Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 26/2024-62

Okresní soud v Teplicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Danielou Novotnou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 29 400 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 25 000 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 25 000 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 808,22 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení, pokud se týká částky 7 982 Kč, se zastavuje.

III. Žaloba, pokud se týká zaplacení částky 505 Kč se zamítá.

IV. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 628 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 25 000 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % p. a. z částky 25 000 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 808,22 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Řízení, pokud se týká částky 7 982 Kč, se zastavuje. III. Žaloba, pokud se týká zaplacení částky 505 Kč se zamítá. IV. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2 628 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

1. Žalobce se podaným návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 25 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 25 000 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 % p. a., kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 808,22 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 582 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 505 Kč a částku 4 400 Kč, představující dluh žalovaného vzniklý v důsledku porušování povinností vyplývajících mu ze smlouvy o úvěru ze dne 12. 12. 2022 číslo platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 7. 1. 2023 uzavřené formou elektronické komunikace mezi právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba a žalovaným. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč, který se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce vrátit spolu s příslušenstvím do 11. 1. 2023. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas a v souladu se smluvními podmínkami je povinen rovněž uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Dle Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022 ve znění pozdějších dodatků právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na společnost žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem právního předchůdce žalobce dne 19. 7. 2023.

2. Před jednáním ve věci samé dne 11. 10. 2023 vzal žalobce žalobu, pokud se týká zaplacení částky 7 982 Kč představující požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 3 582 Kč a smluvní pokutu ve výši 4 400 Kč, zpět. Soud proto řízení v uvedeném rozsahu v souladu s dispozitivním projevem žalobce zastavil dle ustanovení , 2

3. Žalovaný se k žalobě meritorně nevyjádřil.

4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení , , (dále jen „ ”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek ( ). Žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byla žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu ustanovení , proto soud rozhodoval dle listinných důkazů založených ve spise.

5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil skutečnosti uvedené žalobcem a rekapitulované v bodě 1. rozsudku (důkazy: smlouva o úvěru číslo ze dne 12. 12. 2022, platnou a účinnou ve znění ze dne 7. 1. 2023 včetně všeobecných obchodních podmínek společnosti právního předchůdce žalobce, potvrzení o platbách – půjčky od anonymizováno celkem ve výši 25 000 Kč na protiúčet č. bankovní účet, upomínka k úhradě ze dne 19. 7. 2023, výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 2. 11. 2023, Rámcová smlouva o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2022 a oznámení o postoupení pohledávky žalovanému ze dne 19. 7. 2023).

6. Z pohledu práva platí u smluv o úvěru následující: dle ustanovení , , platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. V ustanovení obč. zákoníku je stanoveno, že úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá a dle ustanovení obč. zákoníku platí, že úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle ustanovení obč. zákoníku platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Ustanovení obč. zákoníku určuje, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle a 2 obč. zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám, přičemž v  cit. zák. ustanovení je uvedeno, že není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

7. Ustanovení a 2 , o spotřebitelském úvěru ve znění změn a doplňků (dále jen„ zákon“), stanoví, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle cit. zák. ustanovení poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“ Ustanovení zákona potom definuje spotřebitelský úvěr takto: spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

8. Dle čl. 8 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“) platí, že členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. V čl. 23 této směrnice je uvedeno, že členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

9. Na základě skutečností uvedených v bodě 5. rozsudku vzal soud za prokázané, že věřitel žalovanému poskytl dne peněžní prostředky v celkové výši 25 000 Kč, z nichž nyní jeho právní nástupce požaduje uhradit řádně neuhrazenou částku 25 000 Kč. Dále se však soud musel zabývat těmito otázkami: může-li bez aktivity žalovaného hodnotit, zda byly při uzavření smlouvy o úvěru splněny podmínky zákona o spotřebitelskému úvěru, zda podmínky splněny byly a na jakou částku má žalobce vůči žalované nárok.

10. Soud má za to, že neplatnost při nedostatečném posuzování úvěruschopnosti je neplatností absolutní dle ustanovení § 588 obč. zákoníku.

11. Proto zkoumal, zda věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Z pohledu soudu žalobce úvěruschopnost žalované dostatečně nezkoumal nebo alespoň nic takového neprokázal. Soud má za to, že věřitel může dostát své povinnosti pouze tehdy, pokud objektivně zjistí příjmy a výdaje dlužníka, např. prostřednictvím výplatních pásek, výpisů z bankovních účtů apod., a následně takto zjištěné informace vyhodnotí, kdy na jedné straně posoudí příjmy, na straně druhé výdaje, přičemž z rozdílu těchto hodnot zjistí, zda dlužník má dostatek finančních prostředků na splácení úvěru. Jen tímto způsobem věřitel dostojí své povinnosti dle zákona posoudit schopnost spotřebitele splácet úvěr.

12. Soud proto vyzval žalobce usnesením ze dne 30. 1. 2024, aby tvrdil a prokázal, jakým způsobem věřitel zkoumal schopnost žalovaného úvěr splácet. Na tuto výzvu žalobce zareagoval tak, že důkazy o posuzování úvěruschopnosti žalovaného splácet úvěr nedisponuje.

13. Soud tedy dospěl k závěru, že se věřitel schopností žalovaného splácet úvěr nezabýval dostatečně a s odbornou péčí, když se nezabýval tím, zda žalovaný disponuje dostatečnými zdroji pro splácení úvěru, tj. jak jeho příjmy, tak i ho výdaji. Soud je proto přesvědčen o tom, že úvěruschopnost žalovaného věřitel nehodnotil s odbornou péčí, a že smlouva je tak neplatná pro rozpor se zákonem.

14. Je-li smlouva o úvěru neplatná, je žalovaný povinen žalobci vrátit dle ustanovení §§ 2991 a 2999 obč. zákoníku bezdůvodné obohacení, které tvoří toliko částka, kterou věřitel poskytl žalovanému jako zápůjčku, tedy nyní požadovanou částku 25 000 Kč. Soud proto žalobci tuto částku přiznal spolu s úroky z prodlení v zákonné výši. Co do částky 505 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky, soud žalobu zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení , když žalobce měl ve věci neúspěch v poměrně nepatrné části. Soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 628 Kč, spočívající v uhrazeném soudním poplatku ve výši 1 176 Kč a nákladech právního zastoupení advokátem 1 452 Kč včetně DPH, z toho odměna advokáta dle ustanovení vyhl. č. 177/96 Sb., ve znění změn a doplňků ve výši 900 Kč (za 3 úkony právní služby po 200 Kč), 3 režijní paušály ve výši 300 Kč + 21 % DPH přiznaná dle ustanovení

16. Platební místo a standardní lhůta k plnění vyplývají z ustanovení § , 160 odst. 1

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.