Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
7 C 291/2023-24
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Burachovičovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 6 305,85 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 999,99 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 27. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 344,57 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 999,99 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 27. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Ve zbytku se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 344,57 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”)
Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 6 305,85 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a právnická osoba anonymizována dvě slova, IČO, se sídlem
došlo dne datum k uzavření Smlouvy o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání je nedílnou součástí této Smlouvy také formulář pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru (dále jen„ formulář“). Na základě uzavřené Smlouvy předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč (dále také jen„ úvěr“), a to na bankovní účet žalovaného uvedený ve smlouvě. Následně byl mezi účastníky podepsán dodatek ke smlouvě, na základě kterého byla nově ujednána splatnost úvěru a jistina byla ponížena na 5 999,99 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru byl ujednán na částku 2 739 Kč. Žalovaný se zavázal splatit úvěr nejpozději do 5.02.2022. Žalovaný úvěr ve lhůtě splatnosti neuhradil. Pohledávka byla z původního věřitele postoupena na žalobkyni na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 1.03.2023. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 19 204,85 Kč a skládala se z následujícího:
- nesplacené jistiny ve výši 5 999,99 Kč,
- nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 739 Kč,
- smluvní pokuty ve výši 305,86 Kč,
- postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 2 160 Kč, za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku, tj. od 6.2.2022 do 6.2.2023, kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 5 999,99 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 36 % ročně.
- poplatků za odeslání písemných upomínek ve výši 8 000 Kč.
Žalobce učinil rozhodnutí, že v soudním řízení nebude nárokovat část postoupených poplatků za odeslání písemných upomínek a zároveň, že provede revizní přepočet postoupené smluvní pokuty a postoupeného smluvního úroku z úvěru po splatnosti. Rozklad pohledávky za žalovaným tak bude následující:
- nesplacená jistina ve výši 5 999,99 Kč,
- nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 739 Kč,
- postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 2 160 Kč, za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku, tj. od 6.2.2022 do 6.2.2023, kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 5 999,99 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 36 % ročně. K uvedenému prosím vizte čl. II. odst. 2. písm. b) smlouvy, a to řádek s názvem„ Úroková sazba (pevná – úrok)“,
- poplatky za odeslání písemných upomínek ve výši 500 Kč,
- smluvní pokuta ve výši 305,86 Kč,
- účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 651 Kč. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván upomínkou ze dne 12.06.2023.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. o. s. ř. , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalobkyně předložila listin u nazvanou„ Smlouva o úvěru č. číslo / číslo“ ze dne datum, Smlouva je dle úvodních ustanovení uzavřena v souladu s ustanovením § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník . Na základě Smlouvy měl být žalovanému poskytnut úvěr ve výši 6 000 Kč, což vyplývá z potvrzení o provedené transakci od právnická osoba. Ze smlouvy nevyplývá sjednaná splatnost úvěru. Dodatkem ze dne datum byla Smlouva změněna tak, že žalovaný má úvěr splatit nejpozději do 5.02.2022. Předžalobní výzva ze dne 12.06.2023 byla žalovanému zaslána prokazatelně 22.06.2023. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný na svůj dluh neuhradil před podáním žaloby ničeho. Soud dále dospěl k závěru, že Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovaným a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 1.03.2023.
Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů:
Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (který do právního řádu ČR zapracovává směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i z jiných zdrojů, spotřebitelský úvěr následně poskytne, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s výše uvedenými pravidly, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v přiměřené lhůtě.
Podle ustanovení § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o.z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit jistinu úvěru včetně sjednaného úroku v částce 2 739 Kč a sjednaných poplatků ve lhůtě stanovené Smlouvou. Žalovaný před podáním žaloby neuhradil ničeho. Žalobkyně má právo na vrácení pouze jistiny poskytnutého úvěru, Smlouvu považuje soud za neplatnou z níže popsaných důvodů. Žalobkyně, resp. její předchůdkyně nesplnila povinnost uloženou jí v rámci ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť soudu nedoložila, zda zjišťovala faktickou výši příjmů a výdajů žalovaného. Žalovaný sice nevznesl námitku neplatnosti Smlouvy dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, s ohledem na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 5.3.2020 ve věci OPR- Finance s.r.o. versus GK (C 679/18), je však zřejmé, že Soudní dvůr Evropské unie jednoznačně deklaruje povinnost soudu zabývat se ex offo, tj. i bez námitky žalovaného, otázkou, zda věřitel posoudil náležitě úvěruschopnost žalovaného a pokud této povinnosti nedostál, vyvodit z takovéhoto porušení absolutní neplatnost smlouvy. V této věci má eurokonformní výklad národního práva (tedy ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru) přednost, čemž přisvědčuje i novela uvedeného § 87 zákona, kterou s účinností od 29.05.2022 soud k neplatnosti smlouvy přihlédne i bez návrhu
Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 6 000 Kč, které má soud za prokázané, je tedy s ohledem na neplatnost Smlouvy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému částku ve výši 6 000 Kč, přičemž částka pak byla na základě uzavřeného dodatku ponížena na 5 999,99 Kč. Žalovaný žalobkyni neuhradil před podáním žaloby ničeho, částku 5 999,99 Kč tedy soud posoudil jakožto bezdůvodné obohacení žalovaného vzniklé z plnění bez právního důvodu, neboť výše uvedená Smlouva dle závěru soudu nebyla platně uzavřena. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalovaný byl poprvé vyzván k plnění prokazatelně upomínkou ze dne 22.06.2023, písemnost byla žalovanému odeslána 22.06.2023, následující 3. den se písemnost mohla dostat do dispozice žalovaného, od 26.06.2023 tak byl žalovaný povinen plnit a ode dne následujícího, tj. od 27.06.2023 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 , a to s ohledem na počátek prodlení žalovaného. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. , přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než zákonné třídenní.
Ve zbytku soud žalobu zamítl, jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní totiž vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena – viz výrok II rozsudku.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 344,57 Kč, přičemž tato částka představuje 90,3 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 95,15 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 4,85 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 305,85 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.