Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 1/2024-21

Okresní soud ve Strakonicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlou Potužníkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 11 579 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se částečně zastavuje ohledně částky 500 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši

15 % ročně z částky 500 Kč od 16. 11. 2023 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 6 004 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba se ohledně

a) částky ve výši 5 075 Kč

b) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 157,04 Kč

c) zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 079 Kč od 16. 11. 2023

do zaplacení

zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 189 Kč do tří dnů

od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Řízení se částečně zastavuje ohledně částky 500 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 500 Kč od 16. 11. 2023 do zaplacení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 6 004 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žaloba se ohledně a) částky ve výši 5 075 Kč b) kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 157,04 Kč c) zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 079 Kč od 16. 11. 2023 do zaplacení zamítá. IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 189 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí soudu, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit jí 11 579 Kč s příslušenstvím z titulu úvěrové smlouvy číslo (dále jen„ smlouva“) uzavřené mezi žalobkyní

a žalovanou dne 28. 2. 2023, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaná ses jej zavázala uhradit včetně poplatku za jeho poskytnutí ve výši 330 Kč, přičemž splatnost tohoto úvěru byla do 30 dnů od jeho poskytnutí. Předmětná částka byla žalované vyplacena bezhotovostně, a to dne 28. 2. 2023 převodem na její účet č. bankovní účet, přičemž to, že je žalovaná majitelkou daného účtu bylo doloženo žalovanou prostřednictvím printscreenu z internetového bankovnictví. Strany si dále ujednaly poplatek za tzv. bezpečnou splátku ve výši 99 Kč a poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná si prostřednictvím tzv. korunového odkladu prodloužila splatnost úvěru, a to platbou ze dne 30. 3. 2023 ve výši 1 Kč a dále platbou ze dne 2. 5. 2023 ve výši 2 Kč, přičemž za každé takovéto prodloužení je účtován poplatek ve výši 990 Kč. Žalobkyně uvedla, že žalovaná uhradila pouze shora uvedené částky celkem ve výši 3 Kč, a dále provedla dvě úhrady ve dnech

17. 6. 2023 a 15. 8. 2023, a to vždy ve výši 1 490 Kč, tedy celkem tak žalovaná na danou pohledávku uhradila 2 983 Kč. S ohledem na prodlení žalované s úhradou, jí byly naúčtovány účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč, ve dnech 7. 6. 2023 a 22. 7. 2023, tedy celkem 600 Kč. Dále jí byla vyúčtována smluvní pokuta ve výši 3 % z nesplacené jistiny úvěru ve výši 285 Kč ze dne

16. 8. 2023 a dále pokuta s totožné výši ze dne 18. 9. 2023, tedy celkem 570 Kč. Žalobkyně shrnula, že vůči žalované eviduje pohledávku v celkové výši 11 579 Kč, která se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 9 487 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, poplatku za bezpečnou splátku

ve výši 396 Kč (po 99 Kč ze dne 28. 2. 2023, 31. 3. 2023 3. 5. 2023 a 17. 6. 2023), poplatku za SMS servis ve výši 196 Kč (po 49 Kč ze dne 28. 2. 2023, 31. 3. 2023 3. 5. 2023 a 17. 6. 2023), účelně vynaložených nákladů v celkové výši 600 Kč a smluvních pokut v celkové výši 570 Kč, přičemž uvedla, že částka ve výši 513 Kč byla započtena na jistinu a byla odečtena ihned po načerpání úvěru ve výši 10 000 Kč v souladu se smlouvou. Žalobkyně požaduje rovněž příslušenství, které zahrnuje zákonný úroku z prodlení kapitalizovaný za období od 14. 10. 2023 do 31. 10. 2023 na částku

85,66 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 11 579 Kč od 1. 11. 2023 do zaplacení. Co se týče posouzení schopnosti žalované úvěr splácet, k tomu žalobkyně uvádí, že byla posouzena řádně, když bylo postupováno dle jejich Metodiky. Žalovaná uvedla, že disponuje měsíčním příjmem ve výši 25 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 35 000 Kč a splátky jiným společnostem jsou ve výši 10 000 Kč. Žalobkyně dále provedla lustraci žalované v registrech ISIR, NRKI, SOLUS a CRIBIS, přičemž na základě těchto informací dovodila, že žalovaná

je úvěruschopná.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Podáním ze dne 22. 1. 2024 vzala žalobkyně částečně zpět, a to ohledně částky 500 Kč včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 500 Kč ode dne 16. 11. 2023 do zaplacení s odůvodněním, že žalovaná po podání žalobního návrhu uhradila žalobkyni 500 Kč, a to dne

15. 11. 2023.

4. S ohledem na výše uvedené částečné zpětvzetí žaloby soud postupoval v souladu s ust. , 2 (dále jen „ “) a řízení zastavil. Souhlas žalované strany nebylo nutno vyžadovat, neboť ke zpětvzetí došlo před přednesem žaloby ( , 4 ).

5. Z úvěrové smlouvy číslo ze dne 28. 2. 2023 bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela se společností právnická osoba smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši 10 000 Kč, které jí byly poskytnuty bezhotovostně na účet č. bankovní účet poté, co byl žalovanou zaslán printscreen z internetového bankovnictví ohledně vlastnictví účtu. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky uhradit včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč, a to do 30 dnů ode dne poskytnutí úvěru. Strany si dále sjednaly poplatek za službu expres výplata ve výši 199 Kč, poplatek za službu SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně, poplatek za službu bezpečná splátka ve výši 99 Kč měsíčně,

a poplatek za prodloužení doby splatnosti o 30 dnů, tzv. korunový odklad ve výši 990 Kč a tzv. desetiprocentní odklad ve výši 490 Kč a dále poplatek za online platbu ve výši 1 % z převáděné finanční částky, přičemž tyto parametry úvěru vyplývají rovněž i z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a výše těchto poplatků se zároveň podává ze sazebníku. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta bylo zjištěno, že žalovaná je bezdětná, je zaměstnancem a její měsíční příjem činí 25 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti je ve výši 35 000 Kč a splátky jiným společnostem jsou ve výši 10 000 Kč. Z tabulky výpis čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě bylo zjištěno, že žalovaná uhradil celkem částku 3 496 Kč, jak vyplývá z platební historie evidované v této tabulce. Z předžalobní výzvy ze dne 29. 9. 2023 včetně podacího lístku bylo zjištěno, že ještě před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky.

6. Podle o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “) je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

7. Podle § 78 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména podle písm. a) smlouvy o spotřebitelském úvěru, podle písm. b) dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. Podle odst. 4 téhož ustanovení poskytovatel

a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let

ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta. Povinnost uchovávat tyto dokumenty a záznamy podle jiných právních předpisů tím není dotčena.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy

o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele,

a pokud je do nezbytné s daty umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě, běží ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle , („dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Předně soud zkoumal způsob, jakým bylo provedeno posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyní. Nutno předestřít, že věřitel je při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v potaz jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat (např. předpokládaný příjem z prodeje nemovitosti, auta, pojistného plnění atp.), tedy poskytovatel je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Stanoví se najisto, že věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (Důvodová zpráva k § 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Postup s odbornou péčí zahrnuje též povinnost věřitele ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný úvěr, přičemž věřitel by měl úvěruschopnost dlužníka aktivně zjišťovat a prověřovat, nikoliv se spokojit pouze s jeho ničím nedoloženými prohlášeními. Informaci o výši příjmu spotřebitele může věřitel ověřit například potvrzením o příjmu vystaveným zaměstnavatelem, telefonickým ověřením u zaměstnavatele či výpisem z bankovního účtu spotřebitele, kam byla příslušná částka připsána (srov. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 č. j. -39).

12. I přes to, že žalobkyně tvrdí, že úvěruschopnost žalované byla prověřena na základě dokladů

a informací získaných od žalované a dále z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti jakož i dalších zdrojů a na základě těchto dovodila, že volné zdroje ke splácení úvěrů jsou dostatečné, musí soud konstatovat, že žalobkyně své povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy posouzení úvěruschopnosti žalované, nedostála. Žalobkyně soudu předložila pouze potvrzení o provedení ověření bonity klienta, v němž byl uveden příjem žalované ve výši

25 000 Kč s tím, že tento pochází ze zaměstnaneckého poměru a dalším příjmem domácnosti je příjem ostatních jejích členů ve výši 35 000 Kč a splátky jiným společnostem činí 10 000 Kč. Již z toho lze dovodit, že žalobkyně nezkoumala příjmy ani výdaje žalované žádným bližším způsobem, když toto je pouze uvedeno v předmětném potvrzení a není žádných podkladů, které by toto dokládaly. K tomuto musí soud odkázat na ediční povinnost stanovenou přímo

v samotném zákoně o spotřebitelském úvěru, a to v § 78 odst. 2 na jehož základě poskytovatel při plnění povinnosti uchovává nejen smlouvy o spotřebitelském úvěru, ale rovněž dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze. Podle odst. 4 téhož ustanovení poskytovatel a zprostředkovatel uchovává tyto dokumenty a záznamy po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo

k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly. S ohledem na povinnosti stanovené přímo ve shora uvedeném ustanovení by tedy dle soudu tato dokumentace měla žalobkyní být nejen uchována, ale rovněž soudu předložena jako důkaz, na jehož základě by měl soud přinejmenším za prokázané, že informace tvrzené žalovanou byly alespoň nějakým způsobem prověřovány. Žádné okolnosti nenasvědčují tomu, že by žalobkyní byla dodržena odborná péče, když žalobkyně nemá k dispozici žádné dokumenty prokazující posouzení úvěruschopnosti žalované a tím se žalobkyně dopustila porušení povinnosti stanovené § 86 zákona

o spotřebitelského úvěru. Důsledkem poskytnutí úvěru v rozporu s tímto ustanovením shledal soud neplatnost smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou uzavřené ke dni 28. 2. 2023.

13. Za situace, kdy byl úvěr žalované poskytnut v rozporu s ustanovením § 86 zákona

o spotřebitelském úvěru a v důsledku toho byla smlouva shledána absolutně neplatnou,

je spotřebitel, v tomto případě žalovaná, povinna vrátit poskytnutou neuhrazenou jistinu spotřebitelského úvěru podle § 87 téhož zákona.

14. V řízení tedy bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku 10 000 Kč v souvislosti s uzavřením úvěrové smlouvy číslo ze dne 28. 2. 2023 a žalovaná na ní uhradila celkem 3 496 Kč, přičemž do této částky je zahrnuta i částka ve výši 500 Kč ohledně níž bylo řízení v souvislosti se zpětvzetím žaloby zastaveno, takže z této částky zbývá uhradit 6 004 Kč. Za situace, kdy spotřebitelský úvěr byl žalované poskytnut v rozporu s ustanovením § 86 a 87 zákona

o spotřebitelském úvěru, v důsledku čehož byla uvedená smlouva shledána za neplatnou, vznikl žalobkyni pouze zvláštní nárok ve smyslu citovaných ustanovení na vrácení pouze poskytnuté jistiny, tedy právě částky 6 004 Kč. Pokud se tedy žalobkyně domáhala úhrady částky 11 579 Kč, soud kromě uložené povinnosti v druhém výroku odůvodnění zaplatit ze strany žalované žalobkyni částku 6004 Kč, ve výroku III. zamítl žalobu ohledně zbývajících 5 075 Kč. Pokud se pak jedná

o žalobkyní požadované úroky a úroky z prodlení, zde soud odkazuje na účel § 87 zákona

o spotřebitelském úvěru, kterým kromě ochrany spotřebitele je postih poskytovatele peněžních prostředků, kterým nedostatečně posoudil jeho úvěruschopnost a zapříčinil tak neplatnost této smlouvy, když tento postih má být soukromoprávní sankcí, jejímž faktickým důsledkem je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout ani nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ). S ohledem na tyto závěry byla proto žaloba zamítnuta rovněž ohledně smluvních úroků i zákonných úroků z prodlení, a to jak v kapitalizované, tak v procentuální podobě.

15. Částku ve výši 6 004 Kč je žalovaná povinna uhradit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, když s odkazem na soud závěrem konstatuje, že v případě úhrady jistiny neshledal důvod odchylovat se od obecné zákonné třídenní lhůty k plnění s vědomím ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, když žalovaná se ke konanému jednání nedostavila a ke svým finančním možnostem, resp. možnostem úhrady přiznané jistiny, se nikterak nevyjádřila.

16. Vzhledem k tomu, že žalobkyně ani žalovaná se k jednání, při němž bylo ve věci rozhodnuto, nedostavili, neměl soud povinnost poučit žalobkyni ani žalovanou o neunesení důkazního břemene podle , (dále jen „ “), neboť poučovací povinnost soudu je upravena pouze při jednání s tím, že nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení dle proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a ani není povinen jen z tohoto důvodu jednání odročovat

(srov. Velké komentáře, I., autoři Bureš, Drápal a kol., C. H. Beck, 1. vydání 2009, str. 831 – 832; rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. a usnesení ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. ).

17. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud vycházel z , neboť účastníci měli úspěch jen částečný, a to žalobkyně co do 54,2 % a žalovaná co do 45,8 %, takže žalobkyni vznikl nárok na úhradu rozdílu mezi těmito náklady tedy na 8,4 % svých nákladů. Za stoprocentní úspěšnosti by žalobkyni vznikly náklady řízení zejména v souvislosti s právním zastoupením dle advokátního tarifu, tedy za tři úkony právního zastoupení (převzetí

a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka). Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto případě se jedná o tzv. formulářovou, tedy vzorovou žalobu s plněním do 50 000 Kč, soud by při stanovení výše náhrad vycházel z ustanovení § 14b) odst. 1 advokátního tarifu a dle bodu 2 tohoto ustanovení přiznal na odměně za právní zastoupení 3x 300 Kč a dle ) odst. 5a) tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč. K tomu by ještě zástupci žalobkyně náležela v souladu s ustanovením náhrada za 21% DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH, tedy 252 Kč, což by s připočtením soudního poplatku 800 Kč představovalo celkové náklady řízení ve výši 2 252 Kč. Avšak s ohledem na to, že žalobkyně má právo na úhradu 8,4 % svých nákladů, je žalovaná povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení žalobkyni částku ve výši 189 Kč

do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.

Pokud by podle tohoto rozsudku nebylo plněno řádně a včas, může být k návrhu soudem vykonán.