Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
9 C 258/2023-96
Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Horákem ve věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno jméno
sídlem adresa žalobkyně
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
zastoupený advokátem jméno příjmení
sídlem adresa
o zaplacení 13 911,70 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 13 911,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 31. 3. 2023 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 7 114,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
<b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 13 911,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 31. 3. 2023 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému k rukám jeho zástupce náklady řízení ve výši 7 114,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou 4. 7. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení 13 911,70 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od 31. 3. 2023 do zaplacení. Žalobu zdůvodnila tím, že mezi společností právnická osoba (dříve právnická osoba) se sídlem adresa, Gzira, GZR číslo, země (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovaným byla dne 30. 9. 2022 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný vyčerpal peněžní prostředky v konečné výši 13 911,70 Kč. Úvěr měl být ze strany žalovaného splacen nejpozději do 30. 3. 2023, což se však nestalo. Právní předchůdce žalobkyně svou pohledávku za žalovaným postoupil na žalobkyni, která se domáhala dlužné jistiny úvěru ve výši 13 911,70 Kč a současně též zákonného úroku z prodlení z této částky za dobu ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru do zaplacení.
2. Žalovaný nárok uplatněný v žalobě ani zčásti neuznal. Popřel, že by s právním předchůdcem žalobkyně uzavřel předmětnou smlouvu, a současně uvedl, že od něj ani neobdržel žádné peněžní prostředky. Neregistroval se na webových stránkách právního předchůdce žalobkyně a žádný úvěr mu poskytnut nebyl, žalobkyni proto ničeho nedluží. Žalovaný dále vyjádřil domněnku, že v posuzované věci zřejmě, stejně jako v jiných případech, došlo ke krádeži jeho identity a že se za něj při uzavření předmětné smlouvy pravděpodobně vydávala neznámá osoba, která zneužila jeho osobní údaje. Poukázal na to, že v této souvislosti již podal trestní oznámení.
3. V reakci na procesní obranu žalovaného žalobkyně sdělila, že předmětná úvěrová smlouva byla se žalovaným uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku prostřednictvím webových stránek právního předchůdce žalobkyně, a to k žádosti žalovaného. Ten si na webových stránkách právního předchůdce žalobkyně zvolil parametry požadované smlouvy (výši úvěrového limitu), předložil veškeré požadované osobní údaje a dokumentaci a potvrdil podání žádosti. Právní předchůdce žalobkyně pak po posouzení úvěruschopnosti žalovaného schválil uzavření smlouvy, zaslal žalovanému předsmluvní informace i samotné znění smlouvy. Žalovaný pak na webu potvrdil, že se s těmito dokumenty seznámil, a na základě toho mu byla odeslána SMS zpráva na telefonní číslo, které uvedl při registraci, obsahující příslušný identifikační kód. Jeho zadáním a odesláním pak žalovaný potvrdil přijetí návrhu smlouvy. Totožnost žalovaného byla ověřována tak, že žalovaný byl povinen při uzavření smlouvy o úvěru předložit fotokopii svého občanského průkazu. Žalovanému byly dne 30. 9. 2022 a 7. 10. 2022 převodem na jeho bankovní účet poskytnuty dvě platby ve výši 10 000 Kč, celkem tedy prostřednictvím sjednaného revolvingu vyčerpal 20 000 Kč. Na svůj dluh pak uhradil celkem 13 317,82 Kč.
4. Při jednání, které se ve věci konalo dne 10. 1. 2024 v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř. “), v nepřítomnosti žalobkyně a jejího zástupce, kteří se z jednání omluvili, zástupkyně žalovaného sdělila, že výsledkem trestního oznámení žalovaného bylo, že dne 18. 10. 2023 došlo k zahájení trestního stíhání jméno příjmení, datum narození, který měl zneužít osobních údajů a dokladu totožnosti žalovaného a jeho jménem uzavřít s různými poskytovateli několik smluv o spotřebitelských úvěrech. Při uzavření smlouvy s právním předchůdcem žalobkyně byl použit skutečně občanský průkaz žalovaného, ten neví, jak se k tomuto průkazu dostal jméno příjmení. Účet, na který byly vyplaceny peněžní prostředky, je sice veden na jméno žalovaného, ten ho však nezřizoval, pouze mu byla doručena platební karta k tomuto účtu, kterou ale nepoužívá, stejně jako uvedený účet, má zřízený zcela jiný účet u obec spořitelny.
5. U dalšího jednání, které se konalo ve věci 19. 2. 2024 opět v nepřítomnosti žalobkyně a jejího zástupce, byla žalovanému předložena fotografie založená na č.l. 35 spisu. Žalovaný potvrdil, že osoba na této fotografií držící v ruce jeho občanský průkaz je skutečně on sám, nicméně sdělil, že si nedovede vysvětlit, kde se tato fotografie vzala. Nevybavuje si, že by někdy takovou fotografii pořizoval. V minulosti v jednom případě žádal o poskytnutí úvěru společnost právnická osoba, které v rámci podané žádosti o úvěru zaslal kopii svého občanského průkazu. Určitě jí však nezasílal žádnou podobnou fotografii. Žádost o poskytnutí úvěru mu byla zamítnuta.
6. Ze smlouvy o úvěru z 30. 9. 2022 předložené žalobkyní se podává, že právní předchůdce žalobkyně se měl zavázat poskytnout žalovanému revolvingový úvěr, tedy umožnit mu čerpat peněžní prostředky formou úvěrového limitu, který činil 10 000 Kč. Žalovaný se měl zavázat splácet poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem v měsíčních splátkách, jejichž minimální výše měla činit buď 13 % z celkové splatné částky, nebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto částek bude vyšší. Zápůjční úroková sazba dle smlouvy činila 146,949 % ročně.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 27. 1. 2020, jakož i z dodatku číslo k této smlouvě z 18. 11. 2021 se podává, že právní předchůdce žalobkyně postoupil svou pohledávku za žalovaným, která měla vzniknout z titulu shora uvedené smlouvy a jejíž výše měla činit 13 911,70 Kč, na žalobkyni.
8. Z oznámení o postoupení pohledávky z 15. 4. 2023, jakož i z předžalobní výzvy zástupce žalobkyně z téhož data soud zjistil, že žalobkyně písemně oznámila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky ze shora uvedené úvěrové smlouvy z jejího právního předchůdce na žalobkyni, a vyzvala žalovaného k zaplacení částky 13 911,70 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 7 114 Kč ve lhůtě tří dnů s upozorněním, že pokud žalovaný uvedený dluh neuhradí, bude přistoupeno k jeho soudnímu vymáhání. Dle žalobkyní předloženého poštovního podacího lístku byly uvedené dokumenty zaslány žalovanému na adresu adresa, 15. 4. 2023.
9. Ze zprávy právnická osoba, z 24. 1. 2024 soud zjistil, že žalovaný je majitelem bankovního účtu číslo bankovní účet, který mu byl otevřen 23. 9. 2022 Smlouva o zřízení a vedení tohoto účtu byla uzavírána elektronicky, totožnost žalovaného měla být ze strany banky ověřena na základě bankovní identity.
10. Ze zprávy právnická osoba, ze 14. 12. 2023 bylo zjištěno, že ve prospěch shora uvedeného bankovního účtu byly ve dnech 30. 9. 2022 a 7. 10. 2022 ze strany právního předchůdce žalobkyně připsány dvě platby po 10 000 Kč.
11. Z výpisu z bankovního účtu číslo bankovní účet za měsíce září a říjen 2022 bylo zjištěno, že na tento účet přicházely peněžní prostředky od nejrůznějších nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba), z účtu také v mnoha případech byly na nejrůznější bankovní účty odeslány ověřovací poplatky ve výši 1 Kč, které, jak je soudu známo z úřední činnosti, vyžadují někteří poskytovatelé nebankovních spotřebitelských úvěrů k tomu, aby si ověřili, že žadatel o úvěr je majitelem bankovního účtu, na který mu má být úvěr vyplacen. V období od 29. 9. 2022 do 6. 10. 2022 také proběhlo několik platebních transakcí mezi předmětným účtem vedeným na jméno žalovaného a účty jméno příjmení, respektive jméno příjmení. Z účtu jméno příjmení bylo ve prospěch účtu vedeného na jméno žalovaného připsáno ve dnech 5. 10. 2022 a 6. 10. 2022 celkem 427 105 Kč. Předmětný bankovní účet zjevně nebyl využíván ke každodenním platebním transakcím (např. nákup potravin, hygienických prostředků, léků, apod.).
12. Ze zprávy právnická osoba, z 12. 1. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný je majitelem bankovního účtu č. bankovní účet, který byl založen 22. 7. 2021.
13. Z výpisu z bankovního účtu č. bankovní účet za měsíce září a říjen 2022 bylo zjištěno, že žalovaný zjevně tento účet pravidelně využíval ke každodenním platebním transakcím (platby platební kartou za nákup potravin, dobíjení kreditu, výběry hotovosti z bankomatu, apod.),
14. Z usnesení o zahájení trestního stíhání jméno příjmení, datum narození, bytem adresa, KŘP Jihomoravského kraje, SKPV OHK obec, dne 18. 10. 2023 pod č.j. KRPB-233768-564/TČ-2021-060082-SED, bylo zjištěno, že jméno příjmení je mimo jiné trestně stíhán pro skutky, které jsou v uvedeném usnesení popsány pod body 386 až 389, jichž se měl dopustit vůči žalovanému zjednodušeně řečeno tím, že bez vědomí a svolení žalovaného jeho jménem sjednal čtyři smlouvy o spotřebitelských úvěrech s různými nebankovními poskytovateli, čímž těmto poskytovatelům způsobil škodu v souhrnné výši nejméně 78 000 Kč. V jednání jméno příjmení je policejním orgánem spatřováno spáchání zvlášť závažného zločinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 6 písm. a) tr. zákoníku, dílem dokonaného a dílem ukončeného ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, a dále spáchání zločinu podvodu dle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku, dílem dokonaného, dílem ukončeného ve stádiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku. Popsaného jednání se měl jméno příjmení dopustit i vůči mnoha jiným osobám. Trestnou činností jméno příjmení získané peněžní prostředky byly vždy vyplaceny na shora uvedený účet vedený u právnická osoba na jméno žalovaného, k němuž měl jméno příjmení přístup jakožto disponent. Policejním orgánem byly prověřovány rovněž příchozí platby od právního předchůdce žalobkyně, nicméně poté, kdy bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně má sídlo na anonymizováno a v České republice již nemá zastoupení, policejní orgán s ohledem na ekonomičnost a rychlost řízení a se zohledněním předchozích zkušeností s dožádáním právního předchůdce žalobkyně nepodával žádost ke sdělení dalších informací k předmětným platbám.
15. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení sepsaného dne 30. 6. 2023 orgánem PČR, KŘP Pardubického kraje, OHK SKPV obec, bylo zjištěno, že shora uvedené trestní stíhání jméno příjmení bylo zahájeno na základě oznámení žalovaného. Ten před policejním orgánem vypověděl, že mu 21. 11. 2022 na adresu jeho trvalého bydliště přišla od právnická osoba anonymizováno a.s. upomínka k zaplacení dlužné částky ve výši 181641,48 Kč, kterou měl zaplatit z titulu úvěrové smlouvy. Žalovaný však žádnou úvěrovou smlouvu s uvedenou společností nikdy neuzavíral a neobdržel od ní ani žádné peníze. Následně byl obdobným způsobem vyzýván k úhradě dluhů společnostmi právnická osoba, a anonymizováno credit s.r.o., ačkoliv ani s nimi žádné smlouvy neuzavíral. S ohledem na tyto skutečnosti dospěl k závěru, že někdo zneužil bez jeho vědomí jeho osobní údaje a sjednával na jeho jméno smlouvy s poskytovateli úvěrů. Svůj občanský průkaz ani jiný doklad totožnosti nikomu neposkytl, stejně tak neposkytl nikomu přístup k jeho bankovnímu účtu. Na otázku, zda je majitelem účtu u právnická osoba, číslo bankovní účet, sdělil, že majitelem tohoto účtu není, nicméně si matně vzpomíná, že mu na adresu jeho trvalého pobytu přišla platební karta od anonymizováno banky, kterou však nikdy nepoužil a nijak to neřešil, má ji pořád někde doma. Vůbec ho nenapadlo, že by mohl mít někde založený nějaký účet, myslel si, že když kartu neaktivuje, nic se nebude dít.
16. Z protokolu o výslechu svědka sepsaného dne 9. 11. 2023 orgánem PČR, KŘP Pardubického kraje, OHD SKPV obec, soud zjistil, že žalovaný skutečnosti popsané v předchozím odstavci potvrdil i v procesním postavení svědka.
17. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by byly jakkoliv podstatné pro rozhodnutí ve věci.
18. Shora uvedené důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlížel rovněž k tomu, co v průběhu řízení uvedli oba účastníci, a zároveň zohlednil i některé níže uvedené skutečnosti, které jsou mu známy z jeho úřední činnosti. příjmení skutkovou otázkou, se kterou se v rámci hodnocení důkazů musel vypořádat, bylo, zda mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným skutečně došlo k uzavření předmětné úvěrové smlouvy, jak se podává v žalobě, nebo zda jménem žalovaného bez jeho vědomí tuto smlouvu uzavřela jiná osoba, pravděpodobně jméno příjmení, což vyplývá z procesní obrany žalovaného. Současně bylo třeba zabývat se tím, zda měl žalovaný faktickou možnost disponovat s peněžními prostředky, které byly právním předchůdcem žalobkyně na základě smlouvy o úvěru vyplaceny na bankovní účet číslo bankovní účet. Odpověď na tuto otázku nejenže mohla být poměrně významným vodítkem pro závěr o tom, zda to byl žalovaný osobně, kdo uzavřel předmětnou úvěrovou smlouvu, ale mohla současně hrát zásadní roli při posuzování případného bezdůvodného obohacení na straně žalovaného v situaci, kdy by bylo zjištěno, že žalovaný smlouvu o úvěru s právním předchůdcem žalobkyně neuzavíral.
19. Soudu je z úřední činnosti, konkrétně z řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn. 9 C 219/2023 , v jehož rámci byl dne 8. 1. 2024 pod č. j. 9 C 219/2023 -116 vydán meritorní rozsudek ve sporu mezi právnická osoba anonymizováno, a.s., a jméno příjmení o zaplacení částky 86 612,51 Kč s příslušenstvím, známo, že trestná činnost jméno příjmení se zdaleka netýkala pouze osoby žalovaného. Jak vyplývá z důkazů provedených v rámci uvedeného řízení, mezi poškozené v důsledku trestné činnosti jméno příjmení se vedle mnoha dalších osob řadí i jméno příjmení a její matka jméno příjmení. Jak přitom vyplývá z výpisu z bankovního účtu vedeného na jméno žalovaného u právnická osoba, právě z účtu vedeného na jméno jméno příjmení byly ve dnech 5. 10. 2022 a 6. 10. 2022 ve prospěch bankovního účtu vedeného na jméno žalovaného připsány částky ve značné výši (427 105 Kč). V rámci trestního řízení vedeného proti jméno příjmení přitom bylo zjištěno, že jméno příjmení měl mít přístup k bankovnímu účtu jméno příjmení a tento využívat v rámci své trestné činnosti, což toky finančních prostředků mezi účtem jméno příjmení a účtem vedeným na jméno žalovaného z pohledu soudu jednoznačně potvrzují. Z vyžádané zprávy právnická osoba, bylo v tomto řízení zjištěno, že předmětný účet na jméno žalovaného byl založen 23. 9. 2022, tedy jen týden předtím, než došlo k uzavření smlouvy o úvěru, z níž žalobkyně dovozuje oprávněnost žalobou uplatněného nároku. Smlouva o založení a vedení účtu byla uzavřena elektronicky, tedy bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Z výpisu z předmětného účtu je zároveň zřejmé, že tento účet nebyl využíván ke každodenním transakcím typu plateb kartou v obchodech, případně k výběrům hotovosti z bankomatů. K těmto účelům žalovaný prokazatelně využíval jiný účet u právnická osoba, který byl založen mnohem dříve. Naprosto stěžejním faktem pak z pohledu soudu je to, že k účtu vedenému u právnická osoba, měl jméno příjmení přístup jakožto disponent, což vyplývá z odůvodnění usnesení o zahájení trestního stíhání jméno příjmení. Veškeré shora uvedené skutečnosti podle názoru soudu potvrzují skutkovou verzi žalovaného, podle níž nevěděl ani o uzavření předmětné úvěrové smlouvy, ani o tom, že byl na jeho jméno založen účet u právnická osoba, na který právní předchůdce žalobkyně zaslal peněžní prostředky dle zmíněné úvěrové smlouvy.
20. Shora popsané úvahy vedou soud nutně k závěru nejen o tom, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným nedošlo ke vzniku žádného závazkového právního vztahu (respektive že vznik takového vztahu nebyl v řízení prokázán), z něhož by žalovanému vyplývaly jakékoliv povinnosti, ale rovněž k závěru, že žalovaný neměl faktickou možnost disponovat s peněžními prostředky v celkové výši 20 000 Kč, které v souvislosti s předmětnou úvěrovou smlouvu právní předchůdce žalobkyně vyplatil ve prospěch bankovního účtu vedeného u právnická osoba S těmito prostředky velmi pravděpodobně disponoval jméno příjmení, který měl jako disponent k účtu přístup a zřejmě tento účet i jménem žalovaného zakládal, nicméně je třeba připustit, že se jedná pouze o domněnku soudu, kterou na podkladě dostupných důkazů nelze mít za jednoznačně prokázanou, stejně jako to, že předmětnou úvěrovou smlouvu s právním předchůdcem žalobkyně uzavřel za využití osobních údajů žalovaného rovněž jméno příjmení. Soud však v rámci závěru o skutkovém stavu věci naopak vzal za prokázané, že žalovaný nikdy neměl reálný přístup k peněžním prostředkům na bankovním účtu u právnická osoba, neboť o jeho existenci nevěděl.
21. Soud tedy vzal za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy o revolvingovém úvěru, která byla uzavřena mezi ním a blíže nezjištěnou osobou distančním způsobem dne 30. 9. 2022, vyplatil ve prospěch bankovního účtu číslo bankovní účet vedeného na jméno žalovaného ve dvou tranších (30. 9. 2022 a 7. 10. 2022) peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč. Svou pohledávku vzniklou z titulu předmětné úvěrové smlouvy následně postoupil na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z 15. 4. 2023. Žalovaný byl téhož dne předžalobní výzvou zástupce žalobkyně vyzván k zaplacení dluhu ve výši 13 911,70 Kč, který mu měl vzniknout z titulu uvedené úvěrové smlouvy, a nákladů právního zastoupení ve výši 7 114 Kč s upozorněním na riziko soudního vymáhání těchto částek v případě, kdy nedojde k jejich dobrovolné úhradě. Na základě trestního oznámení žalovaného je vůči jméno příjmení vedeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 6 písm. a) tr. zákoníku, v jehož rámci byla prověřována i trestná činnost zmíněného obviněného vztahující se ke shora uvedené úvěrové smlouvě, nicméně s ohledem na komplikace spojené s komunikací s právním předchůdcem žalobkyně, který sídlí na anonymizováno a v České republice nemá zastoupení, bylo policejním orgánem od dalších úkonů v této souvislosti upuštěno.
22. Žalobkyně se domáhala zaplacení částek uvedených v žalobě z titulu smlouvy o úvěru, která měla být uzavřena mezi jejím právním předchůdcem a žalovaným podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku v účinném znění (dále jen „o. z.“). Dle citovaného ustanovení platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Pokud žalobkyně oprávněnost žalobou uplatněných nároků dovozovala ze smlouvy o úvěru, bylo na ní, aby v řízení prokázala jednak to, že žalovanému její právní předchůdce peněžní prostředky v ujednané výši poskytl, jednak to, že žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úrok, respektive další plnění sjednaná ve smlouvě. Žalobkyni, jak již soud popsal shora, se podařilo prokázat toliko vyplacení peněžních prostředků na účet u právnická osoba, nikoliv již to, že to byl žalovaný, kdo s jejím právním předchůdcem uzavřel úvěrovou smlouvu. Tím, že se žalobkyně ani její zástupce nezúčastnili obou nařízených jednání ve věci, se žalobkyně připravila o možnost, aby jí soud v této souvislosti poskytl příslušné procesní poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , o tom, že z jeho pohledu neunáší své důkazní břemeno a jaké z toho pro ni mohou v řízení plynout důsledky. Za daných okolností žalobkyně nemohla být v řízení úspěšná, pokud jde o nároky opírající se přímo o ustanovení předmětné úvěrové smlouvy, bylo však třeba se dále zabývat tím, zda jejímu právnímu předchůdci vůči žalovanému nevzniklo právo na vrácení poskytnutých peněžních prostředků z titulu práva na vydání bezdůvodného obohacení.
23. Podle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 citovaného paragrafu se pak bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
24. Dle ustálené judikatury platí, že bezdůvodné obohacení je (mimosmluvní) závazek, jehož obsahem je povinnost toho, kdo se obohatil (obohacený), vydat to, oč se obohatil, a tomu korespondující právo toho, na jehož úkor k obohacení došlo (ochuzený), požadovat vydání předmětu bezdůvodného obohacení. Předpokladem vzniku právního vztahu z bezdůvodného obohacení je získání majetkové hodnoty jedním subjektem na úkor jiného, v jehož majetkových poměrech se tato změna projevila negativně. Proto je aktivně legitimovaným subjektem k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení ten, na jehož úkor bylo bezdůvodné obohacení získáno, tedy subjekt, v jehož majetkové sféře došlo ke zmenšení majetkových hodnot; pasivně legitimován je ten, jehož majetek se na úkor druhého neoprávněně zvětšil nebo u koho nedošlo ke zmenšení majetku, ač k tomu mělo v souladu s právem dojít (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 9. 2019, sp. zn. 28 Cdo 2505/2019 ).
25. Vzhledem k tomu, že žalovaný neměl faktickou možnost disponovat s poskytnutými peněžními prostředky, rozhodně nelze uzavřít, že by se jeho majetek na úkor právního předchůdce žalobkyně zvětšil a že by jej tedy stíhala povinnost podle § 2991 odst. 1 o. z. vydat právnímu předchůdci žalobkyně (respektive po postoupení pohledávky žalobkyni samotné) předmět bezdůvodného obohacení. Soud má ve světle provedených důkazů za to, že osoba, která se na úkor právního předchůdce žalobkyně bezdůvodně obohatila, byl jméno příjmení, který zjevně měl přístup k peněžním prostředkům nacházejícím se na účtu u právnická osoba, a pravděpodobně, vydávajíc se za žalovaného, rovněž uzavřel předmětnou úvěrovou smlouvu. Za daných okolností každopádně žalovaný není ve sporu pasivně věcně legitimován a soudu proto nezbylo, než podanou žalobu v plném rozsahu jako nedůvodnou zamítnout.
26. Žalovaný měl v řízení plný procesní úspěch a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. mu tak vůči neúspěšné žalobkyni svědčí právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady jsou tvořeny předně mimosmluvní odměnou zástupce žalovaného ve výši 4 980 Kč za tři úkony právní služby učiněné ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu v účinném znění (dále jen„ AT“), a to za převzetí a přípravu zastoupení a účast zástupce žalovaného u dvou jednání soudu, kdy za každý z těchto úkonů náleží podle § 7 bodu 5 AT mimosmluvní odměna ve výši 1 660 Kč vypočtená v souladu s § 8 odst. 1 AT z tarifní hodnoty odpovídající předmětu sporu bez příslušenství, tedy částce 13 911,70 Kč. Dále jsou náklady řízení tvořeny třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT a náhradou za 21% DPH ze shora uvedených položek (tj. z částky 5 880 Kč) ve výši 1 234,80 Kč podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. Soud tak uložil žalobkyni povinnost nahradit žalovanému náklady řízení v celkové výši 7 114,80 Kč, a to k rukám zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích. Odvolání je třeba podat u Okresního soudu ve Svitavách.
Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna dobrovolně, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.