Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 59/2023-50
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Hrubou, Ph.D., ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 109 699,13 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni
-) částku 24 403 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky
24 403 Kč od datum do zaplacení,
a to vše do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do zbývající části žalobního návrhu, tj.
-) co do částky 85 296,13 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 901,41 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 628,59 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 32 017,90 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 614,90 Kč od datum do zaplacení, úroku ve výši 20,25 % ročně z částky 32 017,90 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 042,06 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 974,43 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 339,50 Kč od datum do zaplacení, úroku ve výši 25,14 % ročně z částky 13 339,50 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 456,24 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 652,56 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 470,21 Kč od datum do zaplacení, úroku ve výši 25,23 % ročně z částky 9 470,21 Kč od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni</b> -) částku 24 403 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 403 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. <b>II. Žaloba se zamítá co do zbývající části žalobního návrhu, tj.</b> -) co do částky 85 296,13 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 901,41 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 628,59 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 32 017,90 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 614,90 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 20,25 % ročně z částky 32 017,90 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 042,06 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 974,43 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 339,50 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 25,14 % ročně z částky 13 339,50 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 456,24 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 652,56 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 470,21 Kč od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 25,23 % ročně z částky 9 470,21 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku 70 991,13 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), dne datum. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 37 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se poskytnutou půjčku zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 50 538 Kč, představující kapitalizovaný úrok za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 41 560 Kč, odměnu za zpracování ve výši 1 500 Kč a odměnu za službu komfortní a flexibilní splácení ve výši 7 478 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách po 3 648 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne datum. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Sjednané splátky však žalovaný včas a řádně nehradil, celkem zaplatil 14 648 Kč. Naposledy uhradil žalovaný splátku dne datum. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo v souladu se smluvními podmínkami právo požadovat uhrazení zbývajících dlužných částek sestávajících z jistiny ve výši 32 017,90 Kč a poplatku ve výši 38 973,23 Kč, a to marným uplynutím lhůty po úhradě poslední splátky. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila s účinností ke dni datum pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalovaný ani po postoupení pohledávek neuhradil na svoje dluhy ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužných částek. Vzhledem k prodlení žalovaného požadovala žalobkyně zaplacení částky 70 991,13 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 901,41 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 628,59 Kč, dále zákonného úroku z prodlení z částky 32 017,90 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 % a úroku ve výši 20,25 % ročně z částky 32 017,90 Kč od datum do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože byl k úhradě vyzván předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně.
2. Žalobkyně dále doplnila, že její právní předchůdkyně ověřila před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalovaného z potvrzení o příjmu za období 1 – 2/ 2020. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán u společnosti právnická osoba a jeho průměrný čistý měsíční příjem činí 27 762 Kč měsíčně, neplatí žádné externí splátky, interní splátky hradí ve výši 5 000 Kč měsíčně a odhadované měsíční výdaje má ve výši 5 000 Kč, dále s ohledem na výši jeho příjmu (který žalovaný doložil výplatními páskami za měsíce leden a únor 2020), a výši požadovaného úvěru dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná.
3. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se dále žalobkyně domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku 23 874 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), dne datum. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se poskytnutou půjčku zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 19 507 Kč, představující kapitalizovaný úrok za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 8 631 Kč, odměnu za zpracování a další péči o zákazníka ve výši 10 876 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 2 195 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne datum. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Sjednané splátky však žalovaný včas a řádně nehradil, celkem zaplatil 15 633 Kč. Naposledy uhradil žalovaný splátku dne datum. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo v souladu se smluvními podmínkami právo požadovat uhrazení zbývajících dlužných částek sestávajících z jistiny ve výši 13 339,50 Kč a poplatku ve výši 10 534,50 Kč, a to marným uplynutím lhůty po úhradě poslední splátky. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila s účinností ke dni datum pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalovaný ani po postoupení pohledávek neuhradil na svoje dluhy ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužných částek. Vzhledem k prodlení žalovaného požadovala žalobkyně zaplacení částky 23 874 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 042,06 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 974,43 Kč, dále zákonného úroku z prodlení z částky 13 339,50 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 % a úroku ve výši 25,14 % ročně z částky 13 339,50 Kč od datum do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože byl k úhradě vyzván předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně.
4. Žalobkyně dále doplnila, že její právní předchůdkyně ověřila před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalovaného z potvrzení o příjmu za období 10 – 11/ 2019. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán u společnosti právnická osoba a jeho průměrný čistý měsíční příjem činí 24 978 Kč měsíčně, neplatí žádné externí splátky, interní splátky hradí ve výši 3 000 Kč měsíčně a odhadované měsíční výdaje má ve výši 5 000 Kč, dále s ohledem na výši jeho příjmu (který žalovaný doložil výplatními páskami za měsíce říjen a listopad 2019), a výši požadovaného úvěru dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná.
5. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně dále domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku 14 834 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), dne datum. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se poskytnutou půjčku zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 17 150 Kč, představující kapitalizovaný úrok za poskytnuté peněžní prostředky ve výši 7 140 Kč, odměnu za zpracování a další péči o zákazníka ve výši 10 010 Kč, a to v 15 měsíčních splátkách po 2 477 Kč Poslední splátka měla být uhrazena dne datum. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Sjednané splátky však žalovaný včas a řádně nehradil, celkem zaplatil 22 316 Kč. Naposledy uhradil žalovaný splátku dne datum. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo v souladu se smluvními podmínkami právo požadovat uhrazení zbývajících dlužných částek sestávajících z jistiny ve výši 9 470,21 Kč a poplatku ve výši 5 363,79 Kč, a to marným uplynutím lhůty po úhradě poslední splátky. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila s účinností ke dni datum pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalovaný ani po postoupení pohledávek neuhradil na svoje dluhy ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužných částek. Vzhledem k prodlení žalovaného požadovala žalobkyně zaplacení částky 14 834 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 456,24 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 652,56 Kč, dále zákonného úroku z prodlení z částky 9 470,21 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 % a úroku ve výši 25,23 % ročně z částky 9 470,21 Kč od datum do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože byl k úhradě vyzván předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně.
6. Žalobkyně dále doplnila, že její právní předchůdkyně ověřila před uzavřením smlouvy majetkovou situaci žalovaného z potvrzení o příjmu za období 7 – 8/ 2019. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán u společnosti právnická osoba a jeho průměrný čistý měsíční příjem činí 21 551 Kč měsíčně, neplatí žádné externí splátky, interní splátky hradí ve výši 2 000 Kč měsíčně a odhadované měsíční výdaje má ve výši 4 000 Kč, dále s ohledem na výši jeho příjmu (který žalovaný doložil výplatními páskami za měsíce červenec a srpen 2019), a výši požadovaného úvěru dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná.
7. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem anonymizováno republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť poskytnutí úvěru bylo poskytnutím služby ve smyslu uvedeného ustanovení na území České republiky.
8. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
9. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “), podle něhož k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
10. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním
a z nich plynoucímu závěru o skutkovém stavu:
11. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum má soud za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 37 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy, a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 50 538 Kč (poplatek sestává z úroku, poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení), a to v 24 měsíčních splátkách po 3 648 Kč (resp. poslední splátka ve výši 3 634 Kč), splatných vždy do měsíce od předešlé splátky. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Výpůjční úroková sazba byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, a to výši 20,25 % ročně, RPSN ve výši 195,18 % ročně.
12. Z karty zákazníka má soud za zjištěné, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo o svých poměrech uvedl, že je zaměstnán u společnosti právnická osoba a jeho čistý měsíční příjem činí 27 762 Kč, přičemž jeho interní splátky zápůjček činí 5 000 Kč a jeho odhadované měsíční výdaje činí 5 000 Kč.
13. Z výplatních pásek za měsíc leden a únor 2020 soud zjistil, že žalovaný pobírá průměrný čistý měsíční příjem ve výši 27 762 Kč.
14. Z tabulky umoření ke smlouvě číslo se podává, že žalovaný na svůj závazek ze smlouvy uhradil celkovou částku 14 648 Kč.
15. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamů postoupených pohledávek žalobkyně prokazovala, že uzavřela dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě nabyla vlastnické právo k žalované pohledávce.
16. Oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum včetně podacího lísku ze dne datum žalobkyně prokazovala, že její právní předchůdkyně žalovaného vyrozuměla o postoupení pohledávky.
17. Z předžalobní upomínky ze dne datum včetně podacího lístku ze dne datum má soud za zjištěné, že právní zástupce žalobkyně žalovaného před podáním žaloby upomínal o zaplacení žalované částky.
18. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum má soud za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy, a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 19 507 Kč (poplatek sestává z úroku, poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení), a to v 18 měsíčních splátkách po 2 195 Kč (resp. poslední splátka ve výši 2 192 Kč), splatných vždy do měsíce od předešlé splátky. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Výpůjční úroková sazba byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, a to výši 25,14 % ročně, RPSN ve výši 163,50 % ročně.
19. Z karty zákazníka má soud za zjištěné, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo o svých poměrech uvedl, že je zaměstnán u společnosti právnická osoba a jeho čistý měsíční příjem činí 24 978 Kč, přičemž jeho interní splátky zápůjček činí 3 000 Kč a jeho odhadované měsíční výdaje činí 5 000 Kč.
20. Z výplatních pásek za měsíc říjen a listopad 2019 soud zjistil, že žalovaný pobírá průměrný čistý měsíční příjem ve výši 24 978 Kč.
21. Z tabulky umoření ke smlouvě číslo se podává, že žalovaný na svůj závazek ze smlouvy uhradil celkovou částku 15 633 Kč.
22. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamů postoupených pohledávek žalobkyně prokazovala, že uzavřela dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě nabyla vlastnické právo k žalované pohledávce.
23. Oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum včetně podacího lísku ze dne datum žalobkyně prokazovala, že její právní předchůdkyně žalovaného vyrozuměla o postoupení pohledávky.
24. Z předžalobní upomínky ze dne datum včetně podacího lístku ze dne datum má soud za zjištěné, že právní zástupce žalobkyně žalovaného před podáním žaloby upomínal o zaplacení žalované částky.
25. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum má soud za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy, a žalovanému vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 17 150 Kč (poplatek sestává z úroku, poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení), a to v 15 měsíčních splátkách po 2 477 Kč (resp. poslední splátka ve výši 2 472 Kč), splatných vždy do měsíce od předešlé splátky. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Výpůjční úroková sazba byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, a to výši 25,23 % ročně, RPSN ve výši 180,35 % ročně.
26. Z karty zákazníka má soud za zjištěné, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo o svých poměrech uvedl, že je zaměstnán u společnosti právnická osoba a jeho čistý měsíční příjem činí 21 551 Kč, přičemž jeho interní splátky zápůjček činí 2 000 Kč a jeho odhadované měsíční výdaje činí 4 000 Kč.
27. Z výplatních pásek za měsíc červenec a srpen 2019 soud zjistil, že žalovaný pobírá průměrný čistý měsíční příjem ve výši 21 551 Kč.
28. Z tabulky umoření ke smlouvě číslo se podává, že žalovaný na svůj závazek ze smlouvy uhradil celkovou částku 22 316 Kč.
29. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamů postoupených pohledávek žalobkyně prokazovala, že uzavřela dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek, na jejímž základě nabyla vlastnické právo k žalované pohledávce.
30. Oznámením o postoupení pohledávek ze dne datum včetně podacího lísku ze dne datum žalobkyně prokazovala, že její právní předchůdkyně žalovaného vyrozuměla o postoupení pohledávky.
31. Z předžalobní upomínky ze dne datum včetně podacího lístku ze dne datum má soud za zjištěné, že právní zástupce žalobkyně žalovaného před podáním žaloby upomínal o zaplacení žalované částky.
32. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo částku 37 000 Kč, přičemž žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně vrátil pouze částku 14 648 Kč. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč, přičemž žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně vrátil pouze částku 15 633 Kč. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 20 000 Kč, přičemž žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně vrátil pouze částku 22 316 Kč.
33. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:
34. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 3 bodu 1. (volba práva), eventuálně článku 4 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne datum o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), podle kterého je při neexistenci volby práva dle článku 3 rozhodným hmotným právem právo státu, na jehož území má obvyklé bydliště osoba, která poskytuje službu. V dané věci má žalobkyně, která žalovanému poskytla úvěr, sídlo na území České republiky.
35. Dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 ., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
36. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
37. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
38. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
39. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
40. Dle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
41. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
42. Dle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
43. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
44. Pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byly postoupeny dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si své pohledávky.
45. V rozsudku č. j. 1 As 30/2015 -39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného úsilí, podloženého odborností a profesionalitou, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Proto je nutno dovodit také požadavek na doložení tvrzení dlužníka o jeho majetkových poměrech. Samotné ničím nedoložené prohlášení spotřebitele nemůže vést k řádnému prověření jeho schopnosti splácet úvěr, neboť se jedná o situace, kdy by osoba jednající s odbornou péčí měla a mohla mít pochybnosti o pravdivosti tvrzených skutečností.
46. Dále uvedl, že je třeba si uvědomit, že zákon o spotřebitelském úvěru klade velký důraz na ochranu spotřebitelů před neodpovědným zadlužováním, které je v současnosti závažným společenským problémem, jehož řešení patrně nelze ponechat pouze na odpovědnosti samotných dlužníků. K řešení tohoto problému tak mají věřitelé přispět tím, že budou před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a eliminovat tak možné tendence spotřebitelů zkreslovat své majetkové poměry ve snaze získat spotřebitelský úvěr, bez ohledu na předchozí uvážení o svých schopnostech jej splácet. Jedná se tedy o právní úpravu orientovanou na ochranu spotřebitele, jakožto slabší smluvní strany, která s sebou nese naopak větší zatížení povinnostmi na straně podnikatele - zde poskytovatele spotřebitelského úvěru.
47. V rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky konstatoval, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.
48. Dle názoru soudu, v daném případě právní předchůdkyně žalobkyně nedostála povinnosti stanovené jí zákonem o spotřebitelském úvěru (ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ ve spojení se závěry učiněnými v rozsudku Soudního dvora EU - druhého senátu - ze dne datum ve věci C číslo: právnická osoba s.r.o. proti GK), tedy nepostupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, vyšla-li v případě smluv o spotřebitelském úvěru pouze z údajů získaných od žalovaného a ověření výše jeho příjmu ze zaměstnání. Žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že by její právní předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smluv více zkoumala, tj. že řádně posoudila možnosti žalovaného pohledávky splácet. K většině údajů zaznamenaných v kartě zákazníka žalobkyně nepředložila důkazy prokazující pravdivost těchto údajů, například výpisy z účtu žalovaného. Výše měsíčních nákladů žalovaného nebyla nikterak doložena. Zda právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci žalovaného v bankovních a nebankovních registrech, insolvenčním rejstříku, rejstříku exekucí, žalobkyně nedoložila.
49. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně, je třeba, aby k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédl i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 ZoSÚ právní předchůdkyně žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalovaného jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost.
50. Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto jsou spotřebitelské smlouvy, které odporují § 580 odst. 1 o. z., neplatné; k této neplatnosti přihlédl bez návrhu (§ 588 o. z.). Žalovaný byl tak povinen uhradit žalobkyni toliko částku odpovídající jeho bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně (§ 2991 odst. 2 o. z.), tj. částku, která mu byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta na základě neplatné smlouvy, a které dosud nesplatil. Z dokazování a tvrzení žalobkyně vyplynulo, že žalovanému byla právní předchůdkyní žalobkyně poskytnuta na základě uvedených smluv o úvěru celkem částka 77 000 Kč. Žalovaný z této částky celkem právní předchůdkyni žalobkyně vydal částku 52 597 Kč. Stále tak žalovaný žalobkyni nevrátil částku 24 403 Kč, která představuje výši bezdůvodného obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, a kterou je žalovaný povinen vrátit. Zároveň má žalobkyně vůči žalovanému dle § 1970 o. z. právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, a to ode následujícího po dni, kdy se žaloba dostala do dispozice žalovaného, tj. ode dne datum až do úplného zaplacení. Výše úroku je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , žalobkyně však podanou žalobou požadovala zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně. Aktivní legitimace žalobkyně byla předloženými listinnými důkazy bezpečně prokázána. Žalovaný byl proto uznán povinným zaplatit žalobkyni částku 24 403 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 403 Kč od datum do zaplacení.
51. Jelikož, jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla důkazní břemeno co do platného uzavření smluv, nezbylo soudu než žalobu co do částky 85 296,13 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 4 901,41 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 628,59 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 32 017,90 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 614,90 Kč od datum do zaplacení, úroku ve výši 20,25 % ročně z částky 32 017,90 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 042,06 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 974,43 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 339,50 Kč od datum do zaplacení, úroku ve výši 25,14 % ročně z částky 13 339,50 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 456,24 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 652,56 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 470,21 Kč od datum do zaplacení, úroku ve výši 25,23 % ročně z částky 9 470,21 Kč od datum do zaplacení, zamítnout.
52. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Náhrada nákladů řízení
by příslušela procesně úspěšnější žalovanému, který byl ovšem ve věci nečinný a žádné náklady mu nevznikly. Proto soud výrokem III. tohoto rozsudku rozhodl, že žalovanému náhradu nákladů řízení nepřiznal.
53. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni přiznanou částku s úrokem z prodlení ve lhůtě delší než zákonné (zákonná lhůta dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , tři dny od právní moci rozsudku), a to třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku. Soud přihlédl ke skutečnosti, že by lhůta k plnění měla být v tomto případě poskytnuta dle majetkových možností žalovaného. Protože ovšem žalovaný byl v řízení zcela nečinný, soud stanovil k plnění lhůtu třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť tuto lhůtu považuje za zcela přiměřenou.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.