Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

110 C 13/2022-100

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 374 687,59 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se pro část kapitalizovaného smluvního úroku v částce 1 867,31 Kč a pro úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 961 Kč od 22.8.2019 do 31.8.2019, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 340 629,76 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení k datu 8.4.2021 ve výši 37 422,61 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 340 629,76 Kč od 9.4.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Pro částku 13 178,21 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok k datu 8.4.2021 ve výši 61 808,29 Kč, smluvní úrok ve výši 9,5% ročně z částky 353 807,97 Kč od 9.4.2021 do zaplacení, smluvní poplatky ve výši 10 030 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení k datu 8.4.2021 ve výši 2 336,56 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 13 178,21 Kč od 9.4.2021 do zaplacení, se žaloba žalobkyně zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 961 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 961 Kč od 1.9.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

V. Pro smluvní poplatky ve výši 295 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 593,62 Kč a smluvní úrok ve výši 25 % ročně z částky 9 961 Kč od 22.8.2019 do zaplacení, se žaloba žalobkyně zamítá.

VI. Žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 19 019,18 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Řízení se pro část kapitalizovaného smluvního úroku v částce 1 867,31 Kč a pro úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 961 Kč od 22.8.2019 do 31.8.2019, zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 340 629,76 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení k datu 8.4.2021 ve výši 37 422,61 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 340 629,76 Kč od 9.4.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. III. Pro částku 13 178,21 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok k datu 8.4.2021 ve výši 61 808,29 Kč, smluvní úrok ve výši 9,5% ročně z částky 353 807,97 Kč od 9.4.2021 do zaplacení, smluvní poplatky ve výši 10 030 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení k datu 8.4.2021 ve výši 2 336,56 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 10% ročně z částky 13 178,21 Kč od 9.4.2021 do zaplacení, se žaloba žalobkyně zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 961 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 961 Kč od 1.9.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. V. Pro smluvní poplatky ve výši 295 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 593,62 Kč a smluvní úrok ve výši 25 % ročně z částky 9 961 Kč od 22.8.2019 do zaplacení, se žaloba žalobkyně zamítá. VI. Žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 19 019,18 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně původně požadovala po žalovaném zaplacení částky 374 687,59 Kč spolu s příslušenstvím, představující dluh žalovaného jednak ze smlouvy o úvěru číslo ze dne 8.1.2019 (dále smlouva číslo) a jednak ze smlouvy o zřízení a vedení balíčku název č. ú. bankovní účet ze dne 27.6.2014 a na ni navazující smlouvy o povoleném debetu číslo ze dne 24.8.2018 (dále smlouva číslo), uzavřených mezi právní předchůdkyní žalobkyně – právnická osoba (dále banka) a žalovaným. Dle smlouvy číslo žalobkyně poskytla žalovanému po přezkoumání úvěruschopnosti spotřebitelský úvěr ve výši 360 000 Kč a žalovaný se tento úvěr zavázal splácet včetně úroků ve výši 9,5 % ročně a poplatků (včetně pojištění ve výši 360 Kč měsíčně) v 96 měsíčních splátkách po 5 445 Kč. Úvěruschopnost před uzavřením smlouvy číslo byla vyhodnocena na základě potvrzení o výši příjmu žalovaného ze závislé činnosti ve výši 24 268 Kč od zaměstnavatele název zaměstnavatele anonymizována dvě slova a výdajů sdělených žalovaným v žádosti o úvěr (bydlení 5000 Kč, ostatní výdaje 1000 Kč, pojištění 500 Kč, výživné 0, splátky 833 Kč, svobodný, bezdětný) a ve výši životního minima, ověřených z registrů interních a externích (příjmení, BRKI/NRKI) bez negativních záznamů. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, zaplatil celkem 18 290,24 Kč (na jistinu bylo započteno 6 192,03 Kč), proto byl žalovaný výzvou z 19.2.2020 vyzván k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky v dodatečné lhůtě do 3.3.2020. Žalovaný však nic nezaplatil, proto žalobkyně, jako právní nástupkyně banky, požadovala po žalovaném z této smlouvy číslo jistinu ve výši 353 807,97 Kč, včetně smluvního úroku ve výši 9,5 % a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně kapitalizovaného k 8.4.2021 ve výši 63 675,60 Kč a 39 759,17 Kč a tyto úroky od 9.4.2021 z jistiny až do zaplacení, a smluvní poplatky ve výši 10 030 Kč (poplatky za 4 upomínky ve výši 1750 Kč a poplatky za pojištění schopnosti splácet ve výši 8 280 Kč - 360 Kč měsíčně). Dle smlouvy číslo poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve formě možnosti povoleného debetu na jeho běžném účtu do výše limitu 10 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 19,99 % ročně a při překročení povoleného debetu s úrokovou sazbou 25 %. Při posuzování úvěruschopnosti v rámci této smlouvy právní předchůdkyně vycházela z příjmů od zaměstnavatele žalovaného ve výši 22 178 Kč ze závislé činnosti od zaměstnavatele název zaměstnavatele anonymizována dvě slova a výdajů sdělených žalovaným v žádosti o úvěr (bydlení 2500 Kč, ostatní výdaje 1000 Kč, pojištění 500 Kč, výživné 0, splátky 5 636Kč, svobodný, bezdětný) a z výše životního minima, ověřených z registrů interních a externích (příjmení, BRKI/NRKI) bez negativních záznamů. Žalovaný však přečerpal povolený debet, proto právní předchůdkyně odstoupila od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu, k 21.8.2019 byl účet zrušen pro debetní zůstatek - 10 849,62 Kč a zůstatek byl dle smlouvy úročen úrokem ve výši 25 % ročně. Proto žalobkyně, jako právní nástupkyně banky, požadovala po žalovaném z této smlouvy číslo částku ve výši 10 849,62 Kč, sestávající z jistiny ve výši 9 961 Kč, poplatků ve výši 295 Kč a smluvního úroku ve výši 593,62 Kč včetně smluvního úroku ve výši 25 % a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně od 22.8.2019 do zaplacení. Předmětné pohledávky z výše uvedených smluv byly dle smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne 8.4.2021 mezi bankou a žalobkyní, převedeny na žalobkyni. Žalovaný ode dne postoupení již nic dalšího neuhradil. Před zahájením jednání žalobkyně vzala žalobu částečně zpět pro část kapitalizovaného smluvního úroku v částce 1 867,31 Kč a pro úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 9 961 Kč od 22.8.2019 do 31.8.2019.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. V dané věci se soud nejprve musel zabývat otázkou, zda je založena jeho pravomoc a příslušnost k projednání věci. Vzhledem k tomu, že jde o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, vyplývající z uzavření závazkového vztahu mezi nimi, je dána pravomoc soudu danou věc projednat a rozhodnout. Vzhledem však k tomu, že se na straně žalované v řízení vyskytl tzv. cizí prvek, když žalovaný je státním občanem Slovenské republiky, žijící na území Slovenska, soud rovněž zkoumal, zda je z pohledu mezinárodního práva příslušný rozhodnout danou věc. Mezi Českou republikou a Slovenskou republikou přitom není uzavřena bilaterální smlouva, kterou by se řešila pravomoc soudů ve věcech smluvních závazkových vztahů, resp. spotřebitelských smluv, nicméně jak Česká republika, tak Slovensko jsou členy Evropské unie a jsou tedy vázány i předpisy práva EU. Vzhledem ke skutečnosti, že pro Evropskou unii bylo přijato nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, a toto nařízení je přímo použitelným právním aktem sekundárního práva v členských státech EU ve smyslu Smlouvy o fungování evropské unie, které má, na rozdíl od mezinárodních smluv, v rozsahu své působnosti vždy aplikační přednost jak před , o mezinárodním právu soukromém a procesním, tak podle svého , v němž nařízení stanoví, že nahrazuje mezi členskými státy úmluvy upravující stejné věci, na které se vztahuje toto nařízení. Příslušnost českého soudu je pak v souladu s tímto nařízením dána podle kapitoly II, oddílu 8, článku 26 bodu 1 (podle něhož není-li soud jednoho členského státu příslušný již podle jiných ustanovení tohoto nařízení, stane se příslušným, jestliže se žalovaný řízení před tímto soudem účastní; to neplatí, pokud se žalovaný řízení účastní proto, aby namítal nepříslušnost soudu, nebo je-li jiný soud podle článku 24 výlučně příslušný) a článku 28 bodu 1 nařízení (podle něhož pokud je žalovaný, který má bydliště v jednom členském státu, žalován před soudem jiného členského státu, a řízení před tímto soudem se neúčastní, prohlásí soud bez návrhu, že není příslušný, nevyplývá-li jeho příslušnost z tohoto nařízení). Dle názoru soudu by totiž v daném konkrétním případě nebyla dána příslušnost českého justičního orgánu k projednání a rozhodnutí ve věci, když ve smyslu kapitoly II, oddílu 4, článku 18, bodu 2 nařízení, u spotřebitelských smluv může smluvní partner spotřebitele podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudu členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Žalobkyně sice podala žalobu u českého soudu, aniž by žalovaný měl na území ČR bydliště, nicméně vzhledem k tomu, že se nejednalo o výlučnou příslušnost ve smyslu kapitoly II, oddílu 6 nařízení, kdy by soud mohl prohlásit bez návrhu, že není příslušný, doručil soud žalobu žalovanému a vyzval ho k vyjádření ve věci, přitom žalovaný ničeho nenamítal, návrh na vyslovení nepříslušnosti českých soudů nepodal, stejně tak neučinila ani žalobkyně. Proto má soud za to, že lze konstatovat, že žalovaný se řízení před českým soudem účastní a tímto jeho jednáním byla založena jeho příslušnost projednat tento spor vyplývající ze spotřebitelské smlouvy mezi účastníky, tak místní příslušnost zdejšího soudu. Článek 28 totiž upravuje jednak povinnost soudu přezkoumat svou příslušnost v případě, kdy je před ním žalována osoba s bydlištěm v členském státě, která se řízení neúčastní, a zadruhé zakotvuje povinnost učinění všech nezbytných kroků k doručení návrhu na zahájení řízení nebo jiné rovnocenné písemnosti v dostatečném předstihnu, který žalovanému umožňuje přípravu na jednání před soudem (SIMON, P. In: DRÁPAL, L., BUREŠ, J. a kol. II. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 2970). Doručení návrhu na zahájení řízení nebo jiné rovnocenné písemnosti zároveň představuje předpoklad možného založení pravomoci podle nařízení Brusel I, který upravuje jak mezinárodní, tak místní příslušnost soudů pro případ, že se žalovaný řízení před soudem, u něhož byla žaloba podána, účastní a podřídí se tak pravomoci žalobcem zvoleného soudu. Příslušnost založená podle nařízení Brusel I má přitom s výjimkou výlučné příslušnosti podle přednost před ostatními pravidly příslušnosti (SIMON, P. In: DRÁPAL, L., BUREŠ, J. a kol. II. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 2966; MAGNUS, U., MANKOWSKI, P. Brussels I Regulation. European Commentaries on Private International Law. Second Revised Edition. Munich: Sellier European Law Publishers, 2012, s. 521 523).

4. Z listin označených jako Žádost o poskytnutí půjčky s datem 4.1.2019, Smlouva o úvěru číslo s datem 8.1.2019, Vyhodnocení žádosti o úvěr, Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník právnická osoba, Potvrzení o výši pracovního příjmu název zaměstnavatele anonymizována dvě slova ze dne 4.1.2019, bylo v řízení prokázáno, že žalovaný žádal o poskytnutí úvěru a v žádosti uváděl, že je svobodný, bez vyživovacích povinností, vlastní dům, je zaměstnán s průměrným měsíčním výdělkem ze zaměstnání za poslední rok ve výši 24 268 Kč, kdy tento příjem byl potvrzen samotným zaměstnavatelem, jeho výdaje představují náklady na bydlení ve výši 5000 Kč, ostatní nespecifikované výdaje 1000 Kč, pojištění 500 Kč, přičemž výdaje ověřovány nebyly. Dle této smlouvy poskytla právnická osoba žalovanému úvěr ve výši 360 000 Kč ke konsolidaci jeho dluhů dne 8.1.2019 bezhotovostními převody a žalovaný se tento úvěr zavázal splácet včetně úroků ve výši 9,5 % ročně a poplatků (včetně pojištění ve výši 360 Kč měsíčně) v 96 měsíčních splátkách po 5 445 Kč. Žalovaný zaplatil na předmětnou úvěrovou smlouvu v období 1/2019-5/2019 celkem 18 290, 24 K, z čehož banka započetla 6 192,03 Kč na jistinu, 12 098,21 Kč na úroky a dále zaplatil 3 pojistná ve výši 360 Kč za měsíc, teda na pojistném celkem 1080 Kč Celkem tedy zaplatil žalovaný na předmětnou smlouvu bance 19 370,24 Kč, což bylo zjištěno z interního přehledu plateb CSC2 a z výpisu z účtu žalovaného za období od 27.4.2019 do 23.8.2019. Z dopisu banky s datem 19.2.2020 včetně dodejky bylo dále zjištěno, že žalovaný byl vyzván k okamžitému splacení celého úvěru ze smlouvy z 8.1.2019 ve lhůtě do 3.3.2020 z důvodu neplacení splátek.

5. Z listin označených jako Smlouva o uzavření bankovních služeb balíček Můj účet z 27.6.2014 včetně VOP, Žádost o poskytnutí povoleného nezajištěného debetu z 24.8.2018, Podmínky k povoleným debetům pro fyzické osoby nepodnikatele a Smlouva o povoleném debetu z 24.8.2018, bylo dále zjištěno, že žalovaný žádal o poskytnutí povoleného debetu na jeho běžném účtu do výše 10 000 Kč a v žádosti uváděl, že je svobodný, bez vyživovacích povinností, vlastní dům, je zaměstnán, kdy tento příjem byl potvrzen výpisem z jeho běžného účtu, na který mu zaměstnavatel mzdu poukazoval, jeho výdaje představují náklady na bydlení ve výši 2500 Kč, ostatní nespecifikované výdaje 1000 Kč, pojištění 500 Kč, přičemž výdaje ověřovány nebyly. příjmení žalovanému úvěrový rámec k možnosti čerpání do povoleného limitu 10 000 Kč poskytla se zápůjční úrokovou sazbou 19,99 % ročně a při nepovoleném překročení povoleného debetu s úrokovou sazbou 25 %. Z výpisu z běžného účtu žalovaného u banky bylo dále zjištěno, že žalovaný úvěrový rámec čerpal, avšak dostal se do nepovoleného debetu, kdy překročil po naúčtování poplatků a smluvních úroků povolený debetní rámec 10 000 Kč, proto žalobkyně dopisem ze dne 5.8.2019 od smlouvy o povoleném debetu i vedení účtu odstoupila a vyzvala žalovaného k úhradě zůstatku dluhu ve výši 10 849,62 Kč (jistina ve výši 9961 Kč, poplatky ve výši 295 Kč, smluvní úrok ve výši 593,62 Kč) na tomto přečerpaném účtu s tím, že zásilku s touto korespondencí si žalovaný nevyzvedl a byla uložena u pošty dne 9.8.2019, což bylo zjištěno z dopisu s datem 5.8.2019 a dodejkou.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek s datem 8.4.2021 včetně přílohy bylo dále zjištěno, že pohledávky z výše uvedených smluv vůči žalovanému byly postoupeny na žalobkyni. Z předžalobní upomínky ze dne 22.4.2022 včetně podacího lístku bylo dále zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě žalovaných plnění s tím, že jinak budou tato vymáhána soudní cestou.

7. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud skutkový závěr, že žalovaný žádal o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 360 000 Kč a dne 8.1.2019 byl žalovanému bankou tento úvěr poskytnut ke konsolidaci jeho úvěrů a dne 24.8.2018 mu bylo umožněno na jeho běžném účtu čerpat prostředky až do výše povoleného debetu v částce 10 000 Kč s tím, že žalovaný se v obou případech zavázal úvěry splácet včetně úroků a poplatků. Při zkoumání úvěruschopnosti vycházela banka z údajů sdělených žalovaným v žádostech a ověřila si pouze příjmy, žádné sdělené výdaje si neověřovala. Dle smluv, tedy žalovanému úvěry poskytla, žalovaný zaplatil na smlouvu č. 1 19 370,24 Kč (včetně poplatků), na smlouvu číslo vyčerpal celý úvěrový rámec ve výši 10 000 kč, na jistině dosud neuhradil 9 961 Kč.

8. Podle ust. , , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle , 2 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. , byla právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí nezabývala, když vycházela pouze z prohlášení dlužníka o svých příjmech a výdajích bez prokázání a doložení těchto údajů, když jediné potvrzení o příjmu žalovaného ze zaměstnání bez potvrzení o dalších příjmech a bez jakéhokoliv potvrzení o výdajích žalovaného nepostačí ke splnění podmínky odborné péče. Soud odkazuje na závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. (zejména bod 26.), že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětných spotřebitelských smluv o úvěru, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána.

12. Podle ( ) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle ,2 ( ) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

Pro neplatnost smluv je nutno přistoupit k vypořádání mezi stranami v režimu § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Žalobkyně poskytla žalovanému ze smlouvy číslo částku 360 000 Kč, žalovaný na tuto smlouvu zaplatil 19 370,24 Kč, dosud tedy žalobkyni dluží 340 629,76 Kč. Ze smlouvy číslo žalobkyně poskytla žalovanému 10 000 Kč, žalovaný na této jistině dosud dluží 9 961 Kč, když žalovaný netvrdil a ani neprokázal, zda a kolik žalobkyni na tuto smlouvu zaplatil, čímž nese procesní odpovědnost za výsledek tohoto řízení. Současně soud dospěl k závěru o zesplatnění částky bezdůvodného obohacení u smlouvy číslo uplynutím lhůty stanovené ve výzvě z 19.2.2020 dnem 3.3.2020, od 4.3.2020 je žalovaný v prodlení a žalobkyně má právo na úroky ve smyslu o. z. ve výši dle vládního ve znění vládního (výše úroků z prodlení platná 4.3.2020 byla 10 % ročně), přičemž kapitalizovaný úrok z prodlení od 4.3.2020 z částky 340 629,76 Kč k datu 8.4.2021 představuje částku 37 422,61 Kč, proto byl tento žalobkyni přiznán a dále tento úrok z prodlení až do zaplacení z celé přiznané částky. U smlouvy číslo soud dospěl k závěru o zesplatnění zůstatku dle dopisu z 5.8.2019, jímž byl žalovaný prokazatelně vyzván k úhradě tohoto dluhu, když písemnost byla uložena k vyzvednutí již dne 9.8.2019, od 1.9.2019, od kdy úrok z prodlení žalobkyně po částečném zpětvzetí požaduje, byl žalovaný v prodlení a žalobkyně má tedy rovněž právo na úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z přiznané částky dle výše uvedených ustanovení. S ohledem na výše uvedené byla tedy žaloba částečně zamítnuta jak pro další neplatná ujednání ve smlouvě v části smluvních úroků, poplatků, tak ohledně zákonných úroků z prodlení.

14. V části částečného zpětvzetí žaloby bylo řízení podle ,3 zastaveno, když k němu došlo před zahájením jednání ve věci samé, a tudíž nebylo potřeba zjišťovat stanovisko žalovaného.

15. O nákladech řízení rozhodl soud podle odts.2. kdy žalobkyně byla úspěšná v 72 %, neboť 100 % úspěch žalobkyně včetně příslušenství kapitalizovaného k datu vyhlášení rozsudku by představoval částku 653 434,92 Kč, vyhověno bylo v částce 471 064,90 Kč (opět včetně příslušenství k datu 4.8.2023), což odpovídá úspěchu 72 %. Od tohoto úspěchu je nutno odečíst úspěch žalovaného ve výši 28 %, žalobkyně má tedy právo na 44 % nákladů řízení. Při 100 % úspěchu by tyto náklady představovaly částku 43 225,40 Kč, tj. soudní poplatek ve výši 18 735 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 24 490,40 Kč (2 úkony právní pomoci po 9 820 Kč za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby, včetně 2 režijních paušálů po 300 Kč za tyto úkony dle bodu 6, , vyhl. č. , to vše včetně 21 % DPH. 44 % z těchto celkových nákladů představuje částku 19 019,18 Kč, přičemž lhůta k plnění má pak i zde oporu v ustanovení věta před středníkem , když důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek soudem shledány nebyly. Určené platební místo, k rukám právního zástupce žalobkyně, pak vychází z ust.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.