Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
9 C 233/2023-102
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 76 067,50 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 76 067,50 Kč s úrokem ve výši 22,70 % ročně z částky 64 863,58 Kč od 23. 4. 2022 do 21. 7. 2022, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 64 863,58 Kč od 22. 7. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 67 253,58 Kč od 28. 9. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku ve výši 7,70 % ročně z částky 64 863,58 Kč od 22. 7. 2022 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 25 567,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 76 067,50 Kč s úrokem ve výši 22,70 % ročně z částky 64 863,58 Kč od 23. 4. 2022 do 21. 7. 2022, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 64 863,58 Kč od 22. 7. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 67 253,58 Kč od 28. 9. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku ve výši 7,70 % ročně z částky 64 863,58 Kč od 22. 7. 2022 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 25 567,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Ostravě dne 20. 10. 2022 se původní žalobkyně právnická osoba, se sídlem adresa, IČO (dále jen„ původní žalobkyně“), domáhala po žalovaném zaplacení 76 067,50 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného dluhu žalovaného vzniklého ze smlouvy o úvěru Expres půjčka číslo kterou žalovaný uzavřel s původní žalobkyní. Na základě uvedené smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč, které se žalovaný zavázal původní žalobkyni splácet spolu se smluvním úrokem v měsíčních anuitních splátkách po 1 788,03 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, což vedlo k tomu, že původní žalobkyně k datu 22. 4. 2022 celý dluh žalovaného z předmětné smlouvy jednorázově zesplatnila. Dlužná částka činí 76 067,50 Kč a skládá se z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 64 863,58 Kč, smluvního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění pohledávky ve výši 6 298,93 Kč, úroku z prodlení z dlužné jistiny kapitalizovaného ke dni 27. 9. 2022 ve výši 2 186,09 Kč, úroku z prodlení z částky dlužného smluvního úroku kapitalizovaného ke dni 27. 9. 2022 ve výši 328,90 Kč, poplatků ve výši 890 Kč a dalších poplatků ve výši 1 500 Kč. Původní žalobkyně jako příslušenství pohledávky požadovala zákonný úrok z prodlení z částky 64 863,58 Kč od 28. 9. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 6 298,93 Kč od 28. 9. 2022 do zaplacení.
2. Přípisem ze dne 30. 3. 2023 doručeným Okresnímu soudu v Ostravě dne 13. 4. 2023 původní žalobkyně navrhla změnu účastníka řízení na straně žalobce, a to s ohledem na postoupení žalované pohledávky na právnická osoba, se sídlem adresa, IČO. Zároveň připojila souhlas nové žalobkyně se vstupem do řízení.
3. Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 18. 4. 2023, č. j. EPR 292114/2022 -7 vyslovil svou místní nepříslušnost a věc byla postoupena zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému.
4. Přípisem ze dne 20. 9. 2023, doručeným Okresnímu soudu v Ostravě dne 21. 9. 2023, právnická osoba vzala žalobu částečně zpět co do části zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 298,93 Kč od 28. 9. 2022 do zaplacení. Zároveň žalobu rozšířila o zákonný úrok z prodlení z částky 2 390 Kč od 28. 9. 2022 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 22,70 % ročně z částky 64 863,58 Kč od 23. 4. 2022 do zaplacení.
5. Usnesením zdejšího soudu ze dne 23. 10. 2023, č. j. 9 C 233/2023 -81 bylo připuštěno, aby na místo původní žalobkyně vstoupila do řízení právnická osoba, se sídlem adresa, IČO (dále jen„ žalobkyně“).
6. Usnesením zdejšího soudu ze dne 8. 12. 2023, č. j. 9 C 233/2023 -91, bylo řízení v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 298,93 Kč od 28. 9. 2022 do zaplacení, v důsledku částečného zpětvzetí žaloby zastaveno. Zároveň bylo připuštěno rozšíření žaloby o nárok na zaplacení úroku ve výši 22,70 % ročně z částky 64 863,38 Kč do 23. 4. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 390 Kč od 28. 9. 2022 do zaplacení.
7. Žalovaný se k žalobě, kterou mu soud zaslal na adresu, na níž je hlášen k trvalému pobytu, ani přes výzvu soudu nevyjádřil.
8. Soud nařídil ve věci jednání na den 22. 1. 2024. Žalovaný, ač řádně a s dostatečným předstihem předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto postupoval v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř. “), tak, že věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Zástupce žalobkyně, který se k jednání dostavil, sdělil, že žalovaný na svůj dluh v mezidobí po podání žaloby ničeho neuhradil a že tedy žalobkyně trvá na podané žalobě v rozsahu po jejím částečném zpětvzetím a následném rozšíření.
9. Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi původní žalobkyní a žalovaným dne 20. 1. 2021 soud zjistil, že původní žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč, a to na jeho účet č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal, že poskytnuté prostředky vrátí a současně zaplatí úrok, jehož výše činila 22,70 % ročně, v 72 pravidelných měsíčních splátkách. Celkem měl žalovaný dle smlouvy uhradit 128 404,35 Kč. V uvedené smlouvě bylo dále sjednáno pojištění schopnosti žalovaného úvěr splácet, které bylo realizováno přistoupením žalovaného k Pojistné smlouvě č. anonymizováno číslo uzavřené mezi původní žalobkyní jako pojistníkem a právnická osoba, jako pojistitelem. V souvislosti s tímto pojištěním se žalovaný zavázal hradit původní žalobkyni poplatek ve výši 178 Kč měsíčně. Výše splátek úvěru činila 1 788,03 Kč měsíčně (včetně poplatku za pojištění 1 966,03 Kč měsíčně), přičemž poslední splátka byla stanovena částkou 1 454,22 Kč (včetně poplatku za pojištění 1 632,22 Kč). Splátky byly splatné vždy k 18. dni příslušného měsíce počínaje 18. 2. 2021. Žalovaný se dále zavázal hradit žalobkyni poplatky související s úvěrem, a to mimo jiné poplatek ve výši 600 Kč za každé zaslání písemné upomínky a ve výši 300 Kč za jednorázové prohlášení úvěru za splatný. V čl. 3 smlouvy bylo sjednáno, že v případě prodlení žalovaného má původní žalobkyně mimo jiné právo prohlásit dluh za ihned splatný. V bodu 43 Všeobecných produktových podmínek, jež byly nedílnou součástí smlouvy, bylo ujednáno, že z částek, s jejichž splacením je žalovaný v prodlení, zejména se splacením jistiny, úroků, poplatků, případně jiných peněžitých dluhů vůči původní žalobkyni, je původní žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému úrok z prodlení a/nebo smluvní úrok sjednaný v úrokovém lístku.
10. Z umořovací tabulky soud zjistil, že žalovaný již od počátku na úhradu svého dluhu ze shora citované úvěrové smlouvy hradil různé částky v různých termínech. Poslední platbu provedl dne 18. 12. 2021 a neuhrazená část jistiny k tomuto dni činila 64 863,58 Kč.
11. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. bankovní účet ze dne 29. 1. 2021 byly zjištěny jednotlivé pohyby na tomto účtu v období od 30. 12. 2020 do 29. 1. 2021. Dále z tohoto výpisu bylo zjištěno, že původní žalobkyně dne 20. 1. 2021 poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč.
12. Z výpisů z úvěrového účtu žalovaného č. bankovní účet a z tabulky platební historie shora specifikované úvěrové smlouvy soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč dne 20. 1. 2021, a to způsobem uvedeným ve smlouvě. Dále soud z těchto výpisů zjistil jednotlivé úhrady žalovaného na jeho dluh se shora uvedené úvěrové smlouvy. Žalovaný od počátku splácel úvěr nepravidelně, poslední platbu provedl dne 18. 12. 2021. K datu 31. 8. 2022 činil jeho dluh na jistině 64 863,58 Kč, na smluvním úroku 6 298,93 Kč, na úroku z prodlení z jistiny 1 793,23 Kč, na úroku z prodlení ze smluvního úroku 290,68 Kč a na poplatcích spojených s úvěrem 2 390 Kč.
13. Z dopisu z 24. 4. 2022 bylo zjištěno, že původní žalobkyně písemně informovala žalovaného o tom, že z důvodu opakovaného porušení smluvních podmínek byl úvěr k datu 22. 4. 2022 zesplatněn a že její pohledávka z předmětné úvěrové smlouvy bude úročena souběžně sazbou řádného úroku i úroku z prodlení. Původní žalobkyně dále tímto dopisem vyzvala žalovaného, aby nejpozději ve lhůtě do 9. 5. 2022 zaplatil dlužnou částku ve výši 73 729,72 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 64 863,58 Kč, smluvního úroku ve výši 6 298,93 Kč, úroku z prodlení ve výši 177,21 Kč, poplatků ve výši 2 090 Kč a nákladů upomínání ve výši 300 Kč. Uvedený dopis byl dle přiloženého poštovního podacího archu odeslán žalovanému 27. 4. 2022.
14. Z předžalobní výzvy z 30. 9. 2022, která byla dle přiloženého poštovního podacího lístku téhož dne odeslána žalovanému, bylo zjištěno, že původní žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu vzniklého z předmětné úvěrové smlouvy ve lhůtě do 7 dnů od odeslání tohoto dopisu a upozornila jej na to, že pokud dluh nebude v uvedené lhůtě zaplacen, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání.
15. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 20. 3. 2023, jakož i z přílohy č. 1 k této smlouvě obsahující seznam postoupených pohledávek, a z potvrzení původní žalobkyně o zaplacení kupní ceny za soubor postupovaných pohledávek z 22. 3. 2023 soud zjistil, že původní žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným vzniklou z titulu shora uvedené úvěrové smlouvy na žalobkyni s účinností k datu 22. 3. 2023.
16. Na podkladě shora uvedených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:
Původní žalobkyně poskytla žalovanému na základě úvěrové smlouvy uzavřené 20. 1. 2021 peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že tuto částku původní žalobkyni vrátí a současně uhradí úrok, jehož výše činila 22,70 % z poskytnuté jistiny ročně. Dále bylo sjednáno přistoupení žalovaného k pojistné smlouvy uzavřené mezi původní žalobkyní a právnická osoba, čímž vzniklo žalovanému pojištění jeho schopnosti úvěr splácet. V souvislosti s tímto pojištěním se žalovaný v rámci pravidelných splátek úvěru zavázal hradit poplatek ve výši 178 Kč měsíčně. Celkem tak činila výše splátky úvěru 1 788,03 Kč měsíčně (včetně poplatku za pojištění 1 966,03 Kč měsíčně), respektive 1 454,22 Kč (včetně poplatku za pojištění 1 632,22 Kč) v případě poslední splátky, přičemž žalovaný měl uhradit celkem 72 měsíčních splátek, které byly splatné vždy k 18. dni příslušného měsíce počínaje 18. 2. 2021. Ve smlouvě byly sjednány některé poplatky související s úvěrem, např. poplatek za každou písemnou upomínku ve výši 600 Kč nebo poplatek jednorázové zesplatnění úvěru ve výši 300 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru, proto původní žalobkyně dopisem ze dne 24. 4. 2022 úvěr ke dni 22. 4. 2022 jednorázově zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 73 729,72 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 64 863,58 Kč, smluvního úroku ve výši 6 298,93 Kč, úroku z prodlení ve výši 177,21 Kč, poplatků ve výši 2 090 Kč a nákladů upomínání ve výši 300 Kč. Následně byl žalovaný vyzýván k úhradě dluhu z předmětné úvěrové smlouvy ještě předžalobní výzvou původní žalobkyně z 30. 9. 2022. Již v průběhu řízení byla pohledávka za žalovaným postoupena na současnou žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 3. 2023, a to ke dni 22. 3. 2023.
17. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku v účinném znění (dále jen„ o. z.“), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen„ ZSÚ“).
18. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
19. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
20. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
21. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.
22. Žalobkyně sice nebyla smluvní stranou předmětné smlouvy o úvěru, svou aktivní legitimaci ve sporu však prokázala předloženou smlouvou o postoupení pohledávek, na jejímž podkladě se s účinností k 22. 3. 2023 stala ve smyslu § 1879 a § 1880 odst. 1 věřitelem žalované pohledávky včetně jejího příslušenství. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi původní žalobkyní a žalovaným vznikl uzavřením úvěrové smlouvy závazkový právní vztah podle § 2395 o. z. Původní žalobkyně svou povinnost ze smlouvy prokazatelně splnila, neboť žalovanému poskytla peněžní prostředky v ujednané výši. Žalovanému tak vznikla dle smlouvy i dle shora citovaného § 2395 o. z. povinnost poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit smluvní úrok ve výši 22,70 % ročně, jakož i související poplatky. Tuto povinnost však žalovaný zjevně porušil, když se dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek a svůj dluh neuhradil ani poté, kdy došlo zcela v souladu s příslušnými ustanoveními smlouvy k zesplatnění úvěru ze strany původní žalobkyně.
23. Žalovaný nesporoval výši v žalobě uvedených dlužných částek. Soud proto neshledal důvod, proč žalobkyni jí nárokované částky nepřiznat, ovšem s jednou výjimkou. Žalobkyně totiž u nároku na zaplacení běžícího smluvního úroku za dobu od 23. 4. 2022 do zaplacení nezohlednila novelu ZSÚ provedenou zákonem č. 186/2020 Sb. , která je účinná od 24. 4. 2020. Zmíněnou novelou bylo doplněno ustanovení § 122 ZSÚ o odstavce 4 a 5. S účinností od 24. 4. 2020 podle § 122 odst. 4 ZSÚ platí, že u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Soud proto přiznal žalobkyni jí požadovaný smluvní úrok ve výši 22,70 % ročně (sazba úroku sjednaná ve smlouvě) pouze za prvních 90 dnů prodlení žalovaného (počítaných od data zesplatnění úvěru, tj. od 23. 4. 2022), počínaje 91. dnem prodlení (22. 7. 2022) pak přiznal již jen smluvní úrok ponížený v souladu s citovaným § 122 odst. 4 ZSÚ na 15 % ročně, přičemž v rozsahu, v němž se žalobkyně domáhala smluvního úroku nad rámec uvedené sazby, žalobu částečně zamítl. Žalobkyni dále přiznal i jí požadovaný zákonný úrok z prodlení, a to s odkazem na § 1970 o. z., neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého peněžitého dluhu a z ničeho nevyplývá, že by za toto prodlení nebyl odpovědný. Výše přiznaného úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Zde se sluší poznamenat, že jak běžící smluvní úrok, tak i běžící zákonný úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni až do doby, kdy dojde k úplnému zaplacení dluhu žalovaného, a to s odkazem na § 2399 odst. 2 větu druhou o. z., podle níž úvěrovaný hradí úvěrujícímu úroky za dobu od poskytnutí peněžních prostředků až do jejich úplného vrácení.
24. Ačkoliv byla žaloba částečně zamítnuta co do části žalobkyní požadovaného smluvního úroku, toto zamítnutí se týkalo jen velmi nepatrné části předmětu řízení. Žalobkyni tedy i přes toto částečné zamítnutí žaloby vůči žalovanému podle § 142 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. svědčilo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plném rozsahu. Tyto náklady byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 043 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 22 524,50 Kč Náklady právního zastoupení tvoří v prvé řadě mimosmluvní odměna advokáta ve výši 16 720 Kč za celkem čtyři úkony právní služby učiněné zástupcem žalobkyně ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu v účinném znění (dále jen„ AT“), a to za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci, žalobu a účast zástupce žalobkyně u jednání soudu, kdy každý z těchto úkonů je podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 5 AT honorován sazbou odměny ve výši 4 180 Kč. Dále žalobkyni náleží čtyři paušální náhrady hotových výdajů souvisejících se shora uvedenými úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT (tj. celkem 1 200 Kč), náhrada cestovních výdajů spojených s cestou zástupce žalobkyně k jednání soudu na trase obec – obec a zpět, kdy při ujetých 64 km osobním vozem tov. zn. Kia Rio s průměrnou spotřebou benzinu 5,6 l /100 km a při zohlednění sazby základní náhrady za užití vozidla (5,60 Kč) a průměrné ceny benzinu (38,20 Kč) stanovené ve vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 398/2023 Sb. činí výše těchto cestovních nákladů celkem 495,30 Kč, náhrada za promeškaný čas zástupce žalobkyně cestou k uvedenému jednání ve výši 200 Kč podle § 14 odst. 3 AT (2 započaté půlhodiny po 100 Kč) a náhrada za 21% DPH ze všech shora uvedených položek (tj. z částky 18 615,30 Kč) ve výši 3 909,20 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v celkové výši 25 567,50 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ). Odměnu za žalobkyní dále účtované dva úkony - podání ze dne 20. 9. 2023 (zpětvzetí a rozšíření žaloby) a podání ze dne 27. 10. 2023 (sdělení žalobkyně k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání) soud nepřiznal, jelikož se nejedná o úkony právní služby, za které by žalobkyni, potažmo jejímu zástupci, měla ve smyslu § 11 AT náležet mimosmluvní odměna.
25. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. na tři dny od právní moci tohoto rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích. Odvolání je třeba podat u Okresního soudu ve Svitavách.
Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.