Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 249/2023-17
Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudcem JUDr. Josefem Millerem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení; vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně, advokáta Mgr. jméno jméno částku 2 252 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení; vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně, advokáta Mgr. [jméno] [jméno] částku 2 252 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 20 000 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující je tento nárok požadován jako bezdůvodné obohacení, které vzniklo na straně žalovaného. V podrobnostech pak žalobkyně uvedla, že mezi původním věřitelem, společností právnická osoba, IČO, a žalovaným byla vůle uzavřít dne datum smlouvu o úvěru, na základě které by byl žalovanému dne datum poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný měl povinnost tyto finanční prostředky vrátit formou měsíčních splátek odpovídajících smluvnímu úroku ve výši 40% měsíčně, a to vždy do 27. dne v měsíci. příjmení 20 000 Kč byla žalovanému zaslána na účet dne datum. Žalovaný však nezaplatil právnímu předchůdci žalobkyně ničeho. Pohledávka společnosti právnická osoba byla smlouvou ze dne datum postoupena na žalobkyni. Žalobkyně požaduje tuto částku po žalovaném z titulu bezdůvodného obohacení, neboť nemůže prokázat, že předmětná smlouva o úvěru byla mezi účastníky uzavřena.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o úvěru ze dne datum soud zjistil, že původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit formou měsíčních splátek odpovídajících smluvnímu úroku ve výši 40% měsíčně, a to vždy do 27. dne v měsíci. Výše roční procentní sazby nákladů (tzv. RPSN) činila 5 828 %. Žalovaný neuhradil právnímu předchůdci žalobkyně ničeho. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že původní věřitel postoupil pohledávku na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem právního předchůdce žalobkyně.
5. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. (dále jen obč. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
7. Soud došel shodně jako žalobkyně k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení, když ale její uzavření nelze s ohledem na absenci podpisu žalovaného prokázat. Soud má však za prokázané, že téhož dne právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému převodem na účet částku 20 000 Kč a žalovaný na tuto částku právnímu předchůdci žalobkyně ničeho nezaplatil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným převedena na žalobkyni.
8. V souladu s ustanovením § 2991 o.z. pak pokud právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě neplatného právního jednání finanční částku ve výši 20 000 Kč, má žalovaný povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit, a to bezprostředně poté, co byl o plnění požádán.
9. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně požadovala vydání bezdůvodného obohacení ve výši 20 000 Kč, soud podané žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobkyni pak přiznal zároveň i nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši a to ode dne, kdy byl žalovaný k vrácení bezdůvodného obohacení prokazatelně vyzván.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
11. Vzhledem k tomu, že odvolání proti tomuto rozsudku není přípustné, vyhotovil soud v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o.s.ř. pouze zkrácené odůvodnění tohoto rozhodnutí.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.