Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 27/2024-85
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Jiřím Zatloukalem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 23 901,93 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 901,93 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 943,65 Kč za dobu od 8. 4. 2019 do 31. 10. 2023, kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení ve výši 1 868,49 Kč za dobu od 25. 12. 2022 do 31. 10. 2023, úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 23 901,93 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení a smluvním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 23 901,93 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 409 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 901,93 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 943,65 Kč za dobu od 8. 4. 2019 do 31. 10. 2023, kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení ve výši 1 868,49 Kč za dobu od 25. 12. 2022 do 31. 10. 2023, úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 23 901,93 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení a smluvním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 23 901,93 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 409 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 901,93 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ke kreditní kartě reg. číslo uzavřené dne 8. 4. 2019 mezi žalobkyní a žalovaným, na základě které byl žalovaný oprávněn čerpat úvěr až do úvěrového limitu 21 000 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek, byl opakovaně vyzván k úhradě splatných dlužných splátek a když ani poté k úhradě nedošlo zesplatnila žalobkyně veškeré závazky žalovaného ke dni 24. 12. 2022. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 4. 10. 2023
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K výzvě soudu dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. , zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný taktéž nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. o. s. ř. bez jednání.
3. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění:
Z žádosti o poskytnutí úvěru, že žalovaný žalobkyni požádal dne 3. 4. 2019 o poskytnutí úvěru ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 21 000 Kč.
Z předsmluvních informací, informace o pojištění a pojištění ochrany nákupu, že žalovaný se seznámil dne 3. 4. 2019 s těmito dokumenty.
Z obchodních podmínek anonymizováno pro kreditní karty, jaké byly v době poskytnutí úvěru podmínky pro poskytnutí kreditní karty.
Z interního výstupu o posouzení úvěruschopnosti, dokumentu data o žádosti a dokumentu informace z anonymizována dvě slova, že žalobkyně provedla před poskytnutím úvěru skóring žalovaného
a prověřila jeho úvěruschopnosti.
Ze smlouvy o úvěru ke kreditní kartě ulice anonymizováno ze dne 4. 4. 2019 a smlouvy o vydání karty ze stejného dne, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena předmětná smlouva na základě které mu byl poskytnut neúčelový revolvingový úvěr na dobu neurčitou do výše úvěrového limitu 21 000 Kč, mezi stranami byl sjednán úrok 19,90 % ročně, v čl. VI. bod 3 bylo ujednáno, že pokud je žalovaný se splácením závazku vůči žalobkyni a tyto neuhradí ani v dodatečné lhůtě 30 dnů, je žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit a byla mu poskytnuta kreditní karta anonymizována dvě slova.
Z historie čerpání se podává průběh čerpání úvěru, kdy ke dni 11. 9. 2023 činila vyčerpaná dlužná částka 23 901,93 Kč.
Z oznámení o zesplatnění úvěru s podacím lístkem, že dne 26. 12. 2022 žalobkyně informovala žalovaného o zesplatnění úvěru a vyzvala jej k zaplacení dlužné částky.
Z výzev k úhradě, že žalobkyně upozorňovala žalovaného opakovaně na prodlení se splácením ke dni 28. 7. 2022, 7. 8. 2022, 28. 8. 2022.
Z předžalobní výzvy ze dne 4. 10. 2023 s podacím lístkem, že před podáním žaloby zástupkyně žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dluhu.
4. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí úvěru ke kreditní kartě do limitu 21 000 Kč. Mezi stranami byla platně uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě se žalobkyně zavázala vydat žalovanému kreditní kartu a poskytnout mu neúčelový revolvingový úvěr na dobu neurčitou do výše úvěrového limitu 21 000 Kč, mezi stranami byl sjednán úrok 19,90 % ročně, v čl. VI. bod 3 bylo ujednáno, že pokud je žalovaný se splácením závazku vůči žalobkyni a tyto neuhradí ani v dodatečné lhůtě 30 dnů, je žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Žalovaný úvěr průběžně čerpal, avšak nehradil řádně splátky, žalobkyně jej opakovaně upomínala s tím, že je v prodlení se splácením. Žalobkyně ke dni
24. 12. 2022 zesplatnila svoji pohledávku z důvodu prodlení žalovaného, o čemž ho informovala písemně dne 26. 12. 2022. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka 23 901,93 Kč. Před podáním žaloby zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
7. Podle § 122 odst. 1, 2 a 3 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze
a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu,
b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení
s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
10. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít
v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 ). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku , je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat
i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení
§ 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného řádně a na základě dostatečných podkladů.
11. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Pokud se týká právního posouzení, soud uzavírá, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, když žalobkyně plnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru ke kreditní kartě a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost vyčerpané peněžní prostředky žalobkyni splatit. Soud přezkoumal
v návaznosti na tvrzení žalobkyně co do průběhu splácení úvěru žalovaného výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, když dospěl k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotně-právní normy břemeno tvrzení
a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně nehradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka
v Olomouci ze dne 4. 6. 2010, č. j. 75Co 75/2010 -83). Pokud jde o požadavek žalobkyně na úhradu dlužné částky, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli byla tato poskytnutá částka v žalované výši uhrazena. Žalovaný takto nepostupoval a úhradu žalované dlužné pohledávky soud za prokázanou nemá. Vzhledem k prodlení žalovaného současně žalobkyni svědčí nárok na úhradu požadovaného příslušenství. S ohledem na výše uvedené soud žalobkyni žalobou požadovaný nárok přiznal a žalovanému uložil povinnost jej žalobkyni uhradit, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. jako třídenní.
12. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a § 142a o. s. ř. o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 409 Kč, neboť ta byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 957 Kč, dále odměna za zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“) - převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby,
3 x režijní paušál za uvedené úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 252 Kč, neboť zástupkyně žalobkyně doložila, že je plátcem DPH. Podmínky pro aplikaci § 14b odst. 1 a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč Částku 2 409 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám její zástupkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. jako třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava – pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.