěru č. anonymizováno a dále 31 008,59 Kč jako dluhu z úvěru č. anonymizováno do 1. 12. 2021, jinak se vystavuje riziku podání žaloby. Tento dopis žalované odeslala anonymizováno 24. 11. 2021. Žalovaná žalobkyni v období let 2017 až 2020 celkem devatenáctkrát žádala o úvěr, z čehož pětkrát úspěšně. Žalobkyně žalované poskytla dne 4. 4. 2017 úvěr ve výši 40 000 Kč, dne 9. 9. 2017 úvěr ve výši 20 000 Kč, dne 22. 6. 2018 úvěr ve výši 80 000 Kč, dne 4. 7. 2019 kontokorentní úvěr a dne 6. 4. 2020 úvěr ve výši 20 000 Kč. Ke každé žádosti žalovaná sdělila žalobkyni údaje o svém příjmu, zaměstnavateli a osobním stavu. Za tu dobu vystřídala jedenáctkrát zaměstnavatele, bydlela v nájmu, u rodičů, ve vlastním a následně zase v nájmu. Jinak byla svobodná a vyučená. V první polovině roku 2018 měla příjem cca 11 až 20 tisíc Kč měsíčně.

13. Na projednávaný případ je nutno aplikovat ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále již jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť se jedná o úvěr poskytovaný spotřebiteli ( zákona o spotřebitelském úvěru).

14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

16. Podle , , v účinném znění (dále již jen„ o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Ze shora citovaného § 86 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Toto ustanovení je přitom nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele a neplatnost tak posoudit jako absolutní podle § 580 odst. 1 o. z., ke které by soudy měly přihlédnout vždy, i pokud nebude v řízení ze strany dlužníka uplatněna jako procesní obrana. Ke shodným závěrům dospěl i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , kde mimo jiné uzavřel, že vyžadovat od poskytovatele spotřebitelských úvěrů důsledné zkoumání úvěruschopnosti (budoucího) dlužníka není zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Zprostředkovaně pak tato povinnost chrání také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Odbornou péčí je pak třeba rozumět úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , jehož závěry, byť se týká předchozí právní úpravy, lze mutatis mutandis aplikovat i pro výklad shora citovaného § 86 zákona o spotřebitelském úvěru).

18. V projednávaném případě žalobkyně uvedla, že při zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela zejména z údajů, které jí žalovaná sdělila, osobu žalované lustrovala v bankovním registru klientských informací a dále disponovala výpisy z jejího účtu. Nutno žalobkyni přisvědčit, že provedeným dokazováním tyto skutečnosti byly prokázány. Nicméně na základě zjištěných skutečností má soud za to, že žalobkyně úvěruschopnost žalované neposoudila s odbornou péčí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod pořadovým číslem 3225/2015). Předně je třeba podotknout, že žalobkyně se žádným relevantním způsobem nezabývala výdaji žalované, což soud při žalovanou deklarovaném příjmu cca 17 – 20 tisíc Kč považuje za chybu, když z výpisů z účtu žalované se podává, že její příjmy se v lepším případě kryly s výdaji (pokud zaměstnavatel v jeden den posílala žalované dvě mzdy, nebyla druhá z nich pravděpodobně určena žalované, neboť jednak to neodpovídá příjmům, které sama deklarovala a dále v pozdějším období jí shodný zaměstnavatel již posílal jen jednu). Žalovaná často žádala o úvěr a několikráte jí bylo vyhověno. Je přitom alarmující, pokud prostředky z první ze žalovaných smluv použila na předčasné splacení předchozích úvěrů, aniž se na tom se žalobkyní dohodly v rámci samotné smlouvy. Stejně tak je zvláštní, jestliže žalobkyně měla posuzovat schopnost žalované poskytovaný úvěr splácet ve vztahu ke splátce 1 168 Kč a ihned po uzavření smlouvy dojde ke změně výše splátek na 2 300 Kč. Uvedené rozpory pak samy o sobě vedou soud k závěru, že žalobkyně úvěruschopnost žalované neposoudila s odbornou péčí. Nadto je dále třeba dodat, že oba žalované úvěry měly být spláceny po dobu 96 měsíců (tedy osmi let) a soud je toho názoru, že při takto dlouhodobém závazku je potřeba úvěruschopnost potenciálního úvěrovaného posuzovat o to pečlivěji. Žádná taková snaha však ze strany žalobkyně v projednávaném případě projevena nebyla. Proto je třeba na uzavřené smlouvy o úvěru nahlížet jako na absolutně neplatné podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za užití § 580 odst. 1 o. z.

19. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč (80 000 Kč a 20 000 Kč). Toto plnění soud shledal plněním bez právního důvodu, kterým se žalovaná bezdůvodně obohatila a je povinna obohacení vydat (§ 2991 o. z.), přičemž současně bylo zjištěno, že takto vydala již 69 066 Kč a k vydání tudíž zbývá již jen 30 934 Kč. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). V tomto případě, s ohledem na dobu uplynulou od obohacení žalované, je přiměřené považovat za tuto lhůtu již následující den po obdržení výzvy k plnění. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2014, sp. zn. ). Žalobkyně neprokázala, že by žalovanou vyzvala k plnění, neboť z přiloženého podacího archu se nepodává, že by se zasílaná zásilka dostala do sféry dispozice žalované. Kvalifikovanou výzvou k plnění je tak v projednávaném případě až žaloba, s jejímž obsahem měla žalovaná objektivní možnost se seznámit až dne 18. 11. 2022 (kdy byla žalované zásilka obsahující žalobu spolu s výzvou, aby se k ní vyjádřila, doručena), následující den, tj. 19. 11. 2022, tak byla žalovaná povinna bezdůvodné obohacení vydat a jelikož tak neučinila, dostala se dne 20. 11. 2022 do prodlení.

20. Soud z vyložených důvodů shledal žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala vrácení poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků důvodnou a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 30 934 Kč, a to včetně úroků z prodlení z této částky podle o. z. jdoucích od 20. 11. 2022 v žalobkyní požadované výši 8,5 = ročně, tedy méně, než by jí podle náleželo. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s  , když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní.

21. Jinak tomu však bylo, pokud se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 16 891,96 Kč, úroku ve výši 947,87 Kč, úroku ve výši 8,9 % ročně z částky 30 338,56 Kč od 22. 11. 2021 do 20. 12. 2021, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 30 338,56 Kč od 21. 12. 2021 do zaplacení, úroku ve výši 9,4 % ročně z částky 17 487,40 Kč od 22. 11. 2021 do 19. 1. 2022, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 17 487,40 Kč od 20. 1. 2022 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 47 825,96 Kč od 2. 12. 2021 do 19. 11. 2022 a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16 891,96 Kč od 20. 11. 2022 do zaplacení, když tato plnění měla vyplývat ze smluv o úvěru, které však byly shledány neplatnými. Ohledně těchto nároků soud proto žalobu výrokem II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítl.

22. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí ( ). V daném případě poměr úspěchu a neúspěchu ve věci odůvodňuje nepřiznání práva na náhradu nákladů řízení žádné z účastnic ( ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.