Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
7 C 233/2023-123
Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Monikou Mikšovskou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 41 536,98 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni
a) částku 18 379,66 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 18 379,66 Kč od datum do zaplacení,
b) částku 17 975,16 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17 975,16 Kč od datum do zaplacení,
to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení
a) částky 2 561,33 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 073,20 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 809,63 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 941,19 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 561,33 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 9,7 % ročně z částky 19 256,19 Kč od datum do zaplacení.
b) částky 2 620,63 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 055,60 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 795,11 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 595,79 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 620,63 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 9,7 % ročně z částky 18 910,79 Kč od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 8 275,79 Kč k rukám JUDr. Ing. jméno příjmení, titul za jménem, advokáta se sídlem adresa žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku 18 379,66 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 18 379,66 Kč od [datum] do zaplacení, b) částku 17 975,16 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 17 975,16 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení a) částky 2 561,33 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 073,20 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 809,63 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 941,19 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 561,33 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 9,7 % ročně z částky 19 256,19 Kč od [datum] do zaplacení. b) částky 2 620,63 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 055,60 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 795,11 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 20 595,79 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 620,63 Kč od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 9,7 % ročně z částky 18 910,79 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 8 275,79 Kč k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], [titul za jménem], advokáta se sídlem [adresa žalobkyně], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky celkem ve výši 41 536,98 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdce, společnost právnická osoba, IČO (dále také jako„ banka“), uzavřel se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru – expres půjčka, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč z úvěrového účtu č. bankovní účet. Úvěr byl poskytnut neúčelově a jednorázově převodem na bankovní účet sjednaný ve smlouvě. Žalovaný se zavázal hradit bance úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 9,70 % ročně. Dále se zavázal platit poplatky za poskytnuté bankovní služby (zejména za vedení úvěrového účtu), případně další poplatky (např. za upomínání), a to ve výši dle smlouvy a sazebníku. V rámci smlouvy si sjednal pojištění schopnosti splácet, za které se zavázal bance hradit poplatek za pojištění ve výši uvedené v čl. II. smlouvy. Žalovaný byl povinen splácet úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve sjednané výši, a to počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Splácení probíhalo zápočtem peněžních prostředků z běžného účtu, v jehož prospěch bylo provedeno čerpání úvěru. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátek, proto banka využila svého práva a dopisem ze dne datum ukončila poskytování úvěru a úvěr zesplatnila ke dni datum. V souladu se smluvními ujednáními uplatnila právo na smluvní pokutu ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Pohledávka za žalovaným vyplývající z uvedené smlouvy byla ze strany banky postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum. Z titulu předmětně smlouvy tedy žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení dlužné jistiny ve výši 19 256,19 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 1 685 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 809,63 Kč a kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 073,20 Kč. Dále požadovala úrok ve výši 9,70 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 19 256,19 Kč od datum do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky 20 941,19 Kč (tj, z dlužné jistiny, poplatků a smluvní pokuty) od datum do zaplacení. Svůj dluh žalovaný neuhradil, přestože byl k plnění vyzván předžalobní upomínkou odeslanou dne datum. Dále žalobkyně uvedla, že její stejný právní předchůdce uzavřel se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru – expres půjčka, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr rovněž ve výši 20 000 Kč, a to z úvěrového účtu č. bankovní účet. Úvěr byl poskytnut neúčelově a jednorázově převodem na bankovní účet sjednaný ve smlouvě. Žalovaný se zavázal hradit bance úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 9,70 % ročně. Dále se zavázal platit poplatky za poskytnuté bankovní služby (zejména za vedení úvěrového účtu), případně další poplatky (např. za upomínání), a to ve výši dle smlouvy a sazebníku. V rámci smlouvy si sjednal pojištění schopnosti splácet, za které se zavázal bance hradit poplatek za pojištění ve výši uvedené v čl. II. smlouvy. Žalovaný byl povinen splácet úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve sjednané výši, a to počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Splácení probíhalo zápočtem peněžních prostředků z běžného účtu, v jehož prospěch bylo provedeno čerpání úvěru. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátek, proto banka využila svého práva a dopisem ze dne datum ukončila poskytování úvěru a úvěr zesplatnila ke dni datum. V souladu se smluvními ujednáními uplatnila právo na smluvní pokutu ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Pohledávka za žalovaným vyplývající z uvedené smlouvy byla ze strany banky postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum. Z titulu předmětně smlouvy tedy žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení dlužné jistiny ve výši 18 910,79 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 1 685 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 795,11 Kč a kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 055,60 Kč. Dále požadovala úrok ve výši 9,70 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 18 910,79 Kč od datum do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné částky 20 595,79 Kč (tj. z dlužné jistiny, poplatků a smluvní pokuty) od datum do zaplacení. Svůj dluh žalovaný neuhradil, přestože byl k plnění vyzván předžalobní upomínkou.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Při jednání konaném datum pak sdělil, že při uzavírání obou úvěrů uváděl pravdivé informace o svých příjmech. V současností není od června 2023 zaměstnán. Naposledy pracoval jako řidič s rozvozem pizzy s čistým příjmem 1 300 Kč denně, měsíčně si vydělal cca 9 000 Kč na dohodu o pracovní činnosti. Má základní vzdělání, střední vzdělání nedokončil. Nemá žádnou vyživovací povinnost, ve společné domácnosti žije s družkou, která je v pracovní neschopnosti na rizikovém těhotenství, nemá žádný příjem. Žalovaný je veden na ÚP, pobírá příspěvek na bydlení 10 700 Kč a příspěvek hmotné nouze 4 860 Kč, jeho náklady na bydlení činí 11 780 Kč. Dluží ještě 3-4 věřitelům z úvěrových smluv, má nařízeny 2 exekuce, které mu nemají z čeho strhávat. Má v plánu podat na sebe insolvenční návrh.
3. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, sídlem adresa, IČO, a žalovaný sjednali dne datum dohodu označenou jako smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – expres půjčka, na základě které se předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit formou 72 pravidelných měsíčních splátek ve výši 367,50 Kč (+ 37 Kč úhrada pojištění, tj. celkem 404,50 Kč). Splátky byly splatné vždy k 17. dni v měsíci počínaje dnem datum. Úroková sazba činila 9,70 % ročně. Čerpání úvěru bylo provedeno ve prospěch účtu č. bankovní účet a z tohoto účtu měl být úvěr zároveň formou zápočtu splácen. Úvěr byl poskytnut z úvěrového účtu č. bankovní účet a na tento účet měl být úvěr formou zápočtu splácen (prokázáno smlouvou o úvěru – expres půjčka ze dne datum, všeobecnými obchodními podmínkami, sazebníkem poplatků, vysvětlením některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěr). Jistinu úvěru ve výši 20 000 Kč žalovaný načerpal dne datum (prokázáno výpisem z úvěrového účtu). Žalovaný nesplácel úvěr dle sjednaných podmínek, proto jej banka prohlásila za splatný ke dni datum a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu sestávajícího z dlužné jistiny ve výši 19 256,19 Kč, smluvního úroku ke dni prohlášení splatnosti ve výši 809,63 Kč, poplatků a nákladů upomínání ve výši 1 685 Kč a úroku z prodlení ke dni prohlášení splatnosti ve výši 39,60 Kč (prokázáno oznámením o prohlášení úvěru číslo za splatný ze dne datum). Žalovaný na úvěr uhradil celkem částku 1 620,34 Kč (prokázáno platební historií ke smlouvě číslo). Dále bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný sjednali dne datum dohodu označenou jako smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – expres půjčka, na základě které se předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky rovněž ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit taktéž formou 72 pravidelných měsíčních splátek ve výši 367,50 Kč (+ 37 Kč úhrada pojištění, tj. celkem 404,50 Kč). Splátky byly splatné vždy k 17. dni v měsíci počínaje dnem datum. Úroková sazba činila 9,70 % ročně. Čerpání úvěru bylo provedeno ve prospěch účtu č. bankovní účet a z tohoto účtu měl být úvěr zároveň formou zápočtu splácen. Úvěr byl poskytnut z úvěrového účtu č. bankovní účet a na tento účet měl být úvěr formou zápočtu splácen (prokázáno smlouvou o úvěru – expres půjčka ze dne datum, všeobecnými obchodními podmínkami, sazebníkem poplatků). Jistinu úvěru ve výši 20 000 Kč žalovaný načerpal dne datum (prokázáno výpisem z úvěrového účtu). Žalovaný nesplácel úvěr dle sjednaných podmínek, proto jej banka prohlásila za splatný ke dni datum a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu sestávajícího z dlužné jistiny ve výši 18 910,79 Kč, smluvního úroku ke dni prohlášení splatnosti ve výši 795,11 Kč, poplatků a nákladů upomínání ve výši 1 685 Kč a úroku z prodlení ke dni prohlášení ve výši 39,60 Kč (prokázáno oznámením o prohlášení úvěru číslo za splatný ze dne datum). Žalovaný na úvěr uhradil celkem částku 2 024,84 Kč (prokázáno platební historií ke smlouvě číslo). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo s účinností ke dni datum (tj. ke dni, kdy byla na účet postupitele připsána platba za postoupené portfolio pohledávek) k postoupení pohledávek z obou smluv z původního věřitele (banky) na žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, potvrzením o zaplacení kupní ceny za portfolio pohledávek ze dne datum, oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum včetně dokladu o odeslání). K úhradě dlužných částek z obou smluv byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne datum, přičemž mu byla stanovena lhůta k zaplacení do datum (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne datum včetně podacího archu ze dne datum).
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni sjednání smluv, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni sjednání smluv poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni sjednání smluv poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Poskytovatel úvěru byl tedy dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného, přičemž porušení této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 588 o.z.), k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18, a zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo, neboť zákon o spotřebitelském úvěru provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, což s sebou nese i povinnost eurokonformního výkladu vnitrostátní úpravy.
10. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že u pohledávky číslo banka vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr ze dne datum. Žádost o úvěr banka hodnotila individuálně, a to v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného banka kontrolovala veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MVČR, a další. V tomto případě žalovaný deklaroval čistý měsíční příjem ve výši 24 291 Kč. Žalovaný dále v žádosti uvedl, že je zaměstnán na dobu neurčitou, že bydlí u rodičů, že celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 65 000 Kč a že nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného banka porovnávala jeho příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje, náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Při výpočtu bylo počítáno s částkou životního minima klienta dle nař. vlády č. 409/2011 Sb., částkou normativních nákladů na bydlení dle § 26 zákona č. 117/1995 Sb. a výší měsíčních splátek dosavadních závazků. Z interních zdrojů banka zjistila, že vůči bance měl žalovaný v době podání žádosti o úvěr závazky s celkovou výší měsíčních splátek 13 535,93 Kč a z externích zdrojů banka zjistila, že žalovaný neměl v době podání žádosti o úvěr žádné další závazky. Po výše popsaném provedeném individuálním hodnocení žalovaného banka žádosti žalovaného vyhověla a schválila mu úvěr ve výši 20 000 Kč. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného u pohledávky číslo pak žalobkyně obdobně uvedla, že banka vycházela z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr ze dne datum. V tomto případě žalovaný deklaroval čistý měsíční příjem ve výši 24 291 Kč. Z interních zdrojů banka zjistila, že vůči bance měl žalovaný v době podání žádosti o úvěr závazky s celkovou výší měsíčních splátek 13 168,43 Kč a z externích zdrojů banka zjistila, že žalovaný neměl v době podání žádosti o úvěr žádné další závazky. Po výše popsaném provedeném individuálním hodnocení žalovaného banka žádosti žalovaného vyhověla a schválila žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Ke svým tvrzením žalobkyně doložila výpisy z běžného účtu žalovaného, vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti a náhledy do registru.
11. Soud konstatuje, že předchůdce žalobkyně své povinnosti posoudit řádně úvěruschopnost žalovaného, nedostál. Lze přisvědčit, že předchůdce žalobkyně zjistil příjem žalovaného, přičemž tento příjem byl v době poskytnutí úvěrů pravidelný a pocházel ze stálého zaměstnání. V měsíci, kdy byl poskytnut první z úvěrů, tj. v červenci 2021 činil příjem žalovaného ze zaměstnání u Oblastní nemocnice obec 19 730 Kč, další příjem měl žalovaný od obce Velký Osek ve výši 5 270 Kč. Výše příjmu tak zhruba odpovídá údaji deklarovanému v žádosti o úvěr. Předchůdce žalobkyně však dostatečně zodpovědně nepřistoupil ke zjišťování výdajů žalovaného a k závěrům o schopnosti žalovaného poskytnuté úvěry splácet. V době poskytnutí úvěrů měl žalovaný již dalších 5, resp. 6 půjček, které splácel, jak žalobkyně sama uvedla, v souhrnu částkou 13 168,43 Kč, resp. 13 535,93 Kč. jméno splátkových výdajů žalovaného tak vůči jeho příjmu činila již zhruba 55 %. Jedná se o vysoké zatížení, kdy poskytnutí dalších úvěrů neposkytuje jistotu, že je žalovaný bude schopen řádně splácet. Další výdaje žalovaného pak předchůdce žalobkyně fakticky nezjišťoval a spokojil se s využitím statistických dat (životní minimum, normativní náklady na bydlení). Tento postup soud hodnotí jako laxní, a to zvlášť s přihlédnutím k tomu, že předchůdce žalobkyně měl přístup k běžnému účtu žalovaného, z něhož šlo získat poměrně ucelené informace o tom, jak žalovaný skutečně hospodaří. Soud konstatuje, že předchůdce žalobkyně tak vzhledem k výše uvedenému nebyl v pozici, kdy by z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplývalo, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěry splácet.
12. S ohledem na to, že žalobkyně ve věci neprokázala, že při sjednávání smluv o úvěru byla splněna zákonná povinnost jejího právního předchůdce s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka, jsou tak tyto smlouvy absolutně neplatné. V řízení bylo naopak prokázáno, že předchůdce žalobkyně uzavřel předmětné smlouvy s žalovaným, aniž by vzal v úvahu všechny nezbytné a relevantní faktory, které by mohly ovlivnit schopnost žalovaného dané úvěry po dobu jejich trvání splácet.
13. Vzhledem k tomu, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným nebyly sjednány platné závazky, má žalobkyně podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nárok na vrácení peněžitých částek představujících nesplacené části jistin úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobkyně bylo prokázáno, že její právní předchůdce vyplatil z titulu smlouvy o úvěru číslo ze dne datum žalovanému částku ve výši 20 000 Kč, žalovaný zaplatil částku ve výši 1 620,34 Kč a zbývá mu tak uhradit na jistině částku ve výši 18 379,66 Kč. Z titulu smlouvy o úvěru číslo ze dne datum vyplatil právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku ve výši 20 000 Kč, žalovaný zaplatil 2 024,84 Kč a zbývá mu tak uhradit na jistině částku ve výši 17 975,16 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost tyto částky žalobkyni zaplatit. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužných částí jistin dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od datum, tj. ode dne marného uplynutí lhůty k úhradě stanovené žalovanému v předžalobní upomínce, do zaplacení. Soud tak v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Ve zbytku žalobních nároků soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II. rozsudku).
14. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil dle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvodu pro jiný postup.
15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení, přičemž do posouzení míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud zahrnul nejen pohledávky, ale i jejich příslušenství včetně příslušenství běžícího, které soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku, tj. k datum. Soud tento způsob považuje za spravedlivý, neboť až z něj je názorně na konkrétních číslech vidět, jaké částky věřitel skutečně vymáhá. V posuzované věci byla žalobkyni přiznána částka 18 379,66 Kč, zákonný úrok z prodlení z této částky, který ke dni vyhlášení rozsudku činí 1 727,68 Kč, částka 17 975,16 Kč a zákonný úrok z prodlení z této částky, který ke dni vyhlášení rozsudku činí 1 689,66 Kč Celkem tak měla žalobkyně úspěch co do částky 39 772,16 Kč. Žalovaný měl úspěch (resp. žalobkyně neúspěch) ohledně částky 2 561,33 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 073,20 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 809,63 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 20 941,19 Kč od datum do datum, který činí 990,97 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 2 561,33 Kč od datum, který ke dni vyhlášení rozhodnutí činí 240,76 Kč, úroku ve výši 9,7 % ročně z částky 19 256,19 Kč od datum, který ke dni vyhlášení rozhodnutí činí 3 188,14 Kč, částky 2 620,63 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 055,60 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 795,11 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 20 595,79 Kč od datum do datum, který činí 974,63 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 2 620,63 Kč od datum, který ke dni vyhlášení rozhodnutí činí 246,43 Kč, úroku ve výši 9,7 % ročně z částky 18 910,79 Kč od datum, který ke dni vyhlášení rozhodnutí činí 3 130,95 Kč Celkem tak měl žalovaný úspěch co do částky 17 687,38 Kč. Z uvedeného vyplývá, že rozdíl v úspěchu účastníků činí 40 % ve prospěch žalobkyně.
16. Účelně vynaložené náklady žalobkyně představuje: zaplacený soudní poplatek ve výši 1 662 Kč; advokát žalobkyně učinil v řízení celkem pět úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a.t.“), předžalobní výzva k plnění, návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/ a.t.), účast na jednání soudu ve dnech datum a datum, přičemž mimosmluvní odměna za těchto pět úkonů právní služby činí 5 x 2 780 Kč (§ 7 bod 5 a.t.); paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 5 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 a.t.); náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 3 234 Kč; cestovné ve výši 193,47 Kč za cestu na jednání soudu konané dne datum a zpět, trasa obec a zpět (28 km), při průměrné spotřebě 4,97 l číslo km, vyhláškové (č. 191/2023 Sb.) ceně paliva 34,40 Kč a sazbě základní náhrady 5,20 Kč/km a náhrada za promeškaný čas v trvání dvou započatých půlhodin strávených cestou na jednání soudu a zpět dne datum ve výši 2 x 100 Kč (§ 14 odst. 1 písm. a/ a odst. 3 a.t.) Celkem tak náklady žalobkyně činily 20 689,47 Kč, z nichž má právo na jejich náhradu v rozsahu 40 %, tedy v částce 8 275,79 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Nad rámec uvedeného soud konstatuje, že úkon žalobkyně spočívající v doplnění tvrzení a důkazů ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného, nepovažuje za účelný, když předmětná tvrzení a důkazy měly být uvedeny a doloženy již v samotné žalobě.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.