Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 374/2023-28
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Naděždou Červenkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 111 264,91 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 89 585,64 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Návrh žalobkyně na zaplacení částky 21 679,27 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 6,9 % ročně z částky 111 264,91 Kč od datum do zaplacení a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 7 017,50 Kč od datum do 23 1. 2023, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 16 145,04 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta se sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 89 585,64 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Návrh žalobkyně na zaplacení částky 21 679,27 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 6,9 % ročně z částky 111 264,91 Kč od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 7 017,50 Kč od [datum] do 23 1. 2023, se zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 16 145,04 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení částky 111 264,91 Kč, úroku ve výši 6,9 % ročně z částky 111 264,91 Kč od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 111 264,91 Kč od datum do zaplacení ve výši 15 %, kapitalizovaného úroku ve výši 7 017,5 Kč od datum do datum a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobkyně odůvodnila žalobu tvrzením, že uzavřela s žalovanou dne datum Smlouvu o hotovostním úvěru„ mPůjčka plus“ č. anonymizováno (dále jen„ Smlouva“). Žalovaná byla zároveň seznámena s Podmínkami úvěru a Sazebníkem bankovních poplatků mBank. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím internetového bankovnictví žalované. Dle Smlouvy jistina úvěru činila 150 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splácet formou 84 měsíčních anuitních splátek ve výši 2 256,58 Kč měsíčně. Dle odst. 5.1. Smlouvy byly též sjednány smluvní úroky ve výši 6,9 % ročně. Před uzavřením Smlouvy žalobkyně zkoumala úvěrovou schopnost žalované. Žádost byla podána přes mobilní bankovnictví a v této žalovaná uvedla příjem ve výši 15 000 Kč, ověřený příjem pak činil 14 000 Kč. Výdaje a splátky mimo banku uvedla ve výši
0 Kč. Žalobkyně stanovila životní výdaje žalované podle svého interního ekonomického modelu na 3 410 Kč. Dotazem do vlastních systémů pak zjistila žalovaná měla v době úvěrové žádosti poskytnuté úvěry se splátkovým zatížením ve výši 3 135,33 Kč. Splátka nového úvěru činila 2 256,58 Kč, nové splátkové zatížení tedy činilo 5 421,91 Kč. Příjem žalované tak byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. Žalovaná nehradila splátky předmětného úvěru řádně a včas, proto žalobkyně ke dni datum odstoupila od Smlouvy a k témuž dni zesplatnila celý dluh ve výši 118 282,41 Kč. Dlužná částka byla tvořena nesplacenou jistinou ve výši 111 264,91 Kč a smluvním úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 7 017,50 Kč. Žalovaná svůj dluh nesplnila ani po zaslání předžalobní výzvy.
3. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 6. 12. 2023, č. j. číslo jednací, byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem žalobkyně posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalované splácet tvrzený úvěr včetně příslušenství (tzv. úvěruschopnost) a v téže lhůtě označila a zaslala soudu důkazy k prokázání doplněných tvrzení. Dále byla vyzvána k doplnění tvrzení o tom, kolik celkem žalovaná uhradila na splátky tvrzeného úvěru žalobkyni.
4. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne datum uvedla, že na žádosti o úvěr žalovaná uvedla příjmy ve výši 15 000 Kč, výdaje ve výši 10 000 Kč a celkové splátkové zatížení ve výši 0 Kč. příjmení následně zkoumala uvedenou výši příjmů prostřednictvím žalovanou předložené dokumentace, ze které vyplynula průměrná výše příjmů ve výši 17 725 Kč. Z bankovních registrů a vlastních systémů pak vyplynulo, že žalovaná měla závazky se splátkami v celkové výši
2 768,56 Kč. Na základě uvedených skutečností banka stanovila maximální zatížení žalované pro novou splátku ve výši 4 570,19 Kč. Doplněním ze dne datum pak na výzvu soudu žalobkyně sdělila, že žalovaná uhradila na úvěr celkem částku ve výši 60 414,36 Kč.
5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř. o. s. ř. , zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
6. Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané:
7. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o hotovostním úvěru„ mPůčka plus“, na základě které jí byl poskytnut úvěr ve výši 150 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do
datum, a to v 84 měsíčních splátkách. Úvěr byl poskytnut jednorázově formou bezhotovostního převodu peněžních prostředků na účet žalované č. bankovní účet. Výše měsíční splátky činila 2 256,58 Kč. Celková splatná částka včetně úroků a jednorázového poplatku činila 189 824,1 Kč (ze Smlouvy o hotovostním úvěru„ mPůjčka plus“ ze dne datum). Žalované byla poskytnuta částka 150 000 Kč dne datum. Žalovaná uhradila celkem částku ve výši 60 414,36 Kč (z historie úvěru a přehledu provedených úhrad). Žalovaná dále nehradila poskytnutý úvěr řádně a včas, proto žalobkyně ke dni datum odstoupila od smlouvy a dluh se stal splatným (z poslední výzvy k uhrazení dlužné částky/odstoupení od smlouvy). K úhradě dluhu byla žalovaná vyzvána písemnou výzvou ze dne datum (z výzvy k úhradě dluhu ze dne datum).
8. Žalovaná je svobodná, nemá žádnou vyživovací povinnost. Její čistý měsíční příjem činí
15 000 Kč, nemá žádné náklady na bydlení (z Žádosti o poskytnutí hotovostního úvěru).
9. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalovaná má vyživovací povinnost k nezletilé jméno, datum narození, na kterou pobírala rodičovský příspěvek (ze spisu zdejšího soudu 10 Nc 3550/2020 ).
10. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně se zavázala poskytnout a poskytla žalované částku 150 000 Kč. Žalovaná se zavázal vrátit částku 189 824,1 Kč v 84 měsíčních splátkách po 2 256,58 Kč. Žalovaná uhradila dosud částku 60 414,36 Kč a je tak v prodlení s úhradou zbytku peněžitého dluhu. V řízení žalobkyně neprokázala, že by s náležitou pečlivostí prověřovala schopnost žalované úvěr splácet. Žalovaná měla jednu vyživovací povinnost a pobírala rodičovský příspěvek.
11. Dle ustanovení § 2395 a následujících zákona číslo 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující (věřitel), že poskytne na požádání úvěrovanému (dlužníkovi) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje, poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 , 2 zákona č. 89/2012 Sb. , o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že úvěrová smlouva, na základě které se žalobkyně domáhá po žalované nároků, je neplatná, když žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí neposoudila dostatečně schopnost spotřebitele splácet úvěr. Žalobkyně soudu nepředložila žádné konkrétní důkazy o tom, že zjišťovala schopnost žalované úvěr splácet a ověřovala výši příjmů a výdajů žalované (např. nájemní smlouvou, výplatními lístky, doklady o nákladech na energie, nákladech na bydlení, obživu apod.). Žalobkyně vycházela pouze z informací tvrzených žalovanou, kdy tato uvedla, že její výdaje jsou 0 Kč. Žalovaná měla jedno nezletilé dítě, na které pobírala rodičovský příspěvek. Dle sdělení žalobkyně měla navíc uzavřené další smlouvy o úvěrech, kdy splátky činily částku 3 165,33 Kč. Při splátce předmětného úvěru ve výši 2 256 Kč neměla žalovaná již dostatečný příjem k tomu, aby mohla tento další úvěr řádně splácet. Z tohoto důvodu soud v souladu s ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil předmětnou úvěrovou smlouvu ze dne datum jako neplatnou. (srovnej NS 33 Cdo 2178/2018 )
17. Převzal-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je její povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Žalovaná od žalobkyně obdržela částku
150 000 Kč, ze které do dnešního dne vrátila 60 414,36 Kč, a proto soud žalobě vyhověl co do zbývající částky jistiny ve výši 89 585,64 Kč. Dle § 1970 o. z. pak byl žalobkyni rovněž přiznán nárok na zákonné úroky z prodlení.
18. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku ve výši 89 585,64 Kč, která představuje bezdůvodné obohacení žalované, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 145,04 Kč, přičemž tato částka představuje 60 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 80 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 20 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 564 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 111 264,91 Kč sestávající z částky 5 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 17 640 Kč ve výši 3 704,40 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.