Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 27/2024-85

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Jiřím Zatloukalem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 23 901,93 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 901,93 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 943,65 Kč za dobu od 8. 4. 2019 do 31. 10. 2023, kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení ve výši 1 868,49 Kč za dobu od 25. 12. 2022 do 31. 10. 2023, úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 23 901,93 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení a smluvním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 23 901,93 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 409 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 901,93 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 943,65 Kč za dobu od 8. 4. 2019 do 31. 10. 2023, kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení ve výši 1 868,49 Kč za dobu od 25. 12. 2022 do 31. 10. 2023, úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 23 901,93 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení a smluvním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 23 901,93 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 409 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 901,93 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ke kreditní kartě reg. číslo uzavřené dne 8. 4. 2019 mezi žalobkyní a žalovaným, na základě které byl žalovaný oprávněn čerpat úvěr až do úvěrového limitu 21 000 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek, byl opakovaně vyzván k úhradě splatných dlužných splátek a když ani poté k úhradě nedošlo zesplatnila žalobkyně veškeré závazky žalovaného ke dni 24. 12. 2022. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 4. 10. 2023

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K výzvě soudu dle , zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný taktéž nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením bez jednání.

3. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění:

Z žádosti o poskytnutí úvěru, že žalovaný žalobkyni požádal dne 3. 4. 2019 o poskytnutí úvěru ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 21 000 Kč.

Z předsmluvních informací, informace o pojištění a pojištění ochrany nákupu, že žalovaný se seznámil dne 3. 4. 2019 s těmito dokumenty.

Z obchodních podmínek anonymizováno pro kreditní karty, jaké byly v době poskytnutí úvěru podmínky pro poskytnutí kreditní karty.

Z interního výstupu o posouzení úvěruschopnosti, dokumentu data o žádosti a dokumentu informace z anonymizována dvě slova, že žalobkyně provedla před poskytnutím úvěru skóring žalovaného

a prověřila jeho úvěruschopnosti.

Ze smlouvy o úvěru ke kreditní kartě ulice anonymizováno ze dne 4. 4. 2019 a smlouvy o vydání karty ze stejného dne, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena předmětná smlouva na základě které mu byl poskytnut neúčelový revolvingový úvěr na dobu neurčitou do výše úvěrového limitu 21 000 Kč, mezi stranami byl sjednán úrok 19,90 % ročně, v čl. VI. bod 3 bylo ujednáno, že pokud je žalovaný se splácením závazku vůči žalobkyni a tyto neuhradí ani v dodatečné lhůtě 30 dnů, je žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit a byla mu poskytnuta kreditní karta anonymizována dvě slova.

Z historie čerpání se podává průběh čerpání úvěru, kdy ke dni 11. 9. 2023 činila vyčerpaná dlužná částka 23 901,93 Kč.

Z oznámení o zesplatnění úvěru s podacím lístkem, že dne 26. 12. 2022 žalobkyně informovala žalovaného o zesplatnění úvěru a vyzvala jej k zaplacení dlužné částky.

Z výzev k úhradě, že žalobkyně upozorňovala žalovaného opakovaně na prodlení se splácením ke dni 28. 7. 2022, 7. 8. 2022, 28. 8. 2022.

Z předžalobní výzvy ze dne 4. 10. 2023 s podacím lístkem, že před podáním žaloby zástupkyně žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dluhu.

4. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru ke kreditní kartě do limitu 21 000 Kč. Mezi stranami byla platně uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala vydat žalovanému kreditní kartu a poskytnout mu neúčelový revolvingový úvěr na dobu neurčitou do výše úvěrového limitu 21 000 Kč, mezi stranami byl sjednán úrok 19,90 % ročně, v čl. VI. bod 3 bylo ujednáno, že pokud je žalovaný se splácením závazku vůči žalobkyni a tyto neuhradí ani v dodatečné lhůtě 30 dnů, je žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Žalovaný úvěr průběžně čerpal, avšak nehradil řádně splátky, žalobkyně jej opakovaně upomínala s tím, že je v prodlení se splácením. Žalobkyně ke dni

24. 12. 2022 zesplatnila svoji pohledávku z důvodu prodlení žalovaného, o čemž ho informovala písemně dne 26. 12. 2022. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka 23 901,93 Kč. Před podáním žaloby zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění.

5. Podle , (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

7. Podle § 122 odst. 1, 2 a 3 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze

a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu,

b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení

s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle ustanovení nařízení vlády číslo , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

10. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít

v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení , je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat

i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení

absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného řádně a na základě dostatečných podkladů.

11. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Pokud se týká právního posouzení, soud uzavírá, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, když žalobkyně plnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru ke kreditní kartě a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost vyčerpané peněžní prostředky žalobkyni splatit. Soud přezkoumal

v návaznosti na tvrzení žalobkyně co do průběhu splácení úvěru žalovaného výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, když dospěl k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotně-právní normy břemeno tvrzení

a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně nehradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka

v Olomouci ze dne 4. 6. 2010, č. j. -83). Pokud jde o požadavek žalobkyně na úhradu dlužné částky, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli byla tato poskytnutá částka v žalované výši uhrazena. Žalovaný takto nepostupoval a úhradu žalované dlužné pohledávky soud za prokázanou nemá. Vzhledem k prodlení žalovaného současně žalobkyni svědčí nárok na úhradu požadovaného příslušenství. S ohledem na výše uvedené soud žalobkyni žalobou požadovaný nárok přiznal a žalovanému uložil povinnost jej žalobkyni uhradit, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění soud určil podle věta před středníkem jako třídenní.

12. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s  a tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 409 Kč, neboť ta byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 957 Kč, dále odměna za zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle vyhl. č. (dále jen „a. t.“) - převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby,

3 x režijní paušál za uvedené úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 252 Kč, neboť zástupkyně žalobkyně doložila, že je plátcem DPH. Podmínky pro aplikaci § 14b odst. 1 a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč Částku 2 409 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením k rukám její zástupkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle věta před středníkem jako třídenní.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava – pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.